Během svých procházek, výletů a průzkumných výprav jsem potkal celou řadu zajímavých zástupců živočišné říše. O některých setkáních tohoto druhu jsem vás zde pokud možno poutavým způsobem informoval, kupříkladu naposledy „Jak jsem na Vyšehradě potkal sojku“. Tentokrát bude řeč o mouše, chytré mouše, kterou jsem potkal ve svém obývacím pokoji. Vlastně nepotkal, protože jsem nikam nešel a během onoho kontaktu jsem seděl před monitorem notebooku.
Lucifer
31.08.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 12
V šeru předsíně, aby to nikdo neviděl, jsem si přehodila bačkory. Všimla jsem si totiž, že mám na levé noze modrou, pohodlnou, a na pravé sváteční vínovou, na klínku, z páru nachystaného pro případ, že by najednou zazvonila návštěva: ještě pořád nejsem tak nemožná, abych doma chodila v nějakých rozcapených hrůzách! Jak dlouho takhle chodím? Vstala jsem před šestou, teď dovářím oběd. V žádném případě to ale není důkaz ničeho jiného, než že jsem si ze dvou párů bot pod stolem nějaké pantofle nazula, když jsem se štrachala od snídaně. Už jsem tady jednou psala, jak jsem podobně obutá klidně šla po ulici, a bylo mi divné, že kulhám. Vždyť tenkrát to byla také jen roztržitost! Neboť: hloupnou ti druzí, ale já si užívám plodů podzimu a se soucitem pozoruji chátrání přátel i bývalých přátel…
Stella
29.08.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 44
(Bez začátku a bez konce)
27.08.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Smím vám nabídnout svá játra? Jistě jsou teď hutná a křehká, vždyť jsem tu na výkrm už celé roky.
Jídlo dne v Milliways
No bezva. Masové setkání s masem.
Zafod Beeblebrox
Těmito volně formulovanými citáty z knížky Stopařův průvodce Galaxií od D. Adamse uvádí Michael Hanlon ve své knížce (posledně z ní zde byla Existence Boha) kapitolu, která se zaobírá etickými zákrutami konzumace produktů masného průmyslu. Je opravdu nutné někdy i velmi krutým způsobem týrat a zabíjet zvířata, abychom se nakrmili a ukojili své kulinářské potřeby jejich masem? Jaký je rozdíl mezi psem a krávou? Třeba v Indii je kráva posvátná, v Evropě či v Americe je „posvátný" pes, z krávy se dělají burgery či steaky, v Číně si zase ugrilují psa. Jedněm se dělá špatně z požírání psa, jiným zase z požírání krávy. Nebylo by možné vyrábět maso, pokud se tedy bez něho fakt nemůžeme obejít (s výjimkou vegetariánů a veganů), aniž by přitom trpělo jakékoli zvíře? Zdá se, že by to možné bylo.
23.08.2018, 20:46:08 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Knihy některých spisovatelů vyvolávají dojem, že jim něco důležitého schází. Co jim to ale chybí, když je všechno na svém místě: jazyk díla je vcelku bohatý, autor je dovedný stylista, někdy také srší vtipem, píše suverénně, jenže: ta kniha klidně mohla nebýt. Proč, to pomůže vysvětlit např. takové dílo, jako je Prorok od Chalíla Džibrána. Tato kniha je údajně třetím nejprodávanějším dílem světové poezie (po Shakespearovi a Lao Tse). Je chytrá a krásná. Přitom ale! Nepřináší vůbec nic nového. Avšak v básnické zkratce, poetickým jazykem, jaký známe z biblických veršů, koncentruje nejstarší lidskou zkušenost. Chalíl autor totiž nekřičí: Tady jsem a obdivujte mě! On se pevně drží poznaného, osvědčeného, zděděného, a čistými slovy a srozumitelnými obrazy předává dál. Snad se tomu říká moudrost? Ta, která se týká základních věcí člověka, je jenom jedna a stačí se jí držet.
21.08.2018, 18:04:44 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Pod pojmem „okurková sezóna“ se myslí roční období, kdy se skoro všichni flákají, i v práci, kdy není skoro do čeho píchnout, ani vidličkou, kdy Bohem nadané myslitele (jako jsem třeba já) nenapadne ani jediná kloudná myšlenka. Proč se tomu říká „okurková sezóna“, netuším. Asi zrají okurky, bezpochyby však léto zraje mnohem více. Letošnímu létu se nicméně stále ještě nechce dozrát. Okurky to už mají takřka za sebou a podzim nervózně přešlapuje před zářijovým prahem. Jenže léto, jak se v tom šíleném horku zdá, se nám pokusí možná i nadělit pod vánoční stromeček. Okurky.
19.08.2018, 18:45:15 Publikoval Luciferkomentářů: 45
Jak se zdá, tak létu se ještě nechce skončit. Koneckonců podle astronomického kalendáře má skončit až někdy kolem dvacátého září, kdy jako svoji náhražku nastrčí léto babí. Ne že by se zrovna v tomto čase kolem motaly nějaké baby (ženský, ty se kolem motají furt), ale pavouci v té době vypouštějí své malé pavoučky na stříbrných vzdušných plachetnicích. A všechno, i slunce kolem září. Proto se tomu měsíci říká září. Až teprve v říjnu, kdy někteří samci začnou pociťovat říji, se zvolna začne podzim. Jenže léto je ještě pořád tady, a má to odpíchnuto už někdy od počátku května, kdy ještě mělo bujet jaro. Nikdy v životě jsem nezažil tak dlouhé léto.
17.08.2018, 00:00:15 Publikoval Luciferkomentářů: 31
(Odkud už není kam padat)
15.08.2018, 20:41:30 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Venku padají Perseidy („Slzy svatého Vavřince“) a já se vracím ke knížce od Veroniky K. Barátové, z níž jsem tady posledně dával Spravedlnost a milosrdenství lásky. To spolu samozřejmě jakýmsi způsobem souvisí, ještě více to však souvisí s filosofickým pojednáním o existenci Boha. V diskusi pod oním pojednáním se objevil komentář, v němž se praví, že zde chybí komentář od věřícího člověka. Předně je třeba říct, že aktivních komentátorů zde není až tak mnoho, vlastně jenom taková hrstka. Pasivních čtenářů je mnohem více. A proto jsem se rozhodl přetlumočit jednu pasáž ze zmíněné knížky.
13.08.2018, 00:55:50 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Babylonská rybka je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Když si strčíte babylonskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoliv formou jazyka. Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak bizarně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence. Argumentace vypadá následovně:
„Odmítám prokazovat svou existenci,“ praví Bůh, „protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.“
„Jenže,“ namítne člověk, „babylonská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.*“
„Ach jo, to mě nenapadlo,“ řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.
„To ale bylo snadné,“ libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a na nejbližším přechodu ho přejede auto.
D. Adams: Stopařův průvodce Galaxií
(*Quod erat demonstrandum – co se mělo dokázat. Zkratka označující konec logického důkazu.)
10.08.2018, 00:02:43 Publikoval Luciferkomentářů: 31