Vinárna U Čerta


« strana 1 »

Ztracená


Jsou ulice v městech a možná i ve vesnicích, které se nazývají Ztracená. Když do té ulice vejdete, můžete se ztratit – kdekoli a jakkoli. V těch ztracených ulicích můžete ale zase najít sebe, anebo alespoň něco, co se vám někdy ztratilo. A kolem jsou stromy, je podzim, a z těch stromů, které nemohou nikam jít, padá listí poznání. Anebo přezrálé jablko, do kterého se zakousnete. Chutná dobře, ba co víc – ještě lépe, než ulice, které ztracené být nemohou. A když se pak ztratíte, tak nějak na věčné časy, tak se pak zase naleznete, aniž víte, jak se tomu mohlo přihodit. Přihodíte ulici ztracenou do svého tlumoku, do batohu na zádech, který tam nuceně musíte mít, protože být ztracený je z hlediska aktuální kultury neobyčejně úsporné…

 

Lucifer


Ve svém životě jsem se ztratil už mnohokrát. Někdy jsem se ztrácel před jinými, jindy sám před sebou. Ze všeho nejvíc jsem miloval ženy, což činím i nadále – jenže u toho i v nepřeberném množství způsobů nastávalo ztracení. Stávalo se však, že někdy ne. A to byly chvíle, kdy jsem své ztracení zatratil. Kdy jsem se cítil, že mohu žít, ačkoli jsem předtím v ulici Ztracené jasně věděl, že už ne.

 

Někdy si myslím, když zrovna vůbec nemyslím, že v mé hlavě je hodně ztracených věcí. Jak se tam dostaly? No to je jednoduché – zavolejte si na Ztráty a nálezy. Jsou místa, kde naleznete ztráty – jsou místa, kde ztratíte nálezy. Jsou místa, kde ztratíte úplně všechno – jsou místa, kde vůbec nic nehledáte, a přesto naleznete úplně všechno. Anebo aspoň něco z toho. Anebo aspoň něco ze sebe. A to rozhodně nemůže být, ba přímo nesmí být ztracené. Ledaže byste se ztratili navždy sami v sobě, což někdy nebývá až tak zatraceně ztracené.

 


komentářů: 5         


Magor honoris causa


Nečekaný vstup zde a do vinárny U Čerta je zapříčiněn tím, že jsem se nedávno z jakéhosi emailu dozvěděl, že v brzké době přijdu o střechu nad hlavou. Bezpochyby je to možné. Nicméně bych si podotknul upozornit na to, že pokud se mi podaří skončit v blázinci, tak tam tu střechu nad hlavou budu jisto jistě mít. A k tomu patrně směřuji.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Teo Torriatte (Let Us Cling Together) [手を取り合って]


Na kapelu Queen jsem narazil již ve velmi brzkém mládí. Písně tohohle zvláštního hudebního uskupení mě facinovaly. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že charizmatický frontový zpěvák Freddie Mercury se ve skutečnosti (?) jmenuje Farrokh Bulsara. Jeho kulturní kořeny jsou u Pársů, vyznavačů zoroastrismu, jejichž kořeny jsou v Persii, odkud je do Indie vyhnali muslimové. Jedna z písní, která mě od Queenů v brzkém mládí uhranula, se jmenuje Teo Torriatte. V té době jsem anglicky skoro vůbec neuměl, a tak mě název písně nijak zvlášť nerozhodil. Relativně nedávno jsem zjistil, že nejen ten název (s anglickým překladem v závorce), ale i jedna pasáž písně je v japonštině. Jak a proč k téhle jazykové kombinaci Queeni (či sám Freddie Mercury) dospěli, netuším. Text písně je vcelku jednoduchý: jde o to, že dva lidé, kteří mají k sobě blízký vztah, by měli za všech okolností držet pospolu. Níže z té písně cituji hlavní myšlenku, jak v angličtině, tak v japonštině, avšak ne v latince, ale v japonských znacích, jak jsem to nalezl na internetu. Přepis v latince najdete na přiloženém videu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Prvního září


Je prvního září. Tohle dlouhé léto začíná vrcholit. Na seznamu je ještě babí a indiánské léto, ale listy ze stromů poznání se již začnou barvit a opadávat. K zemi. Jsou věci, které zřejmě nedokážeme pochopit, ale pokud jde o září či záři, tak tomu si troufám vyjít se svým pochopením vstříc. V pondělí vyrazí do škol noví školáci – ať se jim zadaří – pro mě září však znamená, že musím zalít své kytky a spočítat jejich listy – do breviáře založit – připravit se na podzim – jak už mnohokráte – podzim je totiž ta nejkrásnější doba lidského období – zima ještě v nedohlednu…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Mezi Nebem a Zemí


Jsou věci mezi Nebem a Zemí, které ovlivnit nemůžeme. Především proto, že netušíme, kde, jak a proč se tam vzaly – prostě jim nerozumíme. To ale neznamená, že nemůžeme ovlivnit sami sebe a popřípadě kohokoli kolem sebe. Můžeme – jenže to předpokládá, že jsme se svým způsobem vzdali sami sebe – že jsme se vsákli do všeho jiného kolem sebe – že jsme to pochopili – že jsme se v zájmu pochopení celku vzdali pochopení svého vlastního já, protože to chceme….

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Hymna Neviditelného čerta


Stellin článek pode mnou je skvělý, takže mám takový drobný problém ho takříkajíc nezbedným způsobem narušit v nepředpokládaném termínu, což už je asi za chvíli neděle. Nicméně, a rozhodně ani nic více jsem se rozhodl, že zde postuluji, a to tak že na fest a navždycky Hymnu Neviditelného čerta.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


První červencové ráno


Ke slovu se dostal červenec. Je zajímavé, že v češtině tomu předchází červen – jako bychom se nejdříve červenali, načež, kdy léto uhodí do plných kláves, se konečně dočervenáme. V srpnu, jehož pravý název by měl znít srpenec, už jenom tak letně skomíráme v kredenci, kam se nám cpou pozdně letní mravenci. Nicméně nepředbíhejme, jak času, tak jakémukoli ročnímu třasu. A pusťme si k tomuto prvnímu červenci, jenž se v angličtině nazývá July a jemuž předchází June, což je vlastně tak trochu podobné s českou aprobací, Uriah Heep. A pochopme, že červenec, obzvláště pak July Morning, je ta nejlepší příležitost, jak se znovu pokusit nalézt lásku, dokud se k nám v srpenci nedovrtají mravenci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Vzpomínka na Karla Kryla


Nevím proč mě ro napadlo zrovna teď, když jsou venku taková vedra, ale možná z úpalu či úžehu. Napadlo mě náhle vzpomenout si na Karla Kryla. Za hlubokého totáče jsem potajmu poslouchal jeho písničky, a ačkoli jsem totáč neměl rád, textům Krylových písniček jsem začal rozumět až mnohem později. Škoda že Karel Kryl odešel až tak brzy. Někdo takový tady chybí – a ačkoli se někteří snaží, neříkám, že špatně, takový náboj, jaký měl v sobě Kryl, nemá nikdo z nich.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Muchomůrky bílé z Mejlovy Garáže


Venku je strašně krásně, a tak jsem opět zabrousil do Vinárny U Čerta hned poté, co jsem se vrátil z lesa. Je to takový lesopark na území Košíř a Motola (kde se narodil můj mladší syn), který má na jedné straně pod sebou Nové Butovice. Tam bydlím, takže jsem až tak daleko nemusel jít…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Sympatie pro Neviditelného čerta


Až si pustíte úplně dole uvedené Valící se Kameny, tak vám možná částečně dojde, komu je tenhle kratinký příspěvek, který umisťuji ro rubriky Vinárna U Čerta, určen. Říkám částečně, jelikož obecně je určen prakticky komukoli. Takže: Nice to meet you.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  14  15  16  17  18   »