Populárně naučný koutek


« strana 7 »

Digitální demence – Nové buňky ve starých mozcích


V předchozí části bylo naznačeno, kterak se v našem mozku tvoří paměťové stopy a k čemu jsou tyto struktury důležité. Pokud se totiž přestanou vytvářet, začíná mozek podléhat demenci a naše osobnost, duše, se zvolna vytrácí jako pára nad hrncem. Tato část je jakýmsi rozvinutím již zde předložených myšlenek podložených nedávnými vědeckými studiemi. Je cílena na „výchovu“ našich nových nervových buněk, jež se v protikladu k dřívějším představám v našem hipokampu mohou neustále tvořit. Důležitým závěrem z této části je, že pokud své nové nervové buňky, stejně jako ty staré, nechcete nechat odumřít, musíte stále hledat a objevovat nové tvůrčí myšlenkové podněty. Nestačí jen tak mechanicky přežvykovat předchozí vědomosti, doplňovat je biflováním něčeho dalšího z druhé ruky, řešit křížovky, mačkat čudlíky na všelijakých supermoderních digitálních přístrojích, monotónně přehrávat počítačové hry atd.

 

Lucifer


Celý článek »

14.05.2014, 00:00:18   Publikoval Luciferkomentářů: 23         


Digitální demence – Paměťové stopy


V této části neurologické série, jež souvisí s digitální demencí, se po sanskrtských školách pojďme podívat na paměťové stopy. Pokud svůj mozek používáte aktivně a vnímáte, analyzujete a tvořivým způsobem interpretujete skutečnou realitu, aniž byste ho zbytečně oblbovali technickými hračkami, tvoří se v něm strukturální paměťové stopy, jež vám umožní se v té realitě náležitým způsobem vyznat. Váš duševní život bude na dostatečně vysoké úrovni a demence vám nemusí vůbec hrozit. A především: tím vším krásným a přirozeným, co vás obklopuje, se můžete náležitým způsobem kochat bez pocitu, že jste uzavřeni v nějaké paranoidní kleci.

 

Lucifer


Celý článek »

12.05.2014, 00:00:18   Publikoval Luciferkomentářů: 13         


Digitální demence – Sanskrtské školy


V návaznosti na předchozí pojednání o orientaci v prostoru v souvislosti s hipokampem dnes přicházím se sanskrtskými školami. Proč? Protože absolventi sanskrtských škol mají kromě jiného neuvěřitelný smysl pro orientaci v prostoru, jenž je založený na velmi náročném a pozoruhodném výcviku ve vnímání reality, z čehož se můžeme poučit.

 

Lucifer


Celý článek »

09.05.2014, 00:11:27   Publikoval Luciferkomentářů: 5         


Digitální demence – Orientace v prostoru a hipokampus


O digitální demenci zde již byly dvě části z úvodu jí se věnující knížky Manfreda Spitzera, druhá se jmenovala Digitální demence – Jde o naše děti. Podstatou této knížky je ukázat, že naše moderní vědecko technické výdobytky jsou jistě velmi užitečné, jejich použití však nemá nahradit funkci našeho mozku - nejkomplikovanějšího a nejdynamičtějšího orgánu našeho těla, sídla našeho vědomí. Pokud budeme svůj mozek zanedbávat, hrozí nám demence; tedy něco, na co jsem tady už vícekrát upozorňoval a nazýval jsem to odpojením od reality. S lidmi, kteří jeví nejrůznější příznaky odpojení od reality, se setkávám denně a mám pocit, že jejich počet neustále narůstá. Tito lidé se zpravidla vyznačují tím, že skoro veškerý jejich život spočívá v neustálém „ovládání“ digitálních přístrojů, nástrojů, šidítek atp., skutečnou realitu už skoro nevnímají. Pohled na ně je dost tristní a již v předchozích dvou úvodních částech bylo naznačeno, k jakým důsledkům se toto odpojení od reality může dopracovat. Demence je stav, ke kterému se v ještě nedávné době dopracovali pouze hodně staří lidé. Ale ani v tomto případě to není stav přirozený, jak jsem zde kdysi naznačil v příspěvku Dlouhá léta bez potíží a nemocí. Dnes se ale k demenci mohou díky digitálním technologiím propracovat i velmi mladí lidé. Podstata tohoto procesu z vědeckého hlediska je naznačená v této části.

 

Lucifer


Celý článek »

07.05.2014, 00:00:09   Publikoval Luciferkomentářů: 7         


Vilík, Mája, Beruška, Aninka, Ferda, prostě – Hmyzovi


„Poměrná velikost mozku k celkové velikosti těla je hrubým měřítkem intelektuální úrovně živočicha. Mozek ‚tupého‘ potápníka zaujímá sotva jednu čtyřtisícinu celkového objemu brouka, mozek ‚bystrého‘ lumka asi jednu čtyřsetinu a mozek dovedné včelí dělnice už celou jednu stoosmdesátinu. Relativní velikost mozku je tedy úměrná vytříbenosti orientačních schopností, umění se učit, nadání pro řešení složitých situací, schopnosti přesného dorozumívání a úrovni společenské organizace. Nejdůležitější částí mozku jsou tzv. houbovitá tělíska, která jsou pro hmyz tím, čím je pro nás šedá kůra mozková. U včelí dělnice zaujímá toto centrum moudrosti celou jednu pětinu mozku, zatímco u matek a trubců je mnohem menší. Vysvětlujeme si to tím, že příslušníci ‚královské kasty‘ se nikdy v životě nesetkají s tak složitými situacemi jako jejich pracovité ‚poddané‘.“

 

Stella


Celý článek »

01.05.2014, 00:00:25   Publikoval Luciferkomentářů: 11         


Udělej si svůj vesmír


V předchozím pojednání o vesmírech (Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?), které jsem převzal z jiného zdroje, než ke kterému se opět vracím, jsem zkumuloval skoro všechno, co se k tomu tématu dá říci, k čemuž slouží i na konci uvedený seznam souvisejících článků. John D. Barrow má ve své knize ještě celou řadu zajímavých modelů vesmíru, každý z nich je obdařen něčím velmi pozoruhodným, ale jak už jsem v této sérii někdy předtím naznačil, celou tu vesmírnou encyklopedii zde překlápět nehodlám. Někdy pouze na něco zajímavého, jak od Johna D. Barrowa, tak ještě i od Lawrence M. Krausse, upozorním. S jedním takovým upozorněním, jež se týká šílené myšlenky, že dostatečně vyspělá civilizace může být schopna „vypěstovat“ úplně nový vesmír s pro život mnohem lepšími parametry, v němž se možná nacházíme i my, přicházím dnes. Až na odkazy týkající se strunové teorie plus jednoho kosmologa se v následujícím textu na žádný jiný odborný termín odkazovat nebudu. Vše podstatné je v tom předchozím pojednání:

 

Lucifer


Celý článek »

29.04.2014, 00:00:15   Publikoval Luciferkomentářů: 17         


Vesmír z ničeho – Naše bídná budoucnost?


Po posledním modelu vesmíru (Chaotický vesmír) z galerie Knihy vesmírů od Johna D. Barrowa, jsem se tuto vesmírnou historii rozhodl takřka zakončit s pomocí jiného zdroje. V galerii Barrowa jsem dorazil do míst, která se už překrývají s tím, co zde v Populárně naučném koutku bylo již probíráno, jako třeba temná hmota, temná energie či inflace. Za účelem tuto záležitost nějak shrnout jsem vybral jiný zdroj, poněvadž je to v něm mnohem hutněji vyjádřeno, nicméně není vyloučeno, že se k vesmírné galerii J. D. Barrowa ještě drobnými postřehy vrátím. Vzhledem k tomu, že to zesumírování vesmírných modelů zde již bylo mnohokráte naznačeno v dobách před uvedením Knihy vesmírů, tak v tomto finále nebudou žádné odkazy na specifické pojmy atd. Vše, o čem tady bude řeč, a nejen to, lze nalézt v seznamu na konci, jenž obsahuje všechny články z Populárně naučného koutku, které s tím nějak souvisí

 

Lucifer


Celý článek »

07.04.2014, 00:10:59   Publikoval Luciferkomentářů: 5         


Chaotický vesmír


Naposledy zde byl jeden z nejzajímavějších pokusů nahradit hladké a izotropní modely vesmírů – Turbulentní vesmír. Dnes je na řadě další podobný model, jenž se do počátků vesmíru pokouší vetknout ne něco jako turbulenci, ale přímo totální chaos. Otázka zní, jak se z toho chaosu může v průběhu expanze a popřípadě i jiných efektů vyvinout něco tak téměř dokonale hladkého a izotropního, jako to, co dnes v našem vesmíru pozorujeme. Kdo tedy má pravdu: ti, co si myslí, že se to zkrátka už tak zrodilo, anebo ti, co si myslí, že se to do současného stavu vyvinulo z něčeho turbulentního, chaotického a podobně nepravidelného a nehomogenního stavu?

 

Lucifer


Celý článek »

01.04.2014, 00:50:20   Publikoval Luciferkomentářů: 5         


Turbulentní vesmíry


Po pojednání o horkém vesmíru dnes přicházím s vesmírem turbulentním. Tenhle model vesmíru je velmi zajímavý a dotýká se jednoho klasického fyzikálního problému, jenž se v samotné podstatě nepotýká ani s teorií relativity, ani s kvantovou mechanikou, a přesto je dodnes stále matematicky neuchopitelný. S turbulencí v kapalinách či plynech se setkáváte téměř na každém rohu, a když se podíváte moderními astronomickými přístroji do vesmíru, tak vám nemůže uniknout, že i on musí být nějak turbulentní. A tak není divu, že se mezi kosmology vynořila myšlenka vysvětlit všechny ty rotující a zploštělé spirální a eliptické galaxie na základě turbulentního modelu vesmíru. Tento model se nakonec ukázal nerealistický, ale něco v těch vesmírných turbulencích je přesto asi ukryto.

 

Lucifer


Celý článek »

26.03.2014, 01:07:52   Publikoval Luciferkomentářů: 47         


Horký vesmír II


V první části věnované horkému vesmíru byla představena zajímavá část životního příběhu amerického fyzika ukrajinského původu George Gamova, jenž stál u zrodu fyziky vesmíru v embryonálním stavu krátce po velkém třesku a zároveň u počátku skonu modelů stacionárních vesmírů. Druhá část je věnována tomu, s čím Gamow a jeho studenti přišli a jaký další vývoj pohledu na náš vesmír tím zažehli.

 

Lucifer


Celý článek »

21.03.2014, 00:41:21   Publikoval Luciferkomentářů: 14         


Horký vesmír I


Obraz stacionárního vesmíru získal ve Velké Británii takovou publicitu, že se o jeho rivaly veřejnost příliš nezajímala. Přitom po roce 1948 rostl zájem vědců o model s velkým třeskem, především o to, co se mohlo ve vesmíru dít v dobách, kdy byl mnohem hustší a teplejší než dnes. Pionýrské kroky v úvahách o fyzice vesmíru v embryonálním stavu udělal už Lemaître, ale byl to především sovětský emigrant původem z Ukrajiny George Gamow se svými studenty, kdo razil tu nejužitečnější a nejsprávnější cestu zkoumání vesmírné minulosti.

 

Lucifer


Celý článek »

19.03.2014, 00:00:25   Publikoval Luciferkomentářů: 3         


Stacionární vesmír


Po Gödelově rotujícím vesmíru, jenž sice nereprezentoval náš skutečný vesmír, ale přesto přinesl zajímavé podněty, jež byly zúročeny v moderních modelech vesmíru, se dostáváme do období těsně po skončení druhé světové války. Tehdy se kupodivu zrodil ještě konzervativnější model vesmíru, než byly ty statické, jenž dostal název stacionární vesmír. V padesátých letech minulého století se teorie stacionárního vesmíru pokládala za vážného soupeře kosmologií s „velkým třeskem“ (Big Bang), jak je posměšně v rozhlasovém pořadu o vesmíru z pohledu astronomie na třetím programu BBC nazval britský astronom Fred Hoyle v roce 1949. Hoyle byl vášnivým zastáncem stacionárního vesmíru, na jehož vývoji se podílel spolu s dalšími dvěma slavnými postavami moderní kosmologie rakouského původu, Hermannem Bondim a Thomasem Goldem, s nimiž se sešel v Cambridgi. Na druhé straně barikády se objevil významný americký fyzik ukrajinského původu George Gamow. Jak jistě víte, tento souboj nakonec na celé čáře vyhrál Big Bang, Fred Hoyle se s tím však až do své smrti nesmířil.  

 

Lucifer


Celý článek »

17.03.2014, 00:00:43   Publikoval Luciferkomentářů: 20         


«   1  2  3  4  5  6    7    8  9  10  11 . . . . . . . . . .  25  26  27  28  29   »