Pel-mel


« strana 10 »

Jak bude svět vypadat za padesát let? II


Po týdenní přestávce se vracím k Aktům budoucnosti od Richarda Watsona, která obsahuje zajímavé vize vývoje naší civilizace v blízkých desetiletích. Už jsem ji trochu pročetl, ne vše se mi jeví zcela reálné, některé předpovědi zřejmě nevyjdou, ale jako zdroj k zamyšlení považuji tuto knížku velmi inspirativní. Dnešní dávka z ní není zaměřena příliš vážně, ale spíš komicky, jelikož obsahuje čtyři fiktivní (hypotetické) dopisy (emaily) z budoucnosti, ačkoli vám může při jejich četbě úsměv tak trochu zamrznout. Na úvod předkládám jeden odstavec z autorovy Předmluvy. Ještě je třeba říci, že se jedná o český překlad z roku 2012 originálu z roku 2009, jenž je aktualizovanou verzí prvního vydání z roku 2007, takže je zřejmé, že hypotetická aktualizace z roku 2016 může vypadat poněkud jinak. Následující text je téměř neupravenou citací zdroje, k čemuž se pro tentokrát vyjadřovat nebudu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Otevřená síť (Dobré nápady 2)


Při uvažování o tom, co je podmínkou vzniku inovací, cituje Steven Johnson (autor knihy Odkud se berou dobré nápady) z dopisu Thomase Jeffersona filadelfskému vynálezci, který roku 1813 požádal Jeffersona o radu ve sporu o prvenství patentu na automatický mlýn. Thomas Jefferson – jako právník – vynálezci odpověděl, že ochrana soukromého vlastnictví je dar nového sociálního řádu. Ale je sporné, zda se za výhradní a stabilní vlastnictví může považovat myšlenka, „prchavý vzruch individuálního mozku“. Myšlenka je zvláštní tím, že jakmile se o ni podělíme, nepřijdeme o ni, přestože se zároveň stává majetkem ostatních. A podle Jeffersona je cirkulace myšlenek planetou velkorysým záměrem přírody z důvodu posilování blaha všech lidí. Je jako vzduch, je pro všechny. Proto vynálezy nemohou být předmětem vlastnictví. Steven Johnson mnohokrát opakuje, že myšlenky „v přirozeném skupenství“ proudí, přelévají se a spojují s ostatními. Ale je úkolem státu zajistit, aby kreativní lidé nebo organizace mohli na svých nápadech vydělávat. Přitom stát musí zároveň být otevřenou platformou, nikoli centralizovanou byrokracií.

Následující text vychází z kapitol zabývajících se vznikem sítí přes jejich podíl na rozvoji civilizace, až po příklady toho, jak nezbytná je informační otevřenost a jak se dá podpořit nový dobrý nápad.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 19         


Jak bude svět vypadat za padesát let?


Byla neděle, byla, i sobota, vlastně celý víkend, což se opakuje pravidelně jednou za týden, který má sedm dní. Každý z nich vypadá jinak. Někteří však už tyto nuance nerozlišují. Mají furt jeden stejný den. Jistě, opakovat ten kolovrátek sedmi dní v týdnu je skoro tak nudné, jak mezi nimi nerozlišovat, ale přesto je tu ještě jakási šance. Někteří rozlišují každý den ve svém životě a na nudu nenarazí, jiní nedokáží vnímat ani tu kolovrátkovou nudu. Baví se jí tak nějak systematicky. Mají pocit, že nic lepšího už ve svém životě nemohou vykonat.

Pokouším se tomu uniknout, ale někdy se nechám chytit do těch kolovrátkových osidel. Jen na chvíli, než zase prozřu. Valí se to ze všech stran. No a já jsem se v neděli dovalil do butovické Galerie především za účelem navštívit knihkupectví Kosmas. Ano, ještě stále si kupuji knížky, i když už ne tak často jako ještě nedávno dříve. Tuhle neděli jsem zcela nečekaně narazil na Akta budoucnosti. A v nich jsem našel řadu podnětů, námětů a myšlenek, jimiž se tady už od počátku Neviditelného čerta občas zaobírám.

Pro toto pondělí vám předkládám citaci ze začátku první kapitoly této knížky:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Odkud se berou? (Dobré nápady)


Benjamin Franklin řekl, že historie lidských omylů je mnohem cennější než historie objevů, protože pravda existuje nepřetržitě a abychom ji nalezli, stačí mít dostatečně přizpůsobenou pasivní duši. Ale omyl je nekonečně rozrůzněný a otevírá dveře k novým myšlenkám a novým objevům. Některé nové internetové firmy se řídí heslem: chybuj častěji. Jiné poskytují svým zaměstnancům jeden den v týdnu výhradně k tomu, aby zaměstnanec pracoval pouze na tom, co jeho samotného baví. Po určité době pak zaměstnanec seznámí nadřízeného s průběhem, případně s výsledkem svého přemýšlení nebo experimentování.

Mezi přesností a omylem existuje složitý vztah. Pokud je chaos („tvůrčí chaos“), šum, vyšší, stáváme se inovativnější a chytřejší, protože musíme zvažovat alternativní možnosti. Dnes už víme, že pravda představuje v mozku fázově uzamčený stav, kdy všechny neurony vysílají na stejné frekvenci. Bez šumu by stagnovala evoluce – vznikaly by nekonečné kopie téhož. Jestli se Darwin v něčem zmýlil, pak to byla jeho teorie pangeneze. Odmítal připustit, že by omyl přinášející variace mohl být tak všestrannou silou. Naše buňky jsou ovšem natolik rafinované, že opravují poškozenou DNA – udržují rovnováhu mezi rozbujelou mutací a sterilní stabilitou.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 28         


Bratranci


Tak v rádiu říkali, že se průměrný Američan stěhuje 11x za život. A že česká nechuť stěhovat se za prací je dána tím, že jsme příliš srostlí s místem, kde jsme prožili dětství a mládí. Ani mně se nelíbí, když přijedu do městečka, kde jsme kdysi bydleli, a všelijací lidé se tam chovají jako doma. Protože tam jsem doma já! Mám ale dojem, že tato vlastnost není typicky česká a že je podmíněna mimo jiné velikostí území, na němž bylo tomu kterému národu historicky přisouzeno žít. Ze současné nechuti putovat za obživou podezírám mnohem víc obyčejnou pohodlnost než vřelý vztah k místu. Vždyť se za prací chodilo a jezdilo vždycky. Bylo někdy víc dělnických ubytoven než v době, na niž se vzpomíná jako na dobu, kdy neexistovala nezaměstnanost? Zato existovala pracovní povinnost. A jestli se ti chce, nebo nechce dojíždět, to si rozmysli, jinak získáš punc příživníka. Nechme stranou fakt, že zaměstnáni byli všichni, ale zdaleka ne všichni pracovali…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 31         


Kompostová teorie


Kompostová teorie je kvantově relativisticky derivát kompozitní teorie. Všechny komponenty, dojmy a pojmy dnes již překonané kompozitní teorie byly náležitě zkvantovány a relativisticky zkompostovány. Experimentální testy všeho druhu dávají výsledky, které bez uzardění odpovídají předpovědím kompostové teorie. Má to však jeden ne až tak maličký háček. Jakékoli pokusy interpretovat kteroukoli složku kvantově relativistického kompostu z pohledu reality, či ještě lépe řečeno ji tam přímo vsadit, vedou v lepším případě k fantasmagorickým vizím, v horším pak přímo do blázince.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Z ráje do pekla


Moje předkládaná úvaha se vám může zdát poněkud zmatečná. Přiznávám, že občas pociťuji v duši zmatek, ale kontrolu nad jeho neutralizací stále ještě držím. Jak dlouho? Netuším. Vůkol mimo mou duši se však odehrává ještě větší a šílenější zmatek, takže vzhledem k tomu, že nejsem Bůh, tudíž dokonalý, střípky z vnějšího zmatku občas pronikají do mé duše. Naše civilizace se díky úžasným vědeckotechnickým prostředkům nachází v ráji překypujícím bohatstvím a neuvěřitelnými možnostmi seberealizace. I přesto je pozoruhodné, že značná část občanů Země i nadále tone v bídě. Ne až tak zoufalé jako třeba před sto padesáti lety – kupříkladu mnozí běženci před válkou a hladem zaplavující Evropu jsou vybaveni kvalitními mobily a dostatečným balíkem peněz pro pašeráky – ale jsou země, jimž se zpravidla říká „rozvojové“, kde to opravdu vypadá dost ošklivě. Zdroj té ošklivosti je poněkud diskutabilní. V porovnání se situací před sto padesáti lety však globálně žijeme v neutuchajícím blahobytu. Proč z tohoto ráje míříme rázným krokem do pekla? Na nejrůznější projevy a možné příčiny tohoto sebedestrukčního úpadku jsem tady už mnohokráte upozorňoval; kupříkladu v sérii Šílenství doby či Totální světovládě. Tyto postřehy, úvahy a dedukce byly inspirovány mými vlastními zážitky a výsledky pozorování. K sepsání předkládané úvahy jsem však dostal podnět zvenčí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Andělé jsou s námi


Koncem září, když jsme se začali kochat babím létem, se Neviditelný čert začal kochat anděly. Zcela viditelně především v Babím létě padlých andělů a Andělíkovi rozkochaném, nastíněně v Podzimní samotě, v podpalubí pak do té či oné, někdy až téměř neviditelné míry. Knížka, kterou jsem zde uvedl v příspěvku Synchronicita v moderním pojetí, má anděly též ve svém repertoáru. Nacházejí se v kapitole číslo deset Polibek anděla, z níž vás v tomto příspěvku oblažím několika místy lehce slohově (stylisticky) poupravenými citacemi:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Andělíku rozkochaný


Nejeden autor vážně míněného a sofistikovaného webu by mohl závidět paním (ano, jde většinou právě o ženy), které provozují stránky s nadpozemskou tematikou. Čtenost takového webu bývá obdivuhodná. S čím si od dávných dob lámou hlavu mudrci a vědci, je nám zde předkládáno jako věc jednoduchá a nezpochybnitelná. Nahlížet do hlubin duše nebo se proletět galaxií – žádný problém! Popovídat si s andělem? Inu, paní, denně několikrát a o čem chci. A tak se můžete dočíst, že andělé ve skutečnosti nemají nic na práci, a proto čekají na naše rozkazy. Že jsou podle funkcí rozděleni na 72 druhů. Např. andělé statistiky oborů vědních, technických i mystických. Teoretici – ideologové. Andělé „komunikující sítěmi technických prostředků s rozlehlostí kosmu“. Andělé mocných myšlenek, jimiž se rozkládají supernovy nebo se tvoří velehory na planetách. (Které to asi jsou, ty horotvorné myšlenky?) Nejen to. Andělům můžeme také zadat jakýkoli všední, praktický úkol. Ale i bez přivolání nás anděl varuje třeba před tím, abychom nenechávali plechovku s barvou příliš blízko, nebo se převrhne – naše chyba, když nevyslyšíme hlas božího posla. To všechno se dočteme na jediném úhledném webu.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Uline Ice Company


Babím létě padlých andělů jsem naznačil, že závěrečný díl letošního ústředního letního seriálu o šokujících lékařských postupech napříč staletími vypustím na konci babího léta. Babí léto, jak se zdá, má v úmyslu vydržet ještě hodně dlouho, což mě přivádí k myšlence, že se ho, jistě neúspěšně, pokusím zkrátit, jelikož jsem si zrovna koupil nové podzimní polobotky. Takže jdeme do finále. Pokud dobře počítám, závěrečný díl je po osmém a devátém sakumprásk desátý. Každý, kdo má na svých rukou všechny prsty, umí počítat do deseti, pakliže ovšem netrpí nějakou duševní chorobou. Takže duševní choroby a sekáček na led.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


«   1  2  3  4  5  6  7  8  9    10    11  12  13  14 . . . . . . . . . .  93  94  95  96  97   »