Populárně naučný koutek


« strana 2 »

Obří víry v oceánech fungují jako černé díry ve vesmíru


V předchozích dvou pojednáních jsem předložil dvě nové teorie o černých dírách. Viz Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah a Radiační paradox Stephena Hawkinga by mohl být konečně vyřešen – pokud černé díry nejsou tím, čím se zdají být. Tentokrát to bude o něčem jiném, ale ne tak úplně. Na portálu Dotyk.cz jsem na přelomu června a července objevil článek, v němž se praví, že obří oceánské víry se chovají podobně jako černé díry. Následují poupravené výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Radiační paradox Stephena Hawkinga by mohl být konečně vyřešen – pokud černé díry nejsou tím, čím se zdají být


Navazuji na předchozí pojednání Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah. Ve stejném zdroji jsem včera objevil zajímavý článek, který považuje černé díry za úplně jiné objekty, než se myslelo. Předkládaná teorie nabízí možnost, jak vyřešit radiační paradox Stephena Hawkinga. A nejen ten.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah


Opět se vracím k mému kosmologickému tématu, kterým jsou černé díry. Článků týkajících se černých děr jsem tady napsal spoustu. K nim jsem zpravidla dával svoje poznámky. Co si o tom myslím. Supermasivní černé díry se zpravidla nacházejí v centrech galaxií. I Mléčná dráha má ve svém středu obrovskou černou díru. Původně se předpokládalo, že cokoli spadne do černé díry, definitivně zmizí. Prostě se už nevrátí zpět. Stephen Hawking nicméně došel k závěru, že černé díry se vypařují. V roce 1971 Stephen Hawking dokázal, že se celková plocha horizontu událostí jakékoli skupiny černých děr nikdy nezmenší. V roce 1975 aplikoval teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí a objevil, že černé díry mohou vyzařovat tepelné záření, známé jako Hawkingovo záření. To vzniká hned za horizontem událostí a v současném pojetí (existují ale i opačné výsledky) nenese žádnou informaci o vnitřku černé díry, protože je tepelné. To však znamená, že černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry. Existuje však novější teorie, která tvrdí, že černé díry mohou produkovat obrovské výtrysky hmoty do okolního vesmíru. Následují výňatky z článku na Live Science.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Planetka Ceres


Na portálu Dotyk.cz jsem našel článek, že na planetce Ceres, která se nachází v oblasti mezi Marsem a Jupiterem je viditelná ze Země, mohl vzniknout život dříve než na Zemi. Zaujalo mě to. Zasnil jsem se, že moji dávní předkové jsou z Ceresu. A já myslel, že z afrických pralesů. O vzniku života ve vesmíru jsem tady už několikrát psal. Následují výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Vědci se domnívají, že atmosférický třpyt může Mars ohřát o více než 50 stupňů Fahrenheita


Nejbližší planeta, která by mohla být takovým menším dvojčetem Země, je Mars – čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta po Merkuru. Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. s pevným horninovým povrchem pokrytým impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Nejstarší pozorování planety jsou známá již z období starověkých civilizací (Egypťané, Babylóňané a Řekové), kdy Mars sledovali pouhým okem. V první polovině 17. století využili astronomové první konstruované dalekohledy, díky nimž na povrchu planety rozeznali tmavé a světlé plochy, a proto usoudili, že Mars má polární čepičky. V roce 1877 se v mapách povrchu Marsu poprvé objevily nové útvary, tzv. kanály, u nichž si jejich objevitel Giovanni Schiaparelli nebyl jist, oč vlastně jde. Později se ukázalo, že jsou důsledkem optického klamu (pareidolie) způsobeného špatnými rozlišovacími schopnostmi dalekohledu a pohybem prachu po povrchu planety. Někteří astronomové a spisovatelé usoudili, že na Marsu by mohl být život. Ti odvážnější tvrdili, že by tam mohla být civilizace. Nakonec se ukázalo, že Mars je naprosto pustý. Objevily se nápady, jak Mars ohřát, aby se stal obyvatelným. Na Popular Science jsem narazil na článek, který upozorňuje na doposavad zřejmě ten nejzajímavější. Následující text jsou výňatky z toho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Jak vznikly stavební kameny života


Na Live Science jsem objevil článek, že podle vědců mohly stavební kameny života vzniknout v okolí mladých hvězd, Je jasné, že nějak vzniknout musely, jinak by život ve vesmíru nebyl. K přeměně elementárních prvků, jako je třeba vodík, mohlo dojít pouze díky intenzivnímu elektromagnetickému záření, které se tvoří pouze ve hvězdách. K samotné přeměně ve hvězdách nedojde, pouze v blízkém okolí. Následuje citace z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Vědci odhalili, že mozkový okruh strachu funguje jinak, než jsme si mysleli


Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi. Následuje citace z článku na Live Science.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Detekce antihmoty na Mezinárodní vesmírné stanici by mohla odhalit novou fyziku


Na Live Science jsem nalezl článek, v němž se praví, že astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici detekovali před osmi lety deset jader antihelia. Tedy částice, které se řadí do tzv. antihmoty. Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn. například pozitronů místo elektronů. Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, například elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice. Protože však např. mezony (tvořené kvarkem a antikvarkem) nelze jednoznačně přiřadit ani k "normální" hmotě, ani k antihmotě, rozumí se zpravidla v užším smyslu antihmotou pouze antičásticová obdoba klasické atomární hmoty, tedy látka tvořená jádry z antiprotonů a antineutronů a obalem z pozitronů. Následují výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Opravdu vesmírný teleskop Jamese Webba „rozbíjí“ kosmologii?


Vesmírný dalekohled Jamese Webba (zkratka JWST z anglického James Webb Space Telescope) vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury. Dalekohled je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl v letech 1961–1968 administrátorem NASA a hrál důležitou roli v programu Apollo. Je navržen tak, aby poskytoval lepší rozlišení a citlivost v infračerveném spektru než Hubbleův dalekohled a zobrazoval objekty až 100krát slabší než nejslabší objekty detekovatelné Hubbleovým dalekohledem. Díky výsledkům z pozorování JWST se objevují názory, že současná kosmologie má trhliny. Tímto se zabývá článek na Live Science, z něhož dávám několik výňatků.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  46  47  48  49  50   »