V pondělí započalo v ČR ovolňování opatření zavedených díky koronáči. Zatím jen velmi opatrně, žádný spěch, cesta k normálu je daleká a je třeba si ji náležitě vychutnat. K jakému normálu se však vracíme? K tomu, jenž byl před příchodem koronáče? Někteří se domnívají, že k něčemu takovému se už vrátit nedokážeme, ten předchozí normál je už zkrátka definitivně pryč. Nikdy nevstoupíme do stejné řeky.
Lucifer
27.05.2020, 20:45:32 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Už zhruba čtvrt roku se po světě potuluje zvláštní koronavirus, který způsobuje onemocnění Covid-19 zvrhávající se v pandemii. Někde to vypadá opravdu dost ošklivě, v Česku na to zatím zemřelo něco málo přes tři sta lidí. Prý asi jenom proto, že vláda zavedla důrazná omezení našich životních aktivit. Vážně? K sepsání tohoto „rouhačského pamfletu“ mě podnítil úvodník „Rouška for ever“ Ondřeje Neffa alias Astona na jeho Neviditelném psovi.
23.05.2020, 18:48:05 Publikoval Luciferkomentářů: 23
V pozdním máji jsem se rozhodl obšťastnit Poetický koutek básní Jiřího Wolkera. Možná vás překvapí, že sem přicházím s představitelem proletářské poezie, který se proslavil např. Baladou o očích topičových nebo O milionáři, který ukradl slunce. Jiří Wolker byl velmi citlivým člověkem a v době, kdy vyrůstal, mu sociálno nemohlo být cizí. Zároveň však byl i velmi talentovaným básníkem. Jeho proletářská poezie sice občas ujížděla k toporným proklamacím, dokázal však psát i jinak, nadčasově. Zemřel na tuberkulózu ve věku nedožitých 24 let. Těžko říct, jak by se jeho tvorba vyvíjela dál. Domnívám se však, že by zrál a moudřel. Už by se nechtěl stát „menším a ještě menším chlapečkem bosým“. Sociální cítění by ho jistě neopustilo, ale začal by svět vidět v širších souvislostech a následoval by Jaroslava Seiferta. Možná by se stal ještě větším českým básníkem než Seifert. Před pár dny jsem na internetu narazil na Wolkerovu sbírku Host do domu. Zpočátku mě nijak zvlášť neoslovovala. Až do básně Návrat. Ta mě dostala. Do nenávratna.
20.05.2020, 21:07:27 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Květen se překlopil přes svoji půlku, prvomájové hrátky chladivých květů jsou ty tam, venku se začíná klubat podletí. Náhle je všechno jinak, oděvy zimní uloženy v hlubinách skříní. Možná už vytáhnout plavky, proč ne, anebo si omotat kolem pasu roušku. Tuhle květnovou neděli nezapomenu.
17.05.2020, 18:42:53 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Karma znamená v buddhismu etický přírodní zákon příčiny a následku. Isaac Newton z toho na úrovni klasické mechaniky udělal zákon akce a reakce, což je v podstatě totéž. Nic složitého, elementární logika. Spousta lidí to nedokáže pochopit ani na té elementární úrovni. Nakopávají kolem sebe cokoli a kohokoli s pocitem, že si to mohou dovolit. V dané chvíli si totiž připadají mnohem silnější. A tak si úspěšně podřezávají větev pod sebou. Jiní to ale pochopili správně, Ví, že dobrá akce má za následek dobrou reakci. Říká se tomu strategie win-win.
14.05.2020, 22:55:39 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Někdy v polovině minulého týdne jsem s údivem zjistil, že v pátek je svátek. Předchozí pátek byl též svátek, První máj, který jsem oslavil Voláním z hlubin. Na ten Osmý jsem však připraven nebyl, a přitom se tento den v roce 1945 skončila Druhá světová válka. Jak důležitá věc! A já ji vytěsnil. Asi proto, že právě probíhá Třetí světová válka, tentokrát s koronáčem. Když jsem se v pátek osmého května probudil a pochopil, že mám před sebou tři dny volna, uchopil jsem roušku a vydal se po dlouhé době na pořádnou procházku do přírody. Koronáč sem, koronáč tam, už toho mám dost, řekl jsem si. Venku je krásný májový den, vše vůkol v květu, tak proč se zaobírat Třetí světovou válkou. A tak jsem vyrazil na dlouhou cestu s rouškou nízko pod bradou.
11.05.2020, 23:05:20 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Pokud jste lucidně snící, tak určitě pochopíte, že se v poslední době prostě nemohu odtrhnout od neuvěřitelně zajímavého fenoménu lucidních snů, od Vnitřní reality (Inner Self). Jak už jsem naznačila v minulých článcích (Vnitřní realita, Vnitřní realita – epizoda II.), existence tajemného hybatele za oponou snu, není pouze moji domněnkou, ale reálnou zkušeností celé řady dalších lucidně snících lidí. To, co mě na tomto fenoménu neobyčejně fascinuje i překvapuje, je způsob komunikace s ním.
Marky
07.05.2020, 15:44:42 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Je pozdní večer, čtvrtý máj, a skřítci hrají na šalmaj. O májovém čase se praví, že je lásky čas. Karel Hynek Mácha to ve svém Máji však myslel poněkud jinak – něco jako „osobní zpověď rozervaného romantického člověka plného nejistot a otázek po smyslu života“. Mnozí si ale zapamatovali jen první verše: … hrdliččin zval ku lásce hlas… Faktem nicméně je, že Máj, česky květen, je nejkrásnějším jarním měsícem. Ano, všechno je v květu, všechno se rodí, příroda jede na plné obrátky. Někdy se však ochladí, ale májoví lidé si i tenhle úkrok stranou vysvětlí pozitivně: Studený máj, v stodole ráj. Tenhle měsíc takové či makové lásky jsem zde zahájil básní jednoho z prokletých básníků. Použil jsem přitom překlad od Ivana Slavíka, který mi je nejbližší. Ta báseň je poněkud pochmurná, poněvadž jsem to chtěl naroubovat na skutečný obsah Máchova Máje. Teď přicházím se dvěma dalšími básněmi z téhož zdroje. První je možná též poněkud pochmurná, ale předkládám ji, protože se v ní vidím. Druhá už pak je naplno prozářená láskou.
04.05.2020, 22:22:01 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Je tady opět První Máj. Přivítám ho básní. Ne ode mne, ani od Karla Hynka Máchy – to už tady bylo. Přivítám ho básní z Květů zla od Charlese Baudelaira. Už od raně mladých let mám takovou drobnou knížečku obsahující výběr z Květů zla z roku 1976, který přeložil Ivan Slavík. S tou jsem vyrůstal a některé z těch básní jsem i zhudebnil. Sám pro sebe. Na kytaru. Od té doby jsem se seznámil s řadou jiných překladů, i od věhlasných básníků, ale nikdy už mi nezněly tak krásně. Latinsky „de profundis clamavi“ znamená česky „volám z hlubin“. Tak se nazývá i jedna báseň z Květů zla.
01.05.2020, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 9
V komentáři pod mým posledním článkem “Vnitřní realita” jsem se pochlubila, že se mi už podařilo v lucidním snu oslovit “vnitřní realitu” a popsala jsem tento zážitek. A to nejenom vám (v tom komentáři), ale i Robertu Waggonerovi, americkému psychologovi, autorovi knihy “Lucidní snění – Brána k vnitřnímu já / Lucid dreaming – Gateway to the Inner Self”, kterému jsem samozřejmě vylíčila celý sen poněkud podrobněji i s detaily. Robert byl velice nadšený a požádal mě o svolení publikovat moji lucidní zkušenost s “Inner Self” ve svém magazínu Lucid Dreaming Experience. Mrkla jsem hned na tyto webovky a dle mého názoru, na nich můžete najít ohledně lucidního snění všechno podstatné. Pokud se tedy zajímáte o lucidní snění a zvládáte angličtinu, určitě vřele doporučuji!
29.04.2020, 19:16:14 Publikoval Luciferkomentářů: 2
V komentáři pod článkem o lucidním snění od Marky jsem slíbil, že až budu mít lucidní sen, tak si ho okamžitě zapíšu a dám tady o tom zprávu. Dnes v noci jsem měl sen, nebyl však lucidní, jelikož jsem netušil, že sním a nemohl jsem do děje zasahovat. Přesto jsem se rozhodl, že se pokusím vám ho převyprávět. Probudil jsem se z něho někdy před čtvrtou hodinou ranní a ukončený sen jsem si ve své hlavě ještě chvíli promítal. Nevstal jsem, abych si ho zapsal, prostě jsem vydal příkaz podvědomí, ať ho zařadí do vědomí. Ne do průtočné paměti, ale do pevné paměti. A tak se i stalo. Ve snu zaznělo moje příjmení. Jenom jednou, víckrát ne. V následujícím textu jsem ho nahradil jiným příjmením a obsah snu jsem malounko pozměnil. Jeho podstatu však ne. Jelikož se jedná o sen, tak berte v potaz, že v něm může docházet k prostorovým i časovým skokům.
26.04.2020, 12:52:18 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Loni jsem slíbila mámě, že pod stromečkem najde nějakou knížku, kde by se mohla více dozvědět o lucidním snění. Hlavně nechtěla odbornou učebnici, tak jsem intuitivně, nebo spíš naprosto náhodně, vybrala knihu od Roberta Waggonera „Lucidní snění – Brána k vnitřnímu já“, která měla celkem dobré recenze. Autor knihy se naučil lucidně snít v šestnácti letech a od té doby se systematicky věnuje průzkumu lucidního snění, publikuje a přednáší na univerzitách v USA, Izraeli a Velké Británii. Do jmenované knížky jsem před Vánocemi ani nenahlédla (jak je normálně mým zvykem), půjčila jsem si ji až nedávno, až když jí máma dočetla. A jedním slovem, ta kniha je „bomba“. Aspoň pro mě. Konečně nějaký skutečný průvodce divnosvětem lucidní snové reality!
22.04.2020, 20:42:26 Publikoval Luciferkomentářů: 6