« strana 10 »

Za rohem

rubrika: Pel-mel


Jak je pohodlné přistupovat k životu v duchu známého rčení Co oči nevidí, to srdce nebolí! Nedívej se, pošeptá nám někdy samotný pud sebezáchovy, a našeptává nám to klidně jak v našem soukromí, tak když jsme na veřejnosti. Život sám nás učí vybíravosti (výběrovosti) a paměť nejspolehlivěji uchová právě to, co uchovat chceme. A pokud zatoužíme pobýt v pekle, vytáhneme ze skladiště starých křivd tu obzvlášť oblíbenou a kocháme se utrpením, které nám způsobil vždycky – ten druhý! Oblíbenou kratochvílí je pak také hýčkání skutečných i domnělých vlastních vin.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 20         


Bláznivá

rubrika: Poetický koutek


Valentýnská

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Stát se mudrcem, tichým pozorovatelem a být pořád přirozený

rubrika: Pel-mel


Milí studenti Univerzity pokročilých kočičích studií, dnešní přednáška, která volně navazuje na tu předchozí, se týká tří důležitých duševních schopností, jichž nedosáhnete monotónním biflováním nic neříkajících traktátů přestárlých akademiků, ale upřímným pohledem do kočičích očí: Pokuste se zmoudřet dříve, než bude pozdě; pozorujte svět kolem sebe bez zbytečných keců; suverénně si stůjte za svou přirozeností.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 27         


Jára to nebyl (E. E. Kisch: Staří páni)

rubrika: Pel-mel


Když onemocní významná osobnost, zvláště pak panovník (volený jako nevolený), už se v novinách chystají nekrology. Kisch vzpomíná, jak měl potomek rodu Voků z Rožmberka, sám rytíř, za úkol shánět pro noviny ty nejbanálnější zprávy. Navíc musel hlídat, kdy zemře někdo, o kom stojí za to se v tisku zmínit. Tak svého času chodil každý večer vztekle a s nerytířskými kletbami zjišťovat, jestli už zemřel nemocný Svatopluk Čech. Někdy ten nejprůměrnější politik překvapí nečekaně vytříbeným vystoupením. Kdopak mu to asi napsal, napadne nejednoho z nás. Za monarchie v Čechách vycházely dvoje německy psané noviny určené německy mluvícímu českému obyvatelstvu. Jedny vydávali Němci (Bohemia), druhé Češi (Politik - Union). V Unionu pracoval autor slavného císařova provolání z roku 1914. Jak jen trochu mohl, tak se, zcela anonymní, snažil svými projevy ovlivňovat události… O tom vypráví druhá část dnešního příspěvku. První dokládá, že novinář se často vyjadřuje i k tomu, o čem neví vůbec nic.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 19         


Moje Pandořina skřínka

rubrika: Povídání


Když jsem se narodil, nasáčkovaly se k mé kolíbce v době, kdy máma usnula vyčerpáním, tři sudičky s dárečky. První pravila: „Přinesla jsem ti logaritmické pravítko s multiprocesorem sto čtyřicáté deváté generace. Pokud ti nebude stačit deset prstů na rukou, vezmi do levé ruky logaritmické pravítko a pravou rukou ho začni mnout. Výsledky výpočtů, kterých takto dosáhneš oběma rukama, ti zaručí neutuchající slávu plnou bohatých zážitků.“ Druhá pravila: „Přinesla jsem ti tajnou a dosud nepublikovanou verzi Kámasútry. Pokud ji se zájmem prolistuješ, stačí pravou rukou, levou nech zatím v záloze, a její obsah do sebe vstřebáš, nebude na Zemi žena, která by tvému umu neodolala.“ Třetí pravila: „Přinesla jsem ti Pandořinu skřínku vygenerovanou tobě přesně na míru. Pokud pocítíš, že selhalo jak logaritmické pravítko, tak Kámasútra, otevři ji. Najdeš v ní návod, jak se obejít bez všeho a přitom všeho dosáhnout.“

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 52         


Franz baron von Trenck, rabující psychopat a jeho panduři

rubrika: Pel-mel


Zpět k psychopatům z knížky bratrů Honzáků, z níž se zde naposledy probírala kreativita v souvislosti s patologickým lhaním. Řeč bude o jednom z historických psychopatů zmíněných ve druhém oddílu knížky, jehož převážnou část měl na starost František Honzák: Franz von Trenck byl nespoutaný živel s vysokou vzdělaností a tělesnou výškou. Kromě toho, že ovládal sedm jazyků a už od malička se jako pozorovatel účastnil vojenských tažení, měl ještě jednu vlastnost, která je charakteristická pro psychopaty – absenci prožitku strachu. Ta se projevovala nejen tím, že neustále přicházel do těžkých sporů, obzvláště s autoritami, ale také tím, že sestavil „soukromou armádu“ z tzv. pandurů, kteří vynikali neobyčejnou statečností a krutostí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


O národnosti a o hlouposti (Z Tržiště senzací)

rubrika: Pel-mel


Být ideálním novinářem podle představy Egona Erwina Kische (1885-1948) znamená nic nehájit, nic neospravedlňovat, nezaujímat stanovisko. Pokud ale novinářem není naprostý cynik, musí se smířit s tím, že bude mít ke kischovskému ideálu daleko. Přitom Kisch rozhodně nebyl člověk bez názoru: bůhvíproč vstoupil do komunistických stran hned v několika zemích, roku 1939 pak musel jako Žid opustit Československou republiku a proslulé Tržiště senzací vydal roku 1942 v Mexiku. Za hranicemi se podílel na protihitlerovských protestech, zatímco několik jeho příbuzných skončilo v koncentráku. Vtírá se otázka, kudy by se ubírala Kischova novinářská cesta dlážděná maximální možnou objektivitou, kdyby nezemřel v březnu roku 1948, tedy záhy po slavném 25. únoru… Jako mladíček se z odstupu bavil situací v některých novinách: v Jablonci nad Nisou šéfredaktor místních novin z čiré lenosti otiskl dva dny po sobě stejný úvodník, s poukazem na to, že si jej čtenáři znovu vyžádali. Nebylo by to někdy lepší? A všimli bychom si toho vůbec?

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 31         


«   1  2  3  4  5  6  7  8  9    10    11  12  13  14 . . . . . . . . . .  353  354  355  356  357   »