« strana 104 »

Kde jen ti mimozemšťané vězí?

rubrika: Pel-mel


V pátek šestého července (na Husovy upáleniny) jsem vypustil věroučné filosofické rozjímání Spravedlnost a milosrdenství lásky. Moje původní myšlenka spočívala v tom, že zde překlopím lehce korigovanou úvahu od Veroniky K. Barátové a přidám pár svých poznámek. V průběhu jejich psaní mě napadlo, že na to naroubuji záležitost mimozemských civilizací. Chtěl jsem jen krátce nastínit jakousi souvztažnost. Jelikož se mimozemská tématika v posledních dnech během nočních meditací usadila v mé hlavě neodbytným způsobem a já si musel ulevit, krátký nástin se změnil v delší mudrování. V neděli, dva dny poté, jsem zcela náhodně navštívil knihkupectví Dobrovský na Andělu a hned na třetí pokus vytáhl z regálu knížku Stopařův průvodce Galaxií a věda od Michaela Hanlona, v jejíž první kapitole se existence mimozemských civilizací zevrubně probírá. Našel jsem v ní řadu myšlenek, které jsem v onom mudrování tak nějak spatra nastínil. Následující text je jakýmsi extraktem ze zmíněné kapitoly (která nese stejný název jako tento příspěvek), jejž jsem poněkud přeformuloval a doplnil z jiných zdrojů (Wikipedie) a z vlastní hlavy. Je to dost dlouhé, takže vás nebudu unavovat kaskádou svých závěrečných poznámek. Už bych se stejně jen opakoval a nic novějšího k tomu nemám.

Poznámka: Pokud vám název knížky připadá povědomý, tak vězte, že je až na drobný dodatek převzat z věhlasné pentalogie od Douglase Adamse. Autor se k ní často obrací a začíná s Vogony, mimozemšťany, kteří zničí planetu Zemi.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 56         


Na podložku nebo závěs

rubrika: Pel-mel


Tak jsem začala váhat, když mi přišla nabídka šťouchadla na brambory za 1700, cedníku za 1300, kelímku na vařečky za 1500. Všechno dyzajnové a blyštivé. Mám, nemám si vylepšit bídnou panelákovou kuchyň? Musí být krásné, když při míchání jíšky padne zrak na luxusní „kuchyňskou pomůcku“! Kdepak, úroveň je úroveň! Proč bych nemohla šťouchat brambory stejně jako každá druhá milionářka? Proč by se zrovna moje vařečky měly jen tak povalovat v zásuvce, jako by právě přikulhaly z obecního chudobince? A pozorná manželka (domácí paní) dopřeje mužíčkovi také teleskopickou vidličku! Zvyšování naší prestiže a našeho nivó (opravdu) jsem prozatím začala dostupnější zlatou váhou.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 27         


Letní sadomasochistická

rubrika: Poetický koutek


(Pomilováníhodná)

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 20         


Spravedlnost a milosrdenství lásky

rubrika: Pel-mel


Pro tento výrazně prodloužený víkend, který se započal včerejším příchodem soluňských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a pokračuje dnešním upálením Mistra Jana Husa, jsem připravil takové věroučně filosofické rozjímání. Na jeho úvod předkládám pasáž z knížky od Veroniky K. Barátové, s níž jsem vás tady seznámil v podobě Boží vůle: bludiště nebo cesta? Ano, i Boha jsem ke svému rozjímání pozval. Jakého? Uvidíte v mých poznámkách hned za citačním úvodem.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 122         


Jako každý den

rubrika: Povídání


Lucifer pozoruje ptáky a povídá si s nimi. Je to určitě lepší, než se rozčilovat nad lidmi v přeplněné městské dopravě. Možná objevuje rozměr, který jeho život ve velkém městě postrádal. Malé město nepřináší mnoho nových podnětů, ale jeho kladem je předvídatelnost. Chtě nechtě se v něm stane součástí nevzrušivého koloběhu každý, a třeba to, jak v očích ostatních vypadám, mi bohatě k stačí přemýšlení! Zařadila jsem se. Dnes se podělím o několik jistot, o pravidelná setkání, na něž se můžu (v malých obměnách) spolehnout…

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 39         


Jak jsem na Vyšehradě potkal sojku

rubrika: Povídání


Žádnou nedělní vycházku a už vůbec na Vyšehrad jsem v sobotu neplánoval. Náhodně jsem však zaznamenal povídání od Soni Kacerovské Podskalí a Vyšehrad. Parádní místa s tou pravou pražskou pohodou. To mě dostalo, jelikož v něm popisuje trasu místy, jež mi až dosud tak nějak unikala. Žiju v Praze už skoro jednatřicet let a Vyšehrad se stal mojí vlajkovou lodí, majákem, jedním z několika nejmystičtějších míst Prahy, jimž jsem věnoval dost častou vycházkovou pozornost. Jak mi mohly uniknout cestičky a zákoutí popisované autorkou na mém téměř svatém Vyšehradě?! Samozřejmě že mohly. Naučil jsem se chodit po stejných mnou již vyšlapaných cestičkách, a ty kousek opodál jsem kompletně opomíjel, nevnímal, nezaznamenal. Vážně až tak moc? Nebylo mi na zbytí, než si to jít ověřit. Takže jsem si v pozdní sobotní noci naplánoval na zhruba polední neděli zcela nový vyšehradský výlet – procházku, zacházku, docházku a ve svých starých místech novou odrazku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 34         


Vasyl Vyšyvanyj (Habsburk v ukrajinské košili)

rubrika: Pel-mel


Nevím, jestli o Vilémovi Habsburském (1895-1948), který snil o tom, že bude ukrajinským králem, byl někdy natočen nějaký film, ale jsem přesvědčena, že by jeho životní příběh byl nesmírně přitažlivý jak pro filmaře, tak pro diváky. Ještě víc to podle mého názoru platí o Vilémově švagrové, statečné a zásadové ženě Alici Akarcroně Badeinové. Jedna z jejích dcer, Maria Krystyna Habsburková, neokázale dožila (2012) ve slezském městě Zywiec. V Zywieci prosperuje pivovar Heineken založený Krystyniným dědečkem Štěpánem.

U nás dobře známý Otto von Habsburk (hovořil čtrnácti jazyky – prostě typický zdegenerovaný šlechtic) říkával: Život je jako bicykl. Dokud šlapeš do pedálů, jedeš. Otto šlapal do pedálů v Evropském parlamentu, v unii, která je obklopena slabými státy, jež se přizpůsobují jejím představám, zatímco Habsburkové byli obklopeni národy, které vznikaly částečně podle představ vlastních. Evropská unie se nachází ve velmi podobné situaci, jako se nacházeli kdysi Habsburkové: kontroluje volný obchod, má centralizovanou ekonomiku, není schopna vytvořit obrannou sílu, v rámci EU je možné cestovat bez dokladů. Ale protože nemá národní identitu, musí řešit národnostní otázky svých členů. I v této věci si vede podobně jako Habsburkové, a stejně tak i relativně úspěšně, s využitím ekonomického nátlaku.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 7         


Levandulová

rubrika: Povídání


Minulý týden v pondělí jsem kolem poledne kráčel přes Sluneční náměstí (SN). V tento den tam bývají farmářské trhy. Kruhová vozová hradba stánků – venkov se hlásí k husitům. Občas se přidám ke kališníkům, ale mým cílem byl tentokrát asiatský krámek, který se nachází na opačné straně obvodu SN než moje bydliště – v přízemí Slunečního domu hned vedle radnice.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 10         


Josef a Kajetán podruhé

rubrika: Povídání


Milý čtenáři, nebo milí čtenáři? To je fuk, kdo chce, ať čte. Kdo nechce, ať čte stranický tisk. Dovoluji si napsat druhé pojednání o Tyláku, kam jsem se dnes opět po delším čase vydala nasát vůni z českých luhů.

 

Astra (Tahiti)


Celý článek »

komentářů: 18         


Using Brain Plasticity to Supercharge Your Brain

rubrika: Populárně naučný koutek


Brain plasticity, also known as neuroplasticity, is a term used by neuroscientists that refers to the brain's ability to change and grow at any age. This flexibility is critically important during our brain development and in shaping personalities. Prior to the 1960s, scientists believed that changes in the brain only took place during infancy and childhood. Most believed that the brain's physical structure was permanent by adulthood. Modern research has concluded that the brain creates new neural pathways and alters existing ones to adapt to new experiences, create new memories, and learn new information, right up until the day we die.

 

Anna Kucirkova


Celý článek »

komentářů: 65         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  100  101  102  103    104    105  106  107  108 . . . . . . . . . .  335  336  337  338  339   »