Po náročném pondělním výcviku pod kontrolou Velkého Bratra se pokusím středobod pracovního týdne otěhotnět něčím relaxovanějším. Jedním legračním střípkem ze svých každodenních těžebních zážitků, k čemuž si neodpustím venkoncem připojit závažné poučení, plus něco navíc. Je to taková oddechovka, abyste se po pondělním základu těžkého nákladu postačili poněkud zrestaurovat, než přijde ten příští. Víkend zařídí Stella, přepokládám, že ještě oddechovějším způsobem. V neděli bychom si mohli pustit třeba i dechovku, abyste další pondělí vystačili s dechem. Pondělky totiž budou přitvrzovat muziku (Stouni či Sabati jsou či vlastně budou proti tomu slabým lektvarem). Možná vypustím Druhý svátek vánoční. Nicméně druhého ledna, až se mi podaří probrat se ze silvestrovské narkózy a novoroční duševní paradentózy, udeřím opět a s ještě hutnějším zbrojním arzenálem.
Lucifer
30.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Poslední pondělí jsem ohlásil, že tento den bude na NČ věnován jakýmsi vizionářským rozjímáním přinejmenším do Nového roku 2017. Nehodlám na tomto čertovském projektu zatím nic měnit – pouze jsem se rozhodl ho poněkud rozšířit. Na scénu jsem povolal Manfreda Spitzera, z jehož knížky Digitální demence – Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum jsem tady v létě 2014 vypustil naposled Televize pro děti a DVD Baby Einstein IV. Dnes vypouštím ukázku z jeho novější knížky, jež vyšla loni a oproti té předchozí si s naší pozorností zahrává ještě drastičtěji.
28.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 36
Allen Ginsberg přednesl slavné Kvílení poprvé roku 1955. Deset let poté navštívil Československo. Nevítaný doma, vypovězený z Kuby, vítaný i nevítaný v ČSR. Byl překvapen, když zjistil, že všechny pověsti, které se v USA o komunismu vyprávějí, jsou pravdivé. V Praze ho zarazily nejen šedivé, fádní ulice, ale všiml si také, že se lidé opatrně rozhlížejí, kdykoli vedou hovor na veřejnosti. On sám se těšil nevšední péči ze strany ministerstva vnitra, a tak byl po slavném květnovém majálesu r. 1965 z republiky vyhoštěn.
Jeho poezie je drsná, krutá, cynická, místy nechutná. Ale je také neobyčejně silná, protože básník bez zábran šlape bosýma nohama po střepech a brodí se smetištěm plným obscénních odpadků své doby. Dekadence? Na každém konci světa jiná. V tom padesátém pátém byli u nás popraveni tři členové skupiny bratří Mašínů, byla zahájena druhá vlna kolektivizace a v kinech započal svou nekonečnou kolovrátkovou pouť Anděl na horách. Obsáhlá báseň Ekologa vznikla o něco později a přibyl v ní, u Ginsberga nově, motiv vztahu člověka k životnímu prostředí – v oněch letech vůbec ne běžná záležitost.
Stella
25.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 19
Na vzdálené periferii jedné kuličkové hvězdokupky se nacházela dýchavičná hvězda, kolem níž se kutálela jedna jediná planeta připomínající ohlodanou briketu. Bylo to dost pusté místo, ale i tak se na něm svého času vylodila jakási pitoreskní družina v čele s NaBouchaným Dnesorem (NBD). Jen co NBD ihned po dopadu na povrch Brikety vysmrkal ze své nosní nanotrubičky lepkavé nanokuličky, prohlásil briketovou planetu za své království, čímž se de facto i de iure jmenoval jeho králem. Zbytek družiny blahosklonně povýšil na své poddané, Briketu přejmenoval na Bejbilon, tento název duplikoval i na své čerstvě narozené království a okamžitě se ujal jeho rekultivace.
23.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7
A je tady zase pondělí. Poslední dva pondělky jsem věnoval vizionářským představám australského futuristického spisovatele Richarda Watsona. Posledně čili po druhé jsem zde z jeho knížky Akta budoucnosti… replikoval čtyři humorně pojaté fiktivní dopisy z nedaleké budoucnosti. Dnes čili po třetí (prvničko má samodruhá, je ti tohle zapotřetí? – zdroj: Vlasta Třešňák) přicházím s poněkud závažnějším tématem, jenž se kromě solitérního rozpuštění lidského společenského fyzična do masivního společenského virtuálna zabývá též možností, že si tímto zahráváním s džinem vypuštěným z vědeckotechnologické lahve můžeme způsobit těžkou újmu na existencionálním zdraví.
Není vyloučeno, že v tomto pondělním trendu budu pokračovat, nejméně do Nového roku 2017, a když vyčerpám Watsonův zdroj, započnu čerpat ze svého vlastního zdroje. Není vyloučeno, že mi to může vydržet až do roku 2050. Futuristické pondělky by se tak staly vlajkovou lodí Neviditelné čerta až do jeho úplného zviditelnění a následného vyzmizíkování.
21.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Že existuje něco jako jazyková kultura, je pro mnohé profesionály živící se jazykovým projevem věcí neznámou. Možná i vám zatrne, když ve zprávách slyšíte: OBEC POTŘEBUJE VRAZIT PENÍZE DO SILNIC. RADNICE PŘEŠVIHLA LIMITY SPOTŘEBY. MINISTR DNES DOSTAL PADÁKA. AUTO TO NARVALO DO ZDI. NA SLOVENSKU BOURAL VLAK. NA NÁMĚSTÍ OBČANÉ DĚLALI BORDEL. PO TRAGICKÉ SMRTI DÍTĚTE UŽ SE ŽENA OTŘEPALA. Nemělo by to poslední být přímo trestné? Ale asi ne, protože mamince takové vyjádření zjevně nevadí: JEHO SMRT MĚ ZDRCHALA, ALE UŽ JSEM SE Z TOHO VYHRABALA. Nerozlišování mezi různou situací a prostředím, mizerné zacházení s jazykem jako s pracovním nástrojem, obyčejný nedostatek slušného vychování? Nedostatek kultivovanosti, citu pro přiměřenost – citu, který poslední dlaždič mít musí i nemusí, ale profesionál ho postrádat nesmí! Ale dost rozčilování, blýská se na lepší časy!
18.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 25
(Podzimního splínu, který mizí)
16.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Po týdenní přestávce se vracím k Aktům budoucnosti od Richarda Watsona, která obsahuje zajímavé vize vývoje naší civilizace v blízkých desetiletích. Už jsem ji trochu pročetl, ne vše se mi jeví zcela reálné, některé předpovědi zřejmě nevyjdou, ale jako zdroj k zamyšlení považuji tuto knížku velmi inspirativní. Dnešní dávka z ní není zaměřena příliš vážně, ale spíš komicky, jelikož obsahuje čtyři fiktivní (hypotetické) dopisy (emaily) z budoucnosti, ačkoli vám může při jejich četbě úsměv tak trochu zamrznout. Na úvod předkládám jeden odstavec z autorovy Předmluvy. Ještě je třeba říci, že se jedná o český překlad z roku 2012 originálu z roku 2009, jenž je aktualizovanou verzí prvního vydání z roku 2007, takže je zřejmé, že hypotetická aktualizace z roku 2016 může vypadat poněkud jinak. Následující text je téměř neupravenou citací zdroje, k čemuž se pro tentokrát vyjadřovat nebudu.
14.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Při uvažování o tom, co je podmínkou vzniku inovací, cituje Steven Johnson (autor knihy Odkud se berou dobré nápady) z dopisu Thomase Jeffersona filadelfskému vynálezci, který roku 1813 požádal Jeffersona o radu ve sporu o prvenství patentu na automatický mlýn. Thomas Jefferson – jako právník – vynálezci odpověděl, že ochrana soukromého vlastnictví je dar nového sociálního řádu. Ale je sporné, zda se za výhradní a stabilní vlastnictví může považovat myšlenka, „prchavý vzruch individuálního mozku“. Myšlenka je zvláštní tím, že jakmile se o ni podělíme, nepřijdeme o ni, přestože se zároveň stává majetkem ostatních. A podle Jeffersona je cirkulace myšlenek planetou velkorysým záměrem přírody z důvodu posilování blaha všech lidí. Je jako vzduch, je pro všechny. Proto vynálezy nemohou být předmětem vlastnictví. Steven Johnson mnohokrát opakuje, že myšlenky „v přirozeném skupenství“ proudí, přelévají se a spojují s ostatními. Ale je úkolem státu zajistit, aby kreativní lidé nebo organizace mohli na svých nápadech vydělávat. Přitom stát musí zároveň být otevřenou platformou, nikoli centralizovanou byrokracií.
Následující text vychází z kapitol zabývajících se vznikem sítí přes jejich podíl na rozvoji civilizace, až po příklady toho, jak nezbytná je informační otevřenost a jak se dá podpořit nový dobrý nápad.
11.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 34
která běží a běží
když k jejím nohám kladu svoji lásku…
09.11.2016, 00:01:13 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Byla neděle, byla, i sobota, vlastně celý víkend, což se opakuje pravidelně jednou za týden, který má sedm dní. Každý z nich vypadá jinak. Někteří však už tyto nuance nerozlišují. Mají furt jeden stejný den. Jistě, opakovat ten kolovrátek sedmi dní v týdnu je skoro tak nudné, jak mezi nimi nerozlišovat, ale přesto je tu ještě jakási šance. Někteří rozlišují každý den ve svém životě a na nudu nenarazí, jiní nedokáží vnímat ani tu kolovrátkovou nudu. Baví se jí tak nějak systematicky. Mají pocit, že nic lepšího už ve svém životě nemohou vykonat.
Pokouším se tomu uniknout, ale někdy se nechám chytit do těch kolovrátkových osidel. Jen na chvíli, než zase prozřu. Valí se to ze všech stran. No a já jsem se v neděli dovalil do butovické Galerie především za účelem navštívit knihkupectví Kosmas. Ano, ještě stále si kupuji knížky, i když už ne tak často jako ještě nedávno dříve. Tuhle neděli jsem zcela nečekaně narazil na Akta budoucnosti. A v nich jsem našel řadu podnětů, námětů a myšlenek, jimiž se tady už od počátku Neviditelného čerta občas zaobírám.
Pro toto pondělí vám předkládám citaci ze začátku první kapitoly této knížky:
07.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Benjamin Franklin řekl, že historie lidských omylů je mnohem cennější než historie objevů, protože pravda existuje nepřetržitě a abychom ji nalezli, stačí mít dostatečně přizpůsobenou pasivní duši. Ale omyl je nekonečně rozrůzněný a otevírá dveře k novým myšlenkám a novým objevům. Některé nové internetové firmy se řídí heslem: chybuj častěji. Jiné poskytují svým zaměstnancům jeden den v týdnu výhradně k tomu, aby zaměstnanec pracoval pouze na tom, co jeho samotného baví. Po určité době pak zaměstnanec seznámí nadřízeného s průběhem, případně s výsledkem svého přemýšlení nebo experimentování.
Mezi přesností a omylem existuje složitý vztah. Pokud je chaos („tvůrčí chaos“), šum, vyšší, stáváme se inovativnější a chytřejší, protože musíme zvažovat alternativní možnosti. Dnes už víme, že pravda představuje v mozku fázově uzamčený stav, kdy všechny neurony vysílají na stejné frekvenci. Bez šumu by stagnovala evoluce – vznikaly by nekonečné kopie téhož. Jestli se Darwin v něčem zmýlil, pak to byla jeho teorie pangeneze. Odmítal připustit, že by omyl přinášející variace mohl být tak všestrannou silou. Naše buňky jsou ovšem natolik rafinované, že opravují poškozenou DNA – udržují rovnováhu mezi rozbujelou mutací a sterilní stabilitou.
04.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 44