Neviditelný čert

Dva tisíce dvacet

Podle kalendáře se nám končí rok 2019 a nahradí ho rok 2020. Je to jenom kalendář, jeden z mnoha, takže nemá smysl z toho dělat nějakou kanonádu. Každou chvíli se něco končí a něco začíná. Některé věci přetrvávají a v průběhu času nabývají jiných rozměrů, jiné se postupně vytratí do nikam. V podstatě se ale nevytratí vůbec nic, vše zůstane někde zakódováno. Je jen na nás, který z těch kódů si vybereme.

Tento příspěvek k zakončení předchozího roku a k započetí roku dalšího jsem pojal tak nějak spoluautorsky. Měl jsem prostě takový nápad, že oslovím ty, kdo už tady něčím přispěli, aby napsali krátký text jakéhokoli obsahu. Aktuální počet autorů tohoto silvestrovského a novoročního příspěvku není až tak veliký, ale v průběhu Silvestra se může zvětšovat. Každý, i ti, kteří zatím NČ jenom četli, se může připojit. Stačí mi napsat do redakčního emailu, jenž se skrývá pod mým nickem na konci seznamu autorů, pár vět včetně svého nicku. Tento příspěvek je totiž průtočný – jako celý čas, jako vše ve vesmíru, jako cokoli v nás.

Marky, empetr, Astra, Starý kocour, Lucifer

30.12.2019, 22:47:58   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Mars není Venuše

Dvě slečny stojí u nepojízdného BMW na D1 a mávají na kolemjedoucí auta. Sympatický pán zastaví a nabídne se, že nepojízdné BMW odtáhne do nejbližšího autoservisu. Děvčata nadšeně souhlasí. Pán požádá jednu ze slečen, aby si přesedla do jeho auta a ta druhá, aby zůstala v tom nepojízdném, které přichystal k odtažení na laně. Slečny se ale nechtějí rozdělit, tak hodný a sympatický pán nasedne do svého auta, slečny do BMW a auta se rozjíždějí. První sjezd z dálnice, první křižovatka, pán šlápne na brzdu… a tu hodný a sympatický pán ucítí náraz. Do jeho auta nekompromisně narazilo tažené BMW. Pán zcela nesympaticky kleje a jde se podívat, co se to, sakra, stalo. Zůstane však stát a bez jediného slova hledí na vyděšené slečny, které se na něj dívají ze zadního sedadla BMW: „Vždyť jste říkal, že si máme sednout a že nás odtáhnete“…

Marky

29.12.2019, 11:37:04   Publikoval Luciferkomentářů: 13         

Pořád se něco děje! (příhoda)

Co se asi tak může dít na zastávce tramvají na nejrušnější křižovatce v Praze na Pavláku? Kdo to zná, ví, jak to tam vypadá. Tramvaj za tramvají, do toho houkačky sanitek, policajtů, drnčení, hororové místo.

Astra

13.12.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 30         

Předvánoční směs

Tak jsem se konečně dočkala! Onehdy jsem se na „čertovi“ posmívala, že nás sdělovací prostředky před každými Vánocemi ohromí novinkou, že naše hvězdy, stars, celebrity, zkrátka všichni svítící (a blikající) budou o Štědrém večeru pojídat kapra s bramborovým salátem (Dozvuky (Z kuchyně. Taky.)). Nejčilejší noviny přinesly letos tuto aktualitu týden před adventem. I s povinnou zmínkou o shonu, nakupování a horečném uklízení! Takže tady to máte také, i na blogu, jak by to vypadalo, kdyby ne!

Stella

10.12.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19         

Eitapelet-telepatiE

Řekla bych, že titulek mého vyprávění o telepatii – telepatii velestručně popisuje. Je to takový přenos myšlenek z jedné mysli do druhé. Možná, že to děláte a ani o tom nevíte. Já jsem to o sobě taky teprve zjistila.

Astra

07.12.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 7         

Sametová (V zapomnění)

Tenhle můj vstup berte jako komplexně chaotický pokus o slohovou práci seniora ve druhé či přímo třetí pubertální revoltě. Jako senior se samozřejmě necítím a nebudu se tak cítit, i kdybych se dožil sta či více let. De facto se necítím být ani puberťákem, ačkoli rozumím tomu, že spočetná množina jedinců mě do toho šuplíku s pádnými argumenty řadí. Faktem je, že se již od brzkých let svého vzniku neustále pohybuji mezi všemi břehy. Ne dva břehy jedné řeky, ale nepřeberné množství břehů nepřeberného množství řek, jezer, rybníků, moří, oceánů, vesmírů a kdoví čeho ještě. Jakýmkoli mezím se meze ve mně nekladou.

Lucifer

29.11.2019, 00:01:03   Publikoval Luciferkomentářů: 12         

Červíci v hlavě

Malé děti jsou úžasné. Hlavně ty naše jsou nejkrásnější a nejroztomilejší, milují nás i obdivují, tatínek je akční hrdina a maminka je nejkrásnější na světě. Toto období je potřeba si uchovat v paměti co nejdéle, abychom měli z čeho čerpat, až nastane čas, kdy děti dorostou do puberty a jsou na pár facek.

Marky

26.11.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 9         

Bylo a nebylo, přece je (Ulice Michaila Osorgina)

Do hotelu u leningradského nádraží se Hanka už podruhé vrátila celá poničená a zmatená. Poprvé jsme ji dávaly (samé holky) dohromady, když si šla večer zatančit v doprovodu afrického studenta, s upřímnou snahou poznat, jak se baví občané města, které má tak monumentální historii. Potomci hrdinů vůbec nerozuměli tomu, že ona pěstuje družbu. Naopak za ní přicházeli s dotazem, za kolik že půjde? Padla tak jedna z jejích iluzí (tentokrát o internacionalismu) pěstovaných doma i ve škole. Dnes tedy opět vypadala zdrceně a navíc unaveně, protože se několik hodin vyptávala chodců na Sadové ulici i na Něvském prospektu, kde najde dům, ve kterém bydlel Rodion Rodionovič Raskolnikov ze Zločinu a trestu. Přece tudy chodíval! A, holky, nikdo o něm nevěděl vůbec nic, s povzdechem odložila Hanka zamlžené brýle.

Stella

23.11.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6         

Co se Ti dnes zdálo?

Z velké části si lidé nepamatují, jestli se jim vůbec něco zdálo. Čas od času někdo dokáže svůj sen nebo jeho fragmenty zhruba popsat a pak konzultuje s kolegy v práci, co asi může znamenat, když ve snu rozesílá emaily z kávovaru a u toho reportuje zpěvem nadřízenému poslední statistiku prodeje tantalových kondenzátorů. Kromě toho existuje určité procento snílků, kteří tvrdí, že mohou občas své sny ovládat. A protože je to i můj případ, snažím se tento fenomén v mezích možností zkoumat, sbírat informace a přemýšlet o nich.

Marky

20.11.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 13         

Feuilleton o fejetonech

Mám chřipku, ne jen tak ledajakou, prolezla mě odborně od pat k hlavě a teď slézá, kam se jí to momentálně šikne. V tuto chvíli při každém zakašlání zacvrliká na pozdrav v levém uchu, na které, když řve televize, neslyším ani Ň, zato hejno ptactva v uchu slyším dokonale. Je tam hodně mladých ptáčků, mají vysoké hlásky. Docela půvabné, mohlo by i zůstat, jiní lidé totiž říkají, že jim v uších syčí třeba papiňák, to by mě iritovalo, chtěla bych ho vypnout, měla bych pořád hlad. (Říká se tomu tinitus, ale v podstatě je to obtěžující mrcha.)

Astra

14.11.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2