« strana 11 »

Pěstujme (si) člověka (Podle Václava Cílka)

rubrika: Pel-mel


V míse z vyrovnané životní filozofie smíchej nadhled, rozhled, přehled, ba i hluboký vhled (až k zemskému jádru), vysokou odbornost, kultivovanou citovost, špetku blouznivosti, skvělé vyjadřovací schopnosti a dostaneš Václava Cílka. Neukládej k ledu, ale užívej několikrát denně. Nenapadá mě jiné než toto kuchyňsky vulgarizující přirovnání, navíc v čase svátků, které jsou letos poznamenány tragédií sebevraždy dvou naivních dívek. Samy tyto svátky spojují adoraci utrpení a oběti s oslavou nového, které, utrpením vykoupeno, přichází.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 47         


Čertí velikonoční pomlázka

rubrika: Pel-mel


Velikonoční pomlázka je svazek spletených proutků čerstvě rašících na okolních dřevinách. Jejím účelem je zmrskat pozadí jakékoli ženštiny, která se kolem nás mužských o velikonočním pondělku vrtne. Mrskání její zadnice pak způsobí, že se dotyčná ženština vrtí ještě více, což má za následek, že snese malovaná vajíčka. My sice už dvě vejce máme, ale tak zmalovaná jako slepičí povětšinou ještě ne. A k tomu její zmalovaný zadek. Zmrskanou ženštinu nakonec zavlečeme do nejbližšího křoví a zmalujeme i její popředí. Velikonoce jsou totiž nejerotičtějším svátkem, sexuální orgií bez jakéhokoli omezení.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


V osidlech černého humoru

rubrika: Pel-mel


Je středa a ledoborec našeho života se blíží k velikonočnímu ledovci. Paluba ledoborce se hemží neskonale komickými figurkami vnímajícími blízkost velikonoční kry asi jako blechy číslo ponožek zdroje své potravy. Tato divukrásně křížem i mečem obhospodařená scenérie končící se první poloviny dubnového skotačení mě zavedla až ke kratinké úvaze na téma „černý humor“.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Nemáš žádnou podobu, Ženo bez masky

rubrika: Poetický koutek


(Nejsem to já, po kom toužíš…

Kdosi tě miluje…)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 4         


Funebrácké blues

rubrika: Povídání


Drsná víkendovka – Nevhodné pro osoby mladší sto padesáti let.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 28         


Plegomazin

rubrika: Povídání


Příběh, jímž jsem se rozhodl oblažit vaše mozkové závity, se odehrál v rané fázi mého dospívání. Teď se nacházím v jeho pozdní fázi a konec stále v nedohlednu. Je to asi tím, že koukám příliš daleko. Onehdy jsem koukal jen na špičku svého nosu; jen ve výjimečných případech jsem to zkusil o pár centimetrů dále. Nade mnou však bděl anděl strážný, jenž někdy nabýval podoby přísného pedagoga či vychovatele s nezbytnou rákoskou v ruce. A jako takový v zájmu úspěšného završení mého výcviku v rámci rozumné existence vzhlížel z mého nosu mnohem dále. Tento příběh je o tom, kterak mě drastickým způsobem vybavil nepřekonatelným odporem pokusit se svůj psychický život vylepšit jakoukoli drogou. Mám na mysli především chemické látky, které si z vašeho mozku udělají mičudu na hraní, což se ale časem začalo týkat i drog jakéhokoli ideologického formátu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Vyhoření

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Syndrom vyhoření je známá věc. Šlapete jako perfektně seřízené hodinky, v hlavě se vám rodí inspirativní myšlenky jako houby po dešti, pod rukama se vám tvoří jedno dílo za druhým a najednou BUM! Vaše duševní hodinky se zastaví, jako by dostaly ránu dvoutunovým kladivem. Nepohnete se z místa a nejenže nejste schopni nic kloudného vykonat, ale ani nevíte, co byste chtěli vykonat. Ve vaší hlavě je pusto a prázdno jako v čerstvém hnoji. A navíc vám to začíná být úplně jedno. Dokonce nemůžete ani umřít, jelikož i tento čestný způsob odstoupení ze života, který evidentně ztratil jakýkoli smysl, je vám naprosto ukradený. Čumíte jen tak do blba v pozici nehybné sochy z žulového kvádru.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Magie jako všední věc (Podle Yeatse)

rubrika: Pel-mel


Jak jsem se tak dívala, článků o záhadách lidské duše, o tajemství našeho nitra, je Neviditelném čertovi nejméně dvacet. Podobnými otázkami se zabývají i příspěvky o představitelích různých filozofických či psychologických škol. Také dnešní povídání staví na eseji jednoho ze „zmítajících se“ básníků. Williama Butlera Yeatse. Zrychlený společenský a vědecký vývoj v devatenáctém století postavil před člověka nutnost vyrovnat se s novými poznatky, které narušily dosavadní samozřejmost, s níž člověk nahlížel na svět. Všechno bylo najednou jinak. Rychlý útok na rozum se střetával se zdůrazněním citu jako tou nejdůležitější věcí – v sentimentalismu a v romantismu – a vznikla tak zajímavá, kolotající směs. Pro umělce jedinečná, úrodná půda. Pro myslitele příležitost, jak pátrat po zdrojích dosud nevysvětleného v hlubinách historie, až nakonec (pro současnost to platí také) téměř všichni dospěli k existenci jednoho společného zdroje, jemuž jen různí lidé dávají různá jména. (Z bezradnosti?) Ukázalo se přitom, že staré mýty nejsou staré, jsou – trvalé.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Noc plná andělů

rubrika: Poetický koutek


a hotelů

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Kudy a jak?

rubrika: Povídání


Jsou věci, které moje hlava nebere a nebere. Třeba, proč každé ráno přijíždějí děti do školy autem, když to mají sotva čtvrt hodiny pěšky. Jen skončí vyučování, přešlapují na parkovišti a čekají, kdy je rodiče – řidiči vyzvednou. Nedivila bych se, kdyby zdejší ulice byly opravdu nebezpečné a kdyby se naše obec nedala z jednoho konce na druhý projít úplně celá za půl hodiny. A protože tu každý zná každého, vím, že k tomu dojíždění nevede většinou nic jiného, než to, že rodina prostě – má auto. A tak hurá do auta, když potřebujeme hodit dopis do schránky, koupit rohlíky a když „jdeme“ k doktorovi.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 8         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  7  8  9  10    11    12  13  14  15 . . . . . . . . . .  222  223  224  225  226   »