Neviditelný čert

Důvody mezilidských konfliktů, boj a strach

Pro první zářijový víkend jsem přichystal tři propletené úvahy od Heiko Schranga, jež se nachází v kratší a poklidnější druhé části jeho knížky Lži století …, z jejíž první části jsem zde naposledy vyzobal údernou informaci: Jak se dělají peníze z ničeho. Žádnou poznámku jsem k tomu nepřipojil, jelikož se něco takového již nachází v mém přetlumočení tohoto Schrangova mudrlantského tripletu. Každý si z něho vyzobněte, čeho jest vám zapotřebí. A nezapomeňte se do tváře nastupujícího září patřičně usmát.

Lucifer

01.09.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 20         

Sedmikostelí (Boření pomníků)

Karlovo náměstí v Praze je z pohledu nepoučeného venkovana venkoncem nezajímavé, rozpačité, nepřehledné. A není nijak krásné, dokonce ani příliš náměstí nepřipomíná. Ztrácí se samo sobě v nepříjemném uprášeném shonu. Přitom se na něm v jeho nejslavnější době odehrávaly velké události. Kromě toho se nedaleko Karlova náměstí nachází průsečík přímek spojujících slavné pražské kostely. (Ke Karlovu náměstí se také váže onen tajemný příběh skupinového vidění, které několik lidí připravilo o rozum...) Je ironií dějin, že kaple Božího těla, duchovní střed Karlova náměstí i střed celé Prahy, ba, říká se, že nejvýznamnější centrum tehdejšího křesťanského světa, byla na počátku nové, hrdé epochy smetena z povrchu zemského v důsledku racionálního rozhodnutí. Miloš Urban v knize Sedmikostelí klade provokativní otázky o architektuře i o dějinách. Jeho názory jsou velmi kontroverzní. V každém případě pootáčí dějinné zrcadlo tak, že najednou vidíme z jiného úhlu události, o jejichž podobě jsme dosud neměli žádnou pochybnost.

Stella

23.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Jak se dělají peníze z ničeho

Víkend odvanul do pozdních srpnových dálek, před námi se skví poslední celý srpnový víkend, špačci z kmene meteorologů na svých bidýlcích štěbetají, že léto je v prachu, už je tu prý podzim, asi je třeba nakupovat vánoční dárky, popřípadě atakdále. Inu, léto ještě v prachu sněhu není, jen někteří jedinci, jejichž počet narůstá geometrickou řadou, mají pocit, že je třeba neustále předbíhat dobu, sebe samého. Nedokáží chvíli stát na místě, které tu zrovna je, ale musí se sápat na místo, které je ještě někde v dáli, jelikož prostě či spíš neprostě se potřebují zakousnout vpředu do vlastního ocasu, který mají vzadu. Ti pomatenci zapomněli, že nás čeká ještě babí léto, a že podzim je fakt ještě někde v prachu. Jenže i prachy jsou někdy v prachu či spíše z prachu tedy z ničeho. A tak jsem se rozhodl, že začátek tohohle posledního celého srpnového týdne zahájím mnou nastíněným pojednáním ze zde již mnohokráte zmíněného zdroje, abychom si vyjasnili, kdo jsou skuteční vládci světa.

Lucifer

21.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3         

Pavlovovi psi, mytí a ekologické myšlení

Tento prodloužený víkend jsem měl v úmyslu věnovat údernému příspěvku z knihy Lži století… na téma dělání peněz z ničeho. Usoudil jsem však, že víkendové příspěvky na NČ by neměly být tak uřvané. Je třeba se trochu usadit, uklidnit a uklidit ve své mysli veškerý ten bordel shromážděný od pondělka do pátku. V případě prodlouženého víkendu vlastně do čtvrtku. A tak jsem se rozhodl, že zde vypustím tři krátké úvahy z knížky plné psychologických studií, kterou jsem zakoupil minulý víkend. Mé připojené poznámky berte jako tři třešničky na bezpochyby sladce stravitelném víkendovém dortíku.

Lucifer

18.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 16         

O koši (Klevetění)

Pozůstatky nejstarších pletených výrobků, jakým je např. sandál z amerického Oregonu (Catlow Valley), pocházejí z doby před deseti tisíci lety. Svědectví o používání přírodních materiálů k pletení ale nepřinášejí jen archeologické nálezy a četná vyobrazení v Egyptě i v Asii. Pletené výrobky jako každodenní nezbytnost i estetický předmět najdeme také na plátnech slavných malířů pozdější doby. Dovedné ruce odjakživa  pracovaly s rákosím, papyrem, trávami, vrbovým proutím nebo pedigem. Splétaly se příbytky, ohrady, vrše, nebo třeba nádoby na vaření rýže. Toto umění rozhodně nezapadlo, jak o tom svědčí účast na moderních košíkářských kurzech. Jeden z takových kurzů má za sebou i moje šikovná sousedka. Ale, jako vždycky, začnu i o koších zeširoka.

Stella

16.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 14         

Skuteční vládci světa

S knížkou Lži století – Které znají jen zasvěcení od Heiko Schranga jsem vás seznámil v krátkém příspěvku Sál tisíce zrcadel. V jeho perexu jsem naznačil, že tento pozoruhodný spisek má dvě části. Zatím jsem zde věnoval pozornost pouze druhé části (naposledy v Poznání sebe samého), která je výrazně kratší a slouží jako jakýsi filosofický doplněk první části. Ta se velmi podrobně zabývá záležitostmi týkajícími se aktivitami nejmocnějších uskupení naší planety. Jací loutkaři (manipulátoři) ovládají odněkud ze zákulisí pomocí provázků (finančních a mediálních) marionety na prknech divadla Svět. Toto téma jsem zde již ventiloval několikrát, např. v Kdo skutečně vládne světu?, Peníze hýbou světem, Nový světový řád či Totální světovláda. Nyní se k tomu opět vracím s využitím první části knihy Lži století … Pokusím se z ní vypreparovat nejzajímavější fakta, postřehy či závěry. K nim se však doberu až ve druhém vstupu. V tomto prvním ocituji pouze text ze zadní strany obálky, prohlášení autora a něco z jeho předmluvy.

Lucifer

14.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Věra Nosková: Chraňme muže

Ať tady dnes promluví, kdo to opravdu umí. Věra Nosková píše dobře a přečtu si od ní ráda cokoli, i když mě zlobí svým skepticismem a působením v Sisyfovi. Je to totiž paní, která si nic nenalhává, a někteří to nalhávání moc potřebujeme. (Možná i spisovatelka jednou nahlédne sílu některých absurdních fantazií, které se ukážou být realitou!) Sympatické jsou její blogové příspěvky, např. Sexistická gramatika. Věra Nosková má bratry a syny, proto odjakživa ví, že kluci a muži jsou křehcí! Dokonce citliví! A že to ti normální tají. To jsem vážně dlouho nepředpokládala, neboť doma byl mezi kupou žen jediný, mlčící muž. A ve škole platilo automaticky: co kluk, to potencionální grázl. Ne, že by muži neměli všelijaké zhůvěřilé vlastnosti! V tom jim ale můžeme směle konkurovat. Nicméně, o tom dnes řeč nebude.

Je to staré a nekonečné téma: ženy vedle mužů a ženy proti mužům. Ona je otázka, nehrotíme-li v současnosti tyto vztahové problémy uměle, z nedostatku vážnějších, existenčních, existenciálních a existencionálních starostí. Nedávno jsem držela v ruce knihu obhajující muže, napsanou mužem – a bylo to čtení od silně poznamenaného vědce. Nedalo se. Zajímavě a chytře reaguje na podobné otázky spjaté také s knihou V. Noskové např. Eva Hauserová. Věra Nosková uvádí deset příběhů. Nezdá se, že by se mnoho změnilo od roku vydání knihy – 2010.

Stella

09.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 44         

Přes překážky (Sklizeno v nejteplejším dni…)

Zdá se být marnou snahou zjistit, jestli v životě vědců bylo (a je) něco společného, co by je předurčilo k vědecké dráze završené uznáním a slávou. Talent a schopnosti si prostě budoucí vědci přinesli na svět a buď měli štěstí, že jim někdo v pravý čas poskytl podnět k přemýšlení a probudil jejich ctižádost, nebo jim nedala pokoje touha přijít věcem na kloub. Životní cesty mnohých z nich byly složité a plné překážek. O idyle se dá hovořit jen v několika málo případech, jakým je např. Alexander von Humboldt (dnes z nepochopitelných důvodů málo všeobecně známý). Jediná vědkyně nezkažená slávou, jak o Marii Curie-Skłodowské říkal Einstein, za studií omdlévala hlady i vyčerpáním ze zimy. Ale nenapadlo ji vzdát se možnosti poznání.

Stella

02.08.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 28         

Poznání sebe samého

V zájmu probuzení do následujícího meditačního víkendu vás opět obohatím mnou obsedantně zpracovaným výňatkem z knížky Lži století … od Heiko Schranga, z níž jsem předminulý víkend předložil Vinu. Téma, jež bude tímto způsobem nakousnuto, jsem zde již v různých podobách nastínil. Převážně se jednalo o mé vlastní úvahy, zážitky či niterní prožitky, kupříkladu Hvězdy v tůních. Jde o to, že člověk se musí občas přinutit odpojit všechny kabely pojící ho s vnějším, dnes až neurvale kypícím světem, a ponořit se do svých vlastních hlubin. A tam zase najít sám sebe.

Lucifer

28.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 15         

Poklábosení z ok do ok (O všeličem)

Tak se mi to slovo v levém sloupci Neviditelného čerta zalíbilo natolik, že jsem si řekla.: Tady to musí být zajímavé! Kdy naposledy jsem slyšela „poklábosení“, slovo jak z nedělního odpoledne? Oblázek v myšlenkovém a verbálním popelu na internetovém smetišti. Od té doby počty webových stránek narostly a dnes už se můžeme probírat desítkami obsažných a čtivých blogů. Přesto na to své první překvapení nezapomenu. Tenkrát jsem si totiž uvědomila, že se pohybuji v prostředí, kde si lidé vystačí s minimem slov, a kdyby na to přišlo, tak ani mluvit nemusí. Dobrej, nashle, zdravím. Čus. Ledabyle, přehlíživě, neboť nebudu kvůli někomu víc otevírat – ústa. V jistém prostředí totiž stačí: „A co já s tím? A co je mi do toho?“ Jako základní přístup, povzbuzovaný sdělovacími prostředky v textech a v pořadech o nutném sebeprosazování.

Stella

26.07.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 27