Často si děláme legraci z toho, že naše pozornost v posledních letech výrazně poklesla v souvislosti s rozvojem digitálních technologií a zábavy zaměřené na obrazovky, ale toto tvrzení je podloženo vědeckými poznatky. Ve skutečnosti je kratší doba pozornosti pouze jedním z vedlejších účinků nedávné exploze rozptýlení na obrazovce, jak tvrdí neurolog a autor Richard E. Cytowic ve své nové knize „Váš mozek doby kamenné v době obrazovek“ (MIT Press, 2024).
Lucifer
Cytowic hovoří o tom, že lidský mozek se od doby kamenné výrazně nezměnil, a proto nejsme dostatečně vybaveni na to, abychom zvládli vliv a půvab moderních technologií – zejména těch, které propagují velké technologické společnosti. Z technického hlediska má mozek pevně stanovené energetické limity, které určují, kolik práce může v daném okamžiku zvládnout. Pocit přetížení vede ke stresu. Stres vede k rozptýlení. Rozptýlení pak vede k chybám. Zřejmým řešením je buď zastavit příchozí proud, nebo zmírnit stres.
Hans Selye, maďarský endokrinolog, který vytvořil koncept stresu, řekl, že stres „není to, co se vám děje, ale jak na to reagujete“. Vlastností, která nám umožňuje úspěšně zvládat stres, je odolnost. Odolnost je vítanou vlastností, protože všechny požadavky, které vás odvádějí od homeostázy (biologická tendence všech organismů udržovat stabilní vnitřní prostředí), vedou ke stresu.
Rozptýlení u obrazovky je hlavním kandidátem na narušení homeostatické rovnováhy. Dlouho před nástupem osobních počítačů a internetu zpopularizoval Alvin Toffler ve svém bestselleru Šok z budoucnosti z roku 1970 termín „informační přetížení“. Propagoval chmurnou myšlenku konečné závislosti člověka na technologiích. V roce 2011, tedy ještě předtím, než většina lidí měla chytré telefony, přijali Američané za běžný den pětkrát více informací než před pětadvaceti lety. A nyní si i dnešní digitální domorodci stěžují, jak je jejich neustále přítomná technika stresuje.
Zrakové přetížení je pravděpodobnějším problémem než přetížení sluchové, protože v současné době anatomicky převažuje počet spojů mezi očima a mozkem nad počtem spojů mezi ušima a mozkem přibližně trojnásobně. Pro naše nejstarší předky bylo důležitější sluchové vnímání, ale zrak postupně převládl. Mohlo by to vyvolat scénáře typu „co kdyby“. Zrak také upřednostňoval simultánní vstupy před sekvenčními, což znamená, že od okamžiku, kdy zvukové vlny dopadnou na ušní bubínky, vždy existuje zpoždění, než mozek pochopí, co slyšíte. U zraku simultánní vstup znamená, že jediné zpoždění při jeho uchopení je jedna desetina sekundy, kterou trvá cesta od sítnice k primární zrakové kůře V1.
Chytré telefony snadno vítězí nad běžnými telefony z anatomických, fyziologických a evolučních důvodů. Limitem toho, co nazývám digitálním vstupem na obrazovku, je to, jak moc dokáže čočka v každém oku přenést informace na sítnici, do postranního genikulárního jádra a odtud do V1, primární zrakové kůry. Moderní problém, do kterého jsme se dostali, závisí na toku, proudu zářivé energie, která bombarduje naše smysly z dálky i z blízka. Po celé věky byly jediným tokem, který lidské smyslové receptory přeměňovaly na vjemy, pohledy, zvuky a chutě z přírodního světa. Od té doby až do současnosti jsme schopni vnímat jen nepatrný zlomek celkového elektromagnetického záření, o němž nám přístroje říkají, že objektivně existuje. Kosmické částice, rádiové vlny a signály mobilních telefonů námi procházejí bez povšimnutí, protože nám chybí biologické senzory, které by je dokázaly detekovat. Jsme však citliví, a to velmi, na průmyslově vyráběný tok, který začal ve dvacátém století a leží nad přirozeným tokem pozadí.
Naše vlastní digitální zahlcení nás neustále zasahuje a my si ho nemůžeme nevšimnout a nechat se jím rozptylovat. Úložiště chytrých telefonů se měří v desítkách gigabajtů a pevný disk počítače v terabajtech (1 000 gigabajtů), zatímco objemy dat se počítají v petabajtech (1 000 terabajtů), zettabajtech (1 000 000 000 000 000 gigabajtů) a dalších. Přesto mají lidé stále stejný fyzický mozek jako naši předkové z doby kamenné. Je pravda, že naše fyzická biologie je úžasně přizpůsobivá a obýváme všechny niky na planetě. Nemůže však držet krok s dechberoucí rychlostí, jakou se mění moderní technologie, kultura a společnost. V debatách o tom, kolik času stráveného u obrazovky zvládneme, hraje důležitou roli doba udržení pozornosti, ale nikdo nebere v úvahu energetické náklady s tím spojené.
Hojně citovaná studie provedená společností Microsoft Research Canada tvrdí, že doba udržení pozornosti se zkrátila na méně než osm sekund, což je méně než u zlaté rybky, a to údajně vysvětluje, proč se naše schopnost soustředění zhoršila. Tato studie má však nedostatky a „doba pozornosti“ je spíše hovorový než vědecký termín. Koneckonců mozek některých lidí z doby kamenné je schopen složit symfonii, sledovat datový tok z jaderného reaktoru nebo vesmírné stanice nebo řešit dosud neřešitelné problémy v matematice. Individuální rozdíly existují i ve schopnosti a dovednosti vyrovnat se se stresovými událostmi. Abychom dali Kalifornii za pravdu, Gloria Marková z Kalifornské univerzity v Irvine a její kolegové z Microsoftu měřili délku pozornosti v každodenním prostředí. V roce 2004 lidé v průměru strávili 150 sekund, než přepnuli z jedné obrazovky na druhou. V roce 2012 se tato doba zkrátila na 47 sekund. Tyto výsledky potvrdily i další studie. Mark říká, že jsme odhodláni nechat se vyrušovat, když ne ostatními, tak sami sebou. Přepínání nás vyčerpává, „jako když nám teče benzín z nádrže“. Zjistila, že velmi pomáhá jednoduchá tabulka nebo digitální časovač, který lidi nabádá k pravidelným přestávkám.
Zdroj: Live Science, 'It explains why our ability to focus has gone to hell': Screens are assaulting our Stone Age brains with more information than we can handle
Moje poznámka
Na přehlcení našeho mozku narůstajícím množstvím informací, které se na nás valí ze všech stran, jsem už několikrát upozorňoval. Lidé se stali otroky nebývalé digitální masáže. Tráví většinu svého času na internetu přes počítač či chytrý telefon, který používají venku. Jdou se projít ven, zpravidla na nákup, anebo míří do práce či z práce, v ruce drží mobil a okolní scenérie si vůbec nevšímají. Začal jsem jim říkat „chodící držák na mobil“.
Internet je dobrým sluhou, ale zlým pánem. Díky internetu mám možnost načerpat spoustu informací, které mě mohou obohatit. A to v mnohem kratším okamžiku, než kdybych se pídil po knihkupectvích. Na to se však nabalilo obrovské neužitečných informací včetně stupidních reklam. Vybírat z narůstající hromady balastu je čím dál složitější.
Zpravodajské weby nás neustále zásobují drastickými informacemi o tom, co všechno nás ohrožuje. Kdo koho zavraždil či spáchal sebevraždu, kolik lidí denně umírá na silnicích, když třeba nesmyslně bourají do stromu, jak si vede psychopat Putin ve své zvrácené touze pozabíjet všechny, kteří mu stojí v cestě k věčné slávě, že když se nepodvolíme paranoidnímu Green Dealu, lidstvo zanikne atd.
Najděte si na internetu, co potřebujete, a pak se odpojte. Běžte si ven z toho marastu vyčistit hlavu. Začněte znovu vnímat přírodu a vězte, že potkáte i další lidi, kteří si přirozenou mysl ještě zachovali. A není jich málo, jen nejsou tak hluční a vlezlí.
09.12.2024, 12:15:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Peníze! To je, oč tu jde především.
05.12.2024, 13:03:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Poslední měsíc v roce začíná nabírat obrátky. Nejdříve přijde Mikuláš s andělem a čertem, a pak se na obzoru začnou rýsovat Vánoce. Vše pak zakončí Silvestr v těsném závěsu s Novým rokem, kdy se spousta lidí opije a všude kolem budou rachotit pyrotechnické pomůcky – dělbuchy, rachejtle, petardy, různobarevné rakety… Já se neopiju. Přinejmenším proto, že můj hardware by už to nezvládl.
03.12.2024, 17:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Můj první prosincový příspěvek nebude zaměřen na blížící se Vánoce, ale na covid. Zaujal mě rozhovor se zdravotním poradcem, celostním a rehabilitační lékařem a jedním z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny Janem Hnízdilem Vládnou nám psychopati. Doporučuji. Je to nejen o psychosomatice. V 10:32 se Jan Hnízdil začíná věnovat uměle vyvolané covidové pandemii, která po dvou a půl letech najednou zmizela.
01.12.2024, 15:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Atlantida či Atlantis je legendární kontinent, na kterém měla sídlit vysoce vyvinutá civilizace, kterou zničila mohutná přírodní katastrofa přibližně v roce 9600 př. n. l. Přestože existence tohoto kontinentu nebyla nikdy přesvědčivě potvrzena, vedou se dodnes debaty o její existenci a možné poloze. Jediným zdrojem informací jsou Platónovy spisy Timaios a Kritias, v nichž popisuje atlantskou kulturu, státní zřízení a polohu; měla ležet někde za Herkulovými sloupy (obvykle ztotožňovanými s dnešním Gibraltarským průlivem).
27.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1
Live Science upozorňuje na nedávno publikovaný článek o tom, že inteligentní mimozemšťané by mohli k průzkumu galaxie a hledání nových zdrojů přeměnit své domovské hvězdy na přírodní vesmírné lodě. Několik známých hvězdných soustav by tomu mohlo odpovídat.
24.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
O psychopatech jsem už několikrát psal. Například Psychopati či Kreativita a patologické lhaní. Ve druhém případě se jedná o výňatky z knížky Čas psychopatů od bratrů Honzákových. První oddíl se jmenuje Co byste měli vědět o psychopatech, který napsal Radkin Honzák, druhý Psychopati v našich dějinách je od Františka Honzáka. V následujícím textu volně cituji z I. oddílu této knihy.
21.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Včera jsem na Neviditelném psovi zaznamenal úvodník Umění kompromisu od Ondřeje Neffa (Astona). Týká se marihuany. Strana Piráti navrhuje, aby se marihuana úplně zlegalizovala. Větší volnost pro pěstování přinejmenším pro vlastní potřebu navrhuje rozumná část vládní sestavy. Došlo se k nějakému kompromisu. Marihuana, lidově zvaná tráva, se dnes dá běžně koupit a hulí ji kde kdo. Oficiálně je zakázaná a právní systém je tak nastaven, že v některých případech jdou lidé na delší dobu do basy za pěstování trávy, než za skutečně závažné trestné činy. Už nyní však existuje povolení pěstovat menší množství konopí, které obsahuje kanabinoidy. Sušené listy a především samičí květenství se nazývají také marihuana, koncentrovaná pryskyřice s kanabinoidem se nazývá hašiš.
15.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V posledních desetiletích lidstvo produkuje čím dál větší plastový odpad, který výrazně ohrožuje životní prostředí. Ve vyspělých zemích jsou sice pokusy tento odpad třídit, recyklovat či likvidovat (spalovat) způsobem s co nejmenším procentem sekundárních toxických plynů. Výsledky jsou dost chabé a třeba v téměř celé Asii si s tím vůbec nelámou hlavu. Na Live Science jsem narazil na článek, ve kterém se tvrdí, že mikroplasty mohou pronikat do mraků a ovlivňovat počasí. Mikroplasty je obecné označení, užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů či od 1000 nanometrů (podle různých definic) až po 5 milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu. Nejdříve z toho článku něco lehce poupravené ocituji a v dodatku to zobecním na všechny plasty, přičemž použiji informace, které jsem nalezl na internetu.
12.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Pověra je iracionální, nepodložená, víra v souvztažnost a vzájemnou působnost určitých jevů udržovaná a šířená tradicí. Zpravidla se vztahuje k zajištění štěstí nebo naopak k ochraně před neštěstím a mohou se k nim vázat nejrůznější pověrečné praktiky. Týkají se například předmětů nosícím štěstí (podkova, čtyřlístek, maskot) či neštěstí (rozbité zrcadlo, rozsypaná sůl), čísel (šťastná sedmička, nešťastná třináctka), času (pátek jako nešťastný den), profesí (kominík nosí štěstí), různých znamení a předzvěstí (černá kočka přes cestu, houkání sýčka) atd. V Popular Science jsem narazil na článek, v němž se praví, že z vědeckého hlediska mohou mít pověry velmi reálný dopad na náš život.
09.11.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0