Populárně naučný koutek


« strana 22 »

Horký vesmír II


V první části věnované horkému vesmíru byla představena zajímavá část životního příběhu amerického fyzika ukrajinského původu George Gamova, jenž stál u zrodu fyziky vesmíru v embryonálním stavu krátce po velkém třesku a zároveň u počátku skonu modelů stacionárních vesmírů. Druhá část je věnována tomu, s čím Gamow a jeho studenti přišli a jaký další vývoj pohledu na náš vesmír tím zažehli.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Horký vesmír I


Obraz stacionárního vesmíru získal ve Velké Británii takovou publicitu, že se o jeho rivaly veřejnost příliš nezajímala. Přitom po roce 1948 rostl zájem vědců o model s velkým třeskem, především o to, co se mohlo ve vesmíru dít v dobách, kdy byl mnohem hustší a teplejší než dnes. Pionýrské kroky v úvahách o fyzice vesmíru v embryonálním stavu udělal už Lemaître, ale byl to především sovětský emigrant původem z Ukrajiny George Gamow se svými studenty, kdo razil tu nejužitečnější a nejsprávnější cestu zkoumání vesmírné minulosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Stacionární vesmír


Po Gödelově rotujícím vesmíru, jenž sice nereprezentoval náš skutečný vesmír, ale přesto přinesl zajímavé podněty, jež byly zúročeny v moderních modelech vesmíru, se dostáváme do období těsně po skončení druhé světové války. Tehdy se kupodivu zrodil ještě konzervativnější model vesmíru, než byly ty statické, jenž dostal název stacionární vesmír. V padesátých letech minulého století se teorie stacionárního vesmíru pokládala za vážného soupeře kosmologií s „velkým třeskem“ (Big Bang), jak je posměšně v rozhlasovém pořadu o vesmíru z pohledu astronomie na třetím programu BBC nazval britský astronom Fred Hoyle v roce 1949. Hoyle byl vášnivým zastáncem stacionárního vesmíru, na jehož vývoji se podílel spolu s dalšími dvěma slavnými postavami moderní kosmologie rakouského původu, Hermannem Bondim a Thomasem Goldem, s nimiž se sešel v Cambridgi. Na druhé straně barikády se objevil významný americký fyzik ukrajinského původu George Gamow. Jak jistě víte, tento souboj nakonec na celé čáře vyhrál Big Bang, Fred Hoyle se s tím však až do své smrti nesmířil.  

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Gödelův vesmír


Z Barrowovy obsáhlé galerie vesmírných modelů jsme tady naposledy měli Schrödingerův vesmír. Dnes se podíváme na to, co v jakémsi neobvyklém úletu vymyslel jistý Kurt Gödel, když se mu zadařilo seznámit se se samotným Einsteinem. Jeho vesmír, k němuž takto nečekaně dospěl, nabízí něco jako cestování v čase. Na první pohled se zdá, že v jeho vesmíru se můžete vydat do své minulosti, abyste v ní něco nepěkného změnili, popřípadě se v těžce depresivním stavu zastřelili, jelikož jste došli k závěru, že tady nemáte co dělat. Jenže, jak uvidíte, ta cesta do minulosti je prakticky téměř neuskutečnitelná. Pokud by se vám to přece jenom povedlo, tak narazíte na jeden zásadní problém: můžete se snažit sebevíce, ale minulost nezměníte, ani když se pokusíte sebe sama jako dítě zastřelit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Schrödingerův vesmír


Po předchozím vlnícím se vesmíru od Einsteina a Rosena je načase vypustit do modelů vesmíru kvantovou fyziku. Jedním z těch, který s tím vypuštěním neváhal, byl Erwin Schrödinger. Pojďme se tedy podívat, jakým způsobem tento skvělý rakouský teoretický fyzik vypustil kvantovou fyziku mezi Einsteinovy vesmíry, a taky jak si svého života užíval. Musím říci, že právě tím druhým způsobem je mi velmi sympatický.cool

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Einsteinův-Rosenův vlnící se vesmír


Po Fraktálových vesmírech jsem z Knihy vesmírů vyhrabal vesmír, který Einstein zplodil spolu s Rosenem. Zajímavé na něm je, že se v něm poprvé objevují gravitační vlny, ačkoli tento vesmírný model v sobě nemá ani kapku hmoty. I přes tento „drobný“ nedostatek, a i přes Einsteinův počáteční odpor, se gravitační vlny dostaly na přetřes až tak, že je většina fyziků začala brát vážně jako něco, co v našem vesmíru zcela reálně existuje. Jako třešničku na dortu (takový „lepkavý korálek“) si můžete vychutnat gravitačně konferenční zážitek nenapodobitelného Richarda Feynmana. 

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 24         


Fraktálové vesmíry


Dalšími Einsteinovými vesmíry jsem ukončil vcelku systematický přehled modelů vesmíru, encyklopedicky a historicky seřazený v Barrowově Knize vesmírů. V dalších částech této vesmírné série se budu věnovat jen některým velmi zvláštním a podnětným modelům vesmíru doprovázených zajímavými postřehy. Na úvod jsem vybral Fraktálové vesmíry, jež Barrow zařadil do kapitoly Neočekávané vesmíry: rokokové období. Fraktály se zde již vyskytly v podobě hezké prezentace Fraktály, kterou Neviditelného čerta obdařila Astra, v jejíž textové části je uveden jejich stručný matematický popis.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Další Einsteinovy vesmíry


V předchozí části na téma Einsteinovy vesmíry byla uvedena tři různá řešení Einsteinových rovnic obecné teorie relativity vedoucí ke třem možným vesmírům. Pro dnešní část jsem vybral ještě další modely těchto vesmírů, jelikož každý z nich narazil na něco zajímavého, co se nakonec zúročilo v soudobém modelu či modelech vesmíru. Samotný Einstein, stejně jako někteří jeho následovníci, se samozřejmě více či méně zúčastnil odborné debaty kolem všech těchto modelů vesmíru s nejrůznějšími podnětnými myšlenkami a nezůstal jen u toho. Nespokojil se jenom se svým původním statickým vesmírem, ale spolu de Sitterem (viz Einsteinovy vesmíry) se pokusil sestavit jiný. A tím právě začneme.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Einsteinovy vesmíry


Albertu Einsteinovi se podařilo s pomocí matematika Marcela Grossmanna a s využitím myšlenky Karla Schwarzschilda použít k popisu vesmíru neeuklidovskou geometrii sestavit novou teorii gravitace známou jako obecná teorie relativity, která byla prezentována soustavou rovnic majících celou řadu různých řešení, z nichž každé představovalo možný vesmír. Einstein byl také (a zcela pochopitelně) první, kdo se pokusil ze všech těch možných řešení vybrat to správné. Výsledkem jeho snahy byl statický vesmír. Velmi rychle se však při hledání toho správného řešení našli další následovníci a některým z nich, tvůrcům Einsteinových vesmírů, je věnována tato část z Knihy vesmírů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Einsteinův statický vesmír


Žádný z obrazů vesmíru 19. století se neobešel bez nástroje, který vynalezl Newton v roce 1687. Jeho proslulé zákony pohybu a gravitace jsou užitečné pro řadu praktických účelů. Při bližším pohledu však zjistíme, že v sobě skrývají obtížný problém. Platí totiž jen pro velmi speciální typ pozorovatelů – těch, kteří nerotují nebo se neurychlují vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Einstein v tom spatřoval závažný problém formulace základních matematických zákonů přírody. Zdálo se mu skandální, že popis přírodních zákonů platí jen pro určité pozorovatele a má pro tyto pozorovatele význačně jednodušší tvar. Jde vlastně o předkoperníkovský pohled, který sice nepřipisuje význačné postavení nějakému místu ve vesmíru, ale privileguje určitý pohyb vesmírem. Jedním z velkých Einsteinových objevů bylo, že se mu podařilo najít způsob, jak formulovat přírodní zákony, aby měly stejný tvar pro všechny pozorovatele nezávisle na jejich pohybu. Jeho nový gravitační zákon, který nahradil zákon Newtonův, je známý pod názvem obecná teorie relativity.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 44         


Karl Schwarzschild: muž, který věděl příliš mnoho


19. století zvolna končilo zápolením dvou konkurenčních modelů vesmíru (viz Modely vesmíru v 18. století), přičemž do hry vstoupily zákony termodynamiky, jež silně narušily původní newtonovské představy (viz Vesmír degenerující), avšak v podpalubí s již poměrně velkým předstihem byl přichystán další významný obrat v pohledu na vesmír. O iniciaci tohoto obratu založeném na neeuklidovské geometrii se se zasloužil především německý fyzik a astronom Karl Schwarzschild, jenž se však skutečného uznání své iniciace nedožil.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 36         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  18  19  20  21    22    23  24  25  26 . . . . . . . . . .  43  44  45  46  47   »