Pel-mel


« strana 9 »

No a co jako! (O tom, ba i onom!)


„Svobodný kolega, chce-li býti a zůstati slušný, nesmí v pozdní večerní chvíli navštíviti ani ve věci služební, neřkuli mimoslužební, svobodnou kolegyni v jejím samostatném bytě, ani od ní přijmouti číšku čaje, záleží-li mu na dobré pověsti kolegyně. Služební věc není dojista nikdy tak naléhavá, aby nemohla počkati do zítřka… Ani schůzky několika dívek a mladých pánů v bytě jednoho nebo jedné z nich na čaj nebo pouhou zábavu bez přítomnosti starších nemůžeme pokládati za schůzky společensky správné, přese všechno ujišťování, ‚že se tady přece nemůže nic stát‘.

Snoubencovy dopisy, adresované příští nevěstě, mají procházeti rukama její matky, která však jich shovívavě nebude otvírati… Snoubenci se nemohou dočkati důvěrného tykání… Ale nechť od toho upustí, neboť je třeba být zdrženlivým a opatrným. Tykání… je velmi vážným závazkem pro budoucnost.“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Big Brothers are watching you


Jak bylo naznačeno v předchozím dílu pondělních vizionářských rozjímání, jedním z nejúčinnějších prostředků digitálních informačních technologií se stává smartphone. Chytrý telefon, který šikovným způsobem kombinuje klasický mobilní telefon a počítač s připojením na internet. Chytrá krabička, s jejíž pomocí vám celý svět takříkajíc leží u nohou. Kdykoli, kdekoli a jakkoli máte jakoby přístup k čemukoli a ke komukoli. Každá mince má však dvě strany. Druhou stranou je, že to platí i opačně s tím, že jakýkoli přístup k vám má někdo, koho vlastně neznáte a kdo si s vámi může hrát jako kočka s myší. Zdá se, že právě proto byla tato z určitého úhlu pohledu asymetrická všeobjímající komunikace stvořena. Ze stejné knížky jako v předchozím dílu vám toto pondělí předkládám některé postřehy z druhé části čtvrté kapitoly.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Suchý rohlík versus mastný sendvič


Po náročném pondělním výcviku pod kontrolou Velkého Bratra se pokusím středobod pracovního týdne otěhotnět něčím relaxovanějším. Jedním legračním střípkem ze svých každodenních těžebních zážitků, k čemuž si neodpustím venkoncem připojit závažné poučení, plus něco navíc. Je to taková oddechovka, abyste se po pondělním základu těžkého nákladu postačili poněkud zrestaurovat, než přijde ten příští. Víkend zařídí Stella, přepokládám, že ještě oddechovějším způsobem. V neděli bychom si mohli pustit třeba i dechovku, abyste další pondělí vystačili s dechem. Pondělky totiž budou přitvrzovat muziku (Stouni či Sabati jsou či vlastně budou proti tomu slabým lektvarem). Možná vypustím Druhý svátek vánoční. Nicméně druhého ledna, až se mi podaří probrat se ze silvestrovské narkózy a novoroční duševní paradentózy, udeřím opět a s ještě hutnějším zbrojním arzenálem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Big Brother is watching you


Poslední pondělí jsem ohlásil, že tento den bude na NČ věnován jakýmsi vizionářským rozjímáním přinejmenším do Nového roku 2017. Nehodlám na tomto čertovském projektu zatím nic měnit – pouze jsem se rozhodl ho poněkud rozšířit. Na scénu jsem povolal Manfreda Spitzera, z jehož knížky Digitální demence – Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum jsem tady v létě 2014 vypustil naposled Televize pro děti a DVD Baby Einstein IV. Dnes vypouštím ukázku z jeho novější knížky, jež vyšla loni a oproti té předchozí si s naší pozorností zahrává ještě drastičtěji.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 36         


Jak bude svět vypadat za padesát let? III – Sám doma


A je tady zase pondělí. Poslední dva pondělky jsem věnoval vizionářským představám australského futuristického spisovatele Richarda Watsona. Posledně čili po druhé jsem zde z jeho knížky Akta budoucnosti… replikoval čtyři humorně pojaté fiktivní dopisy z nedaleké budoucnosti. Dnes čili po třetí (prvničko má samodruhá, je ti tohle zapotřetí? – zdroj: Vlasta Třešňák) přicházím s poněkud závažnějším tématem, jenž se kromě solitérního rozpuštění lidského společenského fyzična do masivního společenského virtuálna zabývá též možností, že si tímto zahráváním s džinem vypuštěným z vědeckotechnologické lahve můžeme způsobit těžkou újmu na existencionálním zdraví.

Není vyloučeno, že v tomto pondělním trendu budu pokračovat, nejméně do Nového roku 2017, a když vyčerpám Watsonův zdroj, započnu čerpat ze svého vlastního zdroje. Není vyloučeno, že mi to může vydržet až do roku 2050. Futuristické pondělky by se tak staly vlajkovou lodí Neviditelné čerta až do jeho úplného zviditelnění a následného vyzmizíkování.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Chrlení (To dáš! Vole!)


Že existuje něco jako jazyková kultura, je pro mnohé profesionály živící se jazykovým projevem věcí neznámou. Možná i vám zatrne, když ve zprávách slyšíte: OBEC POTŘEBUJE VRAZIT PENÍZE DO SILNIC. RADNICE PŘEŠVIHLA LIMITY SPOTŘEBY. MINISTR DNES DOSTAL PADÁKA. AUTO TO NARVALO DO ZDI. NA SLOVENSKU BOURAL VLAK. NA NÁMĚSTÍ OBČANÉ DĚLALI BORDEL. PO TRAGICKÉ SMRTI DÍTĚTE UŽ SE ŽENA OTŘEPALA. Nemělo by to poslední být přímo trestné? Ale asi ne, protože mamince takové vyjádření zjevně nevadí: JEHO SMRT MĚ ZDRCHALA, ALE UŽ JSEM SE Z TOHO VYHRABALA. Nerozlišování mezi různou situací a prostředím, mizerné zacházení s jazykem jako s pracovním nástrojem, obyčejný nedostatek slušného vychování? Nedostatek kultivovanosti, citu pro přiměřenost – citu, který poslední dlaždič mít musí i nemusí, ale profesionál ho postrádat nesmí! Ale dost rozčilování, blýská se na lepší časy!

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 25         


Jak bude svět vypadat za padesát let? II


Po týdenní přestávce se vracím k Aktům budoucnosti od Richarda Watsona, která obsahuje zajímavé vize vývoje naší civilizace v blízkých desetiletích. Už jsem ji trochu pročetl, ne vše se mi jeví zcela reálné, některé předpovědi zřejmě nevyjdou, ale jako zdroj k zamyšlení považuji tuto knížku velmi inspirativní. Dnešní dávka z ní není zaměřena příliš vážně, ale spíš komicky, jelikož obsahuje čtyři fiktivní (hypotetické) dopisy (emaily) z budoucnosti, ačkoli vám může při jejich četbě úsměv tak trochu zamrznout. Na úvod předkládám jeden odstavec z autorovy Předmluvy. Ještě je třeba říci, že se jedná o český překlad z roku 2012 originálu z roku 2009, jenž je aktualizovanou verzí prvního vydání z roku 2007, takže je zřejmé, že hypotetická aktualizace z roku 2016 může vypadat poněkud jinak. Následující text je téměř neupravenou citací zdroje, k čemuž se pro tentokrát vyjadřovat nebudu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Otevřená síť (Dobré nápady 2)


Při uvažování o tom, co je podmínkou vzniku inovací, cituje Steven Johnson (autor knihy Odkud se berou dobré nápady) z dopisu Thomase Jeffersona filadelfskému vynálezci, který roku 1813 požádal Jeffersona o radu ve sporu o prvenství patentu na automatický mlýn. Thomas Jefferson – jako právník – vynálezci odpověděl, že ochrana soukromého vlastnictví je dar nového sociálního řádu. Ale je sporné, zda se za výhradní a stabilní vlastnictví může považovat myšlenka, „prchavý vzruch individuálního mozku“. Myšlenka je zvláštní tím, že jakmile se o ni podělíme, nepřijdeme o ni, přestože se zároveň stává majetkem ostatních. A podle Jeffersona je cirkulace myšlenek planetou velkorysým záměrem přírody z důvodu posilování blaha všech lidí. Je jako vzduch, je pro všechny. Proto vynálezy nemohou být předmětem vlastnictví. Steven Johnson mnohokrát opakuje, že myšlenky „v přirozeném skupenství“ proudí, přelévají se a spojují s ostatními. Ale je úkolem státu zajistit, aby kreativní lidé nebo organizace mohli na svých nápadech vydělávat. Přitom stát musí zároveň být otevřenou platformou, nikoli centralizovanou byrokracií.

Následující text vychází z kapitol zabývajících se vznikem sítí přes jejich podíl na rozvoji civilizace, až po příklady toho, jak nezbytná je informační otevřenost a jak se dá podpořit nový dobrý nápad.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 19         


Jak bude svět vypadat za padesát let?


Byla neděle, byla, i sobota, vlastně celý víkend, což se opakuje pravidelně jednou za týden, který má sedm dní. Každý z nich vypadá jinak. Někteří však už tyto nuance nerozlišují. Mají furt jeden stejný den. Jistě, opakovat ten kolovrátek sedmi dní v týdnu je skoro tak nudné, jak mezi nimi nerozlišovat, ale přesto je tu ještě jakási šance. Někteří rozlišují každý den ve svém životě a na nudu nenarazí, jiní nedokáží vnímat ani tu kolovrátkovou nudu. Baví se jí tak nějak systematicky. Mají pocit, že nic lepšího už ve svém životě nemohou vykonat.

Pokouším se tomu uniknout, ale někdy se nechám chytit do těch kolovrátkových osidel. Jen na chvíli, než zase prozřu. Valí se to ze všech stran. No a já jsem se v neděli dovalil do butovické Galerie především za účelem navštívit knihkupectví Kosmas. Ano, ještě stále si kupuji knížky, i když už ne tak často jako ještě nedávno dříve. Tuhle neděli jsem zcela nečekaně narazil na Akta budoucnosti. A v nich jsem našel řadu podnětů, námětů a myšlenek, jimiž se tady už od počátku Neviditelného čerta občas zaobírám.

Pro toto pondělí vám předkládám citaci ze začátku první kapitoly této knížky:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Odkud se berou? (Dobré nápady)


Benjamin Franklin řekl, že historie lidských omylů je mnohem cennější než historie objevů, protože pravda existuje nepřetržitě a abychom ji nalezli, stačí mít dostatečně přizpůsobenou pasivní duši. Ale omyl je nekonečně rozrůzněný a otevírá dveře k novým myšlenkám a novým objevům. Některé nové internetové firmy se řídí heslem: chybuj častěji. Jiné poskytují svým zaměstnancům jeden den v týdnu výhradně k tomu, aby zaměstnanec pracoval pouze na tom, co jeho samotného baví. Po určité době pak zaměstnanec seznámí nadřízeného s průběhem, případně s výsledkem svého přemýšlení nebo experimentování.

Mezi přesností a omylem existuje složitý vztah. Pokud je chaos („tvůrčí chaos“), šum, vyšší, stáváme se inovativnější a chytřejší, protože musíme zvažovat alternativní možnosti. Dnes už víme, že pravda představuje v mozku fázově uzamčený stav, kdy všechny neurony vysílají na stejné frekvenci. Bez šumu by stagnovala evoluce – vznikaly by nekonečné kopie téhož. Jestli se Darwin v něčem zmýlil, pak to byla jeho teorie pangeneze. Odmítal připustit, že by omyl přinášející variace mohl být tak všestrannou silou. Naše buňky jsou ovšem natolik rafinované, že opravují poškozenou DNA – udržují rovnováhu mezi rozbujelou mutací a sterilní stabilitou.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 28         


«   1  2  3  4  5  6  7  8    9    10  11  12  13 . . . . . . . . . .  93  94  95  96  97   »