Neviditelný čert

Stručný popis mojí ranní návštěvy praktického lékaře

U praktika ani noha. Veplula jsem tam majestátně se slovy - nic mi neschází, jen pár léků, a lascivně jsem mu podala lékařskou zprávu od mojí plicařky. A hlavně každému - sestře samozřejmě taky, podala jsem jednu studentskou pečeť z hořké čokolády s dalšími slovy - to máte na nervy.

Astra

16.03.2020, 17:11:40   Publikoval Luciferkomentářů: 28         

Tlapky na střeše

O veverkách se ví, že se žijí v lesích a v parcích, prakticky na celém území naší země, ale že se budou vyskytovat i v naší zahradě, jsem opravdu nečekala. Žijeme v malém satelitu u Brna, v blízkosti polí, lesíků a průmyslových hal. Občas sem zabloudí nějaký ten zajíc, srnka, nebo bažant a před pár lety jsme si všimli, že jedna veverka chodí sbírat pod sousedovic lísku oříšky. Občas na mě zvědavě jukala od plotu. Rezavá potvůrka, ale děsně rychlá, ani vyfotit mobilem se nenechala. Čas od času jsme ji pak zaznamenali v rohu zahrady, ale jen tak zdálky.

Marky

05.03.2020, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 40         

Ráj

Už jste někdy odešli z divadelního představení o přestávce? Já s manželem občas ano, někdy se nám po zhlédnutí první části představení zdá, že čekání na jeho konec by bylo zbytečné plýtvání času. Radši si koupíme na zbytek večera lahev červeného a zatlačíme slzu nad cenou vstupenek.

Marky

28.02.2020, 00:06:53   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Malá óda na Agathu

Napadlo vás někdy, že spisovatelé by měli být i tak trochu psychology? Spisovatel totiž musí zvlášť pečlivě vykreslit charaktery jednotlivých osob příběhu, aby bylo jejich chování uvěřitelné. Jedním z míst, kde se v beletrii můžete setkat s psychologií, jsou detektivní romány. Úspěšní autoři detektivek musí být proto velice dobrými pozorovateli a znalci lidské povahy. Nejlépe psychologicky propracovanými románovými postavami bývají zločinci, jejich oběti a samozřejmě postava detektiva. Hlavně u vrahů se můžeme setkat se zajímavými psychopatickými osobnostmi, které dokážou své odchylky před okolním světem šikovně tajit. Psychologie v praxi.

Marky

24.02.2020, 19:23:49   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

V bublině

Touto úvahou bych chtěla navázat na předchozí články o psychologii mezilidské komunikace (Proč v té polívce není hrášek? Chápeš, co tím chci říct? Mars není Venuše a Inteligentní lidé jsou plni pochybností). Dnes především na ten posledně jmenovaný, protože bych se chtěla bavit o problémech při komunikaci, o zvláštních brýlích, přes které se díváme na svět a lidi kolem sebe. A podle kterých také s ostatními komunikujeme. Dnes se často pro tento jev používá přirovnání k lidem v bublině.

Marky

18.02.2020, 19:41:58   Publikoval Luciferkomentářů: 12         

Dopisy Karla Klostermanna Betty (Barboře)

Sedmého února jsem slavil narozeniny. Při této příležitosti jsem se sešel s empetrem v Nových Butovicích. Nejdříve v jedné restauraci, kde nás v podobě jedné sklenky vína oběma obsloužila robotí ruka. Pak jsme šli do jiné restaurace, kde se k nám připojil empetrův známý R. Tam jsme pili pivo, asi tři každý, ale mohu se mýlit. V čem se ale mýlit nemohu je, že jsem od empetra dostal k narozeninám knížku. Jako autor je uveden Karel Klostermann, nicméně ji z jeho pozůstalosti připravili Kristina Kaiserová a Ivan Martinovský. Celá knížka je věnována dopisům Karla Klostermanna jeho druhé ženě Barboře, kterou Klostermann něžně nazýval Betty. Klostermann byl český spisovatel německé národnosti, který se vyskytoval převážně na Šumavě a psal převážně česky. To se týká i dopisů Bettyně. V knížce je u každého z nich však uveden i německý překlad. Už jenom ty dopisy představují dost objemné a kvalitní literární dílo. 50 dopisů, první z nich je z března 1889, poslední z února 1919. Úvodu knížky vévodí úvaha Karla Klostermanna, která je mi velmi blízká, a proto jsem se rozhodl, že vám ji předložím (doslova a do písmene):

Lucifer

15.02.2020, 20:16:48   Publikoval Luciferkomentářů: 14         

Proč nejezdí metro ze Zličína na ruzyňské letiště

Na konci názvu asi měl být otazník i vykřičník. Proč?! To se vám pokusím v krátkém a neplánovaném příspěvku naznačit. Tahle otázka s vykřičníkem se ke mně občas už po léta vrací jako bumerang. S ještě větší vehemencí však poté, když byl dokončen úsek trasy metra A do Motola. Podotýkám, že s velikým jásotem, nadšením a úpěnlivou vizí, že se pražské metro konečně brzy dokope až na své hlavní letiště. Brzy?!

Lucifer

29.01.2020, 21:12:58   Publikoval Luciferkomentářů: 3         

Synchronicita III (Péťa Pištec)

Po několikaleté odmlce se vracím k fenoménu, pro nějž Carl Gustav Jung zavedl pojem synchronicita. Jedná se o akauzální (příčinně nevysvětlitelný) sled událostí, které vykazují smysluplnou či významnou shodu okolností. Kupříkladu se vám zdá sen o Africe, dopoledne se hned po prvním kliknutí na některý ze zpravodajských webů dočtete, že v Angole explodovala elektrárna, a odpoledne vás v antikvariátu osloví žena afrického původu, do které se večer zamilujete. Ne proto, že jste měli ten sen a četli něco na internetu, ale proto, že byste se do ní zamilovali tak jako tak. Ona synchronicita vám však naznačuje, že jste tak učinili správně. Asi to není úplně dobrý příklad, jelikož jsem si ho zrovna vycucal z palce, ale podstatu jste snad vstřebali.

Již nějaký čas mi na stole leží knížka od Roberta H. Hopckeho s hlavním titulem „Nic není náhoda“, která oplývá synchronistickými událostmi na nejrůznější způsoby. Nebudu vás oblažovat dlouhým sledem citací z této knížky, uvedu jen některé autorovy myšlenky a formulace. Následovat bude pozoruhodný synchronistický příběh z téhož zdroje. Na úvod však učiním jakousi odkazovou rekapitulaci předchozích příspěvků, které jsem zde na toto téma publikoval.

Lucifer

27.01.2020, 00:02:45   Publikoval Luciferkomentářů: 5         

V síti

Krátce po napsání článku „Slova z prostoru“ jsem dočetla knihu od Russela Targa “Mimosmyslové vnímání”, psal už o ní v několika příspěvcích na NČ Lucifer (např. “Mimosmyslové vnímání – Neomezené vnímání“). Proto jsem ji taky četla , a dá se říci, že jsem v ní možná našla odpověď na otázku, kterou jsem si položila. Taky se vám to stává, že o něčem přemýšlíte, jen tak otevřete knihu a ona tam je odpověď, nebo její náznak, prostě něco, co s tím na co myslíte, souvisí?

Marky

23.01.2020, 22:01:14   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Slova z prostoru

Je po Vánocích i radovánkách souvisejících s koncem starého a začátkem nového roku a já se vracím zpět k tématu lucidních snů. Jak už jsem psala v příspěvku „Co se Ti dnes zdálo?“, je to pro mě zajímavá oblast, protože jsem tímto fenoménem postižena už od malička. Dnes bych se chtěla zabývat kontroverzními, ale o to lákavějšími otázkami. „Jsou lucidní sny pouze výtvorem fantazie – mozku snícího, nebo se v nich objevují i informace a vize odjinud? A jestli ano, tak odkud?“ Nechci se pouštět sama na tak tenký led a ani se pohybovat na metafyzické úrovni. Vzala jsem si proto na pomoc knihu „Lucidní snění“ od Stephena LaBerge, psychologa, který pracuje v oblasti vědeckého studia lucidního snění a který v roce 1988 založil Lucidity institut (zabývá se zkoumáním a využitím lucidních snů pro zlepšení kvality lidského zdraví a života).

Marky

09.01.2020, 14:33:00   Publikoval Luciferkomentářů: 18