« strana 13 »

Na oltáři zvěrokruhu lásky

rubrika: Poetický koutek


Na závěr druhého týdne měsíce února vás chci oblažit další básní Jana Skácela ze sbírky Noc s Věstonickou venuší. Báseň je velmi zvláštní a skládá se z dvanácti čtyřverší. Každé z nich reprezentuje jedno znamení zvěrokruhu a tím či oním způsobem je kladeno na oltář bohyně lásky, kterou je žena. Když jsem předevčírem kolem půl jedenácté v noci vycházel ze stanice metra Hůrka, abych konečně dokráčel do svých ubytovacích prostor, hned za východem pod schody jsem narazil na malého kloučka zhruba ve věku sedmi let. Na zádech měl objemný batůžek a všeobecně působil dojmem, že se vrací ze školy. Řekl jsem mu, že se dnes vrací poněkud brzy, ale mlčel jako pařez. Když jsem vstoupil na šikmý chodníček přes veřejné psí záchodky, spatřil jsem, že někde v půli se pohybuje lidská postava. Pohybovala se pomalu, takže jsem k ní rázem dorazil a to, co jsem spatřil, mě konečně dorazilo. Mladá žena šla po chodníčku pozpátku jako rak. Nejspíš maminka ze školy brzce vracejícího se kloučka, který se za ní trmácel a ona ho nechtěla ztratit z očí. No a pak jsem již téměř v kanafasu bůhvíproč nahlédl do zmíněné Skácelovy básnické sbírky a do oka mi padla ona báseň.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Narozeninové PS (Vážné)

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Stalo se to včera a bylo to jakoby nečekané. Měl jsem narozeniny. Proč nečekané? Vždyť říkám „jakoby“ – což znamená, že jsem se to v sobě do poslední chvíle snažil zatloukat a přitom jsem si vlastně hrál jenom na schovávanou. Neschovával jsem se před sebou, což jindy s oblibou činím, třeba ve sklepním šuplíku v dřevěné podobě Roupera de Clotrimazola. Schovával jsem se před kalendářem. Cyklickým trhacím kalendářem. Ten je rozdělen do dvanácti měsíců s jednatřiceti, třiceti, dvaceti osmi a někdy i devětadvaceti dny. Těch dvacet osm a jednou za čtyři roky dvacet devět se odehrává pouze jediný měsíc v roce. No a v tom jsem se narodil. Každý rok se to opakuje, přičemž rok je doba, za kterou Země oběhne Slunce. My pak obíháme ten kalendář a v něm se skví jeden oběhový okamžik, kdy jsme se narodili, což v nás aktivuje hluboce zakořeněný podnět ho více či méně razantně oslavit. Někdy více znamená méně, někdy méně znamená více, někdy je to úplně jedno. Způsobů oslavy narozenin je několik, včetně absolutní ignorace. No a na to poslední jsem se snažil hrát, jenže kalendář mi řekl: „Piky, piky na hlavu, na schovávanou nehraju.“ A tak jsem to vzdal, z kalíšku vína upil další kapku své krve a z kalendáře utrhl další narozeninový list. V následujícím cyklu se pokusím tu schovávací ignoraci dotáhnout do konce. Nehodlám neustále recyklovat pod taktovkou jakéhosi trhacího kalendáře.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Hermann Broch o našem přešlapování

rubrika: Pel-mel


K čemu to všechno je, proč já to všechno dělám, jaký to má smysl? Když nás únava přinutí položit si podobné otázky, nenapadne nás, že pro některé lidi podobný problém neexistuje. Mají jasno. Přijali určité hodnoty jednou provždy, mezi nimi také nutnost dostát povinnosti za každou cenu. Je možné se přenést i přes těžké utrpení, pokud je můžeme vztáhnout k nějakému pozitivnímu absolutnu. Popřeme-li absolutní, abstraktní hodnoty, přijmeme sice odvážně strach a samotu, ale zároveň se staneme v brochovském smyslu náměsíčnými. Spisovatel a filozof Hermann Broch se vzdal možnosti navyšovat zděděný majetek a věnoval se pouze literatuře a filozofii. Našel svoji vlastní absolutní hodnotu. Nic z toho, co napsal v první polovině 20. století (zemřel roku 1951), neztratilo na aktuálnosti. Včetně rozboru demokracie, lidských práv a soudobé politiky. Další autor, o kterém je dobré vědět. Následující text obsahuje citace z Brochova eseje Logika rozpadajícího se světa.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 12         


Kyberfobie

rubrika: Pel-mel


Strach je odjakživa nezanedbatelnou přirozenou součástí lidské existence. V dnešní civilizované společnosti se však strachy a úzkosti začínají objevovat v mnohem větší míře a v kombinaci s jinými příznaky patří k nejčastějším medicínským symptomům. Proč tomu tak je, bylo naznačeno již v Kyberstresu. Mnoho věcí ohrožujících naši existenci kontrolujeme pomocí techniky do té míry, že by se nám vlastně mělo dařit lépe než kdy dříve. Jednu věc však už pod kontrolou nemáme: techniku samotnou. Ona kontroluje nás – a to v každém ohledu: ráno už při vstávání, během pracovního dne, ve volném čase a až do usnutí. Naše soukromá sféra je pod neustálým dohledem digitální techniky, stejně jako globální proudy financí, energií, zboží a informací.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Tvrdolín (Srandovní)

rubrika: Povídání


Nenechte se zmást názvem, jímž jsem pouze naznačil, v jakém tvůrčím stavu se momentálně nacházím. Budete se asi divit, ale i mně stává, že jsem natvrdlý jako tvrdolín. V těchto situacích, jež se vyskytují poměrně často (nedělám si srandu), pak koukám jako puk či sůva z nudlí na své předchozí psací počinky a těžko se mi chce uvěřit, že jsem něco takového zplodil. Nemám v úmyslu tvářit se, že jsou bůhvíjaké a předpokládám, že se najdou i tací, kteří je ohodnotí jako brak. Jen chci podotknout, že ve svém tvrdolínovém stavu si při jejich četbě připadám jako úplný idiot. Dělám si srandu. Takže se mým zuboženým stavem nenechte odradit, jelikož pro dnešní povídání na úsvitu měsíce února; měsíce, který oproti lednu, jenž mívá tendenci chovat se natvrdle, dokáže být neuvěřitelně plastický; na začátku se může tvářit ještě jako bezpodmínečná zima a na konci jako podmínečné jaro; jsem našel nebetyčně kvalitní náhradu v podobě Kurta Vonneguta, jenž se zde už několikrát vyskytl, kupříkladu: Kurt Vonnegut na konci modrého tunelu či Timequake by myself; ve druhém případě jsem vlastně já nahradil Kurta Vonneguta, a když si kliknete na závěrečné video, tak se dozvíte, že je soukromé. Nedělám i dělám si srandu. Zde je tedy pár volně shromážděných ukázek z jeho povídací knížky Muž bez vlasti:

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Zneutralizované citrusy (Jedovatě)

rubrika: Pel-mel


Kolik vypravování začíná slovy Tak jsem tuhle šel a... Dnes tomu nebude jinak. Tak jsem tuhle šla prosoleným sněhem a říkala jsem si, už aby byly barvy, svět je bez nich otravný, fádní. Bílý sníh sice zakryje to šedivé a matné, ale to je pořád málo. Ulice jsou pochmurné i proto, že už mnoho let přetrvává móda černého oblečení. Čím to, že se ten pouliční smutek drží tak houževnatě? Textilní průmysl se potřebuje zbavit nějakých předimenzovaných zásob? Familie přede mnou, pět lidí, všichni v černém. Ale – vždyť já taky! Od podrážek až po bambuli na čepici, a nakonec je černé i to, co pod ní mám.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


Rouper de Clotrimazolovo sanatorium PERPLEX

rubrika: Povídání


Rouper de Clotrimazol se snažil lednové mrazivění přečkat ve svém sklepním šuplíku bez jakéhokoliv pokusu o cokoliv. Jednoduše se adaptoval a své neurony uložil do příručního mrazáku, ze kterého musel za tímto účelem vyexpedovat několik dlouho uležených ryb, erotický magazín a kuličkové pero. Usnul takříkajíc na svých leporelových vavřínech v úrovni téměř absolutní nuly a vše, co se dělo kolem, mu neříkalo ani sbohem. A když se trošku oteplilo, vyexportoval ze své mysli poslední sen, v němž založil speciální sanatorium pro nedomrlé PERPLEX (Pozitivně Exaltovaná Rekonstrukce Paranoické Levitace Empatického Xichtění). Export se podařil a Rouper de Clotrimazol se bez uzardění okamžitě jmenoval jeho ředitelem a řa(á)ditelem. S nadšením vypreparovaného lososa si uvědomil, že se konečně zařadil do směrodatného pracovního procesu s neskonale tvůrčími rysy, jimiž se jako červená nit poflakovala myšlenka v podobě humanistického poslání zaopatřit všechny nebožáky, kteří v područí současné fúze všech možných i nemožných postmoderních technologických anabolik upadají do nepříjemného stavu, v němž si připadají, že jsou kompletně perplex.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Použití autosugesce

rubrika: Pel-mel


Druhá část autosugestivního seriálu byla zakončena myšlenkou, že loutkami přestanete být jen tehdy, když se naučíte vědomě ovládat svou představivost. Ve třetí části se to pokusím s pomocí zmíněného zdroje tak trochu osvětlit. Na rozdíl od obou předchozích částí jsem do vybraného textu až na několik drobností vůbec nezasahoval. Své jsem si k tomu už řekl a nic nového momentálně na skladě nemám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Vzteklá filozofie (Podle Jeana Baudrillarda)

rubrika: Filosofický koutek


Když jsem se pokoušela prodrat houštinou pojmů v eseji Odvrácená strana zločinu, místo rozumového uchopení textu ve mně uzrála představa filmové scény (ne scény ze života – přesně v duchu Baudrillardových závěrů o realitě). Ta scéna ukazuje pult v tmavém krámku, za pultem se nervózně třese vzteklý zastavárník a prošacovává obnošený kabát. Z děravých kapes vyhazuje tu to, tu ono – všechny myšlenkové proudy a uznávané filozofické systémy Evropy. Co vám za tohle můžu dát? Podívejte se, kam jste to dotáhli. Nic už není ničím, všechno je pouhým obrazem něčeho. Tenhle otřepaný papírek – jo, Nietzsche. No prosím. Do koše! A co není obrazem, to je odrazem, vůbec se většina věcí schovává za zrcadlem. Nejhorší je, že tak jste to chtěli. Schovat se za něco. Tak jste se schovali. Nevšimli jste si přitom, že ani vy už nejste vy.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 26         


Vědomá a podvědomá bytost (Vůle a představivost)

rubrika: Pel-mel


posledním věcném příspěvku loňského roku jsem vás seznámil s knížkou zabývající se vědomou autosugescí, jejímž hlavním autorem je Émile Coué. Samotného Couého jsem citoval pouze ve dvou krátkých odstavcích. Zbytek čili podstatnou část textu jsem sestavil z více či méně poupravených výňatků z předmluvy od Archibalda S. Van Ordena a mých poznámek. Druhá část tohoto autosugestivního pojednání je zaměřena pouze na Couéovy formulace. Tentokrát jsem však zvolil jiný přístup, který jsem zde už několikrát použil. Zdroj je až na drobné stylistické úpravy doslovně citován jen velmi zřídka. Jelikož je mi toto téma blízké a Couéovy myšlenky mi nejsou nijak cizí, tak místo vkládání poznámek jsem to celé přepracoval dle svého uvážení a místy jsem vložil vlastní doplňky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  9  10  11  12    13    14  15  16  17 . . . . . . . . . .  221  222  223  224  225   »