Filosofický koutek


« strana 1 »

Zarathustra a páté evangelium


V díle Tak pravil Zarathustra si dal Nietzsche za úkol napsat nové evangelium, což není tak zcestný nápad, jak by se mohlo zdát. Existuje banální kritika evangelia, která spočívá v tom, že chce strhnout nebe na zem. Je to kritika náboženství ve jménu člověka. S tímto náboženstvím člověka kritika dochází ke ztrátě smyslu pro božské a k banalizaci života.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nietzsche – Vášeň pro život


Německého filosofa a filologa Friedricha Nietzscheho jsem už několikrát zmiňoval, například v článku Tak pravil Nietzsche. Dnes se k němu opět vracím s pomocí knížky Nietzsche aneb vášeň pro život od Bertranda Vergelyho.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Aktuální Marcus Aurelius


Jestliže se probouzíš po ránu mrzutě, uvědom si: Procítám k svému lidskému dílu. Mám být tedy dále rozmrzelý, jestliže se ubírám k práci, ke které jsem zrozen a pro kterou jsem byl do vesmíru uveden? Či snad jsem určen k tomu, abych si hověl na teplém loži? „Ale že to je příjemnější?“ – Tedy k příjemnostem jsi zrozen, můj milý, a nikoli k práci a činnosti? Což nevidíš, jak rostliny, ptáci, mravenci, pavouci a včely plní svůj úkol a jak podle svých sil spolupracují na výstavbě vesmíru? A ty nechceš plnit lidský úkol, nechceš spět k tomu cíli, který ti určila tvá přirozenost? (Marcus Aurelius: Hovory k sobě)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Boëthius: Útěcha z filozofie (Věčné, tedy aktuální)


Boëthius přišel na svět roku 480, právě když skončila sláva Západořímské říše. Měl tedy to štěstí, že se narodil do doby, kdy mohl ještě bez omezení vstřebat všechno dostupné antické vědění. Byl křesťan – ale na samém počátku středověku, a tak jeho myšlení nepoznamenala církevní dogmata. (Netušil, že bude prohlášen za svatého…) Poznal světskou slávu a byl mu nabídnut i podíl na moci. Jeho přijetí vedlo k Boëthiusovu občanskému pádu i tragickému konci. Je obdivuhodné, jak tomuto teologovi a filozofovi pomáhá překonat nejtěžší chvíle nejenom pevná víra v Boha, ale také víra v možnosti hrdého, sebevědomého člověk. Kromě jiných děl nám zanechal spisek Filozofie utěšitelka, jenž shrnuje to nejlepší z antického myšlení – a to velmi srozumitelně.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 51         


Evangelium podle Matouše


Nedlouho poté, co jsem zde vypustil druhou část věnovanou filosofii vína, se v komentářích začalo objevovat slovo Bible. Vzpomněl jsem si, že zhruba před dvěma lety jsem z internetu stáhl její nejmodernější český překlad. Bible se skládá z dvou nepříliš kompatibilních spisků: Starý zákon, který představuje sbírku posvátných židovských knih; a Nový zákon, což je soubor 27 knih, jejichž obsahem je působení a kázání Ježíše Krista. Do Bible jsem nakukoval už od dorosteneckého věku, ale jelikož se vždy jednalo o často hodně stará česká vydání, připadal mi její text poněkud toporný a nestravitelný. Starý zákon na mě navíc působil z přírodovědného hlediska značně nevěrohodně, z hlediska humanistického příliš krutě. Nový zákon je ve skutečnosti o něčem úplně jiném. Výše zmíněná nová česká verze, šitá na míru 21. století, je mnohem čtivější. Podnícen jsem znovu do ní nahlédl, Starý zákon prolistoval s úsměvným nadhledem a začal se detailněji zaobírat Novým zákonem. V hlavě mi postupně začala klíčit myšlenka, že bych zde z něho mohl něco předložit, k čemuž mě podněcovala jakási souvztažnost s Hamvasovou Filosofií vína. Napadlo mě, že by to mohl být svým způsobem jiný úhel pohledu na totéž. Kupříkladu nepřehlédnutelná podobnost mezi farizeji a puritány, atp. Následující text představuje výňatky z Evangelia podle Matouše, převzaté doslova a do písmene z uvedeného Zdroje.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 29         


Metafyzika vína


Nedávno jsem vás seznámil s knížkou od Bély Hamvase, která se zabývá filosofií vína. Kromě ústředního pojednání na toto téma, které autor sepsal jako modlitební příručku pro ateisty, obsahuje knížka ještě dodatek vložený nakladatelem v podobě Průvodce po Onom světě. Po úvodní předmluvě, kterou jsem zde posledně přetlumočil, vás seznámím s první ze tří částí Hamvasova pojednání o víně, která se nazývá Metafyzika vína. Nejdříve naznačím proč a jak Hamvas rozčlenil své dílko na tři části, pak přejdu k zmíněné metafyzické části, přičemž se budu soustředit především na pasáž pojmenovanou Pohár vína: Salto mortale ateismu. Podotýkám, že následující text je jen částečně doslovným přetlumočením zdrojového textu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 59         


Filosofie vína (Chvála bláznivosti)


Včera se mi stala taková zvláštní věc. Venku bylo sice krásné a slunečné předjarní počasí, ale v mé duši bylo temno jako v jednom Jiráskově díle. Temno a pusto. Tenhle stav byl navíc umocněn tím, že jsem musel vykonat spoustu téměř byrokratické práce. A tak když jsem odpoledne, to už se na nebi začaly honit mraky, vyrazil do nedaleké nákupní Galerie, musel jsem kolemjdoucím připomínat zombie. V naprosté duchovní otupělosti jsem však místo do supermarketu, kam jsem měl namířeno, zamířil do knihkupectví, o němž jsem vůbec neuvažoval. Jako někým na dálku řízený zoufalec jsem doklopýtal k jednomu regálu a s elegantní bezmyšlenkovitostí jsem uchopil útlou brožovanou knížku. Nejspíš mě na názvu zaujalo víno, můj nejoblíbenější nápoj. Když jsem do toho dílka pohlédl a přelouskal pár řádků, v mé duši se začalo náhle vyjasňovat a z pustiny se stávala kvetoucí zahrada. Jeho autorem je maďarský spisovatel a filosof Béla Hamvas.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 58         


Kouzlo extrému (Eric Voegelin)


Pro svou stať z roku 1977 si Eric Voegelin (1901-1985) vypůjčil anglický název Proustova románu Hledání ztraceného času – Rozpomínání se na věci minulé. Vzpomíná, jak roku 1943 pocítil, že se po dlouhých letech filozofických studií a snahy najít teorii člověka dostal do slepé uličky. Uvědomil si totiž, že západní ústavy a univerzity nedokáží vysvětlit význam politických událostí a hnutí. Došel k jednoznačnému závěru, že politické události a směřování historie se dají vysvětlit pouze pomocí teorie vědomí. Tento závěr byl výsledkem Voegelinovy pečlivé analýzy všech novodobých politických a společenských hnutí, autoritářství, rasismu apod. To, že filozofie selhává, pocítil už ve dvacátých letech, kdy tápal mezi velkým množstvím filozofických škol a teorií. Pochopil, že např. takový Comte nebo Marx se uzavřeli se svými „pravdami“ a odmítali opustit svou „vězeňskou zkušenost“. Jinou zkušenost oba vědomě pomíjeli a nepřipouštěli si žádné pochybnosti. Vyvstala tak otázka: Proč chtěli do svého vězení uzavřít celé lidstvo? Pokud nepoznáme odpověď, neporozumíme západním masovým hnutím, jež vytvářejí politickou „vězeňskou kulturu“.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Existence Boha


Babylonská rybka je malá, žlutá, trochu se podobá pijavici. Je to snad nejpodivnější tvor ve vesmíru. Když si strčíte babylonskou rybku do ucha, okamžitě rozumíte čemukoliv, ať je to řečeno jakoukoliv formou jazyka. Skutečnost, že se něco tak nepochopitelně užitečného mohlo vyvinout pouhou náhodou, je tak bizarně nepravděpodobnou shodou okolností, že někteří myslitelé se rozhodli považovat to za konečný a nezvratný důkaz Boží neexistence. Argumentace vypadá následovně:

„Odmítám prokazovat svou existenci,“ praví Bůh, „protože důkaz je v rozporu s vírou a bez víry nejsem nic.“

„Jenže,“ namítne člověk, „babylonská rybka, to byla smrtelná chyba. Nemohla se přece vyvinout náhodou. To je důkaz, že existuješ, a tudíž, podle tvého vlastního tvrzení, neexistuješ. Q.E.D.*

„Ach jo, to mě nenapadlo,“ řekne Bůh a promptně zmizí v obláčku logiky.

„To ale bylo snadné,“ libuje si člověk, a protože ještě nemá dost, dokáže, že černé je bílé, a na nejbližším přechodu ho přejede auto.

D. Adams: Stopařův průvodce Galaxií

(*Quod erat demonstrandum – co se mělo dokázat. Zkratka označující konec logického důkazu.)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 31         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  12  13  14  15  16   »