« strana 2 »

Červencové Adieu

rubrika: Poetický koutek


Cherche la femme fatale

 

Lucifer


Slunce se koupe v blankytných závojích

Anebo v mracích

Obtěžkaných mešním vínem

Když prší

I tak je to krásné

V červenci je krásné úplně všechno

 

A v noci hvězdy

Na balkonu jedné krasopaní

Spatřil jsem v modravém dýmu cigarety

Velký vůz tažený Honicími psy

A Malého medvěda i s Polárkou

Draka na provázku

Labutí píseň

 

Jak snadné může být milování

Na stole nebo v kalamáři

Obtěžkaném říjnou vůní

I když z nebe padají kapky

V červencové koupelně

Růžové s růží v rozkvětu

 

Slunce se koupe v suché prádelně

Na teploměru čtyřicítka

Autobusy míří na všechny strany

A vlaky pijí z kolejí

Mešní víno

Mé nejkrásnější červencové ráno

Adieu

 


komentářů: 7         


Jan Žižka, nelítostný válečník a náboženský fanatik

rubrika: Pel-mel


Z knížky bratrů Honzáků, která se zabývá časem psychopatů, jsem zde naposledy vyexpedoval Václava Babinského. Nyní vás z téhož zdroje oblažím Janem Žižkou z Trocnova, který se svým způsobem tak věhlasně podílel na jurodivém husitském hnutí. Jedná se o jednu z nejznámějších postav českých dějin. Dodnes je po něm nejen v Čechách, ale i na Moravě pojmenována spousta míst; kupříkladu v Praze celá čtvrť, a poblíž na kopci jménem Vítkov je jeho nadživotní socha na nadživotním koni.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Přidej se svým zpěvem (Z Erasma Rotterdamského)

rubrika: Pel-mel


Současný člověk je v životě bezradný a neustále dochází do nějakých poraden. Vždyť my máme poradnu předmanželskou, manželskou, pomanželskou, rozvodovou, porozvodovou, psychologickou, pedagogickou… Můj dědeček a prapradědeček prošli komunistickým a nacistickým kriminálem a psychologa nepotřebovali. Všechno to zvládli silou vůle. A navíc vycházeli ze dvou věcí, které jsou dnes silně nedostatkovým zbožím, a těmi jsou zdravý selský rozum a svědomí. To se dnes absolutně nepěstuje (Max Kašparů).

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 21         


Venuše Mélská

rubrika: Poetický koutek


Venuše Mélská (Venus de Milo) je jednou z nejslavnějších antických soch. Mramorová 203 cm vysoká socha, datována mezi roky 130-100 př. n. l., představuje poloakt. Horní část až po boky je odhalená, zbytek včetně lůna zakrývá volná látka. Kdo tuto sochu vytesal z mramoru, není dnes zcela jisté, většina odborníků se však shoduje na Alexandrovi z Antiochie. Venuše je totéž co Afrodité, řecká bohyně lásky. Při pohledu na sochu vám jistě neunikne, že jí chybí ruce. Kdy, jak a proč byly uraženy, nikdo neví. Panuje však domněnka, že v levé pozvednuté ruce držela jablko, které symbolizovalo její ostrovský domov Milos (milo v řečtině znamená jablko). Ženské tělo má atributy mnohem svůdnější, než jsou ruce – jenže žena bez rukou je jako pivo bez pěny…

 

Lucifer


Ruce Venušiny

 

Jaroslav Seifert

 

Dobrodruh liknavý

usedl na břehu

a vlně vypráví

marnost svých příběhů;

vždyť je to jedině

hrst větru na dlani,

zmar perel ve víně,

strach z neumírání.

 

Ale to není

pravé jeho poslání.

 

Když kohout kokrhá

a rosa zazebe,

květ růže otrhá,

hovoře pro sebe:

jak je to surové,

rvát růži ubohou,

plátky jsou růžové

jak nehty u nohou.

 

Ale to není

pravé jeho poslání.

 

Však vidět krásy zrod,

oplakat její zmar

a u tekoucích vod

vyčkat květ nových jar,

jež znovu ohluší

to věčné váhání,

Miloské Venuši

dát hlavu do dlaní.

 

Ach běda, to je

pravé jeho poslání.

 

Venuše Mélská


komentářů: 6         


Domácí mazlíčci

rubrika: Pel-mel


Pod pojmem „domácí mazlíček“ si dnes drtivá většina lidí nejen u nás nepředstavuje milovanou lidskou bytost, ani v podobě vlastního dítěte, ale patřičně „vyšlechtěnou“ bytost zvířecí. Mezi nejoblíbenější domácí mazlíčky patří psi, kteří člověka oddaně provázejí nejmíň 14 tisíc let. Až do relativně nedávné doby (vzhledem k tak dlouhému soužití) nebyla tato nejstarší domestikovaná šelma vlčího původu považována za domácího mazlíčka, ale za užitečného pomocníka v rámci hlídání ovcí, domu či při lovu atp. Z některých menších plemen se postupně začali stávat domácí mazlíčci některých šlechtičen, jako módní doplněk, ale povšechně, obzvláště pak u prostého lidu, se tato záliba začala objevovat až někdy ve druhé polovině minulého století. Na počátku tohoto století nástup psích domácích mazlíčků na všelidovou scénu zaznamenal nebývalý vzrůst, obzvláště v bytových jednotkách městských sídlišť.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Kopr a kopřivy (Letní dopoledne)

rubrika: Pel-mel


Stejně, jako ve svém posledním příspěvku Zlatá brána, opět zůstávám na domácí půdě. Ani báječná dovolená se nekoná, ani bezvadné grilování… Ale proč vzdychat nad něčím takovým, plyne-li život kolem nás sice zvolna, ale s tolika odstíny, že by nám je mohli závidět nejen ti, kteří nikdy neopustí páchnoucí předměstí, kteří nikdy neuvidí jiný obzor než písek… Mám ráda naše malá města v letním ránu i za letního večera. Podřimuje v nich domov.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Projektování našich matematických modelů do vesmírné reality

rubrika: Populárně naučný koutek


K sepsání tohoto příspěvku do Populárně naučného koutku mě podnítilo zhlédnutí interview s profesorem kvantové fyziky Janem Rakem, na které včera upozornila v Čertím poklábosení Stella pod značkou xxx. Název interview zní: Že je sklenice hmotná, je trochu iluze. Existujeme jen tady a teď, říká vědec z CERNu. Nepochybuji, že profesor Rak se v kvantové fyzice pohybuje jako ryba ve vodě – do CERNu by nepřijali jen tak nějakého samorostlého amatéra. Pochybuji však o některých jeho závěrech, ačkoli není vyloučeno, že jsem jeho podobenstvím nemusel zcela porozumět. To se stává. V každém případě nesouhlasím s tím, že sklenice (strom, vlak, Slunce, Venuše…) je hmotná jen tak trochu iluzorně. Ani v podobě jakoby demonstrativního podobenství.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  353  354  355  356  357   »