Štěstí je muška jenom zlatá. Vzpomínáte si na tu průpovídku z filmu Škola základ života, kterou s tak vehementním básnickým citem prezentoval Jaroslav Marvan a která pochází z básně Adolfa Heyduka Štěstí! Co je štěstí? Je to opravdu tak? Anebo je to tak jenom proto, že skutečné štěstí nehledáme tam, kde bychom ho měli hledat, ale hledáme ho jen v jakýchsi „pozlacených“ tretkách? Jak je to? Jsme schopni uchopit štěstí, které často máme přímo před nosem, anebo jsme zpitomělí lovci zlatých mušek?
Lucifer
21.10.2013, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Satori je v zenu vysvětlováno jako „oslepující záblesk očividného“. Často různým situacím a lidem přičítáme něco, co jsme si v naší fantazii zcela nesmyslně vyfabulovali. To, co víme, je to, co vidíme v daném okamžiku. Zbytek je jenom interpretace založená na filtru minulých zkušeností, které mohou, ale nemusejí mít pro současnou situaci žádný význam. To, co se v zenu nazývá „myslí začátečníka“ (původní myslí), znamená být si vědom toho, co se děje, v současném okamžiku, a nahlédnout to s postojem „no, nevím“ (viz Zenový přístup k překonání zlosti - Vážně?, třetí zenové podobenství).
09.10.2013, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Setkání bývalých spolužaček: „Zjistila jsem až po letech, že nechápe vůbec nic. Že moje připomínky snad nikdy neposlouchal nebo je bral jako řeči protivný ženský. A když byl včera zase vulgární, poprvé jsem na něj zařvala. A viděla jsem, že se docela normálně polekal! On, suverén, krasavec, kterého jste mi záviděly, vždycky a všude úspěšný, pořád mluvil o tom svým íkvé. Já jsem se na něj dlouho dívala jak na svatý obrázek. Nějak mi nedocházelo, že se považuje za nedotknutelného. Získal dojem, že pro něj neplatí ‘ty blbosti‘, jak tomu říkal: pozornost k ženě, základní ohleduplnost i doma…“
„V životě mnoha idealisticky založených intelektuálů patrně existuje jakési zlověstné klimakterium, mozková menopauza, kterou bychom mohli nazvat ‘rozumem na útěku‘“. - Paul Johnson, rozhněvaný historik
Stella
05.10.2013, 00:00:14 Publikoval Luciferkomentářů: 47
Šlápl vám někdo na „kuří oko“, čímž vás naprosto vytočil? Tím „kuřím okem“ není samozřejmě myšlen zrakový orgán nedospělého jedince kura domácího, ani nějaká bolístka na noze, ale bolístka na duši, kterou jste si tam z nějakých hloupých příčin zasadili jako zhoubný plevel. Jenže vy to šlápnutí na své „kuří oko“ můžete vrátit šlápnutím na „kuří oko“ tomu po vašem „kuřím oku“ šlapajícímu. V lepším případě z toho bude „mýdlová opera“, v horším případě střelba na Divokém západě. Je třeba mít „kuří oka“? Je třeba je hledat u jiných za účelem použití nášlapných min? Leonard Scheff a Susan Edmistonová se vám pokusí tu otázku tak nějak z buddhistického hlediska osvětlit.
24.09.2013, 00:00:09 Publikoval Luciferkomentářů: 11
Jak vyplynulo z komentářů k první části Adornova pojednání o masové kultuře, střelhbitě jsem se rozhodl vypustit její druhou a závěrečnou část. Bude zřejmě patřit k těm nejdelším příspěvkům na Neviditelném čertovi, možná úplně nejdelší, ale již jsem to nedokázal zarazit. Snažil jsem se vybrat to nejdůležitější, vynechal jsem charakteristiky některých uměleckých děl atd., a doufám, že se mi to podařilo alespoň jakž takž zesumírovat. No a teď už předávám slovo Theodorovi Ludwigu Wiesengrund-Adornovi.
23.09.2013, 00:08:02 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Pro dnešní nedělní relaxaci jsem se rozhodl, že opět naplním Filosofický koutek, který tady už téměř čtrnáct dní zívá nudou. Je to asi měsíc, co se mi v knihkupectví Academia dostal do rukou takový malý, téměř kapesní, brožovaný svazeček (teda brožovaný – spíš v něčem jako balicím papíru) od Theodora W. Adorna, který se svým způsobem filosoficky zamýšlí nad přínosem moderní masové kultury. Jak si jistě najdete pod Adornovým jménem uvedeným linkem na Wikipedii, Adorno zemřel v roce 1969; tento svazeček byl však dokončen v roce 1942 v jeho americkém exilu. Když jsem tedy napsal „moderní masová kultura“, asi se budete ošklíbat; ale faktem je, že to, co jsem v tom svazečku nalezl, se dá s úžasnou aktuálností naroubovat nejenom na kulturu našeho předchozího režimu (Žena za pultem, Muž na radnici, Nemocnice na kraji města atd.), ale taky na tu naši současnou a nerozborně demokratickou, liberální a samozřejmě supermoderní konzumně masovou kulturu (Ordinace v růžové zahradě a… a další mě nenapadají, protože už jsou to drahné roky, co ty nechutně stupidní výměšky současné hromadné pseudokultury přehlížím jako velké, širé, rodné lány). Předávám slovo Theodorovi Ludwigu Wiesengrund-Adornovi.
22.09.2013, 00:00:16 Publikoval Luciferkomentářů: 11
V předchozím pojednání o pozitivním myšlení z Indigového světa jsem se v jenom komentáři (číslo 9) zmínil, že na něj v podobném ražení navazuje něco o mezilidských vztazích, mezi něž patří i láska. Slíbil jsem, že se k tomu možná ještě dostanu, a to „možná“ si teď už můžete škrtnout. Doufám, že i v tomto tak trochu filosofickém pojednání naleznete něco, co vás obohatí a umožní vám pozitivněji nahlédnout do hlavy svých souputníků, i těch, kteří vám lidově řečeno lezou na nervy.
09.09.2013, 00:00:24 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Po delší době se vracím ke knížce od Leonarda Scheffa a Susan Edmistonové, která se zabývá zenovým přístupem k překonání zlosti. Domnívám se totiž, že nadešel ten správný čas. Z této bohulibé knížky jsem zde již vypreparoval řadu úvah, viz: Kráva na parkovišti, Nový přístup k zacházení se zlostí I, Nový přístup k zacházení se zlostí II, Zenový přístup k překonání zlosti - Vážně?, Vděčný by měl být ten, kdo dává, Dávání a přijímání. Pro dnešek jsem vypreparoval neotřesitelný klid.
05.09.2013, 00:01:50 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Z některých mých nedávných vlastnoručně vyfabulovaných příspěvků by se mohlo zdát, že se k okolnímu světu stavím veskrze negativně. Tu si stěžuji na to, tam si stěžuji na tamto, jinde zase na něco jiného a tak dále. Faktem ale je, že jsem vybaven veskrze pozitivním myšlením. Kdyby tomu tak nebylo, tak při své nadměrné citlivosti vnímání okolního světa bych si už dávno omotal kolem krku tlustou šálu a svou labutí písní obdařil nejbližší strom. Jen si přečtěte moje pohádky či básničky, to pozitivum z nich sálá jako ze supernovy. Dnes chci navázat na druhé post scriptum z Indigového světa, které se, jak jinak, nazývá Pozitivní myšlení. Tento bohabojný přístup k životu jsem tady zmínil již několikrát, kupříkladu v pojednání Vztah mysli a těla I či Starosti hoďte za hlavu.
03.09.2013, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 36
Zde je druhé a závěrečné pokračování první části: Od doby průmyslové revoluce se věda stala silou, která formuje životy lidí. Její materialistická a mechanistická orientace plně nahradila teologii a filosofii jako principy lidské existence. Historie vědy je předkládána jako postupná akumulace znalostí o vesmíru, s nadějí, že se logickou cestou dobereme konečné pravdy o podstatě existence.
20.08.2013, 00:00:26 Publikoval Luciferkomentářů: 35
Za hranice mozku je kniha amerického psychiatra českého původu Stanislava Grofa z roku 1985. Podtitul knihy zní Narození, smrt, transcendence. Ústředním sdělením této knihy je, že západní věda se blíží změně paradigmatu takového rozměru, že pro ni neexistuje precedens. Přichází změna, která vyvrátí naše chápání skutečnosti a lidské podstaty. Překlene rozdíl mezi východní spiritualitou a západním pragmatismem. Smíří dávnou moudrost a moderní vědu.
18.08.2013, 00:00:16 Publikoval Luciferkomentářů: 22
Čas dozrál, abych zde dokončil tuto duchovně podnětnou sérii. Podotýkám, že jsem ve zdroji, z něhož čerpám, nalezl místa, myšlenky a názory, s nimiž bych se nemohl až tak zcela ztotožnit. To však není důležité. Důležité je, proč jsem vám tuto knížku, a obzvláště pak tuto sérii zprostředkoval. Nejdříve se vám dostane zhruba popis, jak se dostat do hlubokého stavu autohypnózy, a na závěr pak naleznete odpověď na ono „proč“.
09.08.2013, 00:00:21 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Zákonité podmínky naší lidské existence se dají přijmout, akceptovat, nebo se jim lze vzepřít, vzbouřit se proti nim. Zdravý dospělý člověk je přijímá, pokud je mu jasné, že jsou nezvratné. Zároveň se však může snažit konkrétní stav změnit – pokud je to proveditelné. Moudrost spočívá v tom, že poznáme ten rozdíl.
29.07.2013, 00:01:17 Publikoval Luciferkomentářů: 12