« strana 5 »

Andělé jsou s námi

rubrika: Pel-mel


V poslední době se snažím do svého života zařadit nečekané úhybné manévry, abych se konečně dostal z těch vyježděných kolejí, které už zívají nudou. Nejsou to nesmyslné úkroky stranou, jako když sebou škube kůň v posledním tažení a vztekle kope do čehokoli, co se mu přimotá do cesty. Naslouchám svému nitru, podvědomí, a věnuji pozornost každému intuitivnímu podnětu, každému podvědomému vzkazu od Boha, který sídlí v každém z nás. Včera jsem měl naplánováno něco úplně jiného, než co jsem nakonec učinil. Vydal jsem se úplně jinam, než kam jsem původně mířil, a na konci té cesty jsem zamířil do knihkupectví, v němž jsem už nějakou dobu nebyl. Tam jsem však zamířil k úplně jinému regálu, než u jakého jsem obvykle postával, a sama od sebe mi do rukou spadla útlá knížka od jakéhosi salesiána, kterého jsem vůbec neznal. Obsahuje krátké příběhy a zamyšlení, jež představují skutečnou „hostinu pro duši“. A to jsem právě potřeboval.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 15         


Šťastné město (Benoît Duteurtre)

rubrika: Pel-mel


Inspirací k napsání románu Šťastné město se Duteurtreovi stala Praha. V Praze začátku nového tisíciletí, po Srdíčkové revoluci, totiž nalezl všechno, co je typické pro evropskou civilizaci nové doby – koncentraci všemožných krás i nešvarů na jednom místě. Ale téma proměny historického města otevírá celý vějíř dalších témat a motivů (minulost, přítomnost a vyhlídky světa, rostoucí agrese menšin a různých uskupení, zločiny Ameriky, pomýlená Evropa, řízení státu, osobní svoboda, zákruty lásky i erotiky). To vše pak spojuje motiv osobního vyrovnání se ztrátou iluzí o životě i přijetí faktu smrti. Mentální dospívání vyznívá jako paralela dospívání společenského, místy ironicky komentovaného – protože: jaký jiný postoj zaujmout ve světě přeplněném tolika paradoxy? Odplout na vlnách smutku, sledovat plynoucí mraky, nekonečné moře (poslední kapitola) – oddat se pocitům „zrazeného dítěte, jemuž došlo, že věci se nemají tak, jak si myslelo, že život nekončí v atmosféře důvěry, jako když naše první dny končily večerní modlitbou, neboť kromě ticha, nejistoty a strachu už nic neexistuje.“ Pro Duteurtrea je jedinou možnou jistotou humor a poezie. Krásně a vyčerpávajícím způsobem o této nové knize z Atlantisu pojednává recenze J. Šotolové: Duteurtre, Benoît – Šťastné město.

Dnešní příspěvek uvádí ukázky z úvahových pasáží.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Malá zářijová

rubrika: Vinárna U Čerta


Začalo se září, devátý měsíc v našem kalendářním roce. Léto ukončilo svá tropická blouznění a dozrálo k poslednímu pohlazení. Zestárlo. Ano, září představuje stáří léta, z něhož se narodí podzim. Až někdy na samém konci září, ale teprve počátkem října se z podzimního nemluvněte stane batole, aby na jeho konci začalo dospívat. Jenže teď ještě máme léto, takříkajíc v důchodovém věku, s neskutečně barevnými obrazy, šikmookým sluníčkem, které umí stále ještě zahřát, ale už jenom tak na půl plynu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Jak jsem v obýváku potkal mouchu

rubrika: Povídání


Během svých procházek, výletů a průzkumných výprav jsem potkal celou řadu zajímavých zástupců živočišné říše. O některých setkáních tohoto druhu jsem vás zde pokud možno poutavým způsobem informoval, kupříkladu naposledy „Jak jsem na Vyšehradě potkal sojku“. Tentokrát bude řeč o mouše, chytré mouše, kterou jsem potkal ve svém obývacím pokoji. Vlastně nepotkal, protože jsem nikam nešel a během onoho kontaktu jsem seděl před monitorem notebooku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Pojďte přece dál! (Také o pohostinnosti)

rubrika: Povídání


V šeru předsíně, aby to nikdo neviděl, jsem si přehodila bačkory. Všimla jsem si totiž, že mám na levé noze modrou, pohodlnou, a na pravé sváteční vínovou, na klínku, z páru nachystaného pro případ, že by najednou zazvonila návštěva: ještě pořád nejsem tak nemožná, abych doma chodila v nějakých rozcapených hrůzách! Jak dlouho takhle chodím? Vstala jsem před šestou, teď dovářím oběd. V žádném případě to ale není důkaz ničeho jiného, než že jsem si ze dvou párů bot pod stolem nějaké pantofle nazula, když jsem se štrachala od snídaně. Už jsem tady jednou psala, jak jsem podobně obutá klidně šla po ulici, a bylo mi divné, že kulhám. Vždyť tenkrát to byla také jen roztržitost! Neboť: hloupnou ti druzí, ale já si užívám plodů podzimu a se soucitem pozoruji chátrání přátel i bývalých přátel…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 44         


Eschatologická

rubrika: Poetický koutek


(Bez začátku a bez konce)

 

Lucifer


Pochybnosti se mnou vždycky cloumaly

O tom se nedá disputovat

Možná jen na okraj když srdce už neví

Kolikrát má zabušit

Ale to není podstatou oněch pochybností

Srdce si může tlouci do bubnu

Ale já vím

Že pochybnosti tady budou

Vždycky

 

Nikdy jsem netušil ani chtěně

Že na imaginární zdi se mohou promítat

Nechtěné přízemnosti

Jak jsem byl naivní

Kolikrát jsem této kardiovaskulární ambivalenci

Nevěřil

Jenomže tam byla

Až konečně jsem pocítil

Že už vlastně nic nevím

 

Apokalypticky jsem byl přinucen

Ponořit se do něčeho

Co nemělo vůbec žádný tvar

Bez duše a bez těla

Ale to nebylo vůbec podstatné

Protože jsem pochopil

Že je tomu úplně jinak

O čemž se nedá disputovat

V podstatě nijak

 

Něco se sice našlo v doteku

Jenž byl apokryfní satisfakcí

Mých zvláštních eschatologických vizí

A trpěl lidským teplem

Někde na okraji všech galaxií

Jenže už bylo pozdě

Navždycky

O čemž se nedá absolutně disputovat

Bez začátku a bez konce

 


komentářů: 2         


Maso s čistým svědomím

rubrika: Pel-mel


Smím vám nabídnout svá játra? Jistě jsou teď hutná a křehká, vždyť jsem tu na výkrm už celé roky.

Jídlo dne v Milliways

No bezva. Masové setkání s masem.

Zafod Beeblebrox

 

Těmito volně formulovanými citáty z knížky Stopařův průvodce Galaxií od D. Adamse uvádí Michael Hanlon ve své knížce (posledně z ní zde byla Existence Boha) kapitolu, která se zaobírá etickými zákrutami konzumace produktů masného průmyslu. Je opravdu nutné někdy i velmi krutým způsobem týrat a zabíjet zvířata, abychom se nakrmili a ukojili své kulinářské potřeby jejich masem? Jaký je rozdíl mezi psem a krávou? Třeba v Indii je kráva posvátná, v Evropě či v Americe je „posvátný" pes, z krávy se dělají burgery či steaky, v Číně si zase ugrilují psa. Jedněm se dělá špatně z požírání psa, jiným zase z požírání krávy. Nebylo by možné vyrábět maso, pokud se tedy bez něho fakt nemůžeme obejít (s výjimkou vegetariánů a veganů), aniž by přitom trpělo jakékoli zvíře? Zdá se, že by to možné bylo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Prorokem i doma – Khalil Gibran (Chalíl Džibrán): Prorok

rubrika: Pel-mel


Knihy některých spisovatelů vyvolávají dojem, že jim něco důležitého schází. Co jim to ale chybí, když je všechno na svém místě: jazyk díla je vcelku bohatý, autor je dovedný stylista, někdy také srší vtipem, píše suverénně, jenže: ta kniha klidně mohla nebýt. Proč, to pomůže vysvětlit např. takové dílo, jako je Prorok od Chalíla Džibrána. Tato kniha je údajně třetím nejprodávanějším dílem světové poezie (po Shakespearovi a Lao Tse). Je chytrá a krásná. Přitom ale! Nepřináší vůbec nic nového. Avšak v básnické zkratce, poetickým jazykem, jaký známe z biblických veršů, koncentruje nejstarší lidskou zkušenost. Chalíl autor totiž nekřičí: Tady jsem a obdivujte mě! On se pevně drží poznaného, osvědčeného, zděděného, a čistými slovy a srozumitelnými obrazy předává dál. Snad se tomu říká moudrost? Ta, která se týká základních věcí člověka, je jenom jedna a stačí se jí držet.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 9         


Okurková sezóna

rubrika: Povídání


Pod pojmem „okurková sezóna“ se myslí roční období, kdy se skoro všichni flákají, i v práci, kdy není skoro do čeho píchnout, ani vidličkou, kdy Bohem nadané myslitele (jako jsem třeba já) nenapadne ani jediná kloudná myšlenka. Proč se tomu říká „okurková sezóna“, netuším. Asi zrají okurky, bezpochyby však léto zraje mnohem více. Letošnímu létu se nicméně stále ještě nechce dozrát. Okurky to už mají takřka za sebou a podzim nervózně přešlapuje před zářijovým prahem. Jenže léto, jak se v tom šíleném horku zdá, se nám pokusí možná i nadělit pod vánoční stromeček. Okurky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 40         


«   1  2  3  4    5    6  7  8  9 . . . . . . . . . .  264  265  266  267  268   »