Satori je v rámci Zen buddhismu něco jako osvícení, probuzení či záblesk náhlého uvědomění. Před pár lety jsem jako zaměstnanec vědeckého ústavu občas navštěvoval kavárnu Satori, která byla zabudována do stanice metra Ládví. Pojem „satori“ čili „probuzení“ mě uchvátil, takže jsem tam před metrovým návratem do své postele usedával s knížkou a za asistence skleničky vína se v sobě snažil něco probudit. Ty časy jsou už pryč – nejen já, ale i ta kavárna (o něco dříve)… vše se už odklidilo někam jinam. Nicméně ta představa jakéhosi „probuzení“ ve mně zůstala. Probouzím se každé ráno a v poslední době mám pocit, že blbě. Něco je špatně. Sny bývají dost barvité, někdy tak trochu depresivní, jindy je ta depresivnost téměř zanedbatelná, a občas jsou ty sny i trošku povzbudivé. Avšak když se probudím do reality… V poslední době mám pocit, že se začínám probouzet mimo noční sny, začínám realitu vnímat poněkud jinak, realističtěji. Něco se se mnou stalo – a domnívám se, že už to není špatné… Následující text je téměř do puntíku přetlumočená úvodní pasáž z druhé kapitoly Mansonovy knížky, z níž jsem tady naposledy předvedl Pekelnou smyčku zpětné vazby. Je to Mansonovo literární zpracování dobře známé starobylé historky o tom, jak se probudil ten, o němž je v tomto případě řeč.
Lucifer
15.09.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7
Na kapelu Queen jsem narazil již ve velmi brzkém mládí. Písně tohohle zvláštního hudebního uskupení mě facinovaly. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že charizmatický frontový zpěvák Freddie Mercury se ve skutečnosti (?) jmenuje Farrokh Bulsara. Jeho kulturní kořeny jsou u Pársů, vyznavačů zoroastrismu, jejichž kořeny jsou v Persii, odkud je do Indie vyhnali muslimové. Jedna z písní, která mě od Queenů v brzkém mládí uhranula, se jmenuje Teo Torriatte. V té době jsem anglicky skoro vůbec neuměl, a tak mě název písně nijak zvlášť nerozhodil. Relativně nedávno jsem zjistil, že nejen ten název (s anglickým překladem v závorce), ale i jedna pasáž písně je v japonštině. Jak a proč k téhle jazykové kombinaci Queeni (či sám Freddie Mercury) dospěli, netuším. Text písně je vcelku jednoduchý: jde o to, že dva lidé, kteří mají k sobě blízký vztah, by měli za všech okolností držet pospolu. Níže z té písně cituji hlavní myšlenku, jak v angličtině, tak v japonštině, avšak ne v latince, ale v japonských znacích, jak jsem to nalezl na internetu. Přepis v latince najdete na přiloženém videu.
12.09.2019, 15:28:32 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Puntíkovaná
10.09.2019, 15:12:16 Publikoval Luciferkomentářů: 4
Název tohoto příspěvku je totožný s názvem podkapitoly první kapitoly knížky Marka Mansona ‚Nesnažte se‘, z níž jsem tady posledně dával ‚Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele‘. Takže jsem stále ještě na začátku tohoto roztomilého dílka; a to jenom proto, že už první kapitola je nabita velmi vtipnými a inspirativními postřehy a myšlenkami podávanými náležitě drsným a peprným způsobem. V posledním odstavci předchozí kapitoly Mark Manson píše: „Klíčem k dobrému životu není zajímat se o víc, ale mít více u prdele, zajímat se pouze o to, co je pravdivé, okamžité a důležité.“
09.09.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Před pár dny se tady objevil Patrik ze slovinské Lublaně. Žádný komentář nenapsal, ale komunikoval se mnou přes redakční email. Zaujalo ho básnické dílo Karla Jana Čapka, kterého jsem osobně znal a už jsem tady od něj dával báseň Trochu mráz po zádech. Jestli se Patrik ještě ozve, netuším, nicméně mi zkopíroval a ve formátu pdf zaslal básnickou sbírku Menuet s krejčovskou pannou od K. J. Čapka, po níž jsem před řadou let marně pátral v knihkupectvích a antikvariátech. Za to mu samozřejmě děkuji a předkládám jeden kousek z ní. Než si ho přečtete, tak vás musím varovat: Je to hodně silné kafe – sám jsem se pokoušel a jistě ještě budu pokoušet o básnické výpravy do takových úletů, nicméně až tak daleko, kam směřoval Karel Jan Čapek, doletět nehodlám. Jsem dostatečně uzemněný.
05.09.2019, 23:31:07 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Do knihovny chodím pravidelně. Chci říci, že pravidelně, když obdržím upomínku. A nosím odtamtud knihy, které mi víceméně náhodně přijdou pod ruku. Paní knihovnice občas opatrně podotkne „Tuto jste už měla dvakrát“. Naučila jsem se zajásat: To nevadí! To je ta výhoda věku! Jediná… Tak jsem si včera přinesla knihu Hermetici a šarlatáni evropského rokoka (Cagliostro, Saint-Germain a Casanova) od Luboše Antonína. Krásné náměty! Jenomže: o všech je toho na internetu tolik! Co jiného než věci známé by se o nich dalo sdělit? Ale při listování jsem narazila na kapitolu Pseudomesiáš Jakub Frank a jeho dcera Eva. Odkud ta jména znám? Podívám se do té bible (rozsahem) od Tokarczukové. Ano, to je on.
Stella
03.09.2019, 21:21:45 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Je prvního září. Tohle dlouhé léto začíná vrcholit. Na seznamu je ještě babí a indiánské léto, ale listy ze stromů poznání se již začnou barvit a opadávat. K zemi. Jsou věci, které zřejmě nedokážeme pochopit, ale pokud jde o září či záři, tak tomu si troufám vyjít se svým pochopením vstříc. V pondělí vyrazí do škol noví školáci – ať se jim zadaří – pro mě září však znamená, že musím zalít své kytky a spočítat jejich listy – do breviáře založit – připravit se na podzim – jak už mnohokráte – podzim je totiž ta nejkrásnější doba lidského období – zima ještě v nedohlednu…
01.09.2019, 01:36:04 Publikoval Luciferkomentářů: 13
Druhý vstup z knížky Marka Mansona bude více méně ještě stále na jejím začátku. Už jsem se dočetl skoro až do poloviny, našel řadu velmi chytrých úvah od chlapa, který je výrazně mladší než já, přičemž jsem ale cítil, že vlastně myslí jako já. Jenže jeho text je tak nadupaný těmi myšlenkami, že momentálně nejsem schopen ho vám zde až do poloviny knížky vyklepat. Nicméně vězte, že k tomu ještě dojde. Samozřejmě pokud nechcete čekat, tak si tu knížku kupte. Nestojí moc a stojí za to. Pro dnešek budu pokračovat s výňatky z první kapitoly, přičemž na přetřes nejdřív přijde znovu Charles Bukowski.
30.08.2019, 22:30:39 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Je dobře si připomínat, že u nás žije mnoho moudrých a hledajících lidí. Václav Cílek vyzval „autory z různých kmenů“, známé i neznámé, aby se podělili o myšlenky, jež by podle jejich názoru neměly druhým lidem uniknout. Denně jsme zahlcováni bezduchými banalitami, přesvědčováním o nezbytnosti hospodářského růstu (kam až?), topíme se v balastu slov i obrazů. Setkání s jasným a původním slovem pak působí jako živá voda. Soubor různorodých příspěvků Václav Cílek nazval Novou knihou proměn. Pestrou tematiku doplňují výroky odposlechnuté v pražských dopravních prostředcích i na ulicích, případně vyčtené v tisku. Knihu provázejí také citáty G. K. Chestertona, slavného břitkého (a britského) spisovatele.
28.08.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 6
Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se narodil v roce 1867 ve městě, kde jsem se narodil i já zhruba rok poté, co V. V. (P. B.) odešel ze života. Z nějakých zvláštních důvodů jsem dnes (znovu) objevil jeho básně, které vyšly ve Slezských písních. Pokud si chcete něco přečíst o jeho životě, tak si klikněte na jméno autora básně, kterou tady dnes předkládám, anebo si ho najděte sami na Wikipedii či jinde. Slezské písně jsem před chvíli stáhl z internetu a jsem fascinován, kterak mi mohla tak úžasná poezie dosud unikat. Možná to bylo tím, že nám v předchozím režimu vnucovali Petra Bezruče jako autora básní proti vykořisťovatelům především židovského původu (ale i německého). V jeho životopisu na Wikipedii se mimo jiné dočtete, že skutečným autorem některých básní ve Slezských písních byl jeho blízký přítel Ondřej Boleslav Petr. Mnozí se domnívají, že to není pravda; a já, ačkoli nemám žádný důkaz, jejich domněnce věřím. Literární pseudonym Petr Bezruč sestavil Vladimír Vašek na základě příjmení svého přítele a své pozdější milenky Dody Bezručové. Jeho předchozí milenkou byla Maryčka Sagonová, nešťastná láska jeho přítele O. B. Petra. A ještě jedna zajímavost: Vladimír Vašek měl zřejmě (asi po svém otci) tuberkulózu – trpěl chrlením krve (viz jeho zhudebněná báseň na konci) – a přesto se dožil devadesáti let.
25.08.2019, 21:11:13 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Před pár dny jsem tady v jednom komentáři naznačil, že jsem si v knihkupectví KOSMAS zakoupil knížku, jejíž název i nakladatele naleznete na konci, na kterou jsem byl navigován v předchozím komentáři. Autorem knížky je Mark Manson, americký spisovatel, bloger a podnikatel, který se narodil v roce 1984. Na začátku knížky je psáno: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu nakladatele. Ve svém komentáři jsem napsal, že se domnívám, že citovat z jakéhokoli zdroje, který uvedu, není v rozporu s právem autora a vydavatele.
22.08.2019, 21:41:14 Publikoval Luciferkomentářů: 13