Populárně naučný koutek


« strana 6 »

Vilík, Mája, Beruška, Aninka, Ferda, prostě – Hmyzovi


„Poměrná velikost mozku k celkové velikosti těla je hrubým měřítkem intelektuální úrovně živočicha. Mozek ‚tupého‘ potápníka zaujímá sotva jednu čtyřtisícinu celkového objemu brouka, mozek ‚bystrého‘ lumka asi jednu čtyřsetinu a mozek dovedné včelí dělnice už celou jednu stoosmdesátinu. Relativní velikost mozku je tedy úměrná vytříbenosti orientačních schopností, umění se učit, nadání pro řešení složitých situací, schopnosti přesného dorozumívání a úrovni společenské organizace. Nejdůležitější částí mozku jsou tzv. houbovitá tělíska, která jsou pro hmyz tím, čím je pro nás šedá kůra mozková. U včelí dělnice zaujímá toto centrum moudrosti celou jednu pětinu mozku, zatímco u matek a trubců je mnohem menší. Vysvětlujeme si to tím, že příslušníci ‚královské kasty‘ se nikdy v životě nesetkají s tak složitými situacemi jako jejich pracovité ‚poddané‘.“

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


Udělej si svůj vesmír


V předchozím pojednání o vesmírech (Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?), které jsem převzal z jiného zdroje, než ke kterému se opět vracím, jsem zkumuloval skoro všechno, co se k tomu tématu dá říci, k čemuž slouží i na konci uvedený seznam souvisejících článků. John D. Barrow má ve své knize ještě celou řadu zajímavých modelů vesmíru, každý z nich je obdařen něčím velmi pozoruhodným, ale jak už jsem v této sérii někdy předtím naznačil, celou tu vesmírnou encyklopedii zde překlápět nehodlám. Někdy pouze na něco zajímavého, jak od Johna D. Barrowa, tak ještě i od Lawrence M. Krausse, upozorním. S jedním takovým upozorněním, jež se týká šílené myšlenky, že dostatečně vyspělá civilizace může být schopna „vypěstovat“ úplně nový vesmír s pro život mnohem lepšími parametry, v němž se možná nacházíme i my, přicházím dnes. Až na odkazy týkající se strunové teorie plus jednoho kosmologa se v následujícím textu na žádný jiný odborný termín odkazovat nebudu. Vše podstatné je v tom předchozím pojednání:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?


Po posledním modelu vesmíru (Chaotický vesmír) z galerie Knihy vesmírů od Johna D. Barrowa, jsem se tuto vesmírnou historii rozhodl takřka zakončit s pomocí jiného zdroje. V galerii Barrowa jsem dorazil do míst, která se už překrývají s tím, co zde v Populárně naučném koutku bylo již probíráno, jako třeba temná hmota, temná energie či inflace. Za účelem tuto záležitost nějak shrnout jsem vybral jiný zdroj, poněvadž je to v něm mnohem hutněji vyjádřeno, nicméně není vyloučeno, že se k vesmírné galerii J. D. Barrowa ještě drobnými postřehy vrátím. Vzhledem k tomu, že to zesumírování vesmírných modelů zde již bylo mnohokráte naznačeno v dobách před uvedením Knihy vesmírů, tak v tomto finále nebudou žádné odkazy na specifické pojmy atd. Vše, o čem tady bude řeč, a nejen to, lze nalézt v seznamu na konci, jenž obsahuje všechny články z Populárně naučného koutku, které s tím nějak souvisí

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Chaotický vesmír


Naposledy zde byl jeden z nejzajímavějších pokusů nahradit hladké a izotropní modely vesmírů – Turbulentní vesmír. Dnes je na řadě další podobný model, jenž se do počátků vesmíru pokouší vetknout ne něco jako turbulenci, ale přímo totální chaos. Otázka zní, jak se z toho chaosu může v průběhu expanze a popřípadě i jiných efektů vyvinout něco tak téměř dokonale hladkého a izotropního, jako to, co dnes v našem vesmíru pozorujeme. Kdo tedy má pravdu: ti, co si myslí, že se to zkrátka už tak zrodilo, anebo ti, co si myslí, že se to do současného stavu vyvinulo z něčeho turbulentního, chaotického a podobně nepravidelného a nehomogenního stavu?

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Turbulentní vesmíry


Po pojednání o horkém vesmíru dnes přicházím s vesmírem turbulentním. Tenhle model vesmíru je velmi zajímavý a dotýká se jednoho klasického fyzikálního problému, jenž se v samotné podstatě nepotýká ani s teorií relativity, ani s kvantovou mechanikou, a přesto je dodnes stále matematicky neuchopitelný. S turbulencí v kapalinách či plynech se setkáváte téměř na každém rohu, a když se podíváte moderními astronomickými přístroji do vesmíru, tak vám nemůže uniknout, že i on musí být nějak turbulentní. A tak není divu, že se mezi kosmology vynořila myšlenka vysvětlit všechny ty rotující a zploštělé spirální a eliptické galaxie na základě turbulentního modelu vesmíru. Tento model se nakonec ukázal nerealistický, ale něco v těch vesmírných turbulencích je přesto asi ukryto.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 47         


Horký vesmír II


V první části věnované horkému vesmíru byla představena zajímavá část životního příběhu amerického fyzika ukrajinského původu George Gamova, jenž stál u zrodu fyziky vesmíru v embryonálním stavu krátce po velkém třesku a zároveň u počátku skonu modelů stacionárních vesmírů. Druhá část je věnována tomu, s čím Gamow a jeho studenti přišli a jaký další vývoj pohledu na náš vesmír tím zažehli.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Horký vesmír I


Obraz stacionárního vesmíru získal ve Velké Británii takovou publicitu, že se o jeho rivaly veřejnost příliš nezajímala. Přitom po roce 1948 rostl zájem vědců o model s velkým třeskem, především o to, co se mohlo ve vesmíru dít v dobách, kdy byl mnohem hustší a teplejší než dnes. Pionýrské kroky v úvahách o fyzice vesmíru v embryonálním stavu udělal už Lemaître, ale byl to především sovětský emigrant původem z Ukrajiny George Gamow se svými studenty, kdo razil tu nejužitečnější a nejsprávnější cestu zkoumání vesmírné minulosti.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Stacionární vesmír


Po Gödelově rotujícím vesmíru, jenž sice nereprezentoval náš skutečný vesmír, ale přesto přinesl zajímavé podněty, jež byly zúročeny v moderních modelech vesmíru, se dostáváme do období těsně po skončení druhé světové války. Tehdy se kupodivu zrodil ještě konzervativnější model vesmíru, než byly ty statické, jenž dostal název stacionární vesmír. V padesátých letech minulého století se teorie stacionárního vesmíru pokládala za vážného soupeře kosmologií s „velkým třeskem“ (Big Bang), jak je posměšně v rozhlasovém pořadu o vesmíru z pohledu astronomie na třetím programu BBC nazval britský astronom Fred Hoyle v roce 1949. Hoyle byl vášnivým zastáncem stacionárního vesmíru, na jehož vývoji se podílel spolu s dalšími dvěma slavnými postavami moderní kosmologie rakouského původu, Hermannem Bondim a Thomasem Goldem, s nimiž se sešel v Cambridgi. Na druhé straně barikády se objevil významný americký fyzik ukrajinského původu George Gamow. Jak jistě víte, tento souboj nakonec na celé čáře vyhrál Big Bang, Fred Hoyle se s tím však až do své smrti nesmířil.  

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Gödelův vesmír


Z Barrowovy obsáhlé galerie vesmírných modelů jsme tady naposledy měli Schrödingerův vesmír. Dnes se podíváme na to, co v jakémsi neobvyklém úletu vymyslel jistý Kurt Gödel, když se mu zadařilo seznámit se se samotným Einsteinem. Jeho vesmír, k němuž takto nečekaně dospěl, nabízí něco jako cestování v čase. Na první pohled se zdá, že v jeho vesmíru se můžete vydat do své minulosti, abyste v ní něco nepěkného změnili, popřípadě se v těžce depresivním stavu zastřelili, jelikož jste došli k závěru, že tady nemáte co dělat. Jenže, jak uvidíte, ta cesta do minulosti je prakticky téměř neuskutečnitelná. Pokud by se vám to přece jenom povedlo, tak narazíte na jeden zásadní problém: můžete se snažit sebevíce, ale minulost nezměníte, ani když se pokusíte sebe sama jako dítě zastřelit.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Schrödingerův vesmír


Po předchozím vlnícím se vesmíru od Einsteina a Rosena je načase vypustit do modelů vesmíru kvantovou fyziku. Jedním z těch, který s tím vypuštěním neváhal, byl Erwin Schrödinger. Pojďme se tedy podívat, jakým způsobem tento skvělý rakouský teoretický fyzik vypustil kvantovou fyziku mezi Einsteinovy vesmíry, a taky jak si svého života užíval. Musím říci, že právě tím druhým způsobem je mi velmi sympatický.cool

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1  2  3  4  5    6    7  8  9  10 . . . . . . . . . .  30  31  32  33  34   »