Vinárna U Čerta


« strana 2 »

Prostě buďte


Nastalo Velikonoční (původně Červené) pondělí se zmalovanými vajíčky a kdoví ještě čeho. Svoji třídílnou velikonoční pouť zakončím tam, kde jsem začal, totiž ve vinárně U Čerta.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Cesta do dětství


Už dlouho jsem neupustil něco jurodivě komprimovaného do vinárny U Čerta. Letos pouze jedinkrát počátkem ledna v podobě Rouper de Clotrimazolovo poste restante. Jenže to jsem nebyl já, ale Rouper de Clotrimazol, který mě tady občas alternuje v době, kdy se vydávám na cestu do dětství.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Rouper de Clotrimazolovo poste restante


Poté co Rouper de Clotrimazol vystřízlivěl ze silvestrovského opíjení se vodovodní vodou ze starých a rezavých trubek podsklepního vodovodu, rozhodl se, že, aby ten nový rok náležitě přivítal a duševně obhospodařil, se vydá na cestu kolem světa. Ne však jen tak po nějaké přímce, odsud sem, potom ještě tam a kousek za tím, a hupky šupky zase do výchozí pozice, ale cik cak skoro úplně všude.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Zvláštní meteorologický úkaz


Poslední dobou se odehrává počasí, ze kterého jsou i drsným způsobem ošlehaní meteorologové takříkajíc na plech. S počátkem listopadu, ale už i ke konci října, očekáváme ponuré podzimní dny, plískanice, mlhy, když vykoukne sluníčko, tak jen na chvíli a krkavě. Když listopad pokračuje ve svém volnoběhu, začíná vrcholit podzim, který má či měl by mít svoji nezaměnitelnou, sentimentálně ponurou náladu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Matoucí


Započíná se třetí měsíc od konce našeho dvanáctiměsíčního kalendáře, jemuž se v českém žargonu říká říjen, což má jakousi souvislost s jelení říjí. Nejsem jelen, a pokud chci mít říji, tak je mi úplně jedno, jaký měsíc se zrovna nachází v kalendáři, ani fáze oné poďobané satelitní mičudy kroužící kolem zemské mičudy mě nezajímá. Koncem předchozího měsíce, kterému v našich končinách říkáme září, jsem se kompletně vyzářil. Něco z tohoto úkazu se vám teď pokusím vyždímat, ale od sfouknuté svíčky toho moc nečekejte.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Brixen nadohled


Už se to blíží. Za třináct dní nasednu někdy v pět hodin ráno do vlaku a zamířím do Brixenu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


onchešV ej ýnjets monej yt


Srpenec se nám začíná zvolna rozjíždět na plné obrátky a stejně jako Psychorvanec na úvod zatápí pod tropickým kotlem. Okurky už nepřipomínají mumie, ale prací prášek. Někteří lidé melou z posledního radostně upadajíc do psychotropických halucinací. Hromadné zájezdy či nájezdy písečných kobylek nabývají neskonale uvědomělého charakteru, sušené vodní vážky jsou k dispozici v supermarketech a jim přidružených kontejnerech, ale jinak je všechno stejný, jenom…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Astrolog v roztrhané šále


V tomhle šíleném vedru nejsem schopen ze sebe vypotit nic tak klopotně obsažného. A zdroje by byly i vlastní nápady, dokonce jsem si v posledním satoriho tažení na papírek napsal i kousek úžasné básně, jenže ten papírek se už stihl vypařit. Nejhorší je to sucho. Marně vyhlížím déšť, něco se už vůkol objevilo, ale v Praze ani kapka. Říci, že nastal konec vodníků v Čechách, je velmi tristní oznámení, jež by se hodilo na náhrobek Vodnáře. Dle horoskopického kalendáře jsem Vodnář a ten suchopárný horor prožívám už v posledním tažení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


První březnová - Nostalgická


Prapodivný únor, který postupně zatuhl ve stavu beztíže, v monotónně se opakujícím stavu o ničem, kdy se každý den podobal všem ostatním, a nic se nepodobalo ničemu, co by se od února dalo očekávat, definitivně zatáhl svoji poslední záclonu a odněkud z jeho podzemí začal nesměle rašit první březnový klíček. Takové prťavé nedochůdče svého němého únorového předřečníka. A na mě padla nostalgie, prapodivná vize, v níž se chaoticky střídají obrazy z již dávno odplynuté minulosti, a celému tomu vévodí nádherný plameňák.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Opět v noční kavárně Satori


V poslední době jsem tuto svoji oblíbenou a téměř pravidelnou zastávku, o níž jsem se tady již několikrát zmiňoval (viz třeba Satori, Satori II, Osvícený stůl v Satori) stále více vynechával. Přinesla mi hodně. Po návratu ze svého šíleného pádu do kolejí metra (viz třeba Kterak oholit neviditelného čerta, Solaris, Vánočněnka) jsem v ní postupně nalézal jakýsi azyl, místo popracovního rozjímání, probouzení, kde jsem si zvykl připravovat některé příspěvky do Neviditelného čerta. V poslední době však toto kouzlo začalo vyprchávat.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  13  14  15  16  17   »