« strana 174 »

Digitální demence – Laptopy do škol? II

rubrika: Populárně naučný koutek


Druhá část pochybného přínosu laptopů a jiné digitální techniky k základnímu vzdělání dětí je zaměřena na téměř tragický dopad této myšlenky ve školách rozvojových zemí. Na rozdíl od první části se nebude až tak dotýkat vědecké podstaty učení. V jádru toho, čeho se dotýká, stojí jeden na první pohled pro vzdělání v rozvojových zemích velmi přínosný projekt. Po druhém a bližším pohledu se však ukazuje, že cílem tohoto projektu bylo něco úplně jiného, než v rozvojových, ale i jiných zemích podporovat vzdělávací systém. Tím cílem je bezpochyby prachsprostý byznys, jenž si se skutečným vzděláním dětí ani náhodou neláme hlavu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Světlonošovy víkendové střípky a střepiny 1

rubrika: Pel-mel


Zdá se, že se můj nový rituál přece jenom zakořenil, takže po nulovém testu  přichází jednička. Přichází v době, kdy se na nás valí tropické klima, takže není vyloučeno, že to občas může vypadat, jako bych mluvil, či spíše psal z tropické cesty, oblažen úžehem nebo úpalem, anebo obojím v jednom balení, doplněném o nadměrnou dávku resveratrolu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


S Boženou na cestách (Opsáno z dopisů)

rubrika: Pel-mel


Barbora Panklová, dcera kočího a zámecké klíčnice, pocházela z 12cti (podle některých zdrojů ze 14cti) dětí. Jako mladá paní Božena Němcová  do svých 23 let přivedla na svět čtyři děti: Hynka, Karla, Theodoru a Jaroslava. V 50. letech s nimi několikrát jela za manželem do Uher - nejčastěji do Ďarmot, města při hranici se Slovenskem, ale podnikala výlety i severněji. Při jednom pobytu ji provázela také sestra Marie. Cesty hradil hrabě Hanuš Kolowrat Krakovský.

Je překvapující zjistit, že se velká spisovatelka ráda opalovala v době, kdy ke krásné ženě patřila bledá tvář. V Uhrách nadevše milovala koupání v řece. S dětmi se chodívala koupat i v Praze do Vltavy a studenou koupel každému doporučovala jako nejlepší lék. Je také sympatické číst, jak autorka, jíž nic lidského nebylo cizí, kromě národopisných postřehů píše kamarádkám i nejednu štiplavou poznámku na adresu své domácí nebo nelichotivý popis velkého básníka Janka Krále. Dopisy jsou určeny především přítelkyním, sestrám Rottovým (Karolina Světlá a Sofie Podlipská), a lékaři Dušanu Lamblovi.

(Ponechávám původní pravopis. Mimochodem, vydání korespondence, z něhož čerpám, vyšlo v roce 1971 v nákladu 51 000 výtisků.)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 10         


Digitální demence – Laptopy do škol? I

rubrika: Populárně naučný koutek


Poslední příspěvek ze seriálu Digitální demence převzatého z knížky Manfreda Spitzera pojednával o jednom z následků nerozumného využívání digitálních médií v podobě nespavosti. Dnešní je zaměřen na jeden z nejužitečnějších nástrojů, který nám nabízí soudobá počítačová technika, totiž na možnost velmi snadno a rychle využít starých textů k sepsání textu nového. Stačí nám k tomu dvě kombinace kláves: Ctrl+C a Ctrl+V. Tento nástroj bezpochyby značně šetří náš čas, když tvoříme něco nového, k čemuž můžeme použít nejrůznější formulace ze starších našich či jiných, nicméně nám velmi dobře známých a vědomě dostatečně vstřebaných textů uložených na počítači či na internetu. Taky to velmi často používám, jak při psaní odborných článků, tak i u nejednoho z příspěvků, jež vkládám na Neviditelného čerta. Důležité je, zda tuto možnost aplikujeme tvůrčím způsobem, anebo jen tak fixlujeme, abychom byli s něčím, co nám možná vůbec nic neříká, co nejrychleji hotovi. V případě, že se však něco teprve učíme, obzvláště se to týká dětí ve školách, se tento přínos ukazuje být nejen kontraproduktivním, ale i přímo zhoubným.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Vodotrysk

rubrika: Poetický koutek


Započal se červen, který je též jako máj lásky čas. Zatímco však máj je láskou v raném rozpuku, v červnu už dozrávají třešně, noci jsou takřka letní a první unavené lásky usínají u kašen plných vodotrysků. A já se vracím zpět ke svému prokletému básníku Charlesi Baudelairovi, jehož báseň je tomuto času láskyplných vodotrysků věnována. Kdysi, před dávným časem, jsem tuto báseň zhudebnil stejně jako třeba Víno hadrářů. Melodii znám dodnes, ale akordy vám neřeknu, jelikož jsem tak unavený, že už naslouchám jenom žvatlání vzdáleného vodotrysku, do něhož září a blyští Fébé.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Vesmíry, v nichž není nic původního – Nekonečná replikace všeho

rubrika: Populárně naučný koutek


Dospěl jsem k závěru, že už je na čase, abych rozsáhlý atlas všech možných (někdy i nemožných) vesmírů, jenž jsem zde s pomocí zdroje od Johna D. Barrowa s ne zcela zanedbatelným tvůrčím přínosem replikoval, uzavřel. Pokud se k němu ještě vrátím, tak už to bude vážně i nevážně na absolutní doraz i nedoraz. Naposledy jsem se dobral až do téměř fantasmagorických končin tohoto jinak vědecky dostatečně podloženého zdroje, v nichž se nacházejí simulované replikace naší reality. Dnes přicházím s něčím možná ještě děsivějším. Totiž s myšlenkou, že i kdyby nás nikdo nereplikoval ve virtuální realitě, tak i ve skutečné realitě může existovat nekonečný počet našich vlastních replik, přesněji řečeno kopií. Celá tahle záležitost souvisí s vcelku elementární představou, že náš vesmír je nekonečný, v prostoru i čase, a zároveň stacionární a statický.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Monty Python a Nietzsche

rubrika: Pel-mel


„Už je to dlouho a já jsem od té doby poznal mnoho věcí, včetně aktuálního hesla k operačnímu systému od Microsoftu, o němž teď vím, že pochází přímo od Satana. Dnes před vámi stojím jako jiný člověk, část té změny byla sice chirurgická, část však byla způsobena přímým zásahem Všemohoucího. Je-li vám vaše duše milá, obraťte se.“ Napsal o své cestě k Bohu Randall Auxier, profesor filozofie ze Southern Illinois University, autor eseje Velmi zlobivý chlapec: Zúčtování s Brianem.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 10         


Světlonošovy víkendové střípky a střepiny 0

rubrika: Pel-mel


Jak mi tak některé rituály zvolna mizí někde vzadu za obzorem, na druhém obzoru někde přede mnou se začínají rýsovat jiné. Zrovna se mi dorýsoval jeden takový. Rozhodl jsem se, že zde o víkendu budou vycházet moje střípky, střepiny, úlomky, drobky, atd. Zkrátka taková myšlenková drť, kterou budu občas krmit zredigovanými texty z dávnějších časů. Tento víkendový seriál bude vycházet pod stejným názvem s tím, že na jeho konci bude narůstat číslo. Jako první jsem nezvolil jedničku, ale nulu (ex nihilo nihil fit), jelikož si nejsem jistý, jestli tento můj nový rituál bez dalšího pokračování nevyčpí a nezmizí někde za mým zadním obzorem. Pokud nezmizí, tak se to číslo přemístí do množiny přirozených čísel. Vzhledem k tomu, že můj odpor k pravidelným rituálům je již téměř nepřekonatelný, očekávejte, že ani tento už nemusí být pravidelný. Takže když se tady příští sobotu neobjeví jednička, nemusí to ještě znamenat, že nastalo ono ex nihilo nihil fit. Nemusí se tady objevit vůbec nic, anebo něco úplně jiného, jak v sobotu, tak v neděli.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Falešné vesmíry – Simulovaná realita II

rubrika: Populárně naučný koutek


Je pátek, blázni mají svátek, a ti simulovaní ze všeho nejvíce. Není se třeba tedy divit, že včerejší první část o simulované realitě dnes zcela zákonitě dokončím její druhou a ještě mnohem bláznivější částí. Tohle téměř filosoficky a sci-fi kořením obdarované pojednání z Barrowovy Knihy vesmírů mě zaujalo především proto, že jsem v něm nalezl leckterá vysvětlení jevů, obzvláště pak v chování lidí, s nimiž se každodenně střetávám ve veřejně bulvárním teritoriu. Hluboce jsem se nad tím zamyslel a dospěl k závěru, že s komparzisty už nechci mít nic společného. Jen pro ten dnešní den…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


Falešné vesmíry – Simulovaná realita I

rubrika: Populárně naučný koutek


Po delším čase se vracím ke Knize vesmírů od Johna D. Barrowa. Ačkoli jsem i tuto část zařadil do Populárně naučného koutku, očekávejte spíš něco na pomezí čisté vědy a sci-fi, fantasy či poněkud ujeté filosofie, a možná i za tímto pomezím. Otázka, zda existujeme v simulovaném světě (něco jako Matrix) zde již byla několikrát nadhozena, kupříkladu v sérii článků z knížky Grazyny Fosarová a Franze Bludorfa Chyby v matrix. Myšlenka o tom, že bychom se mohli nacházet v nějaké simulaci, vyvěrá z novodobých představ kosmologů, že počet vesmírů s nejroztodivnějšími fyzikálními vlastnostmi může být takřka nekonečný, čemuž obecná teorie relativity (OTR) vůbec nepřekáží. Prvním krokem k této představě byl inflační model vesmíru, z něhož vyplynulo, že ona inflace (nadsvětelná rychlost rozpínání prostoru, což také není v rozporu s OTR) mohla probíhat v prakticky nekonečném množství původně nepatrných oblastí našeho „pravesmíru“, čímž mohlo vzniknout naprosté univerzum nejrůznějších vesmírných „bublin“. Mnohost vesmírů se začala vymykat kontrole během revoluce strunových teorií, o nichž mám stále dost silné pochyby, ale budiž. Strunaři došli k závěru, že těch teorií mohou mít nejrůznější množství a celé to zastřešili jakousi hypotetickou „teorií všeho“ – M-teorií. Něco z těchto úvah jsem částečně sesumíroval v části Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?, včetně tam uvedených odkazů. Mezi nimi chybí kupříkladu Vítejte do Multiverza či Dokonce ani ne špatně.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 16         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  170  171  172  173    174    175  176  177  178 . . . . . . . . . .  335  336  337  338  339   »