« strana 2 »

Vědci identifikovali v krvi „proteinovou signaturu“, která by mohla předpovídat zdravé stárnutí

rubrika: Populárně naučný koutek


Na téma stárnutí a délky lidského života jsem zde uvedl řadu článků, naposledy „Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?“, který se mimo jiné zabývá myšlenkou, co kdyby lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat. Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží. Na Live Science jsem objevil článek, v němž se praví, že určitý poměr bílkovin produkovaných imunitními buňkami v krvi souvisí s vyšším rizikem onemocnění spojených s věkem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nuda nemusí být promarněný čas

rubrika: Pel-mel


Chvíle ticha a nudy nemusí být promarněným časem. Podle dosavadních výzkumů mohou dát mozku prostor, aby si lépe uchoval právě získané informace. Výzkumy naznačují, že paměti může prospět několik minut v klidu. Dvě nedávné metaanalýzy shrnuly výsledky desítek studií. Lidé si obecně zapamatovali více informací, když po učení několik minut odpočívali, než když se hned pustili do činnosti, která zaměstnala jejich pozornost.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Mozek umí něco, co vědci dlouho považovali za iluzi, a možná není tím, za co jsme ho považovali

rubrika: Populárně naučný koutek


Náš mozek, varovali, ve skutečnosti nezpracovává dva složité úkoly současně, ale mezi nimi velmi rychle přepíná, čímž vytváří falešný dojem souběžnosti. Přímým důsledkem tohoto přepínání je více chyb, pomalejší výkon a postupné duševní vyčerpání. To, co jsme vždy považovali za jediný orgán, by ve skutečnosti mohlo být výsledkem sloučení dvou nezávislých neuronových sítí, které evoluce postupně sbližovala, až se spojily pod jednou lebkou.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Co je na druhé straně černé díry?

rubrika: Populárně naučný koutek


Einsteinova obecná relativita dokáže velmi přesně popsat gravitaci černých děr, deformaci časoprostoru i pohyb hmoty v okolí. A všechny dosavadní pozorování s teorií pozoruhodně souhlasí. Jenže existují dvě otázky, na které Einsteinova fyzika nestačí. Kam se poděje hmota, která spadne dovnitř? A co se stane s černou dírou na úplném konci její existence? Právě zde vstupuje do hry kvantová fyzika. Dlouhou dobu se předpokládalo, že černé díry existují navždy. Pak přišel Stephen Hawking a ukázal něco šokujícího. Podle kvantové fyziky černé díry pomalu vyzařují energii – dnes známou jako Hawkingovo záření. Kvůli tomu postupně ztrácejí hmotu a velmi pomalu se „vypařují“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?

rubrika: Populárně naučný koutek


Sto let je věk, kterého se dožije jen malá část lidí. Co kdyby však lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat? Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Kvantový trik pomáhá zredukovat přebujelé modely umělé inteligence

rubrika: Populárně naučný koutek


Kus materiálu doslova vře elektrony, které se při svém chaotickém pohybu vzájemně postrkují. Kvantifikovat, jak jedna částice v této vřavě ovlivňuje ostatní, je tak složité, že fyzici už v 90. letech vyvinuli speciální matematický aparát zvaný tenzorové sítě, aby tento jev vůbec dokázali popsat. Když se o zhruba deset let později začal tenzorovými sítěmi zabývat kvantový fyzik Román Orús, vůbec ho nenapadlo, že by je mohl uplatnit v oblastech umělé inteligence, které s nimi zdánlivě vůbec nesouvisejí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Středověk nekončí? Jak pro koho

rubrika: Pel-mel


Současný svět se svým způsobem neliší od toho, jak vypadal ve středověku, starověku či pravěku. Myšlení většiny lidí je v podstatě stejné. Urvi si, co můžeš. Jsou lidé, kteří myslí jinak a způsobili, že se lidské poznání a technologické prostředky vyvíjely k lepšímu. Dnes si lidé mohou nakoupit ve spoustě supermarketů cokoli, mobilem kontaktovat kohokoli, autem dojet kamkoli, letadlem doletět i na druhý konec světa a na sociálních sítích se o své zážitky podělit s kýmkoli. Jejich myšlení však v podstatě zůstává na úrovni doby kamenné. K zásadní přeměně však bezpochyby brzy dojde. Mnohým lidem se nebude líbit, jiní to budou považovat za něco jako sociální sítě a i nadále se bezstarostně bavit, dokud jim na hlavu nespadne atomová bomba od jiného kmene.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Babí a indiánské léto

rubrika: Pel-mel


V sobotu se vyčasilo a na scénu vstoupilo babí léto, což je období, které už není létem a ještě není podzimem. Babí léto přichází koncem září a vydrží někdy až do poloviny října. V Severní Americe je jeho obdobou indiánské léto, které začíná ve druhé polovině října. Babí léto se vyznačuje tím, že se ustálí poklidné a slunečné počasí. Považuji ho za jedno z nejkrásnějších ročních období. Podle meteorologů by mělo trvat nejméně jeden týden.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Vědci objevili buňky, které přelstívají smrt a obnovují poškozenou tkáň

rubrika: Populárně naučný koutek


Vědci objevili populaci buněk, které dokážou spustit proces programované buněčné smrti, přežít jej a poté pomoci rychle obnovit poškozenou tkáň. Jejich potomci se stávají mnohem odolnějšími vůči budoucímu poškození, což odhaluje mechanismus, který by mohl zlepšit hojení, ale také přispět k návratu rakoviny po léčbě. Tkáně, jako je kůže, spolu s epitelovými vrstvami, které pokrývají a vystýlají mnoho orgánů, mají pozoruhodnou schopnost se po rozsáhlém poškození samy obnovit. Vědci o této reakci, nazývané kompenzační proliferace, vědí již zhruba půl století. Přesně to, jak se buňkám daří spustit tak dramatický opětovný růst, však zůstávalo záhadou.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Probiotika užívá stále více lidí a přitom existuje něco mnohem jednoduššího, přírodnějšího a efektivnějšího

rubrika: Pel-mel


Probiotické doplňky jsou stále populárnější, vědci ale upozorňují, že existuje mnohem jednodušší způsob, jak pečovat o svůj střevní mikrobiom. Pro zdraví střev není nutně třeba sahat po probiotikách. Odborníci zjistili, že jedním z nejjednodušších a zároveň nejdůležitějších způsobů, jak podpořit zdraví střev, je poskytovat střevním mikroorganismům potravu, které se jim daří využívat. Patří sem ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy a další potraviny bohaté na vlákninu. Prospěšné jsou také fermentované potraviny, jako je jogurt, kimči, kysané zelí nebo kefír.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Ztracená civilizace v Amazonii

rubrika: Populárně naučný koutek


V bolivijské džungli, skryté pod zdánlivě neprostupnou vegetací, se archeologům podařilo objevit rozlehlé ruiny amazonských osad, které byly kdysi domovem domorodé zemědělské společnosti se zálibou v kosmologii. Dnes už víme, že velké části dnešní Amazonie byly v minulých staletích a tisíciletích osídlené dávnými civilizacemi a současný prales tam vyrostl na ruinách tehdejších sídel a farem, které tak pečlivě ukryl před našimi zraky. Archeologové vybavení moderními přístroji ale pronikají do nitra amazonských pralesů a objevují tam pozůstatky těchto dávných civilizací.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1    2    3  4  5  6 . . . . . . . . . .  313  314  315  316  317   »