Štěstí je muška jenom zlatá. Vzpomínáte si na tu průpovídku z filmu Škola základ života, kterou s tak vehementním básnickým citem prezentoval Jaroslav Marvan a která pochází z básně Adolfa Heyduka Štěstí! Co je štěstí? Je to opravdu tak? Anebo je to tak jenom proto, že skutečné štěstí nehledáme tam, kde bychom ho měli hledat, ale hledáme ho jen v jakýchsi „pozlacených“ tretkách? Jak je to? Jsme schopni uchopit štěstí, které často máme přímo před nosem, anebo jsme zpitomělí lovci zlatých mušek?
Lucifer
21.10.2013, 00:00:17 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Vzhledem k tomu, že drtivá většina lidí, obzvláště pak u nás, se obklopuje nejedním zvířecím mazlíčkem, dá se předpokládat, že zvířata z hlouposti nepodezřívá. Ba naopak, často je považuje za mnohem chytřejší než třeba své nepříliš přátelské sousedy. A není vyloučeno, že se občas ani nemýlí, neb na rozdíl od zvířat se dnešní konzumní člověk často stává obětí skupinové hlouposti (viz třeba Nuda nebo poslední odstavec v Chat a vulgarismy). U domácích mazlíčků to však nemusí být vždy až tak pravdou. Týká se to především psů, kteří jsou na člověku závislí nejvíce, a svého „páníčka“ svým způsobem věrně kopírují. Na druhém konci této stupnice jsou kočky, které si vždy dělají, co chtějí, jelikož jsou to samostatné jednotky (umí kupříkladu samostatně jezdit autobusem). A pokud jde o zvířata, jimž býti domácím mazlíčkem nebylo dopřáno, tak třeba Inteligentní potkan, který svým IQ trumfne leckterého lidského jedince konzumního typu. A nyní se pojďme podívat, co o tom píše ve svém mikroeseji František Koukolík:
20.10.2013, 00:00:19 Publikoval Luciferkomentářů: 15
Bylo to jednou v říjnu, kdy se mi zdál tak zvláštní sen, že si ho ještě stále pamatuji, jako třeba sen z mého dospívání, když jsem spatřil nad divadlem přes ulici tajemný létající objekt (dodnes nevím, jestli se mi to zdálo, anebo jsem ho fakt spatřil), nebo ten ve Vinohradské nemocnici po mém pádu do kolejiště metra, když jsem byl v umělém spánku.
19.10.2013, 00:00:29 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Existují otázky, na něž každá odpověď může být jenom špatná, nebo aspoň velmi problematická. Ať jde o trest smrti, o eutanázii, o potraty… Když jsem zjistila, že se dospělosti dožívalo jen 5 % dětí ze sirotčince, kam Rousseau umístil svoje děti, napadlo mě vyhledat dostupné informace o sirotčincích v Čechách. Kdykoli se na internetu objeví zpráva o zločinu spáchaném na dítěti jeho otcem nebo matkou, nikdy v diskusi nechybí ohlasy ve smyslu: „To se dříve stát nemohlo.“ Ale mohlo, a častěji, než se zdá. Běžnější ovšem bývalo dítě odložit.
Stella
18.10.2013, 00:00:15 Publikoval Luciferkomentářů: 31
Pár komentářů u včerejšího mýtického pojednání o duté Zemi, obzvláště pak druhý od veleváženého zemitého a technicky zdatného oponenta rezyho, jehož přítomnost na NČ je bezesporu nezbytná a neocenitelná, a také třetí od Starého kocoura, který tu zemitost rezyho dokáže lehce rozředit, abychom se nepotáceli až tak při zemi, mě přinutily, že jsem urychlil vyexpedování úderného dodatku k tomuto tématu ze stejného zdroje. Pojďme se tedy ponořit do mýtického světa bezbřehé soustavy tunelů, které se pod našima nohama vinou na všechny strany do daleka, i tam, kde bychom to vůbec nečekali, a které jistě vznikly nějakou přirozenou cestou. Otázkou však je, jestli v tom nehráli roli nějací „permoníci“. Předávám slovo Viktoru Farkasovi:
17.10.2013, 00:00:10 Publikoval Luciferkomentářů: 31
Od posledního svátku jurodivých, který jsem zde již podruhé za sebou oslavil výňatkem z knížky Viktora Farkase Žijí nesmrtelní mezi námi?, celé to týdenní čekání na další svátek jurodivých ještě neuběhlo, přesto jsem se rozhodl, že onu svým způsobem mýtickou knížku zase oživím. Proč? Když jsem včera po půlnoci vyrazil z již ne zcela uchopitelných příčin na lodžii, spatřil jsem vůkol samou mlhu a v ní jeden mýtus za druhým. Takže proto. Ten dnešní výňatek se konečně dobere od Atlantidy až k duté Zemi. Předávám slovo Viktoru Farkasovi:
16.10.2013, 00:00:12 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Podzim na mě dopadl tak těžce, že se začínám cítit jako blboun nejapný, jehož už Petr Bezruč ve Slezských písních, které prý někomu čmajznul, označil nickem Didus ineptus. Později na tento nick upozornil Karel Kryl v souvislosti s jednou samicí tohoto pozoruhodného ptáka. Abyste pochopili, co mi tak asi hrozí, že stejně jako blboun nejapný urychleně vyhynu, musíte zodpovědět otázku, jež se skví v názvu tohoto zemdleného příspěvku. Na výběr vám dávám čtyři možnosti:
a) lidé ho lovili kvůli masu
b) lidé ho lovili ze sportu
c) přišel o přirozený biotop
d) kvůli konkurenci ostatních druhů
15.10.2013, 00:00:13 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Na úvod dalšího týdne z trhacího kalendáře našeho života se opět a nejspíš už naposledy vracím ke knížce Indigový svět od Simona Loyda. Minulé pondělí zde byla krátká úvaha Je mi se sebou moc dobře o tom, jak se máte mít rádi, aby vás mimo jiné mohli mít rádi jiní lidé a vy zase je. Dnes bude řeč o tom, co si počít se svou minulostí, respektive zda si s ní vůbec něco počínat a v případě, že něco přece jenom ano, tak tedy co, abychom se ve své minulosti neutopili.
14.10.2013, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 26
(Aby bylo jasno)
13.10.2013, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 12
Bylo, nebylo, jak už to tak bývá i nebývá, jednou, nikdo si však nepamatuje kdy, jedno Peklo, někteří však tvrdí, že jich bylo více…
12.10.2013, 00:00:11 Publikoval Luciferkomentářů: 71