Tak jsem si řekla při čekání na tramvaj, že budu sledovat cvrkot kolem, abych se nějak zabavila. Čekávám delší dobu, protože potřebuju pro nástup nízkopodlažní tramvaj a těch jezdí míň než těch starých. Takže takových dvacet i víc minut to vždycky hodí. Tak neztrácet čas.
Astra
13.09.2020, 11:52:36 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Yuval Noah Harari prokázal obdivuhodný vhled i náhled – do všeho a na všechno, co lidstvo od prvopočátku provází. Chvílemi má čtenář chuť zvolat Aha! Protože našel odpověď. Odpověď vždy podepřenou mnoha fakty a příklady. Začne vidět svět bez iluzí, ale také bez obav z budoucnosti. Rozhodně spíš: zvědavě. Co bude dál? Jak to dopadne? A také zjistí, že on je ten svět a jeho vývoj nesmírně zajímavý!
Stella
07.09.2020, 19:33:56 Publikoval Luciferkomentářů: 4
„V tomhle století se zrodily tři velké postavy: Dolores Ibarruri, Manolete a Stalin,“ prohlašoval taxikář a chystal se nás obšťastnit chvalozpěvem na ctihodného soudruha… Fermín byl nadšený, že jede Studebakerem, a tak řidiči přizvukoval. Dokonce občas vylepšoval portrét sovětského vůdce podezřelými údaji značně pochybné faktografické hodnoty.
„Slyšel jsem, že od té doby, co polkl pecku z mišpule, hrozně trpěl kvůli prostatě. A nevymočil se, dokud mu nezazpívali Internacionálu,“ poznamenal Fermín.
„To je fašistická propaganda,“ ujišťoval taxikář ještě oddaněji. „Soudruh Stalin močil jak býk. Ten jeho proud mu záviděla i řeka Volha.“ (Zafón: Stín větru)
28.08.2020, 11:20:40 Publikoval Luciferkomentářů: 9
Následující povídání má dvě pasáže. První sepíšu sám (když píšu tenhle perex, tak jsem ji ještě nezačal psát), druhou bezostyšně zkopíruji z knihy, která mě přivedla k myšlence stát se Bokononistou.
Lucifer
25.08.2020, 17:15:35 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Od září budeme muset nosit roušky ve všech vnitřních veřejných prostorách s výjimkou koupacích bazénů. Ta výjimka bude odstraněna, když se podaří dovyvinout koupací roušky. Tedy roušky, které zabezpečí, aby koupající se lidé hromadně netonuli. Ale to není všechno.
19.08.2020, 19:37:59 Publikoval Luciferkomentářů: 15
U mě dobrý je film, jenž zrežíroval Jan Hřebejk v roce 2008. Odehrává se na počátku devadesátých let v přístavní hospodě na pražském Libeňském ostrově (viz CSFD nebo Wikipedie). Má zajímavé herecké obsazení. Kupříkladu Bolek Polívka, který nezklamal, nebo Jiří Schmitzer, který nemá chybu. Název filmu zároveň představuje jeho ústřední hlášku. Tu jsem v posledních hodinách použil hned dvakrát.
16.08.2020, 10:47:23 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Tohle je moje zapomínající báseň, která tady vyšla před drahným časem. Někdo se už několikrát vloupal do Neviditelného čerta a občas něco zničil, zlikvidoval, smazal, jednou dokonce i skoro všechno. Správce NČ to nakonec obnovil. Před asi čtrnácti dny či tak nějak došlo k menšímu mazacímu aktu. Pár věcí tu zmizelo. Kupříkladu tahle báseň a první dva měsíce z počátku NČ. Možná to způsobilo nějaké hovado, možná ne. Správce NČ mi napsal, že s tím něco udělá. Od té doby s tím nic neudělal a neozval se. No a já se pokouším zapomínat.
13.08.2020, 20:02:47 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Šel jsem na noční, protože jsem to měl v rozvrhu. Nesl jsem s sebou papír, že jsem vůči koronovému virusovi negativní. Tam mi řekli, že věci se mají trochu jinak. Mám přijít až zítra. Dnes ještě ne. A tak jsem jel domů.
09.08.2020, 22:26:43 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Už když jsem se narodil, byl jsem evidentně bláznem. Tomu se nedalo nijak zabránit. Kolem byli samí normální lidi, jen já byl kompletně mimo. Časem jsem pochopil, že nejsem sám. To mě uklidnilo. Být bláznem sám není dobrý nápad. A tak jsem začal číst knížky a hledal další blázny.
07.08.2020, 21:15:15 Publikoval Luciferkomentářů: 8
In black
05.08.2020, 20:50:52 Publikoval Luciferkomentářů: 16
Stejně jako plavat, tak jezdit na bicyklu jsem se naučil až v pozdním dětském věku. První kolo jsem dostal na Vánoce, to už jsem byl docela velký kluk. Zima nebyla, a tak jsem ho jel hned vyzkoušet. Bylo to závodní kolo a dojel jsem až na druhý konec rodného města. Po návratu jsem kolo zaparkoval ve sklepě. Druhého dne tam nebylo. Někdo mi ho asi záviděl. Později jsem měl ještě jedno kolo, a to jsem dovezl až do Prahy. Jednou jsem se na něm vydal na Karlštejn. Byla to dost drsná túra po silnicích, dýchal jsem smrad z automobilů, cyklistické stezky ještě nebyly. Cíle jsem však dosáhl. Pak jsem kolo zaparkoval ve sklepě a nikdy ho už nevytáhl. Jestli ho někdo ukradl, je mi dodnes ukradené. Od té doby se toulám jenom pěšky. Občas využiju i nějaký veřejný dopravní prostředek. Někdy ovšem dopadnu jako pan Bartůněk v povídce Jaroslava Haška O bludném cyklistovi, kteroužto vám nyní předkládám v rámci úvodního srpnového zamyšlení.
02.08.2020, 21:41:37 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Nastal poslední den v červenci roku 2020. Po noční pracovní pauze jsem se opět usadil na lavičce v horní části Junkáče se dvěma plechovkami Gambáče, abych se přivítal se Sluncem.
31.07.2020, 22:14:12 Publikoval Luciferkomentářů: 0