Populárně naučný koutek


« strana 29 »

Asymetrie hmoty IV - Věda mezer


Ve třetí části této série byly představeny základní stavební kameny našeho materiálního světa, jak se k nim dopracovala zatím jediná plně funkční fyzikální teorie v podobě standardního modelu částicové fyziky. Dnes bych na to navázal jedním obecněji pojatým zamyšlením Marcelo Gleisera na téma finální teorie, které se jako červená nit vine prakticky téměř celou Gleiserovou knížkou a které tu už bylo v různých podobách přetřásáno.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Asymetrie hmoty III


Na závěr předchozí části bylo řečeno, kromě zmínky o Diracově usilovném pátrání po magnetickém monopólu, že naše hmota má jakýsi protipól, jakýsi duplikát, jemuž se říká antihmota. Antičástice, které tuto substanci tvoří, se však ve vesmíru vyskytují jen tu a tam na krátkou chvíli, žádný objekt antihmoty však pozorován nebyl. Tato kopie však není dokonalá. Nejdříve si něco řekneme o antihmotě, a pak blíže prozkoumáme náš materiální svět.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Magnetický monopól - Matematický model a fyzikální realita


K napsání této poněkud šířeji pojaté úvahy mě přimělo neutuchající a systematické pátrání některých povětšinou teoreticky založených fyziků po magnetických monopólech. Podnět k tomuto pátrání přišel od Paula Adriena Maurice Diraca, věhlasného teoretického fyzika, kterému se nelíbilo, že úžasné Maxwellovy rovnice, které zkombinovaly elektrické a magnetické pole v makroskopický model pole elektromagnetického, mají jednu drobnou vadu na kráse. Zahrnují elektrické monopóly (elektrický náboj), chybí v nich však magnetické monopóly (magnetický "náboj"). (Viz Známky galaktické diaspory III, sedmý až desátý odstavec, a Supersymetrie, druhý a třetí odstavec.)

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Asymetrie hmoty II


První část série věnované asymetrii hmoty byla zakončena výrokem, že asymetrie se stala součástí hlavního proudu vědy. Symetrie však i nadále zůstává základním kamenem fyzikálních teorií. Pojďme se tedy podívat, jakou roli má symetrie v našem světě, ve fyzikálních modelech, matematických operacích, a jaké důsledky z toho plynou.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Asymetrie hmoty I


Když se fyzika zeptáte, co pro něj znamená symetrie, tak vám pravděpodobně většina fyziků odpoví něco v tomto smyslu: "Příroda je symetrická. Tyto symetrie odhalujeme pomocí matematiky. Naše rovnice a teorie jsou vtělením skrytého řádu všech věcí. Symetrie je krásná a krása je pravdivá." Poslední výrok svým způsobem navazuje na to, co v roce 1819 napsal básník John Keats, totiž že "krása je pravda". Zkusme si to tedy dát nějak dohromady s tím, jaký ve skutečnosti náš svět, náš vesmír je.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru VI - Temnota přichází


V závěrečné části této série přichází po malé oblasti podivnosti se skalárním polem na scénu velmi záhadná temná hmota a v jejím závěsu temná energie. Bizarní forma hmoty a ještě bizarnější forma energie, bez nichž se chování našeho vesmíru počínaje inflací a velkým třeskem zatím nedá vysvětlit. Tyto dvě fyzikální entity jsou však stále zahaleny tajemstvím.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru V - Malá oblast podivnosti


Předešlá část dospěla k závěru, že k tomu, abychom vysvětlili kosmologickou inflaci, tedy nadsvětelnou expanzi, potřebujeme hmotu, která vytváří záporný tlak. Na první pohled to může vypadat jako něco nemožného, ale skutečně existují určité formy hmoty, jež opravdu vytvářejí záporný tlak. Ano jsou bizarní, ale nikoli nemožné. Nejdříve se podíváme, jak si s tím poradil standardní model částicové fyziky, a potom bude řeč o malé oblasti podivnosti, v níž se možná nacházíme.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru IV


Předchozí část této série byla zakončena poznatkem, že krátce po velkém třesku musel proběhnout nějaký velmi zvláštní fyzikální mechanismus, který se může jevit v rozporu se známými fyzikálními zákony. Problém spočívá v tom, že žádná částice se nemůže pohybovat rychleji než světlo, a přesto se reliktní záření na protilehlých stranách horizontu "tváří", jako by se nacházelo v tepelné rovnováze, k čemuž mohlo dojít pouze tak, že se původně nacházelo v kauzálním kontaktu. Tato záhada bývá nazývána "problém horizontu", k němuž se také přidává "problém plochosti", tedy absence mechanismu, jenž by fyzikálně zajistil plochost prostorové geometrie.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru III


Druhá část byla zakončena poznatkem, že vesmír vypadá v průměru všude stejně. Skutečnost, že vesmír ve velkém je homogenní a izotropní (tedy stejný všude a ve všech směrech), věci nesmírně zjednodušuje. Zajímá-li nás pouze globální kosmická historie, můžeme odhlédnout od podrobností, jež se odehrály v té či oné galaxii. Soustředíme se na vesmír jako celek a na jeho časovou evoluci. Právě to je podstatou modelu velkého třesku.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Od mýtů o Stvoření ke kvantovému vesmíru II


K otestování skutečného počátku kosmu se musíme vydat až za hranice dnes známé fyziky (viz závěr první části). Předpoklad, že naše dosavadní poznatky lze v tomto směru extrapolovat, je skok opřený o pouhou víru. To je docela v pořádku, dokud naše spekulace vedou k předpovědím, které lze alespoň v principu otestovat v blízké či nepříliš vzdálené budoucnosti. Budou-li výsledky negativní, musíme být připraveni obětovat i ty nejoblíbenější pojmy a postupy, neboť příroda je lhostejná k našim zálibám a preferencím. Měli bychom být také velmi ostražití před divokými spekulacemi, které se vydávají příliš daleko do neznáma a ztrácejí veškerý kontakt s ověřitelnou realitou.

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  25  26  27  28    29    30  31  32  33 . . . . . . . . . .  45  46  47  48  49   »