Vinárna U Čerta


« strana 1 »

Od Vánoc k Silvestru a dalšímu (Novému) roku


Vánoce se nám skončily. Ty letošní jsem strávil úplně jinak než veškeré předchozí. Až na Štědrý den, kdy jsem si ponechal jakési volno klidu u tří svíček ve svém osamoceném soukromí. Další dva dny, tedy ty hlavní vánoční, jsem pak už tvrdě pracoval. Nejdříve na Pražském hradě, což vlastně nebylo až tak tvrdé, ale nečekaně spíš podněcující. Pak následovalo něco jako delirium tremens v podobě pracovního nasazení, za které by se nestyděl ani Sisyfos či Romeo a Julie v posledním tažení. Ale i to jsem přežil a před námi je Silvestr, což bude evidentně něco úplně jiné, ačkoli se toho zúčastní téměř ti samí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Prach ve větru


„Prach jsi a v prach se navrátíš“ čteme v knize Genesis. Tahle myšlenka mě zrovna napadla teď, když jsem přemýšlel, jestli by už nebylo načase proměnit se opět v prach, ze kterého jsem vzešel. Každý z vás může mít někdy pocit, že život neznamená nic jiného než cesta z prachu do prachu. Ano, prachem jsme byli a do prachu se opět vrátíme. Důležitější než tato fyzicky nezvratitelná přeměna z ničeho do ničeho je, co zde po sobě zanecháme. Co jsme vytvořili, jakým způsobem jsme dokázali ukázat cestu životem ostatním lidem. Ne, v prachu to není. Prach je jenom hmotná substance, v níž se může zrodit něco přežívající věky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Strana kontemplativní defekace


Právě jsem založil nové politické uskupení, které se jmenuje Strana kontemplativní defekace. SKD má momentálně jednoho člena. Tím jsem já, a na první schůzi bylo jednohlasně odsouhlaseno, že jsem jejím předsedou.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Ztracená


Jsou ulice v městech a možná i ve vesnicích, které se nazývají Ztracená. Když do té ulice vejdete, můžete se ztratit – kdekoli a jakkoli. V těch ztracených ulicích můžete ale zase najít sebe, anebo alespoň něco, co se vám někdy ztratilo. A kolem jsou stromy, je podzim, a z těch stromů, které nemohou nikam jít, padá listí poznání. Anebo přezrálé jablko, do kterého se zakousnete. Chutná dobře, ba co víc – ještě lépe, než ulice, které ztracené být nemohou. A když se pak ztratíte, tak nějak na věčné časy, tak se pak zase naleznete, aniž víte, jak se tomu mohlo přihodit. Přihodíte ulici ztracenou do svého tlumoku, do batohu na zádech, který tam nuceně musíte mít, protože být ztracený je z hlediska aktuální kultury neobyčejně úsporné…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Magor honoris causa


Nečekaný vstup zde a do vinárny U Čerta je zapříčiněn tím, že jsem se nedávno z jakéhosi emailu dozvěděl, že v brzké době přijdu o střechu nad hlavou. Bezpochyby je to možné. Nicméně bych si podotknul upozornit na to, že pokud se mi podaří skončit v blázinci, tak tam tu střechu nad hlavou budu jisto jistě mít. A k tomu patrně směřuji.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Teo Torriatte (Let Us Cling Together) [手を取り合って]


Na kapelu Queen jsem narazil již ve velmi brzkém mládí. Písně tohohle zvláštního hudebního uskupení mě facinovaly. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že charizmatický frontový zpěvák Freddie Mercury se ve skutečnosti (?) jmenuje Farrokh Bulsara. Jeho kulturní kořeny jsou u Pársů, vyznavačů zoroastrismu, jejichž kořeny jsou v Persii, odkud je do Indie vyhnali muslimové. Jedna z písní, která mě od Queenů v brzkém mládí uhranula, se jmenuje Teo Torriatte. V té době jsem anglicky skoro vůbec neuměl, a tak mě název písně nijak zvlášť nerozhodil. Relativně nedávno jsem zjistil, že nejen ten název (s anglickým překladem v závorce), ale i jedna pasáž písně je v japonštině. Jak a proč k téhle jazykové kombinaci Queeni (či sám Freddie Mercury) dospěli, netuším. Text písně je vcelku jednoduchý: jde o to, že dva lidé, kteří mají k sobě blízký vztah, by měli za všech okolností držet pospolu. Níže z té písně cituji hlavní myšlenku, jak v angličtině, tak v japonštině, avšak ne v latince, ale v japonských znacích, jak jsem to nalezl na internetu. Přepis v latince najdete na přiloženém videu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Prvního září


Je prvního září. Tohle dlouhé léto začíná vrcholit. Na seznamu je ještě babí a indiánské léto, ale listy ze stromů poznání se již začnou barvit a opadávat. K zemi. Jsou věci, které zřejmě nedokážeme pochopit, ale pokud jde o září či záři, tak tomu si troufám vyjít se svým pochopením vstříc. V pondělí vyrazí do škol noví školáci – ať se jim zadaří – pro mě září však znamená, že musím zalít své kytky a spočítat jejich listy – do breviáře založit – připravit se na podzim – jak už mnohokráte – podzim je totiž ta nejkrásnější doba lidského období – zima ještě v nedohlednu…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Mezi Nebem a Zemí


Jsou věci mezi Nebem a Zemí, které ovlivnit nemůžeme. Především proto, že netušíme, kde, jak a proč se tam vzaly – prostě jim nerozumíme. To ale neznamená, že nemůžeme ovlivnit sami sebe a popřípadě kohokoli kolem sebe. Můžeme – jenže to předpokládá, že jsme se svým způsobem vzdali sami sebe – že jsme se vsákli do všeho jiného kolem sebe – že jsme to pochopili – že jsme se v zájmu pochopení celku vzdali pochopení svého vlastního já, protože to chceme….

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


«     1    2  3  4  5   »