Pel-mel


« strana 12 »

Andělé jsou s námi


V poslední době se snažím do svého života zařadit nečekané úhybné manévry, abych se konečně dostal z těch vyježděných kolejí, které už zívají nudou. Nejsou to nesmyslné úkroky stranou, jako když sebou škube kůň v posledním tažení a vztekle kope do čehokoli, co se mu přimotá do cesty. Naslouchám svému nitru, podvědomí, a věnuji pozornost každému intuitivnímu podnětu, každému podvědomému vzkazu od Boha, který sídlí v každém z nás. Včera jsem měl naplánováno něco úplně jiného, než co jsem nakonec učinil. Vydal jsem se úplně jinam, než kam jsem původně mířil, a na konci té cesty jsem zamířil do knihkupectví, v němž jsem už nějakou dobu nebyl. Tam jsem však zamířil k úplně jinému regálu, než u jakého jsem obvykle postával, a sama od sebe mi do rukou spadla útlá knížka od jakéhosi salesiána, kterého jsem vůbec neznal. Obsahuje krátké příběhy a zamyšlení, jež představují skutečnou „hostinu pro duši“. A to jsem právě potřeboval.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Šťastné město (Benoît Duteurtre)


Inspirací k napsání románu Šťastné město se Duteurtreovi stala Praha. V Praze začátku nového tisíciletí, po Srdíčkové revoluci, totiž nalezl všechno, co je typické pro evropskou civilizaci nové doby – koncentraci všemožných krás i nešvarů na jednom místě. Ale téma proměny historického města otevírá celý vějíř dalších témat a motivů (minulost, přítomnost a vyhlídky světa, rostoucí agrese menšin a různých uskupení, zločiny Ameriky, pomýlená Evropa, řízení státu, osobní svoboda, zákruty lásky i erotiky). To vše pak spojuje motiv osobního vyrovnání se ztrátou iluzí o životě i přijetí faktu smrti. Mentální dospívání vyznívá jako paralela dospívání společenského, místy ironicky komentovaného – protože: jaký jiný postoj zaujmout ve světě přeplněném tolika paradoxy? Odplout na vlnách smutku, sledovat plynoucí mraky, nekonečné moře (poslední kapitola) – oddat se pocitům „zrazeného dítěte, jemuž došlo, že věci se nemají tak, jak si myslelo, že život nekončí v atmosféře důvěry, jako když naše první dny končily večerní modlitbou, neboť kromě ticha, nejistoty a strachu už nic neexistuje.“ Pro Duteurtrea je jedinou možnou jistotou humor a poezie. Krásně a vyčerpávajícím způsobem o této nové knize z Atlantisu pojednává recenze J. Šotolové: Duteurtre, Benoît – Šťastné město.

Dnešní příspěvek uvádí ukázky z úvahových pasáží.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Maso s čistým svědomím


Smím vám nabídnout svá játra? Jistě jsou teď hutná a křehká, vždyť jsem tu na výkrm už celé roky.

Jídlo dne v Milliways

No bezva. Masové setkání s masem.

Zafod Beeblebrox

 

Těmito volně formulovanými citáty z knížky Stopařův průvodce Galaxií od D. Adamse uvádí Michael Hanlon ve své knížce (posledně z ní zde byla Existence Boha) kapitolu, která se zaobírá etickými zákrutami konzumace produktů masného průmyslu. Je opravdu nutné někdy i velmi krutým způsobem týrat a zabíjet zvířata, abychom se nakrmili a ukojili své kulinářské potřeby jejich masem? Jaký je rozdíl mezi psem a krávou? Třeba v Indii je kráva posvátná, v Evropě či v Americe je „posvátný" pes, z krávy se dělají burgery či steaky, v Číně si zase ugrilují psa. Jedněm se dělá špatně z požírání psa, jiným zase z požírání krávy. Nebylo by možné vyrábět maso, pokud se tedy bez něho fakt nemůžeme obejít (s výjimkou vegetariánů a veganů), aniž by přitom trpělo jakékoli zvíře? Zdá se, že by to možné bylo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Prorokem i doma – Khalil Gibran (Chalíl Džibrán): Prorok


Knihy některých spisovatelů vyvolávají dojem, že jim něco důležitého schází. Co jim to ale chybí, když je všechno na svém místě: jazyk díla je vcelku bohatý, autor je dovedný stylista, někdy také srší vtipem, píše suverénně, jenže: ta kniha klidně mohla nebýt. Proč, to pomůže vysvětlit např. takové dílo, jako je Prorok od Chalíla Džibrána. Tato kniha je údajně třetím nejprodávanějším dílem světové poezie (po Shakespearovi a Lao Tse). Je chytrá a krásná. Přitom ale! Nepřináší vůbec nic nového. Avšak v básnické zkratce, poetickým jazykem, jaký známe z biblických veršů, koncentruje nejstarší lidskou zkušenost. Chalíl autor totiž nekřičí: Tady jsem a obdivujte mě! On se pevně drží poznaného, osvědčeného, zděděného, a čistými slovy a srozumitelnými obrazy předává dál. Snad se tomu říká moudrost? Ta, která se týká základních věcí člověka, je jenom jedna a stačí se jí držet.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Předposlední srpnový víkend


Jak se zdá, tak létu se ještě nechce skončit. Koneckonců podle astronomického kalendáře má skončit až někdy kolem dvacátého září, kdy jako svoji náhražku nastrčí léto babí. Ne že by se zrovna v tomto čase kolem motaly nějaké baby (ženský, ty se kolem motají furt), ale pavouci v té době vypouštějí své malé pavoučky na stříbrných vzdušných plachetnicích. A všechno, i slunce kolem září. Proto se tomu měsíci říká září. Až teprve v říjnu, kdy někteří samci začnou pociťovat říji, se zvolna začne podzim. Jenže léto je ještě pořád tady, a má to odpíchnuto už někdy od počátku května, kdy ještě mělo bujet jaro. Nikdy v životě jsem nezažil tak dlouhé léto.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Manipulace ve jménu Boží vůle


Venku padají Perseidy („Slzy svatého Vavřince“) a já se vracím ke knížce od Veroniky K. Barátové, z níž jsem tady posledně dával Spravedlnost a milosrdenství lásky. To spolu samozřejmě jakýmsi způsobem souvisí, ještě více to však souvisí s filosofickým pojednáním o existenci Boha. V diskusi pod oním pojednáním se objevil komentář, v němž se praví, že zde chybí komentář od věřícího člověka. Předně je třeba říct, že aktivních komentátorů zde není až tak mnoho, vlastně jenom taková hrstka. Pasivních čtenářů je mnohem více. A proto jsem se rozhodl přetlumočit jednu pasáž ze zmíněné knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  8  9  10  11    12    13  14  15  16 . . . . . . . . . .  176  177  178  179  180   »