Neviditelný čert

Sluneční východ

Noc ze soboty na neděli jsem nedokázal dospat. Probudil jsem se ještě, když byla tma. Seděl jsem na divanu, dopíjel zbytky včerejška, a přemýšlel, co zase přijde dnes. Já? Ty? Vy? Oni? Nebo Slunce? Přišlo Slunce.

Lucifer

05.04.2020, 10:12:51   Publikoval Luciferkomentářů: 17         

Nejen o shromažďování věcí

Luciferova úvodní poznámka:

V posledním příspěvku od empetra Odkud jsou ti osamělí lidé, jsem vás seznámil s tím, že mi zaslal výbor ze svého povídkového díla, a předložil jsem jeho čtyři mikropovídky. Začal jsem od prostředka, jak mi doporučil, s tím že příště začnu od začátku. A to právě nyní činím.

Tentokrát jsem jich vybral pět. První, dle níž se jmenuje tento příspěvek, se zabývá marnotratným shromažďováním věcí. První je proto, že mi padla do oka jako první, protože toto téma je velmi vážné. I mně se někdy stává, že začnu shromažďovat věci, k nimž se povětšinou už nikdy nevrátím, a přestávám vnímat mnohem důležitější věci, ke kterým se pak už vrátit nemohu. Druhá je o sázení stromů. Kdysi jsem si přinesl domů semínka borovice, zasel do květináčů a čekal, až vzejdou. Vzešly, a po krátké době uschly. Třetí je o mimoslovní komunikaci. Je velmi krátká, ale zařadil jsem ji, protože s tímto jevem mám už dlouholeté zkušenosti. Ženy mají „oči“ i na té straně, kde mají zadek. Čtvrtou, Noe, jsem vybral, protože se v ní objevují moje vidle, a pátá, pornografická, je jenom taková laškovní třešnička na tomto výběrovém dortu.

empetr

25.03.2020, 19:01:39   Publikoval Luciferkomentářů: 17         

Odkud jsou ti osamělí lidé

Luciferova úvodní poznámka:

Dostal jsem od empetra poměrně obsáhlý výbor jeho krátkých povídek. Něco z toho jsem si už stačil přečíst a stačilo mi to. Abych usoudil, že píše dobře. Dokonce jsem se začal stydět, že ještě lépe než já. A to je co říci. Já, do sebe zahleděný literát, jehož úžasné počinky zatím ještě papírově nevyšly, ale vyjdou, po mé smrti určitě, třeba pak dostanu Nobelovu cenu za literaturu, samozřejmě po smrti, a teď se klepu, že někdo píše ještě lépe? Pro dnešek jsem z empetrových zápisků vybral čtyři mikropovídky. Náhodně. Napsal mi, že mám začít někde od prostředka. Vzal jsem jeho slova vážně a začal. Příště začnu od začátku. Také je co číst. Ani konce nejsou tak špatné.

Úvodní povídka, podle jejíhož názvu jsem nazval celý příspěvek, naráží na osamělou ženu Lucii v karlínském domě.  Hned na začátku je zmíněna Eleanor Rigby, jak o ní zpívají The Beatles. Chtěl jsem tu píseň přiřadit v podobě videa z YouTube na samotný konec. Jenže až na výjimky, převážně v podobě českých videí, to už nefunguje. Takže jsem tam vložil obrázek, na který si můžete kliknout. Měla by se vám objevit Eleanor Rigby na YouTube. Ze Žluté ponorky. Od Brouků.

empetr

13.03.2020, 19:36:54   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

Stalo se

V životě se mi stávají dost početně věci, za které bych se měl stydět. A fakt (fuck) se stydím. Bezpochyby tomu neuvěříte, ale je to tak. Kupříkladu jsem jednou jel na výlet s ženou a dopadlo to špatně. Z vlaku na pražském hlavním nádraží jsem vystupoval zlitý jako carský důstojník. Skončil jsem po pádu na eskalátoru v záchytné stanici na Bulovce. Jak mě tam dostali, netuším. Netuším ani, jak jsem se dostal odtamtud.

Lucifer

09.02.2020, 18:41:43   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Boty a Klánovice

Lucifer: Počátkem roku mi empetr poslal 5 mikropovídek s tím, že je mohu dle svého uvážení postupně vypustit na Neviditelného čerta. Tři z nich se zde již objevily: Za koho mne mají?, Jak jsem se nestal probuzeným, Falešnej metař. Dvě zbývající jsem se rozhodl skloubit do jednoho příspěvku – dvojité mikropovídky. Z těch pěti jsou dle mého uvážení nejbližší.

empetr

01.02.2020, 21:44:55   Publikoval Luciferkomentářů: 4         

Falešnej metař

Kdysi po převratu řádil v Praze poblíž Rytířské ulice falešný policajt. Ne jako falešný číšník ve Vrchní prchni, ale stál na křižovatce ve staré uniformě z dob budování socialismu a řídil dopravu, napomínal řidiče za přestupky a radil ztraceným turistům.

empetr

20.01.2020, 21:17:02   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Svět u nohou

Automobil trochu poskočil a Mary si uvědomila, že na malou chvilku usnula. Cítila se k smrti unavená, ale spát déle se jí nedařilo. Zadívala se na mladého muže vedle sebe. Poznala ho teprve včera, ale přesto mu důvěřovala. Po očku sledovala, jak mladík soustředěně sleduje silnici před sebou. Jedou už téměř osm hodin a cesta ještě stále není u konce. Možná jeho měděné vlasy v ní budily důvěru, možná jeho měkký hlas a přátelské chování.

Marky

17.01.2020, 20:18:26   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Jak jsem se nestal probuzeným

Četl jsem si knihu „Buddha vchází do baru“ s návodem, jak se důmyslným cvičením mysli dovést ke klidu v duši. Jak nebýt vzteklý, nemít obavy ani výčitky. No jo ale, vždyť já nejsem vzkteklej a už dlouho jsem nikomu nic nezazlíval.

empetr

14.01.2020, 21:58:38   Publikoval Luciferkomentářů: 10         

Rouper de Clotrimazolovy mikropovídky

Když s příchodem loňského babího léta Rouper de Clotrimazol ukončil fúzi se svým Stvořitelem, započalo se mu samostatné období hašení požárů. Požár stíhal požár a Rouper měl co dělat, aby stíhal hasit. Stalo se, že uhasil jeden a vzplály hned dva. Nezbývalo mu, než svoje hasící úsilí zdvojnásobit. Chvílemi to vypadalo, že se dohasí až k poslednímu požáru, v jiných chvílích měl zase pocit, že přijme osud Mistra Jana Husa. Nakonec se ale díky zajímavým konstelacím dohasil alespoň k slabounce kouřícímu spáleništi. Těžce znaven ulehl zpět do své sklepní kóje, vlil do sebe obsah sudu vína amontilladského a usnul spánkem hasícím. Asi tak za měsíc začalo být Stvořiteli divné, že Rouper neprojevuje žádné známky aktivity. „Asi se chystá slavit Vánoční svátky,“ řekl si, a nechal to plavat až do Nového roku. Když se ale ani poté Rouper nijak neprojevil, Stvořitel zbystřil pozornost a šel situaci omrknout do Rouperovy sklepní kóje. Na posteli našel lístek s těmito slovy: „Šel jsem se někam projít. Nevím, kdy se vrátím, a jestli vůbec ještě někdy.“ Ve spodním šuplíku nočního stolku pak Stvořitel našel zápisník s nadpisem Rouper de Clotrimazolovy mikropovídky. Jako dlouhodobého přítele mě Stvořitel o tom telepaticky vyrozuměl a teleportací mi zaslal dokonalou kopii Rouperova zápisníku mikropovídek. Zde jsou alespoň tři z nich:

Lucifer

12.01.2020, 21:54:22   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

Za koho mne mají?

Naproti bývalému sirotčinci ve Vratislavově ulici se vchází podloubím a úzkou uličkou přes dvůr mezi domy na Vyšehrad. Potkávám tam brzy ráno podsaditého důchodce, který poulí vodnaté oči a druhá brada mu zakrývá krk. V cestě proti mně se zastaví, nasadí nenávistný pohled a volá jakoby pro sebe: „Už jsou ty popelnice zase plný. Podnikatelé zasraný. Šmejdi!“

empetr

06.01.2020, 21:15:39   Publikoval Luciferkomentářů: 9