« strana 22 »

Nikdy nejsme sami (O spolubydlících)

rubrika: Povídání


„Chaloupky pod horami“ i jiné chaloupky bývají na obrázcích tak malebné! Jak krásně se v nich muselo žít! Dřevěný domeček usazený v zeleni, v něm skromní, pracovití lidé. Takový romantický obrázek nedovolí připustit možnost, že by snad jeden každý obyvatel roubenky klidně vyměnil skromnost a pracovitost za hříšný život na zámku. V prachových peřinách se přece spí lépe než na tvrdé lavici nebo ve společné posteli. A na zámku měli určitě méně blech, štěnic, švábů a jiných podobných spolubydlících. Nejen, že to v chalupách pořádně páchlo, ale obtížný hmyz patřil k životu stejně přirozeně, jako třeba myši. Pokud se někdo narodil se sklonem k alergii, prostě umřel tak brzy, že dnes propadáme iluzím o dokonalé imunitě předků.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Just another manic Monday

rubrika: Pel-mel


V příspěvku Pavlovovi psi, mytí a ekologické myšlení jsem upozornil na knihu, která v podobě devadesáti devíti krátkých kapitol prezentuje závěry nejrůznějších psychologických výzkumů zahrnujících témata týkajících se myšlení, emocí, mezilidských vztahů, zdraví, motivace, technologie a sociálních médií či osobního rozvoje. Pro jedno z dalších šílených pondělí jsem přichystal postřehy ze sedmi kapitol. Abych tomu dodal jakýsi humorný podklad, originální názvy kapitol jsem zaměnil za názvy sedmi dnů v týdnu. Žádnou systematičnost či souvztažnost v tom však nehledejte. Přišlo mi to prostě zpočátku jako docela legrační nápad. Postupně jsem sice od toho pocitu začal ustupovat – začínal ve mně totiž narůstat tísnivý pocit z blížícího se pondělního rána  –, ale ze zvoleného konceptu se mi už ustoupit nechtělo.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Kdo a jak skutečně vládne Evropské unii

rubrika: Pel-mel


Z první části knížky Heiko Schranga Lži století… jsem tady posledně vypustil pojednání o tom, jak se dělají peníze z ničeho. Již několikrát jsem naznačil, že myšlenkové pochody autora tohoto spisku je třeba brát s určitým nadhledem či odstupem. První část se doslova hemží konspiračními konstrukcemi, jež ve vás mohou vyvolat dost děsivou depresi a možná i psychickou dekompresi. Neříkám, že všemu, co Schrang ve své knížce shromáždil, doslova věřím. S lecčím by se dalo polemizovat, takže to zkuste. Já zatím postojím opodál a ve své závěrečné poznámce se lehce otřu o kočku z meruňkové marmelády.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Bezbožné oběti

rubrika: Pel-mel


Jsou autoři, kteří se vyznačují bystrozrakou předvídavostí a neobyčejným postřehem. Z dobové obliby cestopisů i z nepřízně vůči všem Slovanům (Herderovi navzdory) vznikla Custinova kniha Dopisy z Ruska. Dávno před Čechovem a Dostojevským, krátce před petraševci a revolučními demokraty, o pozdějších marxistických kroužcích nemluvě, vystoupil francouzský markýz s kritickým zamyšlením nad příčinami rozdílů mezi Ruskem a Západem. Hrdina Písně o Bouřňákovi od mladého Gorkého vyčítá lidem, do jejichž čela se postavil, že pro sebe neudělali nic, jenom šli za ním jako ovce. Jediné, co dokázali, bylo, že volali: Veď nás! (Zachovali se velmi podobně jako postavičky ve filmové pohádce o Stalinovi, když škemrají u elegantního Vůdce: Vezmi nás s sebou!) Rezignace, náboženské blouznění, nebo touha spasit svět vytvořením nového člověka, takové bývaly výsledky úvah nad ruskou povahou, která v zájmu přežití zabudovala sebeobětování a utrpení do své podstaty. Také současní Rusové mají měřítko věcí jinde než západní Evropané: hlavně, že není válka. Už dávno Čechov krajany přesvědčoval, že musejí aktivně žít dneškem, usilovně pracovat, a ne naříkat na osud. To nejpodstatnější o Custinových dopisech (v Rusku vydaných až roku 1996) obsahuje výstižná charakteristika od Jana Lukavce. Následující text uvádí další typické úryvky.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 25         


O konci září na jeho začátku

rubrika: Poetický koutek


Září se již vehementně odrazilo od břehů srpnových a na konci nastávajícího týdne dorazí do první třetiny své cesty ke břehům říjnovým. Někdy se mi stává, že vnímám svůj život jako etapový závod. Každá etapa má svůj začátek a konec. U některých etap mám na začátku pocit, že konec nevidím. Na konci mi pak začátek zmizí v mlhavé snové vizi. Jsou však etapy, kdy se mi konec zjeví hned na začátku. Než k němu dorazím, původní zjevení zmizí v mlhavé snové vizi a já spatřím začátek, ovšem bez konce.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Důvody mezilidských konfliktů, boj a strach

rubrika: Pel-mel


Pro první zářijový víkend jsem přichystal tři propletené úvahy od Heiko Schranga, jež se nachází v kratší a poklidnější druhé části jeho knížky Lži století …, z jejíž první části jsem zde naposledy vyzobal údernou informaci: Jak se dělají peníze z ničeho. Žádnou poznámku jsem k tomu nepřipojil, jelikož se něco takového již nachází v mém přetlumočení tohoto Schrangova mudrlantského tripletu. Každý si z něho vyzobněte, čeho jest vám zapotřebí. A nezapomeňte se do tváře nastupujícího září patřičně usmát.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Poslední srpnový víkend roku 2017

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Přesně za týden bude zase pátek, jenže už v září. Ve čtvrtek se s námi srpen rozloučí, jmeniny bude zrovna slavit Pavlína, alespoň dle českého kalendáře. Zajímavé je, že prvního září jsou v tomto kalendáři uvedena hned tři jména: Linda, Samuel a Jiljí. Linda je jasná, Samuel… no dejme tomu, ale Jiljí? Tož brknul jsem klávesnicí strejdovi Googleovi a hned na prvních dvou místech v seznamu jeho bleskových odkazů jsem se dozvěděl, že Jiljí byl mnich a poustevník a zároveň i jeden z nejoblíbenějších středověkých světců, za což byl vyznamenán svatým řádem a v Praze mu pak vystavěli kostel. Tak jsem se zase poučil. Jinak v kalendáři tohoto týdne dominují ženská jména. Před Lindou (se Samuelem a Jiljím (ihned mě napadlo něco jako švédská trojka)) je kromě Pavlíny Vladěna a Evelína, za ní pak Adéla, která možná ještě nevečeřela. Muži, kromě již zmíněného Samuela a Jiljího s Lindou, jsou zastoupeni pondělním Augustýnem a nedělním Bronislavem, přičemž tomu poslednímu byla kalendářníky přifařena Bronislava. Příští týden je kromě emancipačního kalendáře české provenience zajímavý také tím, že se budu vyskytovat na jedné z mnoha svých dalších mimopražských výprav.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 12         


Sedmikostelí (Boření pomníků)

rubrika: Pel-mel


Karlovo náměstí v Praze je z pohledu nepoučeného venkovana venkoncem nezajímavé, rozpačité, nepřehledné. A není nijak krásné, dokonce ani příliš náměstí nepřipomíná. Ztrácí se samo sobě v nepříjemném uprášeném shonu. Přitom se na něm v jeho nejslavnější době odehrávaly velké události. Kromě toho se nedaleko Karlova náměstí nachází průsečík přímek spojujících slavné pražské kostely. (Ke Karlovu náměstí se také váže onen tajemný příběh skupinového vidění, které několik lidí připravilo o rozum...) Je ironií dějin, že kaple Božího těla, duchovní střed Karlova náměstí i střed celé Prahy, ba, říká se, že nejvýznamnější centrum tehdejšího křesťanského světa, byla na počátku nové, hrdé epochy smetena z povrchu zemského v důsledku racionálního rozhodnutí. Miloš Urban v knize Sedmikostelí klade provokativní otázky o architektuře i o dějinách. Jeho názory jsou velmi kontroverzní. V každém případě pootáčí dějinné zrcadlo tak, že najednou vidíme z jiného úhlu události, o jejichž podobě jsme dosud neměli žádnou pochybnost.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 6         


Jak se dělají peníze z ničeho

rubrika: Pel-mel


Víkend odvanul do pozdních srpnových dálek, před námi se skví poslední celý srpnový víkend, špačci z kmene meteorologů na svých bidýlcích štěbetají, že léto je v prachu, už je tu prý podzim, asi je třeba nakupovat vánoční dárky, popřípadě atakdále. Inu, léto ještě v prachu sněhu není, jen někteří jedinci, jejichž počet narůstá geometrickou řadou, mají pocit, že je třeba neustále předbíhat dobu, sebe samého. Nedokáží chvíli stát na místě, které tu zrovna je, ale musí se sápat na místo, které je ještě někde v dáli, jelikož prostě či spíš neprostě se potřebují zakousnout vpředu do vlastního ocasu, který mají vzadu. Ti pomatenci zapomněli, že nás čeká ještě babí léto, a že podzim je fakt ještě někde v prachu. Jenže i prachy jsou někdy v prachu či spíše z prachu tedy z ničeho. A tak jsem se rozhodl, že začátek tohohle posledního celého srpnového týdne zahájím mnou nastíněným pojednáním ze zde již mnohokráte zmíněného zdroje, abychom si vyjasnili, kdo jsou skuteční vládci světa.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  18  19  20  21    22    23  24  25  26 . . . . . . . . . .  264  265  266  267  268   »