« strana 9 »

Muchomůrky bílé z Mejlovy Garáže

rubrika: Vinárna U Čerta


Venku je strašně krásně, a tak jsem opět zabrousil do Vinárny U Čerta hned poté, co jsem se vrátil z lesa. Je to takový lesopark na území Košíř a Motola (kde se narodil můj mladší syn), který má na jedné straně pod sebou Nové Butovice. Tam bydlím, takže jsem až tak daleko nemusel jít…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Sympatie pro Neviditelného čerta

rubrika: Vinárna U Čerta


Až si pustíte úplně dole uvedené Valící se Kameny, tak vám možná částečně dojde, komu je tenhle kratinký příspěvek, který umisťuji ro rubriky Vinárna U Čerta, určen. Říkám částečně, jelikož obecně je určen prakticky komukoli. Takže: Nice to meet you.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 17         


Václav Babinský, psychopatický reprezentant loupežníků a hrdlořezů

rubrika: Pel-mel


Vracím se zpět k psychopatům z knížky bratrů Honzáků. Z její druhé části, kterou sepsal především František Honzák, jsem zde naposledy reprodukoval pasáž věnovanou Franzovi von Trenckovi. Tentokrát vám předkládám lehce poupravený výtažek z roztomilého a svým způsobem poučného povídání o věhlasném lupiči a mordýři Václavovi Babinském. O člověku, který nejdříve nedokončil gymnázium, pak se vyučil loupežníkem, aby svůj život dokončil v jehněčím rouše v klášteře, kde dokonce pletl i košíky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Zlatá brána

rubrika: Pel-mel


Když jsem na pěšině za rohem obchodního centra málem porazila roztomilého chlapečka, vzpomněla jsem si na vtip, který mi ráno přišel mailovou poštou: Tvoje první dítě spadne ze schodů. Voláš pohotovost. Tvoje druhé dítě spadne ze schodů: Jsi v pořádku? Tvoje třetí dítě spadne ze schodů: Dávej pozor, blbče! Chlapeček byl sám na cestě mezi křovisky a jeho maminka zřejmě postávala v houfu jiných maminek před „Superkrmiva pro zvířata“ a řešila. Ale k chlapečkovi se vrátím později. Dnes jsem totiž zaslechla ještě jeden vtip: Někteří čeští důchodci nemají ani tolik peněz, kolik si měli před penzí našetřit, tedy dva miliony. (Asi v korunách.) No nezačal ten den pěkně?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 17         


Rouper de Clotrimazolův červen roku 2019

rubrika: Povídání


Když se Rouper de Clotrimazol probral z relativně dlouhodobého kómatu v malé sklepní kóji, kam ho pravidelně ukládal jeho Stvořitel, aby si od něj oddechl, jelikož mu Rouper pravidelně lezl na nervy, tak s údivem zjistil, když hodil pohled na kalendář z toaletního papíru (Rouper, ne Stvořitel), že už je zase červen. Možná by mohly začít zrát třešně, řekl si Rouper a ze své hlavy vykydal všechny patafyzické sny. Opatrně se porozhlédl po sklepním prostoru, jestli se tam náhodou nepotlouká Stvořitel, a jelikož neucítil ani jednu molekulu sirného prachu, oprášil svou tělesnou schránku a ze sklepa vyrazil rovnou ven, kde ho čekal první červnový den.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Sanitarium

rubrika: Poetický koutek


Tohle měla být původně báseň, jenže to, co jsem v sobě cítil, se zdálo mít s poetičnem pramálo společného. Dokonce ani rýmy neměly sebemenší tendenci či kadenci seřadit se do souzvuků. Odněkud z kalných hlubin mého podvědomí se vyvalila tsunami obrazů, za něž by se nestyděl ani Hieronymus Bosch. Přesto, anebo právě proto jsem textový doprovod sestavil do básnického formátu, jejímž obsahem se můžete buď psychosomaticky kochat, nebo symptomaticky kuchat.

 

Lucifer


V noci jsem se probudil do dalšího snu

Jenž působil ještě děsivěji než ten předchozí

Do očí mi svítil baterkou jakýsi eskamotér v bílém plášti

Na jehož povrchu ve zbytcích jídla hodovaly nejrůznější druhy hmyzu

A bezzubými ústy pravil

Vítej v Sanitariu

 

Tady se ti bude líbit

Všichni moc dobře vědí

Proč tu jsou

I ty

 

Stačilo pár krátkých pohledů

V tom roztodivném kraji

Abych pochopil

Že doktůrek v ušmudlaném bílém plášti

Nekecá jen tak spatra

Že je zkrátka pravdomluvný

Až by se jeden zbláznil

 

Nikdo si tady prostě a sprostě na nic nehraje

Každý si hlídá svůj vlastní inkubátor

Jakkoli divnej by jistě mohl být

Jenomže co je divnost sprostoty

Opít se až do němoty?

 

Nikdo z chovanců nepoužívá žádných slov

Všichni slintají a sepisují tlusté svazky

Hemeroidních floskulací

Třeba támhle ten

Co dříve býval ředitelem obskurního Tramtaria

Teď dělá vrátného stejně tak dobrého

Sanitaria

 

Anebo tu ten pitoreskní komik z politického tratoliště

Jenž býval ukecaným sběratelem hodnotných potištěných papírků

Teď drží držku v kornoutu a ani nepípne

Poslední jeho slepice mu snáší vejce z porcelánu

Každý den mívá křupavou smaženici bez řeči

 

A ušmudlaný doktůrek neustále do uší mi klne

Že i mně se tu bude líbit

Jelikož musím přece moc dobře vědět

Proč jsem se tady ocitl

 

Být jedním z chovanců sanitárního pozdvižení

Mě jistě ponouká k hodnotnějším myšlenkám

Třeba se ožrat kuřecími křidýlky z KFC

Anebo z mekáče dovalit do žaludku lahváče

De-Kompozitně  De-Stilované vody

Utrhnout jabko babky z předzahrádky

 

Umýt si ruce bez poluce

Masturbujícím revolucionářům proti všemu

Narvat ebonitovou tyč do análního otvoru

Po vzoru Marxe Engelse Lenina Hitlera a Stalina

No není to krásné?

 

Ráno jsem se probudil do posledního snu

Jenž působil ještě děsivěji než ten předchozí

Do očí mi svítil baterkou jakýsi eskamotér v černém plášti

Na jehož povrchu ve zbytcích jídla hodovaly nejrůznější druhy hmyzu

A bezzubými ústy pravil

Vítej v Sanitariu

 


komentářů: 16         


Závěrečné slovo Chucka Klostermana

rubrika: Pel-mel


Nastal čas, abych se na stránkách Neviditelného čerta rozloučil se zábavně pojatou knížkou Chucka Klostermana, která je věnována věčným pravdám majícím často dost krátký život a z níž tady naposledy bylo něco o televizi. Na závěr předkládám několik lehce poupravených výňatků z poslední kapitoly, která se jmenuje „Pouze kajícník, jenž přiznává své chyby a lituje jich, může pokročit dál“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


«   1  2  3  4  5  6  7  8    9    10  11  12  13 . . . . . . . . . .  357  358  359  360  361   »