Poetický koutek


« strana 19 »

Mým mentorům


Dnes budu velmi stručný. Až tak, že poeticky. Tu poetickou stručnost však nevytáhnu ze své kapsy, ale z kapsy Leonarda Cohena. On ji věnoval svým mentorům a já ji přeposílám zase těm svým. Za tímto účelem bych mohl vybásnit něco zcela svého, ale necítím žádný pádný důvod, abych přebásňoval něco, co už bylo zcela trefně vybásněno. Cohenovi mentoři se realizují naprosto stejně jako ti mí, akorát mají jinou visačku. Jakou visačku mají ti mí? – tak to už si zreprodukujte sami, mí mentoři.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Dozráváme zvolna k mlčení


(S harfou beze strun)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Apartmá, Dokument a Proč je třeba plnit příkazy


(Jedině když jdete k holiči, kymácíte se na kyvadle či nasloucháte ve vřelém objetí)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 22         


Meteorická past


(V suterénu)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Když usínám, Ranní strach a Znovu v Praze


(Snad slzy?)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Skepse


(Septická)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Spadly hvězdy z nebes výše (Opsáno pro květen)


Dante Alighieri a Karel Hynek Mácha. Dva básníci, každý z úplně jiné doby, z úplně jiné země, a přece se setkávají tam, kde tuší odpovědi na stejné otázky, tam, kde hledají naplnění svých tužeb. Protože – někde a někdy se přece všechno vysněné musí stát! Proč jinak by člověku byla dána fantazie, kdyby měla zůstat blouznivou chimérou a zdrojem utrpení z pocitu marnosti? A to všechno vysněné se splní v nekonečnu mezi hvězdami a dřív, než se rozpustíme ve světle. Máj známe všichni. Prodrat se dantovským lesem nekonečných asociací a evokací je hodně obtížné. Ale v Ráji jsou verše, které znějí povědomě…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Májová pouť


Čarodějnice vzaly roha i se svými čertíky a po závěrečném dubnovém mrazení se zneklidněný duch Karla Hynka Máchy přece jenom uklidnil. Má proč. Občas poťouchlí meteorologové se tentokrát tváří velmi vážně a jejich předpovědi naznačují, že přinejmenším počátek Máje bude teplotně vyrovnaný s maximy až kolem dvaceti stupňů, slunce si bude pohrávat s mráčky, žádný mráz, žádné horko. Máj přesně takový, jaký má být. Všechno kolem bude radostně kvésti, v arboretech, dendrologických zahradách či restauračních zahrádkách… Přijíždí k nám májová pouť.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Múza


(Hrůza)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Morgenstern (Jitřní hvězda)


V neděli bylo tak krásné počasí, že jsem se rozhodl k potulce Českým krasem, o níž jsem již předem zasněně přemýšlel. A stejně tak jsem zde nastínil, že pokud se k tomu přes veškerou mnou otřásající lenivost skutečně odhodlám, předložím potulnou zprávu. Ano! Odhodlal jsem se. Ne! Zatím nic předkládat nebudu. Musí to ve mně dozrát. A pokud nedozraje, tak… Nic! Den poté však ve mně zcela nečekaně (anebo v důsledku jakési surrealistické či dadaistické příchutě potulky čekaně?) vykrystalizoval Christian Morgenstern (ne poprvé, viz Skřítkové či Letní (kontra)punkce– a jeho poněkud „švihlé“ básně. Morgenstern znamená v němčině Jitřenka, Světlonoš, a tím pádem i Lucifer. Jak úžasně se ty dvě rovnoběžky náhle sešly. Potřebovaly k tomu jen tyčkový plot bez mezer a půlnoční myš.

Morgenstern je považován za zakladatele takzvané „nesmyslné poezie“. Ona je ve skutečnosti smyslná – tedy ta pravá, ne její mechanické napodobeniny – jen je třeba její smyslnost hledat někde úplně jinde než u „smyslné poezie“. Ne každý je toho schopen. Jen opravdoví „šílenci“.

Na konci čtyř kousků z Morgensternova poetického repertoáru si můžete vychutnat jeho samotný zjev. Šílenost v jeho očích je nepřehlédnutelná – stejně jako i (její) nesmírně ukotvená soustředěnost.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  15  16  17  18    19    20  21  22  23 . . . . . . . . . .  33  34  35  36  37   »