« strana 2 »

Papoušek Polly (Matt Ridley o manželství)

rubrika: Pel-mel


Papoušek Polly je prý symbolem polyamorie, jejíž vyznavači se sdružují do komunit také u nás. Polyamorie jako praktikování volných svazků s více partnery je hodně sympatické hnutí, i když – ne všude legální. Už samotný fakt, že „někde to jde, jinde ne“, svědčí o tom, že věci sexu, lásky a manželství nejsou dané jednou provždy: ani přírodou, ani společností, ani institucemi. V duchu svého základního názoru, že vývoj se děje zdola, Ridley říká: „Zažehnejme magii kulturního determinismu, místo toho hledejme příčiny chování v evoluci.“ Evolucí se dá vysvětlit většina typicky lidského chování. Rozdíly mezi lidmi (i jejich podobnost) vycházejí zevnitř jednotlivců. Ridleyovi se hrubě nezdá freudovské přeceňování zážitků z dětství a dospívání… Lidská osobnost se přece nevyvíjí shora a zvenčí. Nakonec, posledních dvacet let přineslo také nezvratné důkazy o tom, že např. homosexualita není způsobena naočkováním v dětství a mládí. Jedinec si ji přinese na svět.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 33         


Průvodce po Onom světě – Ráj a Očistec

rubrika: Pel-mel


Nechme víno vínem, ženy ženami, filosofický podtext podobojího uložme ad acta, a pojďme se podívat na Onen svět, jímž Béla Hamvas v podobě průvodce završil své vzletné dílko. Jeden z překladatelů do češtiny, Robert Svoboda, k tomu napsal: „Průvodce po Onom světě je zase satirou ‚gulliverovského‘ typu, kde mátožnost a neuspořádanost Onoho světa je zřejmou karikaturou základních rysů světa Tohoto, nahlíženého z perspektivy Hamvasova ‚autentického bytí‘. Zvolená forma autorovi umožňuje, aby si podle libosti utahoval jak ze společenských jevů a konvencí meziválečného Maďarska, tak obecněji z dobové filosofie, vědy, politiky a mnoha dalších, v Hamvasově díle důsledně znevažovaných projevů života odtrženého od ‚spásonosné‘ tradice.“ Z tohoto dovětku k Filosofii vína předkládám úvodní část, zaměřenou na Ráj a Očistec na Onom světě. Peklo vynechávám s pocitem, že na NČ již bylo přetřásáno nepřebernými způsoby. Jak se níže dozvíte, nejen Ráj a Očistec, ale i Peklo jsou zanedbatelnou součástí Onoho světa. Přesto si Hamvas neodpustil těmto mikrosvětům věnovat nezanedbatelnou pozornost, což byl jistě dobrý nápad.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Res fortissima (Víno a ženy)

rubrika: Pel-mel


Ve třetím přenosu z Hamvasovy Filosofie vína jsem rázně přeskočil do její třetí části a vyloupl z ní pasáž zabývající se otázkou „Kdy pít a kdy nepít víno?“. Pasáže „Jak pít?“ a „Kde pít?“ jsem se rozhodl vynechat, jelikož vás tímto Hamvasovým vinným střikem nechci až tak unavovat, poněvadž předpokládám, že se mezi vámi najde jen zanedbatelné procento skutečných fajnšmekrů v tomto unikátním blahoslavenství. V čtvrtém přenosu vám nabízím předposlední pasáž Ceremonielu vína, v níž dochází po vzoru „res fortissima“ k prolnutí ženy a vína, bez něhož bychom se my, skuteční muži, celý život třásli jako osika ve větru.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Jako ulitá! (Matt Ridley: Evoluce všeho)

rubrika: Pel-mel


Proč jsme tak úžasní, tak výluční, proč je život na Zemi tak mnohotvárný a proč se právě tady sešly tak fantastické shody, že se pozemský život vůbec mohl zrodit? Dougles Adams ve Stopařově průvodci Galaxií říká: „Představme si kaluž, která se jednoho rána vzbudí a pomyslí si: Nacházím se v zajímavém světě – jsem v zajímavé díře – padne mi jako ulitá, že? Dokonce mi padne pozoruhodně dobře, vznikla asi proto, abych ji zaplnila právě já!“ To je přesné vystižení základního omylu antropického principu, který zaměňuje příčinu a následek. Jedinečnost života na zeměkouli není určena nějakým plánem, ale je dána tím, že život vznikl na základě fyzikálních zákonů a podle nich se vyvíjí. Jak to všechno vzniklo, proč jsme tady… Inu, jsme výsledkem předlouhé cesty metodou pokus‑omyl. Kdyby podmínky v rámci fyzikálních zákonů vypadaly jinak, byl by zde někdo jiný nebo by tu třeba nebyl nikdo.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 27         


Rouper de Clotrimazolova resuscitace

rubrika: Povídání


Před jedním rokem a téměř jedním měsícem se Rouper de Clotrimazol rozhodl uvést sebe do stavu dočasné rezignační demise. Důvodů bylo mnoho, ale ten nejdůležitější spočíval v tom, že už měl všeho plný sklepní šuplík, což se s těmi ostatními důvody nijak zvlášť nevylučovalo. Rozhodl se tedy pro jednou a zase vyzvrátit všechno nestravitelné a propláchnout žaludek, střeva a všechny ostatní tělní dutiny jedinou možnou tekutinou, která připadala v úvahu, totiž lučavkou královskou v podobě nevinného střiku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 19         


Kdy pít a kdy nepít víno?

rubrika: Pel-mel


Ve druhém přenosu z Hamvasovy Filosofie vína jsem čerpal z první části zasvěcené metafyzice vína. V tomto třetím přenosu ladně přeskočím druhou část a předložím vám výňatek z třetí části, která se nazývá Ceremoniel vína, v podobě pasáže, jejíž titulek se skví v názvu příspěvku. Hned v úvodu se na takto položenou otázku dozvíte zdánlivě jednoznačnou odpověď. Mimochodem, tato odpověď je stejná, i když víno nahradíme láskou. Zdánlivost odstraníte uvědoměním, že vše je sice možné, ale jenom tehdy přínosné, když je to učiněno v příslušném harmonickém souladu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 25         


Boëthius: Útěcha z filozofie (Věčné, tedy aktuální)

rubrika: Filosofický koutek


Boëthius přišel na svět roku 480, právě když skončila sláva Západořímské říše. Měl tedy to štěstí, že se narodil do doby, kdy mohl ještě bez omezení vstřebat všechno dostupné antické vědění. Byl křesťan – ale na samém počátku středověku, a tak jeho myšlení nepoznamenala církevní dogmata. (Netušil, že bude prohlášen za svatého…) Poznal světskou slávu a byl mu nabídnut i podíl na moci. Jeho přijetí vedlo k Boëthiusovu občanskému pádu i tragickému konci. Je obdivuhodné, jak tomuto teologovi a filozofovi pomáhá překonat nejtěžší chvíle nejenom pevná víra v Boha, ale také víra v možnosti hrdého, sebevědomého člověk. Kromě jiných děl nám zanechal spisek Filozofie utěšitelka, jenž shrnuje to nejlepší z antického myšlení – a to velmi srozumitelně.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 51         


Evangelium podle Matouše

rubrika: Filosofický koutek


Nedlouho poté, co jsem zde vypustil druhou část věnovanou filosofii vína, se v komentářích začalo objevovat slovo Bible. Vzpomněl jsem si, že zhruba před dvěma lety jsem z internetu stáhl její nejmodernější český překlad. Bible se skládá z dvou nepříliš kompatibilních spisků: Starý zákon, který představuje sbírku posvátných židovských knih; a Nový zákon, což je soubor 27 knih, jejichž obsahem je působení a kázání Ježíše Krista. Do Bible jsem nakukoval už od dorosteneckého věku, ale jelikož se vždy jednalo o často hodně stará česká vydání, připadal mi její text poněkud toporný a nestravitelný. Starý zákon na mě navíc působil z přírodovědného hlediska značně nevěrohodně, z hlediska humanistického příliš krutě. Nový zákon je ve skutečnosti o něčem úplně jiném. Výše zmíněná nová česká verze, šitá na míru 21. století, je mnohem čtivější. Podnícen jsem znovu do ní nahlédl, Starý zákon prolistoval s úsměvným nadhledem a začal se detailněji zaobírat Novým zákonem. V hlavě mi postupně začala klíčit myšlenka, že bych zde z něho mohl něco předložit, k čemuž mě podněcovala jakási souvztažnost s Hamvasovou Filosofií vína. Napadlo mě, že by to mohl být svým způsobem jiný úhel pohledu na totéž. Kupříkladu nepřehlédnutelná podobnost mezi farizeji a puritány, atp. Následující text představuje výňatky z Evangelia podle Matouše, převzaté doslova a do písmene z uvedeného Zdroje.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 28         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  303  304  305  306  307   »