K napsání této poněkud šířeji pojaté úvahy mě přimělo neutuchající a systematické pátrání některých povětšinou teoreticky založených fyziků po magnetických monopólech. Podnět k tomuto pátrání přišel od Paula Adriena Maurice Diraca, věhlasného teoretického fyzika, kterému se nelíbilo, že úžasné Maxwellovy rovnice, které zkombinovaly elektrické a magnetické pole v makroskopický model pole elektromagnetického, mají jednu drobnou vadu na kráse. Zahrnují elektrické monopóly (elektrický náboj), chybí v nich však magnetické monopóly (magnetický "náboj"). (Viz Známky galaktické diaspory III, sedmý až desátý odstavec, a Supersymetrie, druhý a třetí odstavec.) Lucifer
11.11.2012, 00:00:49 Publikoval Luciferkomentářů: 0
První část série věnované asymetrii hmoty byla zakončena výrokem, že asymetrie se stala součástí hlavního proudu vědy. Symetrie však i nadále zůstává základním kamenem fyzikálních teorií. Pojďme se tedy podívat, jakou roli má symetrie v našem světě, ve fyzikálních modelech, matematických operacích, a jaké důsledky z toho plynou. Lucifer
10.11.2012, 00:11:11 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Když se fyzika zeptáte, co pro něj znamená symetrie, tak vám pravděpodobně většina fyziků odpoví něco v tomto smyslu: "Příroda je symetrická. Tyto symetrie odhalujeme pomocí matematiky. Naše rovnice a teorie jsou vtělením skrytého řádu všech věcí. Symetrie je krásná a krása je pravdivá." Poslední výrok svým způsobem navazuje na to, co v roce 1819 napsal básník John Keats, totiž že "krása je pravda". Zkusme si to tedy dát nějak dohromady s tím, jaký ve skutečnosti náš svět, náš vesmír je. Lucifer
06.11.2012, 00:00:38 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V závěrečné části této série přichází po malé oblasti podivnosti se skalárním polem na scénu velmi záhadná temná hmota a v jejím závěsu temná energie. Bizarní forma hmoty a ještě bizarnější forma energie, bez nichž se chování našeho vesmíru počínaje inflací a velkým třeskem zatím nedá vysvětlit. Tyto dvě fyzikální entity jsou však stále zahaleny tajemstvím. Lucifer
30.10.2012, 00:01:09 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Předešlá část dospěla k závěru, že k tomu, abychom vysvětlili kosmologickou inflaci, tedy nadsvětelnou expanzi, potřebujeme hmotu, která vytváří záporný tlak. Na první pohled to může vypadat jako něco nemožného, ale skutečně existují určité formy hmoty, jež opravdu vytvářejí záporný tlak. Ano jsou bizarní, ale nikoli nemožné. Nejdříve se podíváme, jak si s tím poradil standardní model částicové fyziky, a potom bude řeč o malé oblasti podivnosti, v níž se možná nacházíme. Lucifer
25.10.2012, 00:00:51 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Předchozí část této série byla zakončena poznatkem, že krátce po velkém třesku musel proběhnout nějaký velmi zvláštní fyzikální mechanismus, který se může jevit v rozporu se známými fyzikálními zákony. Problém spočívá v tom, že žádná částice se nemůže pohybovat rychleji než světlo, a přesto se reliktní záření na protilehlých stranách horizontu "tváří", jako by se nacházelo v tepelné rovnováze, k čemuž mohlo dojít pouze tak, že se původně nacházelo v kauzálním kontaktu. Tato záhada bývá nazývána "problém horizontu", k němuž se také přidává "problém plochosti", tedy absence mechanismu, jenž by fyzikálně zajistil plochost prostorové geometrie. Lucifer
24.10.2012, 00:00:31 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Druhá část byla zakončena poznatkem, že vesmír vypadá v průměru všude stejně. Skutečnost, že vesmír ve velkém je homogenní a izotropní (tedy stejný všude a ve všech směrech), věci nesmírně zjednodušuje. Zajímá-li nás pouze globální kosmická historie, můžeme odhlédnout od podrobností, jež se odehrály v té či oné galaxii. Soustředíme se na vesmír jako celek a na jeho časovou evoluci. Právě to je podstatou modelu velkého třesku. Lucifer
17.10.2012, 00:05:15 Publikoval Luciferkomentářů: 0
K otestování skutečného počátku kosmu se musíme vydat až za hranice dnes známé fyziky (viz závěr první části). Předpoklad, že naše dosavadní poznatky lze v tomto směru extrapolovat, je skok opřený o pouhou víru. To je docela v pořádku, dokud naše spekulace vedou k předpovědím, které lze alespoň v principu otestovat v blízké či nepříliš vzdálené budoucnosti. Budou-li výsledky negativní, musíme být připraveni obětovat i ty nejoblíbenější pojmy a postupy, neboť příroda je lhostejná k našim zálibám a preferencím. Měli bychom být také velmi ostražití před divokými spekulacemi, které se vydávají příliš daleko do neznáma a ztrácejí veškerý kontakt s ověřitelnou realitou. Lucifer
14.10.2012, 00:02:10 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Za rok, kdy na scénu vstoupila moderní věda, můžeme zvolit například rok 1609. Galileo Galilei v Itálii postavil svůj dalekohled a systematicky jím jako první ohledal oblohu. O rok později publikoval dílo Siderus nuncius (Hvězdný posel) a oznámil v něm světu, že kosmos je velmi odlišný od toho, jak si ho, jak si ho lidé dosud představovali, a to v jakékoli podobě a odnepaměti. V tomtéž roce publikoval Johannes Kepler dílo Astronomia nova. A když v roce 1687 vyšly Newtonovy Matematické principy přírodní filosofie, nové vědecké paradigma bylo zpečetěno. Lucifer
13.10.2012, 00:56:17 Publikoval Luciferkomentářů: 5
První kapitola knížky Marcelo Gleisera končí konstatováním, že hledání Jednoty (viz Jednota a Johannes Kepler) se přesunulo od ryzí geometrie k přírodním zákonům. V následující kapitole pak Gleiser popisuje vývoj vědeckého hledání unitární teorie, teorie všeho, která se snaží dosáhnout dokonalé symetrie čili supersymetrie. Lucifer
10.10.2012, 00:52:47 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Na konci předchozí části o Jednotě, která byla věnována Mikuláši Koperníkovi, se na scéně objevil Johannes Kepler. Na úvod této části, která je pochopitelně věnována Keplerovi, si nejdříve připomeňme slavnou hru Amadeus od Petera Shaftera, která byla velmi skvostně zfilmována Milošem Formanem. V této hře je vylíčen střet mezi průměrným člověkem a géniem, mezi přizpůsobivostí a revoluční kreativitou, jenž nakonec vyústí v tragédii poté, co zoufalý Antonio Salieri odporným způsobem terorizuje Mozarta, čímž ho dožene k smrti. Lucifer
08.10.2012, 00:00:32 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V den své smrti 24. května 1543 konečně spatřil napůl ochrnutý a na lůžko upoutaný Mikuláš Koperník čerstvý výtisk svého díla De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér), opus magnum, které shrnuje jeho celoživotní astronomické dílo. Avšak to, co mělo přivodit jeho nejšťastnější den, se mu tragicky zhroutilo. Proč? Odpověď naleznete na konci druhé části o Jednotě. Lucifer
07.10.2012, 00:01:10 Publikoval Luciferkomentářů: 3