Povídání


« strana 3 »

Devítidenní výlet do Kadaně a okolí


Minulý týden v pondělí jsem vyrazil na delší výlet. Nevěděl jsem, jak dlouho bude trvat, ale předpokládal jsem, že asi týden. Nakonec jsem se vrátil další čili tento týden v úterý. Mým záměrem bylo oprostit se ode všeho, co na mě doma padalo. Naprostý úlet někam úplně jinam. Nebylo to úplně jinam, tuhle krajinu jsem znal, stejně jako mnohé další krajiny v Čechách a na Moravě. Včetně Prahy. Tu znám už nazpaměť. Rozhodl jsem se nicméně, že se pokusím dívat jinýma očima. Nasadil jsem si proto úplně jiné brýle. V hlavě. Na hlavě jsem měl pořád ty samé brýle, ale přes ně koukalo z mého nitra něco jiného. Asi nějaká reinkarnace.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Jak jsem se chytil do pasti


Po návratu z Žamberku, kde jsem skotačil jako hříbě, jsem začínal pozvolna uhnívat, cepenět. Můj pohyb se omezil pouze na nákup v nejbližším obchodě a o něco vzdálenějším obchodním centru Galerie Butovice. Moje nohy se začaly tvářit jako zbytečná přítěž. Jednou jsem se dobelhal na Waltrovku, ale to byla jedna z mála výjimek. A to ještě velmi krátkých. Jinak jsem trávil čas v posteli nebo na internetu, pouštěl si filmy jak na YouTube, tak stažené. Před asi deseti dny jsem pochopil, že tudy cesta nevede. A tak jsem zavelel ke každodenním delším procházkám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Na mě se tak divně koukala (Už zase ptáci)


Jednou jsem nocovala u známých v centru Olomouce. Ještě za šera jsem vytáhla roletu a vykřikla jsem: zírala na mě sova. Podobně jsem se vyděsila po letech, když jsem časně ráno chtěla vyvětrat ve svém téměř sklepním podnájmu. Za okenním sklem stála nehybná dívčina s vytřeštěnýma očima. Čekala, až se probudím. Potřebovala se svěřit s čerstvými zážitky z psychiatrie, kam ji přivedla rodinná tragédie.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 4         


Levá noha chodí jinak než pravá noha


Musím se s vámi podělit o zvláštní rozdíl mezi mojí levou nohou a pravou nohou. O tom, že se moje levá a pravá ruka od sebe liší, vím už odmalička. Pravá ruka je šéf, levá ruka je zástupce šéfa. Pravá ruka drží propisku, pero, sprchovou hubici, lžíci (na boty i na jídlo), mačká tlačítka na dveřích vagonů metra, jako první se věnuje ženským atributům, prostě všemu šéfuje. Levá ruka je vždy při ruce, když je třeba pravou ruku nějak podpořit. Prostě taková podržtaška. U nohou jsem takovou dělbu práce až donedávna nezaznamenal.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Něco o Zděnkovi Něně a jeho ženě Zděně


Zděňka Něňová němě milovala muže Zděnka.

 

Astra


Celý článek »

komentářů: 4         


Jak jsem v Prokopáči potkal žábu s miminkem


V Prokopském údolí jsem byl naposledy v listopadu minulého roku. Tehdy jsem tam potkal Koronáče. Můj poslední výlet do pražské přírody se odehrál letošního února. Jednalo se o Divokou Šárku, kde jsem potkal roztomilého pejska. Od té doby jsem už nevyrazil vůbec nikam. Leda tak přes Sluneční náměstí do vietnamského krámku či do nedalekého Alberta menšího nebo do Alberta většího v butovické Galerii. Začínal jsem zvolna cepenět, kornatět, dřevěnět a uhnívat. Vůbec se mi nechtělo vstávat a vůbec se mi nechtělo jít spát. Nastavil jsem se do jakési nehybné pozice a změna do jiné nehybné pozice byla téměř neproveditelná. A tak jsem se rozhodl učinit pohybovou změnu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Na naší studni


Jak dlouho trvalo, než jsem si zvykla na panelákový život! Na dupot a křik z chodby, na cvakání vypínačů ze tří bytů, na vrtačky a posouvání nábytku, na ruch pod okny dvacet čtyři hodin denně. Nikam se nedá schovat! Žádný pocit jistoty a úlevného spočinutí, které může poskytnout jen bytelný dům se zdmi, jež člověka chrání: Sem za tebou nikdo a nic nemůže. Ale co se dá dělat. Nezbývá, než se smířit s tím, že také bydlení se pro většinu z nás stalo spotřebou a bydlíme v jakémsi lehkonohém běhu. Kam? To je právě to, že nevíme. Ale běží tam všichni.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 3         


První duben 2021


Poslední březnový den jsem tak nějak předčasně usnul, což se mi běžně nestává. Když jsem se probudil, zaznamenal jsem ke své radosti, že za chvíli začne duben. Vlastně ještě o hodinu dříve díky letnímu času, díky na decimálkách vážení byrokrati.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Směr Divoká Šárka (V půli února)


Divoká Šárka patří k jedné z mých nejoblíbenějších přírodních krás Prahy. Objevil jsem ji poměrně brzy po svém nastěhování do Nových Butovic na počátku devadesátých let minulého století. Z NB se tam dá dostat autobusem, a netrvá to až tak dlouho. Nejdříve jsem objevil vodní nádrž Džbán na Šáreckém potoce. Rozkošné koupaliště s nudistickou pláží. Už odmalička jsem byl nudistou. Jednou jsem zde napsal krátké povídání Letní post scriptum ze džbánku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 25         


Mňam (Prostřeno)


„Severská krimi“ se u nás těší velké přízni. Natolik, že se pomalu mění v severskou krmi. Bělostná závěj, krvavá hlava. Na pobřeží led a mráz, čísi noha. Vichr od moře, hotel v plamenech. Útulná vila (prosklená veranda), lovecký nůž v kotelně, podezřele nasáklý hadr, pod výklenkem neznámý kufr, ve výklenku kanystr. Když se mi začalo zdát, že tolik hřejivé lidskosti by mě mohlo rozmazlit a že nastal čas vrátit se k napínavým příběhům o manželství na Jižním Městě, dostala jsem dárek – další nordickou detektivku.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


Malá myš (na konci zimy)


Dnes jsem potkal myš. Úplně malinkou myš. Pobíhala ve sněhových závějích. Asi něco hledala. Já jsem nehledal nic, protože už jsem měl nakoupeno. Ne, nebyl jsem ještě ovíněný, nesl jsem nákup z butovické Galerie. To je takové obchodní centrum, v němž pobíhají lidi jako myši, aby si nakoupili něco k snědku, včetně knih, oblečení, cigaret, elektrických hraček a podobných zbytečností.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 23         


Prosincové střípky a střepiny


Po těžkém úklidu ve své duši přicházím v již téměř polovině prosince s jakýmisi střípky a střepinami. Před námi se začínají blikotat Vánoce, tak proč ne. Občas je zapotřebí navštívit Noční kliniku, uchopit do rukou patřičnou monstranci, v bezpečné vzdálenosti si nechat od revizora štípnout lístek, a hlavně se v tom kolotání neztratit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 57         


Death Is A Lonely Business


Navrátil jsem se z více jak týdenního exilu. A bylo mi fajn. Neměl jsem připojení na internet. Žádné kontakty. Postupně jsem to přestával sledovat i přes mobil. Pospával jsem, obrůstal listím, už se mi nechtělo ani holit svůj nedokonalý vous. Můj počítač ale fungoval – zatím mi neodpojili elektriku – a tak jsem se mohl podívat na filmy, které jsem si kdysi stáhnul, a nad lečím si zapřemýšlet. A kromě toho též knížky. Četl jsem zcela v klidu. A obrůstal mechem a kapradím. Následující text je doslova a do písmene převzat z úvodu knížky Raye Bradburyho  Death Is A Lonely Business. V českém překladu to zní „Smrt je vždycky osamělá“. Myslím si, že to není správný překlad. Možná ale je. Rozhodněte se sami.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


«   1  2    3    4  5  6  7 . . . . . . . . . .  25  26  27  28  29   »