« strana 24 »

Malé pondělní zamyšlení

rubrika: Vinárna U Čerta


Poslední dny se mi sesypaly do téměř nehmotného chaotického chumáče. Příští pondělí skončí říjen. Nezačal špatně. Nabuzen baboletní mízou jsem kráčel po jeho schodech s hlavou vztyčenou. Až do oblak. A pak se mi oblaka začala rozplývat do jakési neuchopitelné vaty, schody pode mnou bortit a s nimi i já.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Katedrály

rubrika: Poetický koutek


(Beze zdí)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Jsem nula. A kdo je víc? (Střípky o matematice)

rubrika: Filosofický koutek


K ránu mě probudil jeden z čilých návštěvníků sousední pivnice, když pod okny ložnice vykřikoval: Jsem nula, jsem nula. Pro ni jsem prostě nula. Nula, nula! Nevím, co vykřikovali milovníci opojných nápojů v dobách, kdy nula ještě čekala na objevení. Ale určitě se někdy cítili stejně. Jako velké nic, jako nikdo. Aspoň v cizích očích. Nebo v oněch dobách ponechávali i požívání rozveselujícího (smutek navozujícího) moku pouze vyvoleným? V průběhu staletí od roku NULA se pochopitelně změnil nejen přístup k tajným ingrediencím zasvěcenců. Křesťanství jako náboženství lásky a soucitu odmítlo násilná řešení, ale zároveň udělalo krok zpět: racionalita i radost ze života se staly nežádoucími. Exaktní obory vzešly od pohanů a to znamenalo, že musí být spojeny s hříchem, ba, že pocházejí od samotného ďábla.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 48         


Kterak stařenka se stařečkem přišli k dítěti

rubrika: Pohádky


Byl jsem upozorněn mimo prostory tohoto webu, že už dlouho jsem tady nedal pohádku. Tedy já si myslím, že to není až tak dávno, kdy jsem tady vysadil Světlonošku, ale faktem je, že dotyčný(á) upozorňovatel(ka) může mít časomíru nastavenou na úplně jinačím levelu. Tento fakt jsem přijal a chutě se pustil do díla. Takto iniciovaná pohádka, kterou vám předkládám k víkendovému odpočinku za účasti babího podzimu (teploty se mají vyšplhat až k nějakým patnácti stupňům, stupnici si vyberte dle své letory), je určená především dětem, úplně těm nejmenším a nejužvatlanějším, jelikož má tytéž vlastnosti. Hlavním důvodem této fokusace na co možná nejnižší věk čtenáře je zvětšit návštěvnost Neviditelného čerta této skupinky obyvatel, jelikož se momentálně pohybuje kolem nuly, a v tomto případě se jednoznačně jedná o Kelvina. Čtenáři, kteří se dožili již poněkud vyššího věku, jenž však nepřekročil hranici sto (ne, ani Celsius či Fahrenheit v tom nejede) si však též mohou přijít na své, když se budou dostatečně soustředit a z pohádky vypreparují představu (po(na)učení), kterak s nosnou myšlenkou pohádky naložit, když překročí stovku (ani Réaumur v tom nejede). Takže konec žvatlání, dudlík (je povoleno nahradit ho cigárem či hrdlem lahve kvalitního pití) do pusy a jdeme na to.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Za okny leporelo (Vlakem)

rubrika: Povídání


Čas od času se vyplatí opustit rodný gauč a vydat se na cestu vlakem. Když se poštěstí, že spolucestující nebude upovídaný a nebude bez ustání poplácávat nechutně chlemtavé obrovské psisko, krásně si cestou uspořádáte myšlenky a pokocháte se ubíhající krajinou, neboť česká krajina je pokaždé jinak členitá a barevná. Po takových pěti letech na cestách zvládnete i otevírání vagonových dveří s tím prokletým kormidlem, původně jistě navrženým jako pomůcka k tréninku pravidelných návštěvníků posiloven. Bude-li vám štěstí přát až do cílové stanice, vystoupíte na peron a nebudete muset skákat z průměrné výšky 150 cm, nejlépe do rozbředlého sněhu. (Jedinou výhodou takového dopadu je pak hladký dojezd k nádražní restauraci.)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 4         


Z ráje do pekla

rubrika: Pel-mel


Moje předkládaná úvaha se vám může zdát poněkud zmatečná. Přiznávám, že občas pociťuji v duši zmatek, ale kontrolu nad jeho neutralizací stále ještě držím. Jak dlouho? Netuším. Vůkol mimo mou duši se však odehrává ještě větší a šílenější zmatek, takže vzhledem k tomu, že nejsem Bůh, tudíž dokonalý, střípky z vnějšího zmatku občas pronikají do mé duše. Naše civilizace se díky úžasným vědeckotechnickým prostředkům nachází v ráji překypujícím bohatstvím a neuvěřitelnými možnostmi seberealizace. I přesto je pozoruhodné, že značná část občanů Země i nadále tone v bídě. Ne až tak zoufalé jako třeba před sto padesáti lety – kupříkladu mnozí běženci před válkou a hladem zaplavující Evropu jsou vybaveni kvalitními mobily a dostatečným balíkem peněz pro pašeráky – ale jsou země, jimž se zpravidla říká „rozvojové“, kde to opravdu vypadá dost ošklivě. Zdroj té ošklivosti je poněkud diskutabilní. V porovnání se situací před sto padesáti lety však globálně žijeme v neutuchajícím blahobytu. Proč z tohoto ráje míříme rázným krokem do pekla? Na nejrůznější projevy a možné příčiny tohoto sebedestrukčního úpadku jsem tady už mnohokráte upozorňoval; kupříkladu v sérii Šílenství doby či Totální světovládě. Tyto postřehy, úvahy a dedukce byly inspirovány mými vlastními zážitky a výsledky pozorování. K sepsání předkládané úvahy jsem však dostal podnět zvenčí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Andělé jsou s námi

rubrika: Pel-mel


Koncem září, když jsme se začali kochat babím létem, se Neviditelný čert začal kochat anděly. Zcela viditelně především v Babím létě padlých andělů a Andělíkovi rozkochaném, nastíněně v Podzimní samotě, v podpalubí pak do té či oné, někdy až téměř neviditelné míry. Knížka, kterou jsem zde uvedl v příspěvku Synchronicita v moderním pojetí, má anděly též ve svém repertoáru. Nacházejí se v kapitole číslo deset Polibek anděla, z níž vás v tomto příspěvku oblažím několika místy lehce slohově (stylisticky) poupravenými citacemi:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Kamarádko moje

rubrika: Povídání


Dnes jsem málem zmeškala Sladké mámení. Tak tak jsem se došourala z ložnice. Právě začínalo! Ale nejen pro tuhle píseň otvírám každé ráno rozhlas. Také proto, abych se ujistila, že okolní svět dávno bdí a všechno je v normě: tu bomba, tu povodeň, tu epidemie, tu prezident. Jedna hrůza vedle druhé. Naštěstí rádio občana uchlácholí mašlovačkou veselých melodií. Za úpění, cvrlikání a vzdychání populárních hvězd dostává načasované podvědomí pokyn a předává dál: Naplň konvici a pozor, nene, to vpravo je plynová trouba, máslo je v ledničce. Do čeho že jsi šlápla? I dneska to byly brýle.

Ale to už se smějí Šťastná ústa. Také doklad toho, že se v nejposlouchanější rozhlasové stanici jednoho dne udál zvláštní jev: čas se otočil a mete si to zpátky. Tedy – metl si to. Už se asi definitivně zastavil v době, kdy vládl „klid na práci“. Rádio ustrnulo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Být mladá, nějak už se srovnám s tím, že máme jen tři čtyři zpěváky, a to se pak nedá nic dělat, musí se jejich pění vysílat denně znovu a pořád dokola. Lidi si to žádaj.

Kdysi nejpopulárnější stanice Praha metamorfozovala v japonskou (nebo indickou?) Helamíšakája. Takže těm mladým hrozí, že budou stejný „košíček písní“ poslouchat nějakých dvacet třicet let, nebo kolik ještě má příslušný redaktor před sebou, ale co my, kterým už moc času nezbývá a pamatujeme si tyhle interprety v jejich i naší plné svěžesti.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 15         


Synchronicita v moderním pojetí

rubrika: Filosofický koutek


Pojem synchronicita zavedl švýcarský lékař a psychoterapeut Carl Gustav Jung pro podivuhodné koincidence, jimž přisuzoval akauzální původ. Stručně a jednoduše řečeno, domníval se, že tento druh koincidencí nemá žádnou příčinnou souvislost. Jak sám prohlásil, vkročil na velmi tenký led a svou profesionální pověst dal všanc, jelikož tento zcela zjevný fenomén opomenout nemohl. Na téma synchronicity jsem zde publikoval již celou řadu článků. Kupříkladu Synchronicita, Danosti lidského života či To nemůže být náhoda, přičemž v posledně jmenovaném najdete další odkazy. Už je to nějakých pár měsíců, co se mi do rukou dostala knížka od Deike Beggové, která se zabývá moderním pojetí synchronicity, jíž ovšem vyvozuje především ze svých zážitků. Ačkoli ne se vším, co je v ní napsáno, souzním, obsahuje celou řadu zajímavých postřehů. Tento příspěvek však nic z toho obsahovat nebude, jelikož jsem došel závěru, že nejdříve je třeba předložit výňatky z tak trochu kritické redakční poznámky autorů českého vydání, která je uvedená na jeho konci. Načež pak nastíním, co si o tom myslím sám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Podzimní samota

rubrika: Poetický koutek


Když vyjde tato báseň od mého kultovního básníka, babí léto bude dosahovat svého vrcholu. Bude pátek posledního dne v září. Na svém vrcholu báseň setrvá až do druhého dne v říjnu. Bude neděle, babí léto se bude loučit a skutečný podzim odemykat svoje vrátka. Zprvu jen nesměle, po ránu však může i trochu mrazit. Stromy se začnou zbavovat svého listí, pavouci balit svoje sítě, samotáři hledat ještě větší samotu, mraky se mračit ještě více, slunce se slunit ještě méně… vše však čím dál tím pomaleji. I čas se bude zpomalovat. Podzim je zkrátka záchranná brzda rozjetého letního vlaku. Nádherně pochmurná zkratka do zimovišť jarních ptáků.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  20  21  22  23    24    25  26  27  28 . . . . . . . . . .  228  229  230  231  232   »