V předchozím příspěvku v Populárně naučném koutku se objevil pro muže velmi zneklidňující náznak, že jsou určeni k definitnímu odstřelu. K naprosté anihilaci. A jak se z jistých zdrojů ukazuje, nemusí to trvat až tak dlouho – od oka pouhých 125 tisíc let. Kam se to hrabe na 300 milionů let, během nichž ten anihilační proces samčího chromozomu Y probíhá. Anebo je to ještě jinak? Pojďme se na to podívat do genetického „breviáře“ Marka Hendersona – a neházejme flintu do žita, šance na přežití tady ještě jsou.
Lucifer
18.12.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 21
Milí mužové, pojďme si konečně vyložit karty na stůl či napít se ze soudku pravého vína, které by klidně mohlo být amontilladského typu. Vědecky bylo dokázáno, že muži jsou geneticky modifikované ženy, čemuž vděčí samotářskému a zdegenerovanému chromozomu. Doteď jsem o tom nebyl zpraven, ačkoli populárně naučnými knížkami brouzdám už nějaký ten rok jako pirát na rozbouřeném moři. Konečně mi to docvaklo, když jsem si přečetl sedmadvacátou a osmadvacátou kapitolku z Hendersonova genetického breviáře. Konečně? No, ve skutečnosti až tak úplně ne. Podvědomě jsem to tušil již ve velmi raném dětském věku, když jsem vynaložil nezměrné úsilí, aby ze mne dvě ženy, z nichž jedna byla přímo mojí mámou, neservaly sukničku. Kdyby se tohohle zavčasu dopídil Alexandr Veliký, zabalil by svoje vojevůdcovská fidlátka, pořídil si sukničku a třetí Dareios, jenž byl natolik hloupý, že by se něčeho takového nedopídil ani náhodou, by se i nadále mohl věnovat svým perským dobyvačným radovánkám.
12.12.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Chtěli byste mít svůj klon? Mám na mysli reprodukci sebe sama, v níž se znovuzrodíte poté, když už váš úděl je zemřít. Nad touto myšlenkou jsem už mnohokráte zalevitoval. Představa je úžasná. Prostě už se vám v těle vybily baterky, tak bez jakýchkoli problémů se přemístíte do nového těla s čerstvými baterkami. Mně se to líbí a následující text tomu odporuje. Kde je pravda, to vážně v této chvíli netuším. Vím jenom jedno: Klonování soudobého nárůstu zdegenerovaných deprivantů by se mi ani za mák nelíbilo.
06.12.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Doba jedová 3 od Stacy Malkanové je orientovaná především na kosmetiku, což není ani náhodou šálek mého čaje. Obsahuje však řadu velmi zajímavých postřehů týkajících se průmyslového znečišťování nejen našich organizmů jedovatými a nezřídka i rakovinotvornými látkami, syntetickými chemikáliemi petrochemického původu (viz Soudobá chemická zátěž našeho organizmu). Nejen do kosmetiky, ale i do potravin a dalších produktů se za účelem snadnějšího zisku cpou umělé chemické látky, jež se v přírodě ještě relativně nedávno nevyskytovaly a na něž nejsou živočichové, tedy i my, vůbec adaptováni. Je to příliš prudká změna v našem životním prostředí, která zcela zákonitě pro nás i jiné živočichy, a vlastně i pro celou přírodu, vede k velmi nelibým a nebezpečným důsledkům. Mnohem pozvolnějším a dostatečně adaptabilnějším evolučním vývojem nám však příroda nabízí spoustu našemu zdraví prospěšnějších a všeobecně bezpečnějších prostředků, metod a inspirací. Jen je třeba se kolem sebe dívat, přemýšlet a analyzovat to, co už tady vlastně dávno a zcela přirozeně je. A přitom to je někdy tak snadné. Jenže lidé zapojeni do velkého byznysu to vidí jinak. A si tak, jak to s bohulibou nadutostí prezentoval náš předchozí prezident prohlášením, že naše planeta není zelená, ale modrá. Domnívám se, že slovem „modrá“ nemyslel „jedovatá“, jelikož jeho obzor až tak daleko nesahá, ale prachy, peníze, jejichž špínu přece nelze rozeznat a ani se od ní nijak očistit.
27.09.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Z Doby jedové číslo 3 jsem zde zatím prezentoval pouze jediný příspěvek - Bořiči mýtů o kráse. Nedávno jsem jel metrem a pozorně si tuto knížku pročítal. Proti mně si sedla jedna mladší žena s obličejem velmi silně omítnutým kosmetickým „brizolitem“. A tak jsem jí ukázal obal knížky, abych ji upozornil, cože to na svém obličeji má vymalováno. Jak se zatvářila, to jsem nepoznal, přes ten tlustý „brizolit“ to není ani možné. Dnes tedy přicházím s druhým příspěvkem z DJ3, abychom si tu chemickou situaci vyjasnili.
07.09.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Přišel čas, abych se definitivně rozloučil s velmi podnětnou procházkou galerií vesmírných modelů od Johna D. Barrowa. K tomuto účelu jsem použil několik výňatků z poslední kapitoly zmíněné knížky, která se nazývá stejně jako název tohoto příspěvku. Psaní populárně naučných knížek Johna D. Barrowa se mi velmi líbí, protože jejich autor to umí velmi uchopitelně, vzletně, literárně, podnětně atd., čemuž mi nezbývá než se klanět, ačkoli o něco podobného se též snažím. V posledním přívěšku této kosmologické galerie nenaleznete pouze jeden klikací odkaz. Vše už tu bylo řečeno, a pokud se vám některé termíny nebudou zdát zcela uchopitelné, tak si to můžete zopakovat v primárních a sekundárních odkazech uvedených v pojednání Falešné vesmíry – Simulovaná realita I.
28.08.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Dobrý teoretik věrnosti a praktik lásky Ludvík Vaculík píše v Posledním slově (LN 29. 7. 2014): Na věrnost není nárok: na úctu a dodržení životních závazků ano… Věrnost nemůžeme žádat, můžeme si ji přát. Vzniká tím, že se uděluje. Je založena na tom, že ji potřebuje ten věrný… Je tu jedna věc, o níž by měl mluvit někdo moudřejší. Že i v pěkném vztahu vyskytne se porucha způsobená pudy těla. Věrnost takovou poruchu přečká….
Stella
04.08.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Z Doby jedové 4 (DJ 4) od Sherrill Sellmanové jsem zde předložil už celou řadu výňatků, poslední se věnoval zázračné molekule glutation. Knížka však obsahuje poměrně dlouhý doslov její překladatelky Hanky Synkové, absolventky Institutu životního stylu, jenž se jmenuje Postřehy k vydání pro české čtenáře od Hanky Synkové. Zde je několik postřehů z první části těchto Postřehů:
31.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Z nedávných statistik vyplývá, že se nejrychleji rozrůstá věková skupina stoletých lidí. Jaké je tajemství dlouhého a zdravého života? Jednu z odpovědí lze možná nalézt v přítomnosti glutationu – malé, leč velmi účinné molekuly, která se tvoří v každé buňce lidského těla. Ačkoli glutation není tak známý jako jiné, častěji zmiňované živiny, například vitamin C a E, rozhodně se jedná o zázračnou molekulu. Badatelé zjistili, že průměrná aktivita glutationu je u stoletých lidí výrazně vyšší než u těch mladších. Několik studií dospělo k závěru, že vysoká hladina glutationu souvisí se zvýšeným přežitím.
27.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
I přes ne zcela příznivě přijaté poslední pojednání z Doby jedové 4, Nechť je tvá strava tvým lékem – Salba chia, jsem se nenechal odradit a přicházím s dalším. Ta knížka totiž obsahuje velmi zajímavé poznatky týkající se mimo jiné naší zdravé či nezdravé, přírodní, umělé, jedovaté atd. stravy, že se tomu nedá vyhnout širokým obloukem.
17.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Je pátek, blázni jako obvykle mají svátek, i když nadměrní konzumenti ohromných porcí téměř bezobsažných potravin ho mají každý den. Někdy si připadám jako ve velkovýkrmně. Když chodím s kolegy do nedaleké restaurace na oběd, mám občas takový problém, že to, co mi tam jako štamgastovi s bezpochyby dobráckým úmyslem dají na talíř, je skoro větší než obsah mého trávicího traktu, a někdy mi z toho ani není dobře. Podobně to dopadlo včera, zatímco předevčírem jsem si v Albertovi koupil dva menší sendviče s rybím obsahem, jedno nádherné jablko a k tomu rybí konzervu, a bylo mi mnohem líp. Jenže situace je mnohem horší. Budu se muset nad svými stravovacími návyky hluboce zamyslet, i přesto, že už teď jsou velmi vzdálené od „lukulských hodů“ oněch těžkotonážních konzumentů životodárně bezprizorních potravin. Pro tento pátek jsem vám připravil jeden z dalších výtažků z Doby jedové 4 (poslední byl o lécích z kohoutku), jenž se týká právě této problematiky.
11.07.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 37
Jedněmi z největších jedlíků farmaceutických produktů jsou Američané (občané USA). Co se asi tak stane s těmi stovkami milionů předepsaných i volně prodejných léků, které Američané denně spotřebují? Každý lék, který člověk přijme do těla, se až z 90 % vyloučí v nezměněné formě nebo rozloží na aktivní metabolit, poté se ve stolici spláchne do záchodu a do kanalizace, odkud se dostane do vodních zdrojů. Pak už v tomto řetězci zbývá jen krok, než se tento lék nakonec přes vodovodní kohoutek vrátí tam, odkud přišel.
03.07.2014, 00:01:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3