« strana 26 »

Koňský ohon (vocas) a vopičáci

rubrika: Pel-mel


Outfitů vopičáků je zpravidla jen několik verzí, které se vopčas tak nějak prolínají. Kupř. sluneční brejle zapíchnuté shora do hlavy za jakéhokoli počasí. Chápu, že některé osoby považují temeno své hlavy za vhodnou odkládací plochu pro optický chránič očí před sluncem ve chvíli, kdy jim slunce do očí nesvítí, anebo svítí a je jim to momentálně jedno. Někdy však mívám pocit, jenž kupodivu zřetelně narůstá, že jiní jedinci (obzvláště ženy) netuší, že to, co mají zapíchnuté shora do hlavy, neslouží jenom jako módní outfitová ozdoba.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 73         


Martin Komárek, poslanec (Ukázky z knihy Poslanec český…)

rubrika: Pel-mel


Novinář nemá lehký život. Novinář s vlastním názorem má ještě trudnější život než novinář bez názoru, ba trudnější než novinář bez elementární slovní zásoby. Martin Komárek psával vtipné a odvážné fejetony do Mladé fronty DNES. A nejednou hup ho! Dal se na politiku. Dokonce se zdálo, že to myslí vážně. Martin Komárek na obrazovce, stojící mezi partajníky, působil jako přízračné zjevení. Že on tam jde jen proto, že už ho noviny unavují a doufá, že načerpá novou inspiraci? Bůhví. A že by hokynářský premiér (ač podle Komárka génius) úplně sám vymyslel slova „To vy jste mě stvořili…“? Buď jak buď, inspiraci Komárek načerpal a potom vydal knihu s názvem Nebezpečné stádo aneb poslanec český a jiné retardované druhy. Měl, neměl právo něco takového napsat, byv sám jedním z nich? Využívá kolegy jako materiál? Je nemocný, je bezcharakterní prospěchář, jak tvrdí jeho kritici? O čem jiném by novinář psal, než o tom, co poznal. Pochopil, jako kdysi Václav Havel, že není pravda, že ti nahoře jsou určitě nějací jiní než my: poučenější, informovanější, zodpovědnější… To my jsme si je stvořili.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 11         


Letní imaginace

rubrika: Poetický koutek


(Bez jakékoli performance)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 29         


Jako někdy o slavnostech

rubrika: Poetický koutek


Domnívám se, že v těchto vedrech není možné nic než básnit. Nejlépe v ledovém bazénu, ale kdo ho má. Upřímně se přiznám, že nemám bazén, natožpak ledový a nemám ani jakýkoli momentální sklon k básnění, jelikož moje neurony se smaží na pekáči. Takže přenechám slovo někomu jinému. Někomu, kdo své básně smažil, když jeho neurony prskaly jako škvarky v ledničce. Přenechávám slovo nejen tomu básníkovi, jemuž se klaním až úplně hluboko do země, ale i Stelle, která po prvním výběru „V sadě mezi jabloněmi“ připravila s razantním ženským předstihem i tento druhý, slavnostní.
(Perex sepsal bez vědomí autorky tohoto poetického příspěvku, jakož i bez vědomí autora básní Ivana Wernische Lucifer v letním bezvědomí.)
 
Stella

Celý článek »

komentářů: 4         


Sponsoring

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Neviditelného čerta

 

Lucifer


Neviditelný čert je soukromá webová záležitost, kterou vlastním já (Lucifer) a jejíž provoz si též platím. Po nějaké době tohoto provozu mě napadlo, že by mohl být částečně sponzorován třeba reklamami. Zkusil jsem Sklik a Google AdSense. V obou případech jsem pohořel. Kdejaký prťavý web může mít milion reklam, z nichž jeho autor žije, ale Neviditelný čert je v tomto směru zakázaný. Navždy. Prý na něm probíhalo jakési nepřiměřené klikání. Ono tam samozřejmě probíhá. Jsem jeho vlastníkem, ale ne správcem, což mi vůbec nevadí, jelikož se nemusím zabývat správou celého webu, mohu však spravovat jeho redakci s právy admina. Takže jsem vlastně též návštěvník a jakýkoli můj počin se započítává do kliků na NČ. Ano, při pokusech dávat sem reklamy jsem si na ně několikrát kliknul, abych jako vlastník NČ věděl, co vlastně reklamuji. Možná i za to jsem byl zlikvidován jak Sklikem, tak Google AdSensem. Seru jim na to. Je mi to jedno. Jsou to bastardi. Ale přece jenom si říkám:

 

Pokud by někdo chtěl sponzorovat Neviditelného čerta, tak to Neviditelný čert uvítá. Ne proto, že bych na tom chtěl nějak vydělat, ale alespoň částečná podpora provozu by nebyla od věci. Každý takový sponzor si může říct o zveřejnění reklamy na jeho záležitosti (viz redakční email pod jménem Lucifer). Bylo by to jen mezi námi, ne přes nějaké bastardy od Skliku čí Google AdSensu.

 

Účet Neviditelného čerta je: 451106103/0800 (IBAN: CZ32 0800 0000 0004 5110 6103)

 

Nepíšu to tady proto, že bych chtěl žebrat. Žebrání nikdy nebylo zakódováno do smyslu mého života. Tohoto způsobu se odjakživa štítím. Je to samozřejmě moje věc, že píšu články na NČ. Ale nejen já. Možná by nějaká pozornost za tuto činnost mohla k provozu NČ nějakým způsobem přispět.

 

Tímto nechci nijakého čtenáře NČ k ničemu nabádat. Jen mě to tak prostě napadlo. Osm let po založení Neviditelného čerta, Antoníne Pavloviči Čechove.


komentářů: 13         


Pravdu o sobě máš ty, o sobě mám ji já (K narozeninám Ludvíka Vaculíka)

rubrika: Pel-mel


21. 10. 2009

Milá Astro!

Zajímavé: nic mě nebaví číst, všecko mě naštve. Tak jsem hledal něco, co neznám, a našel jsem v naší knihovně tuto knížečku. Když jsem ji začal číst, poznal jsem, že jsem ji už jednou začal číst a nedočetl jsem ji. A teď zas: je to příšerná blbost. A proč ti ji posílám: abys řekla, jaký je rozdíl mezi tímto a tím, co píšu já. Úplně se mi to zošklivilo a považuju se za blba.

A tak to mám se vším. Vadí mi, když se děj zřetelně vyvíjí k nějakému neštěstí. Nebo pár chyb gramatických, a už to odkládám…

... Všude pod prsty cítím jemný píseček, sype se nám to ze stropu, jak nad námi bouchají a vrtají. Na večírku LN jsem se byl ukázat, a když jsem se s několika lidmi pozdravil, za půl hodiny jsem odešel… Nebyl jsem na Státní ceně, nepřihlásil jsem se na koncert Semaforu… Tak ti, milá Astro, se mi všecko zdá blbost! Ale já si to nějak vymluvím… a potom přijdu.

F., v. v.

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 7         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  22  23  24  25    26    27  28  29  30 . . . . . . . . . .  414  415  416  417  418   »