Původně jsem chtěl napsat báseň, která se náhodně skládá téměř ze všeho, co je v podstatě o ničem, do níž bych nenápadně zabudoval střípek téměř ničeho, co je v podstatě o všem. Nakonec jsem však pod tlakem básnického vyhoření od tohoto projektu ustoupil a rozhodl se učinit nápadný krok stranou do předem připravených pozic, o nichž jsem ještě včera vůbec nic netušil.
Lucifer
01.12.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
(Bezbožně zbožná pražcová symfonieta)
24.10.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 26
Na Ivana Martina Jirouse alias Magora jsem tady upozornil ve chvíli, když se odebral do magorových věčných poetických lovišť. Nebyl jenom básníkem, ale i člověkem, který se odmítal podvolit jakémukoli totalitnímu nátlaku, a to i za každou cenu. Byl to velmi slušný člověk, který neuměl a ani nechtěl lhát, a tak byl za své pravdivé názory pětkrát odměněn žalářem. Během jedné ze svých návštěv komunistické věznice (ve Valdicích) napsal sbírku básní, která se jmenuje Magorovy labutí písně. Sbírka vyšla v samizdatu v roce 1985, v roce 1986 v Mnichově a v roce 1989 v Purley na jižním předměstí Londýna. Předkládám několik ukázek z této Magorovy sbírky, které jsem doplnil jedním zajímavým dokumentárním filmem (videem) na jeho počest.
10.09.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
(Bez začátku a bez konce)
27.08.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
(Odkud už není kam padat)
15.08.2018, 20:41:30 Publikoval Luciferkomentářů: 9
(Bez jakékoli performance)
29.07.2018, 17:05:08 Publikoval Luciferkomentářů: 35
25.07.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Jak je to krásné, když se potká radost ze života se zkušeností a když se potká tradice s modernou a – když básníci s německými jmény jsou nejčeštější…
Stella
16.07.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 37
(Pomilováníhodná)
09.07.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 20
(Erotickomaniakálněepické)
15.06.2018, 21:22:23 Publikoval Luciferkomentářů: 15
V zámeckém parku v Krásném Dvoře hromy bily do korun stromů a blesky objímaly jejich kořeny. Dvě ztracené duše sochal deštný příval, a pak zase vysvitlo slunce. Ta horkost v jeho objetí však netrvala dlouze. Opět se zatmělo, když kalíšek vína byl už skoro prázdný. Bum! Prásk! Slzavé údolí.! U vlakové zastávky bez budovy jim do úst popadaly třešně ze stromu poznání, který tam stál tak sám. Ona řekla: Ještě! Ještě? A sluneční vlak vyjel z deště.
10.06.2018, 22:22:41 Publikoval Luciferkomentářů: 1
(Nesmyslných)
22.05.2018, 22:12:33 Publikoval Luciferkomentářů: 22