Readři a Sběrač rozptýlených informací

rubrika: Pel-mel


Paranormální jevy jako telepatie či jasnovidnost mají velmi staré kořeny. I na Neviditelném čertovi jsem se touto problematikou již několikrát zaobíral. První vlaštovku jsem vypustil hned na počátku s použitím knížky Neznámo od francouzského astronoma Camille Flammariona. Až téměř po roce jsem na to navázal v podobě Telepatie, Vědecký výzkum telepatie I (II a III) a Morfogenetické pole.

Lucifer


poledne-xxii-stoleti.jpgZatímco věda se na to dívá z pohledu současných fyzikálních, experimentálně doložitelných teorií, na rozhraní vědy a fantazie, stejně jako v klasických sci-fi románech, vznikají nejrůznější hypotézy mimo rámec současné vědy. Někteří z autorů těchto vizí přitom pocházejí z vědeckotechnické komunity. Oba přístupy však mají jeden společný základ, který je vědecky a prakticky zcela uchopitelný: každý proces po sobě zanechá v okolní přírodě či vesmíru nějakou informaci a otázkou je, jak a čím jsme ho schopni přečíst a dešifrovat. V případě telepatie či jasnovidnosti je třeba vynechat jakékoli přístroje, protože tím jediným čtenářem a dešifrantem je samotný člověk.

V této souvislosti jsem si vzpomněl na knížku od bratří Strugackých Poledne XXII. století, kterou jsem četl před mnoha lety a díky níž jsem o těchto jevech začal přemýšlet způsobem, jaký jsem už několikrát naznačil, třeba v tom Neznámu. Jako fyzik se i nadále domnívám, že se tyhle jevy dají vysvětlit na základě fyziky, ale nevylučuji myšlenku, že se ten záznam a čtení určitých informací odehrává na úrovni, kterou fyzika ještě neumí popsat. A jak si s tím poradili bratři Strugačtí v Poledni XXII. století?

O readrech se píše v příznačně pojmenované kapitole Přírodověda ve světě duchů. Reader je člověk, který dokáže přímo přijímat a vysvětlovat cizí myšlenky. Zde je několik postřehů z této kapitoly.

Takhle se k tomu vyjadřuje reader Peters:

"Lidé většinou nemají rádi, když jim někdo čte myšlenky. Proto my readři dáváme přednost samotě, a když se přece jenom objevíme mezi lidmi, snažíme se co nejvíce mluvit - vždyť lidé velmi často berou naše mlčení za nějaký výrobní postup. Máte tady jednoho mladíčka, který si v mé přítomnosti neustále opakuje nějaké matematické vzorce. Co to má za smysl? Nerozumím ani jedinému, zato mi je ale úplně jasné, že se až chorobně bojí, abych neodhalil jeho něžný vztah k jedné mladé dívce..."

Příběh readra Peterse se odehrává v Ústavu vesmírné fyziky, který se nachází na ostrově Kotlin ve Finském zálivu. Rozsah jeho činnosti nesmírně široký, kupříkladu problém přitažlivosti, deritrinitace, otázky nové fyzikální axiomatiky, teorie diskrétního prostoru atd. Jednou byl učiněn pokus, jehož cílem bylo zaměřit rozptýlenou energii při sigma-deritrinitaci. Na hranici sluneční soustavy byly vyslány dva automatické hvězdolety, byla jim udělena relativistická rychlost tak, aby se srazily. Došlo k obrovskému výbuchu a hmota obou hvězdoletů se téměř celá proměnila v záření. Když bylo dokončeno měření, vědci zjistili, že část energie se ztratila. Teorie D-deritrinitace s tím počítala, ovšem ne s takovým množstvím.

Jednou z možností, která by to vysvětlila, byla krátce předtím vypracovaná teorie vzájemného pronikání prostorů. Byla vyslovena hypotéza jakéhosi "spojového pole" a jeden z vědců postřehl zajímavou podobu s psychodynamickým polem lidského mozku. Žádné přístroje, které by byly schopny dostatečně přesně přijímat psychodynamické pole, dosud neexistovaly, a tak se začali využívat readři. Jedním z nich byl Peters, který se měl za určitých podmínek pokusit zaregistrovat spojové pole. Něco sice zaregistroval, nějaký šum, ale protože nebyl fyzikem, tak to nedokázal dešifrovat.

Sběrači rozptýlených informací (SRI - nezaměňovat se SŘLI ];-) se věnuje kapitola Záhada zadní nohy. SRI sestrojili ve středisku australské kybernetiky v Jackoy. Pod pojmem rozptýlené informace se rozuměly stopy jakýchkoli událostí a jevů rozptýlených v prostoru a času. V algebře informačních polích platilo sedm zákonů Komatsuvari.

První zákon Komatsuvari hlásal, že nic v přírodě a tím více ve společnosti se neděje tak, aniž to zanechá nějaké stopy. Převážná většina těchto stop je ve formě příliš rozptýlených informací. V definitivním stavu je to energie v té či jiné formě, problém shromažďování této energie je komplikován tím, že za miliony let původní formy prodělávají četné změny. Jinými slovy stopy se kupí jedna na druhou, mísí se, často se skrývají za stopy následných událostí a jevů. Teoreticky je možno jakoukoli stopu najít a obnovit - třeba stopu setkání množství světla s molekulou v kůži brontosaura a stopy zubů brontosaura na stromových kapradinách. Pro vyhledávání, třídění a porovnání těchto stop, pro jejich přeměnu v běžné informační tvary, například obrazové - byl postaven veliký SRI.

SRI však občas generoval příšerné zmetky. Programátoři totiž vložili do neobyčejně složitého a moudrého stroje nesmyslný program, aby si ověřili, jak si ten stroj povede. A stroj se pečlivě ze všech sil snažil vytvořit neodporující si model berana se sedmi nohama a bez malého mozku, či armádu zrůdných modelů, která šla černou vyhřátou savanou a pod.

"Sedminohý beran bez sebemenšího prvku pro orgán udržující rovnováhu. Chudák SRI!"

A tím končím čtení sběrače rozptýlených informací a započínám svůj sanitární den ];-)


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
1 Odkaz na digitální podobu knihy

«     1     »