Posledního dne měsíce června jsem zde uveřejnil Sexuální příručku z roku 1894 od Ruth Smythersové, kterou jsem získal na webových stránkách PDF knihy. Tato příručka působí velmi cudným dojmem, a tak jsem slíbil, že to příště vyvážím výňatkem z Kámasútry. Neslíbil jsem ovšem, kdy to příště bude, čímž chci nenápadně naznačit, že teď ještě ne. Rozhodl jsem se, že učiním takové zahřívací kolo v podobě povídky od Jaroslava Haška, jež se jmenuje Alkoholistická idylka a vyšla roku 1912 v časopise Karikatury. Zdroj, který jsem použil, se jmenuje Povídky II a pochází z téhož internetového portálu.
Lucifer
19.07.2020, 23:31:21 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Časopisy, které nosívám do domova důchodců, jsem jako vždycky položila na stolek u vchodu a teprve pak jsem si všimla mlčenlivého hloučku před prosklenými dveřmi na konci haly. Něco se stalo? Recepční se vyklonila: Bude večeře. Klienti upřeně hleděli do skla před sebou: končí další den, podobný včerejšímu a podobný možnému zítřejšímu.
Stella
23.06.2020, 23:01:48 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Někdy v polovině minulého týdne jsem s údivem zjistil, že v pátek je svátek. Předchozí pátek byl též svátek, První máj, který jsem oslavil Voláním z hlubin. Na ten Osmý jsem však připraven nebyl, a přitom se tento den v roce 1945 skončila Druhá světová válka. Jak důležitá věc! A já ji vytěsnil. Asi proto, že právě probíhá Třetí světová válka, tentokrát s koronáčem. Když jsem se v pátek osmého května probudil a pochopil, že mám před sebou tři dny volna, uchopil jsem roušku a vydal se po dlouhé době na pořádnou procházku do přírody. Koronáč sem, koronáč tam, už toho mám dost, řekl jsem si. Venku je krásný májový den, vše vůkol v květu, tak proč se zaobírat Třetí světovou válkou. A tak jsem vyrazil na dlouhou cestu s rouškou nízko pod bradou.
11.05.2020, 23:05:20 Publikoval Luciferkomentářů: 2
V komentáři pod článkem o lucidním snění od Marky jsem slíbil, že až budu mít lucidní sen, tak si ho okamžitě zapíšu a dám tady o tom zprávu. Dnes v noci jsem měl sen, nebyl však lucidní, jelikož jsem netušil, že sním a nemohl jsem do děje zasahovat. Přesto jsem se rozhodl, že se pokusím vám ho převyprávět. Probudil jsem se z něho někdy před čtvrtou hodinou ranní a ukončený sen jsem si ve své hlavě ještě chvíli promítal. Nevstal jsem, abych si ho zapsal, prostě jsem vydal příkaz podvědomí, ať ho zařadí do vědomí. Ne do průtočné paměti, ale do pevné paměti. A tak se i stalo. Ve snu zaznělo moje příjmení. Jenom jednou, víckrát ne. V následujícím textu jsem ho nahradil jiným příjmením a obsah snu jsem malounko pozměnil. Jeho podstatu však ne. Jelikož se jedná o sen, tak berte v potaz, že v něm může docházet k prostorovým i časovým skokům.
26.04.2020, 12:52:18 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Zde jsou další čtyři krátké povídky od empetra. Naposledy jich zde bylo pět a nebylo to jenom o shromažďování věcí. Tentokrát jsem v jeho povídkovém souboru zvolil náhodný výběr: prostě co mi padlo do oka, to jsem vyčlenil. I přesto, jak si to pročítám, si myslím, že jsem je vyčlenil souvztažně. Ono to záleží dost na mé aktuální náladě. A ta bývá povětšinou souvztažná.
Celkový dojem je dobrý, po lehkých úpravách a korektuře může být předáno NČ.
Doporučuji 15.4.2020 Praha
empetr
15.04.2020, 20:26:14 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Morfeus je bůh snů. Jeho otec Hypnos vás nejdříve uspí, potom se decentně vzdálí a na scénu přichází Morfeus. Můžete začít snít.
12.04.2020, 22:35:54 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Noc ze soboty na neděli jsem nedokázal dospat. Probudil jsem se ještě, když byla tma. Seděl jsem na divanu, dopíjel zbytky včerejška, a přemýšlel, co zase přijde dnes. Já? Ty? Vy? Oni? Nebo Slunce? Přišlo Slunce.
05.04.2020, 10:12:51 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Luciferova úvodní poznámka:
V posledním příspěvku od empetra Odkud jsou ti osamělí lidé, jsem vás seznámil s tím, že mi zaslal výbor ze svého povídkového díla, a předložil jsem jeho čtyři mikropovídky. Začal jsem od prostředka, jak mi doporučil, s tím že příště začnu od začátku. A to právě nyní činím.
Tentokrát jsem jich vybral pět. První, dle níž se jmenuje tento příspěvek, se zabývá marnotratným shromažďováním věcí. První je proto, že mi padla do oka jako první, protože toto téma je velmi vážné. I mně se někdy stává, že začnu shromažďovat věci, k nimž se povětšinou už nikdy nevrátím, a přestávám vnímat mnohem důležitější věci, ke kterým se pak už vrátit nemohu. Druhá je o sázení stromů. Kdysi jsem si přinesl domů semínka borovice, zasel do květináčů a čekal, až vzejdou. Vzešly, a po krátké době uschly. Třetí je o mimoslovní komunikaci. Je velmi krátká, ale zařadil jsem ji, protože s tímto jevem mám už dlouholeté zkušenosti. Ženy mají „oči“ i na té straně, kde mají zadek. Čtvrtou, Noe, jsem vybral, protože se v ní objevují moje vidle, a pátá, pornografická, je jenom taková laškovní třešnička na tomto výběrovém dortu.
25.03.2020, 19:01:39 Publikoval Luciferkomentářů: 17
Dostal jsem od empetra poměrně obsáhlý výbor jeho krátkých povídek. Něco z toho jsem si už stačil přečíst a stačilo mi to. Abych usoudil, že píše dobře. Dokonce jsem se začal stydět, že ještě lépe než já. A to je co říci. Já, do sebe zahleděný literát, jehož úžasné počinky zatím ještě papírově nevyšly, ale vyjdou, po mé smrti určitě, třeba pak dostanu Nobelovu cenu za literaturu, samozřejmě po smrti, a teď se klepu, že někdo píše ještě lépe? Pro dnešek jsem z empetrových zápisků vybral čtyři mikropovídky. Náhodně. Napsal mi, že mám začít někde od prostředka. Vzal jsem jeho slova vážně a začal. Příště začnu od začátku. Také je co číst. Ani konce nejsou tak špatné.
Úvodní povídka, podle jejíhož názvu jsem nazval celý příspěvek, naráží na osamělou ženu Lucii v karlínském domě. Hned na začátku je zmíněna Eleanor Rigby, jak o ní zpívají The Beatles. Chtěl jsem tu píseň přiřadit v podobě videa z YouTube na samotný konec. Jenže až na výjimky, převážně v podobě českých videí, to už nefunguje. Takže jsem tam vložil obrázek, na který si můžete kliknout. Měla by se vám objevit Eleanor Rigby na YouTube. Ze Žluté ponorky. Od Brouků.
13.03.2020, 19:36:54 Publikoval Luciferkomentářů: 5
V životě se mi stávají dost početně věci, za které bych se měl stydět. A fakt (fuck) se stydím. Bezpochyby tomu neuvěříte, ale je to tak. Kupříkladu jsem jednou jel na výlet s ženou a dopadlo to špatně. Z vlaku na pražském hlavním nádraží jsem vystupoval zlitý jako carský důstojník. Skončil jsem po pádu na eskalátoru v záchytné stanici na Bulovce. Jak mě tam dostali, netuším. Netuším ani, jak jsem se dostal odtamtud.
09.02.2020, 18:41:43 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Lucifer: Počátkem roku mi empetr poslal 5 mikropovídek s tím, že je mohu dle svého uvážení postupně vypustit na Neviditelného čerta. Tři z nich se zde již objevily: Za koho mne mají?, Jak jsem se nestal probuzeným, Falešnej metař. Dvě zbývající jsem se rozhodl skloubit do jednoho příspěvku – dvojité mikropovídky. Z těch pěti jsou dle mého uvážení nejbližší.
01.02.2020, 21:44:55 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Kdysi po převratu řádil v Praze poblíž Rytířské ulice falešný policajt. Ne jako falešný číšník ve Vrchní prchni, ale stál na křižovatce ve staré uniformě z dob budování socialismu a řídil dopravu, napomínal řidiče za přestupky a radil ztraceným turistům.
20.01.2020, 21:17:02 Publikoval Luciferkomentářů: 9