Pel-mel


« strana 13 »

Maso s čistým svědomím


Smím vám nabídnout svá játra? Jistě jsou teď hutná a křehká, vždyť jsem tu na výkrm už celé roky.

Jídlo dne v Milliways

No bezva. Masové setkání s masem.

Zafod Beeblebrox

 

Těmito volně formulovanými citáty z knížky Stopařův průvodce Galaxií od D. Adamse uvádí Michael Hanlon ve své knížce (posledně z ní zde byla Existence Boha) kapitolu, která se zaobírá etickými zákrutami konzumace produktů masného průmyslu. Je opravdu nutné někdy i velmi krutým způsobem týrat a zabíjet zvířata, abychom se nakrmili a ukojili své kulinářské potřeby jejich masem? Jaký je rozdíl mezi psem a krávou? Třeba v Indii je kráva posvátná, v Evropě či v Americe je „posvátný" pes, z krávy se dělají burgery či steaky, v Číně si zase ugrilují psa. Jedněm se dělá špatně z požírání psa, jiným zase z požírání krávy. Nebylo by možné vyrábět maso, pokud se tedy bez něho fakt nemůžeme obejít (s výjimkou vegetariánů a veganů), aniž by přitom trpělo jakékoli zvíře? Zdá se, že by to možné bylo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Prorokem i doma – Khalil Gibran (Chalíl Džibrán): Prorok


Knihy některých spisovatelů vyvolávají dojem, že jim něco důležitého schází. Co jim to ale chybí, když je všechno na svém místě: jazyk díla je vcelku bohatý, autor je dovedný stylista, někdy také srší vtipem, píše suverénně, jenže: ta kniha klidně mohla nebýt. Proč, to pomůže vysvětlit např. takové dílo, jako je Prorok od Chalíla Džibrána. Tato kniha je údajně třetím nejprodávanějším dílem světové poezie (po Shakespearovi a Lao Tse). Je chytrá a krásná. Přitom ale! Nepřináší vůbec nic nového. Avšak v básnické zkratce, poetickým jazykem, jaký známe z biblických veršů, koncentruje nejstarší lidskou zkušenost. Chalíl autor totiž nekřičí: Tady jsem a obdivujte mě! On se pevně drží poznaného, osvědčeného, zděděného, a čistými slovy a srozumitelnými obrazy předává dál. Snad se tomu říká moudrost? Ta, která se týká základních věcí člověka, je jenom jedna a stačí se jí držet.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Předposlední srpnový víkend


Jak se zdá, tak létu se ještě nechce skončit. Koneckonců podle astronomického kalendáře má skončit až někdy kolem dvacátého září, kdy jako svoji náhražku nastrčí léto babí. Ne že by se zrovna v tomto čase kolem motaly nějaké baby (ženský, ty se kolem motají furt), ale pavouci v té době vypouštějí své malé pavoučky na stříbrných vzdušných plachetnicích. A všechno, i slunce kolem září. Proto se tomu měsíci říká září. Až teprve v říjnu, kdy někteří samci začnou pociťovat říji, se zvolna začne podzim. Jenže léto je ještě pořád tady, a má to odpíchnuto už někdy od počátku května, kdy ještě mělo bujet jaro. Nikdy v životě jsem nezažil tak dlouhé léto.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 30         


Manipulace ve jménu Boží vůle


Venku padají Perseidy („Slzy svatého Vavřince“) a já se vracím ke knížce od Veroniky K. Barátové, z níž jsem tady posledně dával Spravedlnost a milosrdenství lásky. To spolu samozřejmě jakýmsi způsobem souvisí, ještě více to však souvisí s filosofickým pojednáním o existenci Boha. V diskusi pod oním pojednáním se objevil komentář, v němž se praví, že zde chybí komentář od věřícího člověka. Předně je třeba říct, že aktivních komentátorů zde není až tak mnoho, vlastně jenom taková hrstka. Pasivních čtenářů je mnohem více. A proto jsem se rozhodl přetlumočit jednu pasáž ze zmíněné knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Opravdovost (Podle Alexandra Dovženka)


Světoznámý ukrajinský režisér prožil výjimečný, do velké míry tragický život, avšak: když podobné tvrzení uslyší Polák, Ukrajinec, Rus, obvykle zdůrazní, že to se tak jenom nám, příslušníkům jiného národa, jeví, že jde o mimořádný osud. Pro miliony lidí jde o život typický. Miliony lidí přežívaly a přežívají s válečnými traumaty, bez psychoanalýzy, bez zvláštní péče… A přitom s nadějí! Dovženkovy deníky překvapí právě optimismem, pro nás těžko pochopitelným. Obsahují vize budoucích scénářů, krátké úvahy o estetice i morálce, zachycují náhodná setkání i náhodné nápady – filmové metafory.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 3         


Koňský ohon (vocas) a vopičáci


Outfitů vopičáků je zpravidla jen několik verzí, které se vopčas tak nějak prolínají. Kupř. sluneční brejle zapíchnuté shora do hlavy za jakéhokoli počasí. Chápu, že některé osoby považují temeno své hlavy za vhodnou odkládací plochu pro optický chránič očí před sluncem ve chvíli, kdy jim slunce do očí nesvítí, anebo svítí a je jim to momentálně jedno. Někdy však mívám pocit, jenž kupodivu zřetelně narůstá, že jiní jedinci (obzvláště ženy) netuší, že to, co mají zapíchnuté shora do hlavy, neslouží jenom jako módní outfitová ozdoba.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 73         


Martin Komárek, poslanec (Ukázky z knihy Poslanec český…)


Novinář nemá lehký život. Novinář s vlastním názorem má ještě trudnější život než novinář bez názoru, ba trudnější než novinář bez elementární slovní zásoby. Martin Komárek psával vtipné a odvážné fejetony do Mladé fronty DNES. A nejednou hup ho! Dal se na politiku. Dokonce se zdálo, že to myslí vážně. Martin Komárek na obrazovce, stojící mezi partajníky, působil jako přízračné zjevení. Že on tam jde jen proto, že už ho noviny unavují a doufá, že načerpá novou inspiraci? Bůhví. A že by hokynářský premiér (ač podle Komárka génius) úplně sám vymyslel slova „To vy jste mě stvořili…“? Buď jak buď, inspiraci Komárek načerpal a potom vydal knihu s názvem Nebezpečné stádo aneb poslanec český a jiné retardované druhy. Měl, neměl právo něco takového napsat, byv sám jedním z nich? Využívá kolegy jako materiál? Je nemocný, je bezcharakterní prospěchář, jak tvrdí jeho kritici? O čem jiném by novinář psal, než o tom, co poznal. Pochopil, jako kdysi Václav Havel, že není pravda, že ti nahoře jsou určitě nějací jiní než my: poučenější, informovanější, zodpovědnější… To my jsme si je stvořili.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  9  10  11  12    13    14  15  16  17 . . . . . . . . . .  153  154  155  156  157   »