Poetický koutek


« strana 15 »

Katedrály


(Beze zdí)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Podzimní samota


Když vyjde tato báseň od mého kultovního básníka, babí léto bude dosahovat svého vrcholu. Bude pátek posledního dne v září. Na svém vrcholu báseň setrvá až do druhého dne v říjnu. Bude neděle, babí léto se bude loučit a skutečný podzim odemykat svoje vrátka. Zprvu jen nesměle, po ránu však může i trochu mrazit. Stromy se začnou zbavovat svého listí, pavouci balit svoje sítě, samotáři hledat ještě větší samotu, mraky se mračit ještě více, slunce se slunit ještě méně… vše však čím dál tím pomaleji. I čas se bude zpomalovat. Podzim je zkrátka záchranná brzda rozjetého letního vlaku. Nádherně pochmurná zkratka do zimovišť jarních ptáků.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Někdy pozdě k ránu II


(Na pokraji tmy a světla)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Ještě chvíli zůstaň


(Říkáš mi)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Bluebird


(Delirium jarní)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Maniodepresivní ovulace


(Bez gravitace)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Romance bez potlesku


Upadl jsem do neskonale hlubokého romanticky depresivního stavu paranormálního sentimentu a netuším kudy, jak a proč se z jeho dna, jež klesá stále toporněji a bezpříkladně níže a níže, vytáhnout alespoň do suterénu, pak bych už na vrchol mrakodrapu vyběhl i bez tkaniček u botiček. Možná mi pomůže bláznivá holka, která se točí do klubíčka na mramorovém podkladě pusté pusty, anebo to zkusím ústy přivařenými měděnými dráty k čertí díře. A když mi nepomůže, jak jistě může, když v noci skládá verše z valníku na konci cestovní růže, vytočím levým ukazováčkem na pravé dlani číslo první pomoci, abych ty na druhém konci měděného drátu ubezpečil, že už mi není pomoci, jelikož…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Prázdné hory jsou plné větru a deště


Neuvěřitelně náhodným a zároveň stejně tak synchronicitním způsobem se mi do rukou dostala antologie básní čtrnácti korejských zenových mistrů z 12tého až 20tého století, která se jmenuje stejně jako název tohoto poetického příspěvku a v českém překladu vyšla v roce 2002. Knížku jsem si nekoupil, ale vypůjčil od jednoho kolegy, v podvečer téhož dne, teď už vlastně včera, jsem těmi verši proplul jako rozbouřená bárka na klidném moři, vybral sedm básní, stejně jako všechny ostatní velmi krátkých, obsahově však velmi dlouhých, abych se s vámi o ně zítra, teď už vlastně dnes, podělil. Autory jmenovat nebudu, stejně je neznáte, jména nejsou důležitá, důležitý je obsah. Dnes kolegovi tu knížku vrátím, jelikož ji už mám v sobě.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 1         


Dny, Ráno a Břímě neporozumění


(V jednom kuse něco říkáš, ale…)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Varhaník


(Bez varhan)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 5         


Probuzení a Žena, která se ptá proč


(Má vlajka srdce)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Lesní toulka


(Běsnící)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  11  12  13  14    15    16  17  18  19 . . . . . . . . . .  27  28  29  30  31   »