« strana 7 »

Probuzení (Satori)

rubrika: Pel-mel


Satori je v rámci Zen buddhismu něco jako osvícení, probuzení či záblesk náhlého uvědomění. Před pár lety jsem jako zaměstnanec vědeckého ústavu občas navštěvoval kavárnu Satori, která byla zabudována do stanice metra Ládví. Pojem „satori“ čili „probuzení“ mě uchvátil, takže jsem tam před metrovým návratem do své postele usedával s knížkou a za asistence skleničky vína se v sobě snažil něco probudit. Ty časy jsou už pryč – nejen já, ale i ta kavárna (o něco dříve)… vše se už odklidilo někam jinam. Nicméně ta představa jakéhosi „probuzení“ ve mně zůstala. Probouzím se každé ráno a v poslední době mám pocit, že blbě. Něco je špatně. Sny bývají dost barvité, někdy tak trochu depresivní, jindy je ta depresivnost téměř zanedbatelná, a občas jsou ty sny i trošku povzbudivé. Avšak když se probudím do reality… V poslední době mám pocit, že se začínám probouzet mimo noční sny, začínám realitu vnímat poněkud jinak, realističtěji. Něco se se mnou stalo – a domnívám se, že už to není špatné… Následující text je téměř do puntíku přetlumočená úvodní pasáž z druhé kapitoly Mansonovy knížky, z níž jsem tady naposledy předvedl Pekelnou smyčku zpětné vazby. Je to Mansonovo literární zpracování dobře známé starobylé historky o tom, jak se probudil ten, o němž je v tomto případě řeč.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Teo Torriatte (Let Us Cling Together) [手を取り合って]

rubrika: Vinárna U Čerta


Na kapelu Queen jsem narazil již ve velmi brzkém mládí. Písně tohohle zvláštního hudebního uskupení mě facinovaly. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že charizmatický frontový zpěvák Freddie Mercury se ve skutečnosti (?) jmenuje Farrokh Bulsara. Jeho kulturní kořeny jsou u Pársů, vyznavačů zoroastrismu, jejichž kořeny jsou v Persii, odkud je do Indie vyhnali muslimové. Jedna z písní, která mě od Queenů v brzkém mládí uhranula, se jmenuje Teo Torriatte. V té době jsem anglicky skoro vůbec neuměl, a tak mě název písně nijak zvlášť nerozhodil. Relativně nedávno jsem zjistil, že nejen ten název (s anglickým překladem v závorce), ale i jedna pasáž písně je v japonštině. Jak a proč k téhle jazykové kombinaci Queeni (či sám Freddie Mercury) dospěli, netuším. Text písně je vcelku jednoduchý: jde o to, že dva lidé, kteří mají k sobě blízký vztah, by měli za všech okolností držet pospolu. Níže z té písně cituji hlavní myšlenku, jak v angličtině, tak v japonštině, avšak ne v latince, ale v japonských znacích, jak jsem to nalezl na internetu. Přepis v latince najdete na přiloženém videu.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 3         


Sedmičetná

rubrika: Poetický koutek


Puntíkovaná

 

Lucifer


Na obloze plné nadívaných mraků

Svítí několik sluncí

Nikdo je zatím nespočítal

Jen počet těch mraků

Nadívaných

Je znám od počátku světa

Plného sluncí

 

Na dveře babího léta

Brzy zabuší podzim

Baby i s létem se odklidí pod listí

Pod každým stromem je najdete

Ježci vám ukáží cestu

Na podzim jsou ježci

Velmi bodlinatí

 

Měsíc se koulí po obloze

Možná má naspěch

Koho asi hledá

Svůj vlastní Měsíc?

Těžko říct

Ale koulí se dobře

Nejen po obloze

 

Armáda spásy zaťukala na mé dveře

Vedoucí do pokoje plného plyšových medvídků

A chtěla mě před nimi spasit

Použil jsem kvantové dělo

Plné jedovatých špendlíků

A armádu spásy spasil

Už neexistuje

 

Děkovné dopisy padaly na můj hrob

Prý jsou tak rády

Že už živý nejsem

Tak jsem je spálil

A z hrobu vyrazil jako špunt z flašky

Šumivého vína

Nejspíš šampaňského

 

Armageddon byl rozhodnut

V posledním čtení uspávacích hadů

Nikdo tomu nevěřil

Kromě hadů

A ti se samozřejmě nemýlili

Armageddon skutečně nastal

Hadi už nejsou

 

Když se Gaius Julius Caesar

Potloukal na odvrácené straně

Řeky Rubikon

Přemýšlel

Překročit či nepřekročit

Pak ho to přestalo bavit

A Rubikon přeskočil

 


komentářů: 4         


Pekelná smyčka zpětné vazby

rubrika: Pel-mel


Název tohoto příspěvku je totožný s názvem podkapitoly první kapitoly knížky Marka MansonaNesnažte se‘, z níž jsem tady posledně dával ‚Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele‘. Takže jsem stále ještě na začátku tohoto roztomilého dílka; a to jenom proto, že už první kapitola je nabita velmi vtipnými a inspirativními postřehy a myšlenkami podávanými náležitě drsným a peprným způsobem. V posledním odstavci předchozí kapitoly Mark Manson píše: „Klíčem k dobrému životu není zajímat se o víc, ale mít více u prdele, zajímat se pouze o to, co je pravdivé, okamžité a důležité.“

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 6         


Menuet s krejčovskou pannou

rubrika: Poetický koutek


Před pár dny se tady objevil Patrik ze slovinské Lublaně. Žádný komentář nenapsal, ale komunikoval se mnou přes redakční email. Zaujalo ho básnické dílo Karla Jana Čapka, kterého jsem osobně znal a už jsem tady od něj dával báseň Trochu mráz po zádech. Jestli se Patrik ještě ozve, netuším, nicméně mi zkopíroval a ve formátu pdf zaslal básnickou sbírku Menuet s krejčovskou pannou od K. J. Čapka, po níž jsem před řadou let marně pátral v knihkupectvích a antikvariátech. Za to mu samozřejmě děkuji a předkládám jeden kousek z ní. Než si ho přečtete, tak vás musím varovat: Je to hodně silné kafe – sám jsem se pokoušel a jistě ještě budu pokoušet o básnické výpravy do takových úletů, nicméně až tak daleko, kam směřoval Karel Jan Čapek, doletět nehodlám. Jsem dostatečně uzemněný.

 

Lucifer


Mrtví na lovu

(Menuet s krejčovskou pannou)

 

Karel Jan Čapek

 

Kolem černých hnědých a bílých kabátů

ovívá vlá chrtí vítr Rahm

naši lakomou samotu

(je to zvláštní: bez jediné kapky krve)

které běloústí knihkupci

(ti co se milují skrze bláznovské hry nicoty

a také pohlavní orgány úhořů)

snášejí k nohám červených po lázni

stále více kostýmů

 

pro jednu postavu

ještě azurová kantiléna

Klotyldy

 

milostné akty zabíjející Sapfó

svět okolo jemně přitakává

hvězdice snů snové hvězdice

neviditelné ornamenty vadnoucí růže v temnotách

sen ve snu mezi pozůstalými v kasematech

zamění formu rostliny v kamennou sochu s nehybnými ústy od mléka

 

v kritických letech

spalující lásky k vlakům dobytčákům

ještě před cestou

do vyhaslých měst sněhových

v jeskyni Trois fréres

kde stříhají mnohobarevné vousy odsouzence k smrti

se zpovídám

příběhu mého života

z ochrnutí chátry před mými dveřmi

a zapalují velké ohně

mrzuté ošetřovatelce z blázince

 

Dejte mi za ženu Sylvii

a

zkurvím jí jemně život

 

Zdroj: Karel Jan Čapek, Menuet s krejčovskou pannou, brněnské nakladatelství Host, 1993


komentářů: 6         


Jakub Frank, mesiáš

rubrika: Pel-mel


Do knihovny chodím pravidelně. Chci říci, že pravidelně, když obdržím upomínku. A nosím odtamtud knihy, které mi víceméně náhodně přijdou pod ruku. Paní knihovnice občas opatrně podotkne „Tuto jste už měla dvakrát“. Naučila jsem se zajásat: To nevadí! To je ta výhoda věku! Jediná… Tak jsem si včera přinesla knihu Hermetici a šarlatáni evropského rokoka (Cagliostro, Saint-Germain a Casanova) od Luboše Antonína. Krásné náměty! Jenomže: o všech je toho na internetu tolik! Co jiného než věci známé by se o nich dalo sdělit? Ale při listování jsem narazila na kapitolu Pseudomesiáš Jakub Frank a jeho dcera Eva. Odkud ta jména znám? Podívám se do té bible (rozsahem) od Tokarczukové. Ano, to je on.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 2         


Prvního září

rubrika: Vinárna U Čerta


Je prvního září. Tohle dlouhé léto začíná vrcholit. Na seznamu je ještě babí a indiánské léto, ale listy ze stromů poznání se již začnou barvit a opadávat. K zemi. Jsou věci, které zřejmě nedokážeme pochopit, ale pokud jde o září či záři, tak tomu si troufám vyjít se svým pochopením vstříc. V pondělí vyrazí do škol noví školáci – ať se jim zadaří – pro mě září však znamená, že musím zalít své kytky a spočítat jejich listy – do breviáře založit – připravit se na podzim – jak už mnohokráte – podzim je totiž ta nejkrásnější doba lidského období – zima ještě v nedohlednu…

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 7         


Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele

rubrika: Pel-mel


Druhý vstup z knížky Marka Mansona bude více méně ještě stále na jejím začátku. Už jsem se dočetl skoro až do poloviny, našel řadu velmi chytrých úvah od chlapa, který je výrazně mladší než já, přičemž jsem ale cítil, že vlastně myslí jako já. Jenže jeho text je tak nadupaný těmi myšlenkami, že momentálně nejsem schopen ho vám zde až do poloviny knížky vyklepat. Nicméně vězte, že k tomu ještě dojde. Samozřejmě pokud nechcete čekat, tak si tu knížku kupte. Nestojí moc a stojí za to. Pro dnešek budu pokračovat s výňatky z první kapitoly, přičemž na přetřes nejdřív přijde znovu Charles Bukowski.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


Co se to děje? (Václav Cílek: Něco se muselo stát)

rubrika: Pel-mel


Je dobře si připomínat, že u nás žije mnoho moudrých a hledajících lidí. Václav Cílek vyzval „autory z různých kmenů“, známé i neznámé, aby se podělili o myšlenky, jež by podle jejich názoru neměly druhým lidem uniknout. Denně jsme zahlcováni bezduchými banalitami, přesvědčováním o nezbytnosti hospodářského růstu (kam až?), topíme se v balastu slov i obrazů. Setkání s jasným a původním slovem pak působí jako živá voda. Soubor různorodých příspěvků Václav Cílek nazval Novou knihou proměn. Pestrou tematiku doplňují výroky odposlechnuté v pražských dopravních prostředcích i na ulicích, případně vyčtené v tisku. Knihu provázejí také citáty G. K. Chestertona, slavného břitkého (a britského) spisovatele.

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 5         


Bezručova Labutinka

rubrika: Poetický koutek


Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se narodil v roce 1867 ve městě, kde jsem se narodil i já zhruba rok poté, co V. V. (P. B.) odešel ze života. Z nějakých zvláštních důvodů jsem dnes (znovu) objevil jeho básně, které vyšly ve Slezských písních. Pokud si chcete něco přečíst o jeho životě, tak si klikněte na jméno autora básně, kterou tady dnes předkládám, anebo si ho najděte sami na Wikipedii či jinde. Slezské písně jsem před chvíli stáhl z internetu a jsem fascinován, kterak mi mohla tak úžasná poezie dosud unikat. Možná to bylo tím, že nám v předchozím režimu vnucovali Petra Bezruče jako autora básní proti vykořisťovatelům především židovského původu (ale i německého). V jeho životopisu na Wikipedii se mimo jiné dočtete, že skutečným autorem některých básní ve Slezských písních byl jeho blízký přítel Ondřej Boleslav Petr. Mnozí se domnívají, že to není pravda; a já, ačkoli nemám žádný důkaz, jejich domněnce věřím. Literární pseudonym Petr Bezruč sestavil Vladimír Vašek na základě příjmení svého přítele a své pozdější milenky Dody Bezručové. Jeho předchozí milenkou byla Maryčka Sagonová, nešťastná láska jeho přítele O. B. Petra. A ještě jedna zajímavost: Vladimír Vašek měl zřejmě (asi po svém otci) tuberkulózu – trpěl chrlením krve (viz jeho zhudebněná báseň na konci) – a přesto se dožil devadesáti let.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 8         


«   1  2  3  4  5  6    7    8  9  10  11 . . . . . . . . . .  253  254  255  256  257   »