Povídání


« strana 6 »

Na cestách


Zde jsou další čtyři krátké povídky od empetra. Naposledy jich zde bylo pět a nebylo to jenom o shromažďování věcí. Tentokrát jsem v jeho povídkovém souboru zvolil náhodný výběr: prostě co mi padlo do oka, to jsem vyčlenil. I přesto, jak si to pročítám, si myslím, že jsem je vyčlenil souvztažně. Ono to záleží dost na mé aktuální náladě. A ta bývá povětšinou souvztažná.

Celkový dojem je dobrý, po lehkých úpravách a korektuře může být předáno NČ.

Doporučuji  15.4.2020 Praha

Lucifer

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 10         


Morfeus


Morfeus je bůh snů. Jeho otec Hypnos vás nejdříve uspí, potom se decentně vzdálí a na scénu přichází Morfeus. Můžete začít snít.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Sluneční východ


Noc ze soboty na neděli jsem nedokázal dospat. Probudil jsem se ještě, když byla tma. Seděl jsem na divanu, dopíjel zbytky včerejška, a přemýšlel, co zase přijde dnes. Já? Ty? Vy? Oni? Nebo Slunce? Přišlo Slunce.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Nejen o shromažďování věcí


Luciferova úvodní poznámka:

V posledním příspěvku od empetra Odkud jsou ti osamělí lidé, jsem vás seznámil s tím, že mi zaslal výbor ze svého povídkového díla, a předložil jsem jeho čtyři mikropovídky. Začal jsem od prostředka, jak mi doporučil, s tím že příště začnu od začátku. A to právě nyní činím.

Tentokrát jsem jich vybral pět. První, dle níž se jmenuje tento příspěvek, se zabývá marnotratným shromažďováním věcí. První je proto, že mi padla do oka jako první, protože toto téma je velmi vážné. I mně se někdy stává, že začnu shromažďovat věci, k nimž se povětšinou už nikdy nevrátím, a přestávám vnímat mnohem důležitější věci, ke kterým se pak už vrátit nemohu. Druhá je o sázení stromů. Kdysi jsem si přinesl domů semínka borovice, zasel do květináčů a čekal, až vzejdou. Vzešly, a po krátké době uschly. Třetí je o mimoslovní komunikaci. Je velmi krátká, ale zařadil jsem ji, protože s tímto jevem mám už dlouholeté zkušenosti. Ženy mají „oči“ i na té straně, kde mají zadek. Čtvrtou, Noe, jsem vybral, protože se v ní objevují moje vidle, a pátá, pornografická, je jenom taková laškovní třešnička na tomto výběrovém dortu.

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 17         


Odkud jsou ti osamělí lidé


Luciferova úvodní poznámka:

Dostal jsem od empetra poměrně obsáhlý výbor jeho krátkých povídek. Něco z toho jsem si už stačil přečíst a stačilo mi to. Abych usoudil, že píše dobře. Dokonce jsem se začal stydět, že ještě lépe než já. A to je co říci. Já, do sebe zahleděný literát, jehož úžasné počinky zatím ještě papírově nevyšly, ale vyjdou, po mé smrti určitě, třeba pak dostanu Nobelovu cenu za literaturu, samozřejmě po smrti, a teď se klepu, že někdo píše ještě lépe? Pro dnešek jsem z empetrových zápisků vybral čtyři mikropovídky. Náhodně. Napsal mi, že mám začít někde od prostředka. Vzal jsem jeho slova vážně a začal. Příště začnu od začátku. Také je co číst. Ani konce nejsou tak špatné.

Úvodní povídka, podle jejíhož názvu jsem nazval celý příspěvek, naráží na osamělou ženu Lucii v karlínském domě.  Hned na začátku je zmíněna Eleanor Rigby, jak o ní zpívají The Beatles. Chtěl jsem tu píseň přiřadit v podobě videa z YouTube na samotný konec. Jenže až na výjimky, převážně v podobě českých videí, to už nefunguje. Takže jsem tam vložil obrázek, na který si můžete kliknout. Měla by se vám objevit Eleanor Rigby na YouTube. Ze Žluté ponorky. Od Brouků.

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 5         


Stalo se


V životě se mi stávají dost početně věci, za které bych se měl stydět. A fakt (fuck) se stydím. Bezpochyby tomu neuvěříte, ale je to tak. Kupříkladu jsem jednou jel na výlet s ženou a dopadlo to špatně. Z vlaku na pražském hlavním nádraží jsem vystupoval zlitý jako carský důstojník. Skončil jsem po pádu na eskalátoru v záchytné stanici na Bulovce. Jak mě tam dostali, netuším. Netuším ani, jak jsem se dostal odtamtud.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Boty a Klánovice


Lucifer: Počátkem roku mi empetr poslal 5 mikropovídek s tím, že je mohu dle svého uvážení postupně vypustit na Neviditelného čerta. Tři z nich se zde již objevily: Za koho mne mají?, Jak jsem se nestal probuzeným, Falešnej metař. Dvě zbývající jsem se rozhodl skloubit do jednoho příspěvku – dvojité mikropovídky. Z těch pěti jsou dle mého uvážení nejbližší.

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 4         


Falešnej metař


Kdysi po převratu řádil v Praze poblíž Rytířské ulice falešný policajt. Ne jako falešný číšník ve Vrchní prchni, ale stál na křižovatce ve staré uniformě z dob budování socialismu a řídil dopravu, napomínal řidiče za přestupky a radil ztraceným turistům.

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 9         


Svět u nohou


Automobil trochu poskočil a Mary si uvědomila, že na malou chvilku usnula. Cítila se k smrti unavená, ale spát déle se jí nedařilo. Zadívala se na mladého muže vedle sebe. Poznala ho teprve včera, ale přesto mu důvěřovala. Po očku sledovala, jak mladík soustředěně sleduje silnici před sebou. Jedou už téměř osm hodin a cesta ještě stále není u konce. Možná jeho měděné vlasy v ní budily důvěru, možná jeho měkký hlas a přátelské chování.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 10         


Jak jsem se nestal probuzeným


Četl jsem si knihu „Buddha vchází do baru“ s návodem, jak se důmyslným cvičením mysli dovést ke klidu v duši. Jak nebýt vzteklý, nemít obavy ani výčitky. No jo ale, vždyť já nejsem vzkteklej a už dlouho jsem nikomu nic nezazlíval.

 

empetr


Celý článek »

komentářů: 10         


Rouper de Clotrimazolovy mikropovídky


Když s příchodem loňského babího léta Rouper de Clotrimazol ukončil fúzi se svým Stvořitelem, započalo se mu samostatné období hašení požárů. Požár stíhal požár a Rouper měl co dělat, aby stíhal hasit. Stalo se, že uhasil jeden a vzplály hned dva. Nezbývalo mu, než svoje hasící úsilí zdvojnásobit. Chvílemi to vypadalo, že se dohasí až k poslednímu požáru, v jiných chvílích měl zase pocit, že přijme osud Mistra Jana Husa. Nakonec se ale díky zajímavým konstelacím dohasil alespoň k slabounce kouřícímu spáleništi. Těžce znaven ulehl zpět do své sklepní kóje, vlil do sebe obsah sudu vína amontilladského a usnul spánkem hasícím. Asi tak za měsíc začalo být Stvořiteli divné, že Rouper neprojevuje žádné známky aktivity. „Asi se chystá slavit Vánoční svátky,“ řekl si, a nechal to plavat až do Nového roku. Když se ale ani poté Rouper nijak neprojevil, Stvořitel zbystřil pozornost a šel situaci omrknout do Rouperovy sklepní kóje. Na posteli našel lístek s těmito slovy: „Šel jsem se někam projít. Nevím, kdy se vrátím, a jestli vůbec ještě někdy.“ Ve spodním šuplíku nočního stolku pak Stvořitel našel zápisník s nadpisem Rouper de Clotrimazolovy mikropovídky. Jako dlouhodobého přítele mě Stvořitel o tom telepaticky vyrozuměl a teleportací mi zaslal dokonalou kopii Rouperova zápisníku mikropovídek. Zde jsou alespoň tři z nich:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1  2  3  4  5    6    7  8  9  10 . . . . . . . . . .  31  32  33  34  35   »