Určitě znáte ty suverénní mladé muže v oblecích, usměvavé a sebevědomé, vlichocující se nenápadně, ale taky neodbytně, tak, jak se tomu se naučili. Možná mají vštípenou, možná naučenou, sebedůvěru. Ale člověka bezděky napadá, jestli by se s nimi dalo mluvit také o něčem jiném, než o – produktu. Co se to říká o prázdném soudku? Různými podobami důvěry, k nimž sebedůvěra patří, se zabývá J. Krupička v knize Zmatek. Ani si neuvědomujeme, že se někdy chováme důvěřivě jako malé děti. Neznáme pilota transkontinentálního letadla, a přece – 47 % leteckých neštěstí je způsobeno pilotem. Důvěřujeme lékaři, o němž nevíme nic… J. Krupička uvádí anekdotu: Pane doktore, je moje operace nebezpečná? Jak se to vezme. Jedna z pěti se podaří. Ale vy můžete být klidný. Poslední čtyři se nepodařily.
Stella
15.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Dobří holubi se vracejí. Tím dobrým holubem je v tomto případě americký psycholog Paul Watzlawick, z jehož knížky Úvod do neštěstí jsem tady před více jak dvěma a půl lety přetlumočil téměř všechny kapitoly, z nichž poslední se jmenovala Člověk by měl být šlechetný a dobrý. Jednu podle mne z nejdůležitějších jsem však z dnes mi již neznámých důvodů vynechal. Zabývá se technikami, jak uvést do neštěstí svůj partnerský vztah. Nevím, co mě vedlo k tomu, že jsem tu knížku zase vyhrabal a narazil zrovna na tuhle kapitolu, ale je pravdou, že nedávno jsem se tady zmínil o možnosti, že v podstatě všichni žijeme v jednom společném blázinci. Paul Watzlawick se právě v této kapitole k něčemu takovému rovněž dobral.
Lucifer
13.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Marioneta je loutka ovládaná shora tenkými provázky. Loutkář, který ovládá marionetu, se nazývá manipulátor. Manipulátoři jsou buďto skryti či odhaleni publiku, používají vertikální nebo horizontální řídicí páku, která může nabývat různých forem (viz Marioneta).
11.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Jednou to téma přijít muselo, i když jsem se mu dlouho vyhýbala. Ale protože patří k těm, o nichž se dá diskutovat do nekonečna, a pravdu budou mít všichni, slibuji, že se k němu nebudu vracet. Tentokrát jsem se k němu rozhodla proto, že jsem v knize Jiřího Krupičky s názvem Zmatek narazila na nejlépe zformulovaná Pro a Proti. Vždyť se k tomu věčnému a bolavému tématu vyjadřuje člověk, který na to má největší právo. Proto mu také v podstatné části článku přenechám slovo. Vidím okolo sebe čím dál častěji lidi, kteří dospívají k okamžiku, jenž jim dá pochopit, kolik věcí nestojí za to, aby zabíraly místo v našem životě, potkávám lidi, kteří nahlížejí nicotnost a směšnost takových věcí, a proto říkají: Bylo. A teď už dost.
09.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 27
(Až k zemi)
07.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 40
První část série o dozoru UFO byla věnována posvátné hoře Kailás, v níž by se dle jakýchsi mýtů měla nacházet brána do tajemné Agarthy, podzemního světa našich vyspělejších předků. Zároveň se též zabývala pozoruhodnými světelnými úkazy v Tibetu poblíž této hory, jež se nachází na pomezí Indie, Číny a Nepálu. Autor použitého zdroje si není zcela jistý, čemu se ty jevy dají připsat. Jsou tady tři možnosti. Buď se jedná o plavidla oné pradávné pozemské civilizace, nebo o plavidla neznámých cizinců z jiných světů, anebo prostě o jakési zcela pozemské přírodní úkazy. Evidentně je spíš nakloněn těm tajemnějším vysvětlením, ale k jeho dobru je třeba přičíst, že v zájmu objektivity uvádí i zcela normální přírodovědná vysvětlení. Dnes vám přináším poněkud tvrdší oříšek.
05.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Často nevědomky děláme pravý opak toho, co bychom měli dělat, a současně zapomínáme na důležité věci. Vytváříme si tak návyky, které nám neslouží. Mezi jedny z nejhorších lidských návyků patří: bagatelizování cizích i vlastních úspěchů (sklon vysvětlovat je jako náhodu, štěstí atd.); orientace na to, co se kde komu nepovedlo (vlastní osobu nevyjímaje).
03.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Už to tak patří k člověku, že nevydrží ani věčně držet smutek, ani věčně být hodný, ani se pořád dívat na svět vážně. Vždyť jsme zesměšnili i samotného čerta. Vládce, který kromě chleba poskytne lidu také hry, se nemusí bát o trůn. Pracovat a modlit se, to je nějak málo… Léto je za námi, je dost času na oslavy. Právě na podzim se konalo nejvíc svateb a chystalo se posvícení. A především na podzim se pořádají i setkání bývalých spolužáků. Vzpomíná se. Zkrátka: je tu doba sčítání a odečítání, přehlížení minulého, tiché smiřování s nevyhnutelným – kolik se toho už nevrátí! Že to píšu jako Rais? Karel Václav? Inu, pokud se ve městě přírodnímu koloběhu nepodřizujeme, naše škoda. Když si raději vyrobíme vlastní „strukturovaný čas“…
01.10.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Z knížky Záhady Orientu Arnošta Vašíčka zde naposledy bylo Posvátné zrcadlo. Dnes jsem to nasměroval až k její první kapitole, v níž Vašíček nastiňuje hlavní myšlenku, která se různým způsobem jako červená nit vine celou knížkou v různých podobách. Zatím jsem se tomu tak nějak vyhýbal a soustředil jsem se na konkrétní pozoruhodné jevy a předměty. Tou vůdčí nití je myšlenka, že jsme už po mnoha staletí či tisíciletí pod vlivem nějaké mnohem vyspělejší civilizace, která pochází buď přímo z naší planety, anebo k nám dorazila z vesmíru. K představám, že nás kdysi mohla, či vůbec může, navštívit nějaká mimozemská civilizace jsem se tady už několikrát vyjádřil více měně skepticky. Problém je především ve vzdálenosti hvězd, kolem nichž by mohla kroužit životaschopná planeta, kterou nelze dle stále platné teorie relativity překonat větší rychlostí, než je rychlost světla. V Populárně naučném koutku se nicméně objevila teorie v souvislosti s inflačním rozpínáním v prvních fázích našeho vesmíru, která tvrdí, že toto omezení rychlosti se netýká samotného prostoru. Sypu si popel na hlavu, ale teprve předevčírem jsem narazil na dva roky starý článek Nadsvětelný WARP pohon je možný. NASA už na něm pracuje. Takže pokud je to skutečně realizovatelné, pohled na cestování vesmírem se tím zásadně mění.
29.09.2014, 00:15:50 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Doba jedová 3 od Stacy Malkanové je orientovaná především na kosmetiku, což není ani náhodou šálek mého čaje. Obsahuje však řadu velmi zajímavých postřehů týkajících se průmyslového znečišťování nejen našich organizmů jedovatými a nezřídka i rakovinotvornými látkami, syntetickými chemikáliemi petrochemického původu (viz Soudobá chemická zátěž našeho organizmu). Nejen do kosmetiky, ale i do potravin a dalších produktů se za účelem snadnějšího zisku cpou umělé chemické látky, jež se v přírodě ještě relativně nedávno nevyskytovaly a na něž nejsou živočichové, tedy i my, vůbec adaptováni. Je to příliš prudká změna v našem životním prostředí, která zcela zákonitě pro nás i jiné živočichy, a vlastně i pro celou přírodu, vede k velmi nelibým a nebezpečným důsledkům. Mnohem pozvolnějším a dostatečně adaptabilnějším evolučním vývojem nám však příroda nabízí spoustu našemu zdraví prospěšnějších a všeobecně bezpečnějších prostředků, metod a inspirací. Jen je třeba se kolem sebe dívat, přemýšlet a analyzovat to, co už tady vlastně dávno a zcela přirozeně je. A přitom to je někdy tak snadné. Jenže lidé zapojeni do velkého byznysu to vidí jinak. A si tak, jak to s bohulibou nadutostí prezentoval náš předchozí prezident prohlášením, že naše planeta není zelená, ale modrá. Domnívám se, že slovem „modrá“ nemyslel „jedovatá“, jelikož jeho obzor až tak daleko nesahá, ale prachy, peníze, jejichž špínu přece nelze rozeznat a ani se od ní nijak očistit.
27.09.2014, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 16