Za rok, kdy na scénu vstoupila moderní věda, můžeme zvolit například rok 1609. Galileo Galilei v Itálii postavil svůj dalekohled a systematicky jím jako první ohledal oblohu. O rok později publikoval dílo Siderus nuncius (Hvězdný posel) a oznámil v něm světu, že kosmos je velmi odlišný od toho, jak si ho, jak si ho lidé dosud představovali, a to v jakékoli podobě a odnepaměti. V tomtéž roce publikoval Johannes Kepler dílo Astronomia nova. A když v roce 1687 vyšly Newtonovy Matematické principy přírodní filosofie, nové vědecké paradigma bylo zpečetěno. Lucifer
13.10.2012, 00:56:17 Publikoval Luciferkomentářů: 5
První kapitola knížky Marcelo Gleisera končí konstatováním, že hledání Jednoty (viz Jednota a Johannes Kepler) se přesunulo od ryzí geometrie k přírodním zákonům. V následující kapitole pak Gleiser popisuje vývoj vědeckého hledání unitární teorie, teorie všeho, která se snaží dosáhnout dokonalé symetrie čili supersymetrie. Lucifer
10.10.2012, 00:52:47 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Na konci předchozí části o Jednotě, která byla věnována Mikuláši Koperníkovi, se na scéně objevil Johannes Kepler. Na úvod této části, která je pochopitelně věnována Keplerovi, si nejdříve připomeňme slavnou hru Amadeus od Petera Shaftera, která byla velmi skvostně zfilmována Milošem Formanem. V této hře je vylíčen střet mezi průměrným člověkem a géniem, mezi přizpůsobivostí a revoluční kreativitou, jenž nakonec vyústí v tragédii poté, co zoufalý Antonio Salieri odporným způsobem terorizuje Mozarta, čímž ho dožene k smrti. Lucifer
08.10.2012, 00:00:32 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V den své smrti 24. května 1543 konečně spatřil napůl ochrnutý a na lůžko upoutaný Mikuláš Koperník čerstvý výtisk svého díla De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér), opus magnum, které shrnuje jeho celoživotní astronomické dílo. Avšak to, co mělo přivodit jeho nejšťastnější den, se mu tragicky zhroutilo. Proč? Odpověď naleznete na konci druhé části o Jednotě. Lucifer
07.10.2012, 00:01:10 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Nedávno jsem tady přetlumočil tři ukázky z knížky Trhlina ve stvoření světa - Nová vize života v nedokonalém vesmíru od brazilského fyzika a astronoma Marcelo Gleisera, jenž nyní působí ve Spojených státech jako profesor na Dartmouth College ve státě New Hampshire. Nejdříve jsem vybral něco z předmluvy (Trhlina ve stvoření světa), potom jsem se přesunul k úvaze o Frankensteinovi (Bayerisch Eisenstein a Frankenstein) a ve třetí ukázce jsem zamířil až k poslední kapitole, odkud jsem vybral jednu pasáž, v níž Gleiser sumarizuje svůj názor na poslání vědy zbavené mýty o symetrii a sjednocování (Věda po symetrii a sjednocování). Knížka však obsahuje celou řadu dalších zajímavých úvah, postřehů a informací nejen z fyziky či astronomie, ale třeba i z biologie či filosofie. Při její četbě jsem nabyl pocitu, že Marcelo Gleiser je vskutku renesanční člověk. Pokusím se tedy z ní ještě něco přetlumočit a dnes se vrátím k první kapitole, která se nazývá Jednota. Lucifer
06.10.2012, 00:10:51 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Již několikrát jsem zde zabrousil za hranice oficiální vědy, někdy možná až na hranici pavědy. V předchozí sérii o UFO a mimozemšťanech jsem se k tomuto tématu vyjádřil poněkud skepticky, i když jsem si nechal otevřená vrátka, jimiž jsem za hranice oficiální vědy vypustil svou aktuální hypotézu. V zájmu udržení rovnováhy zde dnes vypouštím, jak se na to obecně dívá jeden z největších teoretických fyziků Richard P. Feynman. Lucifer
24.09.2012, 00:00:44 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Je neděle, jež je jak známo dnem odpočinku, a tak jsem se rozhodl, že to opepřím posledním doslovem z poslední knížky pravděpodobně největšího z autorů sci-fi, jejíž vydání se již nedočkal. Tím autorem není nikdo jiný než Sir Arthur Charles Clarke a jeho poslední dílo, které se příznačně jmenuje Poslední teorém, bylo napsáno na základě stostránkových Clarkeových poznámek ve spolupráci s dalším velikánem této generace autorů SF, Frederikem Pohlem. Lucifer
23.09.2012, 00:03:17 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Předposlední část této gravitační série byla zakončena předpovědí obecné teorie relativity (OTR), že světlo se v gravitačním poli jakéhokoli tělesa bude ohýbat dvakrát tolik, než by předpověděl Newtonův gravitační zákon, kdyby předpokládal, že světlo má efektivní hmotnost. Tento dvojnásobek nám pomůže osvětlit jednu důležitou nuanci týkající se principu ekvivalence. Lucifer
11.09.2012, 00:01:19 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Nejdůležitější myšlenka, která se objevila v předchozí části, je, že těleso ve volném pádu necítí žádnou gravitační sílu. Proč je tohle konstatování tak důležité? Pokud na těleso nepůsobí žádná gravitace (nebo zrychlení, protože je to totéž), pak se chová přesně podle Einsteinovy speciální teorie relativity. A tady máme onen styčný bod, nesmírně důležitý můstek mezi speciální teorií relativity (STR) a novou teorií gravitace, kterou Einstein hledal. Lucifer
10.09.2012, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Na závěr první části bylo řečeno, že to, co považujeme za gravitační sílu, je pouze důsledkem setrvačnosti, což však nemusí nutně znamenat, že těleso se pohybuje po po přímce, jak si ji klasicky představujeme, ale jak ji s pomocí OTR definujeme. Pojďme se tedy na to podívat. Lucifer
09.09.2012, 00:01:53 Publikoval Luciferkomentářů: 22