Dynamika lidských společností je mimořádně složitá, ale je rozumné předpokládat, že spravedlivé společnosti jsou obecně stabilnější a mají delší trvání než ty nespravedlivé: příslušníci společnosti musí věřit, že požadavek, aby dodržovali pravidla držící společnost pohromadě a zachovávali její ustanovení, je v zásadě poctivý. Jak by se tedy měla ve společnosti rozdělit břemena a výhody mezi její příslušníky, aby se tím zajistila její spravedlnost?
Lucifer
09.01.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Včerejší Stellin příspěvek na téma Ona a on mě zcela nečekaně tak nějak rozhodil. Důvod netkví v podstatě toho příspěvku, nachází se za zcela jiným obzorem, ačkoli oba obzory mají něco dost bytostně společného. Když jsem ho redigoval, vloudila se mi do mysli písnička, kterou jsem nalezl někdy před třemi roky; a to byl právě ten kamínek, který mě dorazil. Nehodlám to zde jakýmkoli způsobem rozebírat; kdo se tady pohybuje delší dobu, tomu se v hlavě možná rozbřeskne. Přesto jsem se rozhodl, že na to nějak navážu. Při jízdě metrem jsem listoval Adornovými fragmenty a do oka mi padla Zlatá brána; i řekl jsem si, že tohle je ten hřebíček, který bych mohl do bedničky onoho nekonečně se opakujícího a stále stejného příběhu On a ona závěrečně zatlouci. Tož vězte, že:
08.01.2014, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Olga Tokarczuková: Denní dům, noční dům
Dva inteligentní, přemýšliví lidé žijí v krásném a vyrovnaném manželství. Do života každého z nich znenadání vtrhne letmá, nečekaná láska. Jak přišla, tak zmizela.
Stella
07.01.2014, 00:00:07 Publikoval Luciferkomentářů: 40
V nedělním zachmuřeném večerním nečasu jsem si náhle vzpomněl na jednu útlou a drobnou knížku básní od Charlese Baudelaira, jejíž název Květy zla do toho nečasu perfektně zapadal. Mám ji už pěknou řádku let, někdy od svého dospívání, a tehdy jsem si ji velmi oblíbil. Dospívající, obzvláště pak poeticky založení muži se v těch dobách, nevím jak dnes, občas velmi rádi nořili do chmurných představ, v nichž si své dorůstající ego sadomasochisticky hýčkali. Ani já jsem tomu neunikl, takže nemůže být překvapením, že mě do těch představ doprovázel jeden z prokletých básníků se svými „květy zla“.
06.01.2014, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 45
Ve zdejších komentářích se několikrát objevilo slovo „galantní“. Není to slovo úplně obyčejné. Je starosvětské a lehkomyslné. Jen si je vyslovte. Zaoblené „l“, v pase přeštípnuté „g“, a slovo ukončí svou otočku dlouhým vysokým „í“. Prostě je – elegantní. A skoro zapomenuté. Opravdu patří do jiného světa. Když jsem na stránce NČ toto slovo uviděla poprvé, nejdřív mě napadlo: galantní poezie. Sborníček s tímto názvem milovali spolužáci (kluci). Protože v něm nehledali vyznání lásky nedosažitelným paním (jak by měli), ale to hlavní. Neboť tato poezie jest francouzská. Povídá se přece, že za války byli francouzští letci jediní, kteří si helmou nechránili hlavu.
05.01.2014, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 52
V jistých vesmírných dálavách kdysi hodně dávno, tak dávno, že už si to kromě mě nikdo nepamatuje, bylo a kupodivu i žilo jedno království, jemuž vládla dlouhá, a kdyby to království nakonec nezaniklo tak nekonečná řada králů, z nichž každý se jmenoval Slušňák plus příslušné pořadové číslo.
04.01.2014, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 21
(Podmíněné)
03.01.2014, 00:01:20 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Jsme zvyklí na stránkách NČ potkávat malá dobrodružství nalézaná v každodenní, na pohled obyčejné cestě do práce nebo za kulturou (Lucifere…). Tak mě napadlo, že bych se svou troškou o kuchyňské všednosti mohla přispět i já. Pravda, bez té fantazie… Zato směs to bude určitě.
02.01.2014, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 13
(Obsese)
01.01.2014, 01:26:08 Publikoval Luciferkomentářů: 15