« strana 15 »

Noční sen

rubrika: Povídání


Už uplynula docela pěkná řádka let, kdy jsem měl děsivě depresivní či depresivně děsivý sen. Kupodivu nenastal v noci, ale za bílého dne. Za krásného modrobílého dne. I to se může stát. Stačí k tomu docela málo. Usnout a probudit se do nočního snu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 18         


Neznámý vesmír – Budiž světlo

rubrika: Populárně naučný koutek


V předchozím zahřívacím kole tohoto seriálu byla svým způsobem naznačena metoda KISS. Něčeho takového se v podstatě držím již od útlého věku. Ne jako suchar, ale jako uzemněný či objektivní uživatel bujné fantazie. Tohle zahřívací kolo věnuji jedné velmi důležité věci – světlu. Vlastnosti elektromagnetického záření (interakce) jsou totiž natolik neobyčejné, že první jakžtakž úspěšný pokus o jejich uchopení vedl k formulaci stejně tak neobyčejné speciální teorie relativity.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 11         


Jsme, jací jsme (47 odstínů české společnosti)

rubrika: Pel-mel


Často citované básni Smutná píseň vesnického šprýmaře od Viktora Dyka je už víc než sto let. V souladu s ironickým názvem celé sbírky, Pohádky z naší vesnice, jsou i tyto verše povzdechem nad váhavostí a nevyhraněností krajanů. Citovou vypjatost v přístupu k národu jako nejvyšší hodnotě nahradila počátkem 20. století rozumovější, praktičtější opatrnost. Obrozenecké nadšení (svaté) bylo vystřídáno kritičností (střízlivou). Následující válečné události tomu chtěly, že Dykův vztah k národu dozrál do té míry, že básník mohl napsat ještě slavnější Opustíš-li mne. Krásný doklad toho, jak se v čase mění pohled na nejcennější hodnoty, když se ocitnou pod tlakem vážného ohrožení. Obrození tedy dávno odeznělo, zbavilo se balastu a ozdob, ale to podstatné z něj zůstalo a úspěšně se podrobilo osudové zkoušce.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 30         


Rouper de Clotrimazolovo Probuzení II

rubrika: Povídání


Rouper de Clotrimazol se náhle probudil. Nebylo to poprvé, ale přinejmenším podruhé. Tentokrát se ale zdálo, že se mu to skutečně nezdá. Na víku šuplíku našel vzkaz od Šéfa: Roupere, probuď se konečně definitivně, jelikož já už tady nebudu, což znamená, že se můžeš flákat, jak je ti libo. A pod tím byl ještě jeden vzkaz na umačkaném lístku: Roupere, šla jsem nakoupit vajíčka – Tvoje snášenlivá Rouser. A pod tím bylo ještě naškrábáno: Ponožky, ve kterých jsi spal, hoď do pračky, anebo je spal. Rouper pochopil, že jeho několikaletému spaní na šuplíkových oblacích je konec. Bude muset zase začít žít, a ještě ke všemu tomu pro něj už skoro neznámému se za chvíli vrátí Rouser s vajíčky. „Doufám, že nebudou míchaná“, zamumlal Rouper, sundal ponožky a šel je vyvenčit do pračky, načež si zapálil doutníček, který v jedné ponožce našel, a spálil ho ve svých rozespalých ústech.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Umět se zastavit

rubrika: Pel-mel


Před několika dny jsme si tady povídali o žalostné úrovni svátečních televizních programů. Ale mezi těmi programy byla také světlá výjimka: opakování rozhovorů s významnými lidmi (ČT24). Dostali jsme možnost znovu se pokochat vybranou češtinou cestovatele Miroslava Zikmunda. Ale nejen Zikmundova řeč je příkladná. Málokdy se člověk setká s takovým klidem, jednoznačností názoru, neokázalostí, absencí pýchy, jako právě u tohoto slavného cestovatele. Miroslav Zikmund i Jiří Hanzelka například věděli, že za Zprávu č. 4 ponesou následky. Ale nemohli jinak. Doba přitom nabízela tak snadnou cestu vzhůru! Dnes Miroslav Zikmund bilancuje a před námi stojí jeho životní pouť jako poctivé umělecké dílo, v němž má všechno své pevné místo.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 13         


Novoroční vážné zamyšlení

rubrika: Pel-mel


Nový rok sice začal včera, takže to může vypadat, že jsem se o jeden den opozdil, ale faktem je, že tohle je můj první příspěvek na NČ v tomhle roce a zároveň i první, který jsem napsal letos. Poslední jsem napsal a zde publikoval ještě loni, ačkoli byl zamýšlen i jako úvod do aktuálního roku. Jenomže to bylo jenom tak půl napůl a ještě navíc z legrace. Teď už to myslím vážně.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 9         


Veselý konec starého roku a začátek nového roku

rubrika: Slovo Neviditelného čerta


Jak už to bývá, mám za úkol se nějak důstojně s vámi rozloučit na sklonku skomírajícího roku (dle našeho kalendáře) a ruku v ruce se svým čertím doprovodem vás přivítat v kolíbce roku nového. Zase se nám narodí nové dítě, a za nějakých dvanáct měsíců jako stařeček přenechá místo dalšímu dítěti. Tak už to chodí. Někteří si u zadnice bouchají petardy, jiní se snaží utopit své dojetí v obrovské číši alkoholického moře, jiným stačí rychlé špunty a jiným zase kompletně se na tento dle nich přitroublý šaškec vykašlat. Těm posledním docela fandím, ale má nevyléčitelná závislost na některých společenských tradicích, z nichž se i přes veškerou neoblomnost pokusím v nadcházejícím roce vyléčit, mě nutí své důstojné rozloučení a přivítání de facto téhož zde performovat (ne perforovat – i když vlastně asi též).

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


O relativnosti věcí

rubrika: Povídání


No tak jsem se dlouho rozmýšlela, jestli si mám, nebo nemám jednou za život objednat v nemocnici nadstandardní pokoj. Zkrátka – proč si nedopřát to, co si dopřávají paní, za kterými pak přicházejí zástupy příbuzných i s kočárky. Ale právě proto jsem se rozhodla, že ne. Nebo mi spíš bylo líto peněz? Ale je také možné, že jsem se po minulých zkušenostech nechtěla připravit o ten specifický (nemocniční) společenský život. Kolik spletitých osudů člověk vyslechne! Je přece starou pravdou, že život píše příběhy, které by žádný čtenář romanopisci nevěřil. A ještě: ve srovnání s chorobami spolunocležníků se vlastní zdravotní problém najednou smrskne v nepatrnou potíž.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 24         


Druhý svátek vánoční

rubrika: Pel-mel


Vánoce se zvolna končí. Na obzoru se začíná rýsovat konec jednoho roku a začátek dalšího roku. Vše se děje podle jakéhosi kalendáře, který však může mít různé podoby včetně různých začátků nového roku. Rok je doba, za kterou oběhne Země Slunce po elipse. Je to uzavřená křivka, která se až tak neliší od kruhu, na němž si můžete kterýkoli bod vybrat jako začátek dalšího oběhu (Nový rok), a tím pádem i konec předchozího oběhu (Silvestr). Nejlepší volbou je dle mého soudu zimní slunovrat, jelikož představuje půlnoc. Tahle „půlnoc“ je však na severní polokouli o půl oběhu jinde než na jižní polokouli. V rovníkové oblasti Zeměkoule je to víceméně jedno. Seveřané a jižané se v zájmu globalizace musí rozhodnout, kdo začne nový rok o půlnoci, a kdo v poledne. V podstatě se už tak stalo, i když ne přesně – vyhráli seveřané, jelikož je jich více. Ale to jsem utekl od Vánoc, kdy se krátce před nimi zakončila naše půlnoc. Takže zpět.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 13         


«   1  2  3  4  5 . . . . . . . . . .  11  12  13  14    15    16  17  18  19 . . . . . . . . . .  263  264  265  266  267   »