Tak v Lidových novinách 26. dubna tohoto roku vyšel velice zajímavý rozhovor s Lawrencem Kraussem, vědcem, jehož oborem je fyzika atomárních částic a fyzikální teorie vesmíru. V tomto interview se Krauss představil jako velice fundovaný, jednoznačně formulující přírodovědec, jenž nezná žádnou pochybnost a považuje všechna náboženství a filozofii za snůšku pověr a zbytných teorií. Skoro to vypadá, že jiný názor nebo přístup ke světu prostě nemíní respektovat a nebude ty hlouposti poslouchat. Stojí si na svém a zdá se, že by ze svého bytelného zabetonovaného podstavce neuhnul, ani kdyby mu Pán Bůh zaťukal na čelo: Kraussi, Kraussi, vidíš mě? Poslouchej! Prostě by ho Krauss změřil, zvážil a pak by zkonstatoval, že něco takového nemůže existovat. Na jednu stranu jeho sebejistota působí sympaticky suverénně, protože ono je příjemné, když je vedle nás někdo nepochybující, na druhou stranu, jako by tady promlouval sebejistý nezralý mladík, který ví svoje a pokora mu nic neříká. Třeba z toho ještě vyroste?
Stella
20.05.2014, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 19
V pátečním podletním preludiu jsem naznačil, jak to probíhá v našem mozku, když spíme. S pomocí Manfreda Spitzera, z jehož dílny zde v neděli velmi jurodivě zaujalo pojednání o multitaskingu, dnes bude tato záležitost podrobněji popsána. Je známo lidové rčení, že ráno je moudřejší večera, o čemž jsem se již mnohokráte přesvědčil. Náš mozek totiž ve spánku našeho těla, kdy se od okolních podnětů zcela odpojí, je přinejmenším stejně aktivní jako v bdělém stavu. Jeho aktivita je však zaměřena na zpracování, analyzování a katalogizování všeho toho, co v bdělém stavu přijal jako vnější informační tok. Nespíme proto, aby si odpočalo naše tělo, to lze efektivněji zvládnout i bez spánku, ani proto, aby si odpočal mozek, jelikož i to lze velmi úspěšně zvládnout ve stavu bdělosti, jak můžeme u některých jedinců běžně spatřit. Spíme proto, že náš mozek potřebuje „instalovat nové software“.
Lucifer
19.05.2014, 00:06:10 Publikoval Luciferkomentářů: 14
Zachování popřípadě resuscitace nových buněk ve starých mozcích byla vyřešena v předcházejícím pojednání o digitální demenci z dílny Manfreda Spitzera. Dnes, zcela nezvykle v neděli, kdy se na nás začínají valit téměř tropická vedra, tedy pokud naši slovutní meteorologové si, jak je u nich zcela obvyklé, opět nenadělali do kecek, přicházím s velmi důležitou záležitostí z téže dílny. Týká se toho, čemu jistě porozumějí ženy, totiž dělání několika věcí najednou, což se dnes nazývá multitasking. Problém, jemuž zde nyní bude vystaven jakýsi odborný posudek, ovšem nespočívá v přirozené schopnosti zkušených žen chovat v náručí dítě, vařit přitom svému jistě z práce velmi unavenému muži večeři, přemýšlet o štepování jeho ponožek a přitom sledovat v rádiu či v televizi, co se zrovna děje, aby věděly, co budou zítra „štepovat“ – ten problém spočívá především v paranoidních možnostech, které nabízí moderní mediální prostředky, totiž multimediálně blbnout na kvadrát.
18.05.2014, 00:00:19 Publikoval Luciferkomentářů: 31
Páteční preludium podletí
16.05.2014, 00:00:16 Publikoval Luciferkomentářů: 25
„Tchyně Evropy“, jak nazývali Marii Terezii, neměla ráda Kateřinu Velikou. Kvůli carevnině nenasytnosti po dalších územích, ale také pro její nevázaný osobní život. Obávala se, že Kateřina uplatní své zkušenosti chlípné svůdnice při snaze získat na svou stranu syna Marie Terezie, Josefa II. Ale po matčině smrti se Josef II. rozhodl s Kateřinou uzavřít spojenectví kvůli hrozbě války s osmanskou říší. K nemalému překvapení všech a možná i ke svému vlastnímu, si osvícený panovník při návštěvě Ruska koupil otrokyni – malou Tatarku, již později nechal pokřtít a finančně zajistil její budoucnost. Jaký asi byl její další život?
15.05.2014, 00:00:14 Publikoval Luciferkomentářů: 18
V předchozí části bylo naznačeno, kterak se v našem mozku tvoří paměťové stopy a k čemu jsou tyto struktury důležité. Pokud se totiž přestanou vytvářet, začíná mozek podléhat demenci a naše osobnost, duše, se zvolna vytrácí jako pára nad hrncem. Tato část je jakýmsi rozvinutím již zde předložených myšlenek podložených nedávnými vědeckými studiemi. Je cílena na „výchovu“ našich nových nervových buněk, jež se v protikladu k dřívějším představám v našem hipokampu mohou neustále tvořit. Důležitým závěrem z této části je, že pokud své nové nervové buňky, stejně jako ty staré, nechcete nechat odumřít, musíte stále hledat a objevovat nové tvůrčí myšlenkové podněty. Nestačí jen tak mechanicky přežvykovat předchozí vědomosti, doplňovat je biflováním něčeho dalšího z druhé ruky, řešit křížovky, mačkat čudlíky na všelijakých supermoderních digitálních přístrojích, monotónně přehrávat počítačové hry atd.
14.05.2014, 00:00:18 Publikoval Luciferkomentářů: 23
Do instituce, v níž se dodnes angažuji, jsem nastoupil na podzim roku 1987, tedy přibližně dva roky před pádem železné opony. Již do jejího pádu jsem se stihl zúčastnit jedné mezinárodní konference, ta se však konala ještě na naší straně železné opony. Bylo to na Slovensku ve Staré Turé a přítomni byli i kolegové z druhé strany téže opony. Jenže pak ta opona padla a nám se začínaly rýsovat možnosti navštívit mnohem význačnější konference tam, kam jsme před tím v drtivé většině neměli přístup. Moje první cesta na Západ vedla do Bochumi v západní části Německa. Odehrálo se to až v roce 1993 a na rozdíl od všech dalších konferenčních cest do dříve zakázaných zemí jsem tam cestoval vlakem.
13.05.2014, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 10
V této části neurologické série, jež souvisí s digitální demencí, se po sanskrtských školách pojďme podívat na paměťové stopy. Pokud svůj mozek používáte aktivně a vnímáte, analyzujete a tvořivým způsobem interpretujete skutečnou realitu, aniž byste ho zbytečně oblbovali technickými hračkami, tvoří se v něm strukturální paměťové stopy, jež vám umožní se v té realitě náležitým způsobem vyznat. Váš duševní život bude na dostatečně vysoké úrovni a demence vám nemusí vůbec hrozit. A především: tím vším krásným a přirozeným, co vás obklopuje, se můžete náležitým způsobem kochat bez pocitu, že jste uzavřeni v nějaké paranoidní kleci.
12.05.2014, 00:00:18 Publikoval Luciferkomentářů: 13
(Láska, která doznívá)
11.05.2014, 00:00:29 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Včerejší den byl nádherný. Sluníčko se občas skrylo za rozšafnými mráčky, některé se dokonce snažily tvářit i poněkud potemněle, tu a tam zafoukal chrabrý větřík, jenž poněkud ochabl, když jsem se ponořil do útrob Prokopského údolí. Už jsem tudy kráčel mnohokrát, ale tentokrát jsem v plné síle pocítil Máchův Máj. Mácha ale tudy nejspíš nikdy nechodil, zato zde prý kdysi poustevničil svatý Prokop pokoušený ďáblem. O jeho jeskyni jsem věděl, jenže v tomto rozpoložení jsem se rozhodl, že ho pro tentokrát pokoušet nebudu, a tak jsem se té jeskyni vyhnul širokým obloukem. Když jsem téměř na konci cesty procházel pod vysokými oblouky Pražského Semmeringu, slunce definitivně převzalo svoji vládu a já jsem si vzpomněl na báseň od Charlese Baudelaira, která se jmenuje stejně jako to slunce.
10.05.2014, 01:10:14 Publikoval Luciferkomentářů: 8